Robinsonka
Marie Majerová
Ve své, dnes již klasické knížce pro mládež Robinsonka líčí národní umělkyně Marie Majerová s jemným humorem a hlubokým porozuměním pro city a nálady mladé dívčí duše přerod své dospívající hrdinky Blaženy Borové. Po matčině náhlé smrti zůstává s tatínkem – taxikářem a novorozeným bratříčkem Péťou sama. Pro čtrnáctiletou studentku, žijící dříve jako bezstarostný zhýčkaný jedináček, nastává v bytě, který se jí proměnil v pustý ostrov, každodenní zápas s nezvyklými starostmi o domácnost. Bláža si připadá docela jako Robinson, hrdina slavného anglického románu Daniela Defoea a statečně se z říše vysněných dobrodružství probojovává ke skutečnému životu.... celý text
Přidat komentář
Četla jsem v pubertě a přišlo mi to dost depresivní. Hlavní postava mi přišla příšerně nesympatická, neměla jsem tu holku ráda.
Tahle knížka mě nějak neoslovila. Příběh je to hezký, ale možná tím, jak je to ze starší doby, tak se mi to nečetlo úplně nejlépe a dle mého názoru tam bylo až moc metafor a myšlenkových pochodů hlavní hrdinky.
Už v dětství mě Robinsonka oslnila tím, jak se ze smutné události dospívající dívka dovedla odpoutat a vytvořit si svůj svět ztroskotance na pustém ostrově. V duchu jsem taky stavěla stan v pokojíku a bojovala s pohrabáčem proti lidojedům. Ovšem krutá rána osudu, která je tématem knihy, je místy až dospělácky líčena s použitím těžkých mluvnických obratů.
Vzpomínka na nezapomenutelné deštivé dny strávené u babičky pročítáním všech knih pečlivě srovnaných v policích u stropu, kam byly umístěny, když děti odrostly... Robinsonka mě tehdy uhranula =)
Knihu jsem přelouskala ve svých ,,telecích letech" za hluboké totality. V dnešní době, kdy je svět přehlcen spoustou knih a již se asi nenajde téma, které by nebylo zpracováno, se kniha musí zákonitě jevit jako odpadová. Ani já se ke kníze již nikdy nevrátila, ale film podle ní natočený zkouknu vždy - ať verzi s Jaroslavou Tvrzníkovou nebo s Miroslavou Šafránkovou. A když si uvědomíme, v kterém roce byla kniha napsána...., Pro mě zlatá střední
A důležité: příběh Blaženky a jejího otce si pamatuji 40 let: pohárku kříšťálový, zítra ti vítr poví, o čem dnes mlčela má ústa nesmělá, a vítr praví - kdo ví.... kdo ví?
Kniha, která je fakt asi pro holky. Naprosto mne minula, ale statečně jsem dočetl do konce. Abych věděl, co bylo za povinnou četbu. Ještě že jsem na to pekl. Tohle bych jako náctiletý nedal.
Ano, život pro mladou holku nebyl lehký... ale díky skvělému tátovi a sousedce - služce jí to bylo velmi usnadněno.,
Konec jak jinak než dokonale šťastný a sladký.
Mně osobně nebyla Bláža ani její hrátky sympatické - spíš mi z jejich hry na Robinsona bylo trapně.
Psáno dospěle, ne dětsky.
I když mi Bláža chvílemi připadala jako taková bláznivka, měla jsem ji ráda. Život ji nepřichystal zrovna jednoduché dospívání a obdivovala jsem ji za to, jak se s tím "velkým břemenem" dokázala vyrovnat. Moc hezká knížka..
Knížka z maminčiny knihovny mě svým názvem lákala už dlouhou dobu, avšak díky informacím z hodin literatury ve škole jsem nabyla k autorce jakousi odtažitost a nechuť knihu číst, přesto mě kniha neustále svým názvem lákala (přeci jen, kdo by se nezamiloval do příběhu o Robinsonovi), ale v povinné literatuře jsme ji neměli, a tak zůstala v knihovničce. Po několika letech po středoškolské docházce jsem konečně knihu otevřela a takřka jedním dechem přečetla.
