Růže bílá, černý les
Eoin Dempsey
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/409653/bmid_ruze-bila-cerny-les-9BP-409653.jpg
4
1218
363
Píše se rok 1943. V letech před Hitlerovým vzestupem k moci byl domek Gerberových plný smíchu. Ale to je minulost. Franka je nyní sama, otec i bratr jsou ztraceni ve víru války a ona sama nemá důvod žít. Pak však v lese objeví tělo parašutisty v uniformě Luftwaffe. Rozhodne se neznámému pomoci, ale brzy zjistí, že není tím, za koho se vydává. Dokáží k sobě najít cestu a důvěru, když je proti nim gestapo i sama příroda?... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2019 , Ikar (ČR)Originální název:
White Rose, Black Forest , 2018
více info...
Přidat komentář
Odposloucháno v květnu jako četba na pokračování na Dvojce. Výborné, napínavé. Příběh vtáhne a nepustí.
Růže bílá, černý les silný příběh za 2 svět. války. Kniha je čtivá, zajímavá, napínavá.
Tak zas úplně nadšená z knihy nejsem, jako líbila se mi to jo,ale určité pasáže v knize byly dost přitažené za vlasy, Franka - byla taková super žena... a John po 6týdnech kdy měl zlomené obě nohy vyskočí jak jura a ujde cca 80km k hranicím.....Myslím si, že příběh mohl být i něco delší ten konec byl takový uspěchaný, mldlý,ale romantický. Jsem ráda, že jsem knihu měla půjčenou po druhé bych ji nečetla.Ale, tak zase jsem se dozvěděla něco o skupině Bílá růže a určitě to za války nebylo jednoduché to se ví.Ještě mě od autora čeká Najdi Rebeccu. Je to tak na 3,5*,ale dám 4*
Je obrovský rozdíl mezi knihou a knihou. Některé příběhy vás pohltí a naplno je prožíváte, dostanou se vám pod kůži. Jiné přečtete a nic ve vás nezanechají. Tentokrát šlo o první případ. Je radost číst knihu od spisovatele, který umí psát. Velmi lidský příběh popisující život v Německu před a za 2. sv. války. Romantika zde rozhodně nehraje hlavní roli, spíše jen velmi okrajovou. Na konci jsem skoro nedýchala.
Již dlouho se mi nestalo, aby na mě kniha dýchla tak jedinečnou atmosférou hned od počátku. Nevím proč, ale zimní krajina, ve které se příběh odehrával, mě uklidňoval. Ale ani přes ten sníh mě kniha nenechala chladnou. Když jsem se blížila ke konci, málem jsem ani nedýchala, jak jsem hořela zvědavostí.
Velmi pozitivní je, že příběh nebyl podle žádného známého klišé vzorce, což byla ta přidaná hodnota na závěr.
Knížek z 2. SV války mám načteno docela dost a celkem se jim vyhýbám, ale jsem MOC ráda, že jsem tady udělala výjimku, protože tato kniha se čte velmi dobře, zasazení příběhu je originální a neotřelé. Nejvíce mě oslovil citát: "Kde pálí knihy, budou nakonec pálit i lidi", ach, jak pravdivé a smutné. Příběh jeho formou je určitě vhodný i pro mladší čtenáře, možná právě proto se mi občas zdálo, že je takový plytký, že našlapuje tak lehce po povrchu a nejde více do hloubky. Každopádně velmi dobře vystavěná kniha a já můžu doporučit.
Nechala jsem se nachytat. Knížku jsem si totiž vybrala především kvůli doporučení Luciezel, která ji na svém Instagramu jednu dobu hodně propagovala. Říkala, jak je knížka úžasná a ze už dlouho nečetla nic tak pěkného, plného emocí a zároveň romantického. Že prý půlku knížky brečíš, jak moc je ten příběh silný. Několikrát se o knížce zmiňovala jen v superlativech.
*
Knížka je to pěkná, ale nijak se nevymyká, je to takové hezké odpolední čtení. Třičtvrtě knihy běží děj pomalu, je docela dost popisný a pak se najednou stanou na posledních 80 stranách všechny velké zvraty naráz.
*
Příběh mi přišel takový plochý. Na to, že to mohla být opravdu velká romantika, nešla tolik do hloubky a po emocích. Přiznávám, že jsem na úplném konci uronila slzu, ale na druhou stranu mě docela naštvalo, jak to skončilo. Vůbec bych tam nepotřebovala mít ty poslední dva odstavce, víc by se mi to líbilo, kdyby to prostě skončilo tak, jak jsem očekávala.
