Otázka ztracené hlavy

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Samuel Hoenig je mladý muž, který má vlastní podnik, žije s matkou a miluje baseball. Řekli byste – nic výjimečného. Jenomže Samuel je velice výjimečný. Trpí Aspergerovým syndromem (i když on sám je přesvědčený, že je to spíš výhoda než utrpení), což mu sice trochu komplikuje komunikaci s ostatními lidmi, ale co se týče přesných analýz, mohl by soupeřit s tím nejlepším počítačem. Na živobytí si vydělává tak, že lidem odpovídá na otázky. Jakékoli otázky. Jak dlouho žije anakonda? Z čeho je baseballový míček? Jaké bude zítra počasí? Když dostane otázku: „Kam zmizela hlava Miriam Masters-Powellové?“, nabere jeho dosud poklidný výzkum v pohodlí vlastní kanceláře docela jiný směr. Spolu s „asistentkou pro mezilidské vztahy“ Janet Washburnovou zahájí pátrání, při kterém půjde o hlavu i jim....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/301196/big_otazka-ztracene-hlavy-kPT-301196.jpg 3.938
Série:

Samuel Hoenig 1.


Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Argo
Originální název:

The Question of the Missing Head, 2014


více info...
Nahrávám...

Komentáře (10)

Kniha Otázka ztracené hlavy

Pralinka1910
30.12.2019

Vyborne vymyšlený příběh, který zaujme od první stránky. Moc se mi líbil nápad využít specifické vlastnosti člověka s PAS ( poruchou autistickeho spektra) k detektivnim účelům. Doporučuji svým známým, kteří si chtějí o těchto lidech udělat svůj obrázek. Druhy díl Otázka neznámého manžela mi přijde mírně horší, ale pořad je čtiva.

theale
05.08.2018

Sympatická knížka, která milým (a řekla bych i poměrně věrohodným) způsobem přibližuje autistické chápání světa.


Dajda
28.12.2017

Mě prostě Samuel hrozně baví! :-) a i když se mi víc líbila kniha Otázka neznámého manžela, tak stejně tleskám!

zoew
04.09.2017

Velmi divný příběh s detektivními prvky (vyloženě jako detektivka mi to nepřipadalo). Nejvíc mě bavily pasáže, v nichž se projevoval Aspergerův syndrom hlavního hrdiny, zbytek byl docela nuda.

magnolia
26.06.2017

Nakonec dám 4*, i když jsem se během čtení rozmýšlela. Jenže , stejne jako v knize Projekt manželka, i tady mě velmi bavil hlavní hrdina. A to po celou dobu, i když mi připadalo vyšetřování případu spíše statické, jakoby na divadle ve stále stejných kulisách s měnícím se počtem postav. Úvahy a komentáře (okořeněné testy lidí podle písní Beatles) Samuela mě pokaždé povzbudily a probraly při večerním čtení. Jeho náhodně objevená sympatická spolupracovnice a rozumná maminka, dobře plnily úlohu jeho malého okruhu spřízněných a chápajících lidí. Kdo má navíc rád klasické detektivky, určitě ocení i zajímavou zápletku s určitou mírou nadsázky (já si užívala spíše neobvyklého hlavního hrdinu, skvěle vytvořeného dvojicí autorů, z nichž jeden se Aspergerovu syndromu věnuje dlouhodobě).
(K anotaci : Samuelova asistentka byla Janet Washburnová, paní Taylorová se tam nevyskytuje. Jak to je, se dočtete na str. 13 a 14).

ladyfromskye
30.03.2017

Poučné, vtipné a osvěžující. Až na drobné začátečnické chybičky (rozumějte: napsat detektivku, to chce kus odvahy a inteligence, je to žánr s mnoha specifiky) nemám této knize co vytknout. Už se moc těším na další díl.

alzbeta4340
16.02.2017

Samuel, detektiv amatér trpící Aspergerovým syndromem řeší záhadu .... osnova příběhu i hlavní hrdinové jsou dobře a vtipně vymyšlení. Především začátek knihy mě opravdu pobavil a navnadil. Bohužel celou zápletku jsem odhadla už v půlce knihy, což někdy není na škodu, ale v tomto případě mi to hodně vadilo. Celé vyšetřování se mi pak zdálo zdlouhavé a trochu zmatené. Autorům se prostě nepodařilo vytěžit všechny možnosti příběhu. Je to ale jejich první společná detektivka, tak možná ještě zkusím Samuelův druhý případ.

Rade
05.12.2016

Plus za netradičního detektiva a za pohled na odlišné vnímání svého okolí člověkem s Aspergerovým syndromem. V tomhle byla kniha hodně povedená a zajímavá. Vlastní detektivní příběh je ale jedna velká nadsázka, celé je to laděno do takového zvláštního černohumorna. Mě ale bavily spíše střety Samuela s okolím (některé jeho výhrady a problémy lze dost dobře chápat), než vlastní detektivní příběh.
Tři plus.

„Kdybych teď vytáhl z kapsy kapesník, abych do něj telefon vzal, bylo by to nezdvořilé… Kdyby šlo o telefon někoho cizího, pochybuji, že bych se ho vůbec dotkl. Ale paní Washburnová byla, jak jsem doufal, přítelkyně, takže jsem ji nechtěl urazit. I když představa všech mikrobů a mikroorganismů žijících na telefonu byla hrůzná. Vůbec nechápu, jak si lidé mohou takové věci jen tak vyměňovat a vůbec o tom nepřemýšlet. Netrpím žádnou fobií z bakterií, tohle nikterak nesouvisí s mým Aspergerovým syndromem. Prostě mi tak velí zdravý rozum, že bych se měl chránit.“

1