Rozhovor s Jean-Paulem Sartrem

1 07.09.2018

Vtipné na tomto rozhovoru je to, že de Beauvoir a Sartre se znali tak dobře, že de Beauvoir Sartra vede k odpovědím, které jsou pravdivé, paradoxní dojem dokonalé známosti dvou účastníků rozhovoru přidává také jeho formalita.
Překvapivé je sledovat psychologický vývoj Sartrův, neboť v dětském hloučku odstrkovaný klouček zamilovaný do knih, který již jako malý, chtěl být spisovatel, slavný spisovatel, se postupem času tímto spisovatelem stává. Myslím, že v jeho osobnosti jdou (na rozdíl od de Beauvoir) postřehnout dost silné náznaky egoismu, asi jsem si toho všiml proto, že reakce na různé aspekty a jeho chování a především sny byly podobné mým nynějším a taky díky nalinkovanosti celého rozhovoru samotným Sartrem, co můj dojem ale ještě více utvrdilo byl již duševní výkřik ega starce, co chtěl být spisovatelem, byl jím, a stejně ego zůstalo nenaplněno - "literatura je hovno".
Neberte mě zle, pokud jsem se dotkl vašeho oblíbeného spisovatele, ale každý má své vady a jak říká Proust, tak u druhých si nejvíce všímáme vad, které jsou nám vlastní. Sám si Sartra nesmírně vážím a jeho dílo obdivuji a je mi trochu líto, že jsem vyzdvihl pouze negativum - rozhovor je zajímavý hlavně pro zasazení filosofie tohoto vynikajícího myslitele do trochu lidštějšího a uvolněnějšího prostředí mimo jiné prostředí lásky k umění a k stáru asi i trochy toho turismu.

Těžké- nedočteno, nicméně jsem v životě nečetl nikdy nic od Sartra (což je hodně potřeba), jen jsem fanoušek de Beauvoir.
Vždycky přemýšlím, proč si proboha pořád vykají.