*
Kdybych ji četla třeba před deseti lety, asi bych z ní měla lepší dojem. Teď bych ji ale hodnotila 2,5 hvězdičkami z pěti.
(SPOILER) Knihu jsem četla po tom, co jsem ji zahlédla jako Četbu na pokračování na Rozhlase a moc jsem se na ni těšila. Nakonec jsem ji přečtla, jak se říká, jedním dechem, zápletky super, bylo to napínavé... Nicméně jsem tuto knihu četla poměrně krátce po Dívce, která spadla z nebe od Mawera a nemohu se zbavit dojmu, že si je to příliš podobné... Zároveň na mě hlavní hrdinka působí jako superžena, co všechno dokázala, když všichni kolem umírali, říkám si, jestli by se to takhle vůbec mohlo v té době odehrávat, když ONI neměli s nikým slitování... Jinak dobře vytvořený příběh, taková skoro oddychovka a trochu "sladkej" konec.
Moc pěkné. Knihu jsem přečetla za dva večery a nemuset ráno do práce, určitě bych četla non stop. Hlavní hrdinové byli sympatičtí a moc jsem jim fandila. Jen mě mrzí, že konec byl trochu uspěchaný...takový odfláknutý, určitě bych ocenila trochu obsáhlejší závěr.
V prvních dvou třetinách jsem byla z příběhu naprosto nadšená. Neotřelá kombinace, zajímavé osudy obou hrdinů. Ale potom se to v podstatě během pár stran změnilo - a to jen kvůli velmi těžce uvěřitelné zápletce. A stejné dojmy mám i ze závěru. Celkově hodnotím knihu velmi dobře a četla jsem ji moc ráda, kvůli dvou výše zmíněným bodům musím ale snížit hodnocení na 4*.
Libílo se mi číst zase 'něco jiného'. I když to bylo na začátku zajímavější než na konci... za mě si to zaslouží 4⭐
Ale šílené množství chyb mě vysloveně drásalo! Chybějící písmenka, spřesmyčky, překlepy, chybějící uvozovky u přímé řeči... když se to v knize vyskytne jednou, vyloudí to na obličeji úsměv, že nikdo není dokonalý. Ale tady už to po 30.stránce přestalo být úsměvné!
Krásný, i když neskutečný příběh z konce 2. světové války. Přesto se mi kniha velmi dobře četla a vřele jí doporučuji.
Kniha se mi moc líbila. Ikdyž místy se mi zdála jako popis dějin Německa, což mi nevadilo. Nebylo na škodu vidět válečnou situaci z pohledu německých obyvatel. Konec se mi zdál příliš zrychlený až odfláknutý, pár stránek navíc by příběhu pomohlo. Jsem ráda, za to , že to dopadlo takto.
Jak byl začátek knihy podrobný, tak byl konec uspěchaný a celé takové "ploché" bez nějakých dějových zvratů. Zajímavý námět, slabší zpracování, ale aspoň jsem se dozvěděla o existenci skupiny Bílá růže. Posloucháno jako audio - OK, ale upřednostnila bych, aby mužské postavy namluvili muži...
(SPOILER) Nemastné, neslané..... v polovině knihy jsem ztratila zájem. Nejvíce mne táhl začátek, děj byl rychlý a zajímavý, mělo to spád a navozená situace mne zajímala. Pak to tempo však úplně zastavilo Frančiným vyprávěním o její minulosti a to byl pro mne kámen úrazu, protože mě to vůbec nebavilo. Zdlouhavě jsme se dozvěděli o jejím osudu, pak jsme to vzali ještě do minulosti druhého hrdiny a pak se věci děly tak nějak hrozně předvídatelně. Za sebe mohu říct, že námět nebyl špatný, ale zazdil to ten způsob podání, nijak jsem to neprožívala a vůbec jsem se o hlavní hrdiny nebála - bylo to bez napětí, bez emocí, bez gradace. Čekala jsem hlubší psychologickou hru mezi hlavními hrdiny v době, kdy ho léčila - myslela jsem, že to bude zaměřeno především na tuhle část a v průběhu jejich rozhovorů se bude i čtenář postupně a pomalu seznamovat s jejich minulostí a myšlenkami, nemuselo být přece hned tak jasně dáno najevo, kdo je "hodný" a kdo "taky hodný"..... Dalo se z toho vytěžit mnohem víc - prostě mít dobrý námět není všechno.... napsat knihu je kumšt, který na výborné úrovni zvládá nemnoho lidí....
Všeobecné nadšení z knihy nesdílím. Nemůžu říct, že by se mi kniha nelíbila, ale něco mi chybělo... Možná to bude tím, že moc nemusím smyšlené příběhy zasazené do historie. A tomuto příběhu nějak chyběla uvěřitelnost. Nicméně v autorovi je cítit potenciál a určitě si od něj přečtu jeho další knihu, až nějakou vydá.
Nakladatelství doporučuji vyhodit korektora - hrubé chyby a překlepy do knížek opravdu nepatří.
(SPOILER)
Franka - bývalá vůdkyně hitlerovské mládeže, která se dala na opačnou stranu díky tatínkovi, po tom, co jí zemřela matka a byl zabit postižený bratr, který byl samozřejmě přítěží státu. Bývalá přítelkyně jedné z nejvyšších hlav Gestapa Daniela. Odsouzená na půl roku vězení díky tomu, že smetla ze stolu všechny své blízké a u soudu řekla, že jí pomotali hlavu a nevěděla co dělá, zatímco zbytek její skupiny bílá růže byl popraven.
Malé městečko a horská chata na samot,a do toho nález zasněženého a zraněného příslušníka luftwaffe, který ale ze spaní mluví anglicky. Franka jako bývalá zdravotní sestra je rozhodnuta mu zachránit život, ale tuší, že dělá něco, za co by jí čekala poprava.
Když se John probere a získají k sobě vzájemnou důvěru, jde tady o jediný cíl, zajistit od německého vědce plány na jaderný projekt, o kterém sice nikdo neví, ale kdyby se dostaly do rukou Němcům, rozhodně by to bylo horší, než Američanům.
Když se ale celá situace zvrtne a Franka s Johnem zabijí u ní v chatě Daniela, je jasné, že jediná možnost je útěk do Švýcarska.
Tento román z války inspirovaný skutečnými událostmi (nutno zvýraznit inspirovaný), není to kniha plná faktů je velmi čtivý, stránky utíkají ani nevíte jak a postavy Franky i Johna jsou dobře promyšlené. I přesto, že se tady vraždí, nepůsobí kniha nějakým depresivním dojmem, píše naopak, fandíte hlavním hrdinům a čekáte co se stane dál.
Velmi příjemná kniha, ve které byly nějaké pasáže dost přitažené za vlasy, ale budiž.. :)
Jedna moje oblíbená kapela ve své písničce zpívá o tom, že "....all you need is love." A je to pravda obecně platná v celém časoprostoru a za všech okolností, i když ty mohou být někdy mimořádně složité.
Potřebujeme lásku a pak ještě taky naději. O té řekl pro změnu jeden můj oblíbený dramatik a prezident, že: "Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne.“
Bez naděje by se neděly všechny ty neuvěřitelné a úžasné skutky, jakých jsme my lidé schopni. A bez lásky, ať už v jakékoliv podobě, by nebylo v životě barev ani chutí.
"Růže bílá, černý les" je strhující příběh z nacistického Německa. Příběh, který se mohl stát, možná stal, příběh o síle, odvaze a naději. A o lásce.
"Německo se sice propadalo stále hlouběji do propasti, avšak oni si přesto našli čas být mladí a zamilovaní."
Růže bílá, černý les
V porovnaní s inými románmi tematicky načierajúcimi do obdobia 2. svetovej vojny mi kniha Biela ruža, Čierny les prišla mierne nevýrazná. Dej sa posúval pomaly, mnohé pasáže a motívy boli predvídateľné, postavy šablónovité, medzi hlavnou dvojicou mi chýbala povestná iskra. Ako píše lenik284, Franka pôsobila ako ženská verzia supermana, ktorá vyriešila všetky podstatné problémy a úlohy a havarovaný letec bol oproti nej pasívny a v úzadí. Diskutovať by sa podľa mňa dalo aj o morálnom rozmere niektorých činov a postojov hlavných postáv, ktoré boli len narýchlo "odbité" niekoľkými vetami. Konkrétne podľa môjho názoru obe hlavné postavy (najmä letec) až zarážajúco ľahko akceptovali dôsledky svojej misie, čo ma, popravde, znepokojilo. Viem, že ide o beletriu, ale predsa by som očakávala trochu viac hĺbky. Kniha ako taká nebola zlá, čítala sa príjemne, no na základe hodnotení čitateľskej verejnosti som od nej očakávala viac. Viac údernosti, emócie a originálnosti. Každý však má iný vkus, a preto románu určite dajte šancu.