Moc se mi líbily autorčiny obraty, myšlenkové pochody a s citem popisované obyčejné činnosti a nebo myšlenky mladé Bláži. Miluji příběhy o zamilovaných, ale autorka si pohrává s naší fantazií a o věcech týkající se lásky píše jen velice decentně a s grácií. Nedovedu si představit, že bych v 15 letech dokázala mít takovou fantazii jako Bláža, nicméně oceňuji ten skvělý nápad přirovnání jejího potýkání se s novými útrapami života s bojem o přežití Robinsona na pustém ostrově.
Příběh mladé dívky, která se musí po smrti své matky postarat o celou domácnost a zároveň bojuje se svou dětskou hravostí která je někdy i ku pro spěchu ale to není vždy pravidlem.
Opravdu pěkná kniha. Doporučuji pro čtení z dětmi mohou se tím rozhodně inspirovat.
tahle knížka je určitě někde pečlivě "zašitá" u mamky, byla to její knížka kdykoli jsem ji brala z knihovny , tak s mamčinou poznámkou poznámkou " NEZTRAT JI, NEUMATLEJ JI, VRAť JI ZPÁTKY", prožívala jsem s Blaženkou všechny její prohry i výhry, v době, kdy jsem ji četla poprvé-asi v 10 letech jsem se i na vlastní kůži poprvé setkala se smrtí , kdy mi umřel můj milovaný děda a já díky Blaženě, která si povídala s maminkou jsem se i dál povídala se svým dědou, snad i proto mi ta smrt nepřipadala tak šílená, jak později, kdy odešly i babičky a já pochopila, že se tam odtud opravdu už nevrátí...
Takové malé generační dědictví. Čítávala nám ji babička, četla ji mamka, sestra i já. Ke knize jsem se vracela opakovaně. Hlavní hrdinka pro mne byla opravdu HRDINKOU. Smála jsem se jejím kuchařským začátkům, obdivovala její snahu i trpělivost tatínka. A jak zavedl odměňování za vydařené pochutiny vytvořené Blážou :-D
Je to pěkně napsaná knížka. Zezačátku je docela smutná, ale později, až byla Blažena starší, tak mě to moc bavilo. Doporučuju
Velmi pěkná knížka v naší rodině jí četla moje babička a i maminka a doufám, že jí přečtou i mé děti. Nádhera, ale nedoporučuji lidem s malou fantasii, i když to není kniha, která patří do fantasy regálu tak chce to dost fantasie na to aby si člověk představil Blážin ostrov :)))
Bylo mi hlavně líto hlavní hrdinky, že neměla maminku a moc jsem jí fandila, když jí a jejímu tatínek našel novou.
Je to pěkná knížka, ze začátku trochu zdlouhavá, nudná, nakonec mě ale moc bavila :)
Štítky knihy
pro děti zfilmováno česká literatura pro mládež úmrtí v rodině dívčí romány klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1984 |  Robinsonka |
| 1977 | Havířská balada |
| 1958 | Panenství |
| 1951 | Siréna |
| 1975 |  Nespokojený králíček |
Kniha Robinsonka je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 1 123x |
| Čtenářské výzvě | 55x |
| Doporučených | 27x |
| Knihotéce | 397x |
| Chystám se číst | 54x |
| Chci si koupit | 5x |
| dalších seznamech | 7x |
Knihu, ač byla jako povinná školní literatura, jsem nikdy nečetla. Teď po letech konečně došlo i na ní. Bohužel, i po 25 letech od ukončení základní povinné školní docházky, mě kniha moc neoslovila. Některé pasáže jsou dost těžce stravitelné. Příběh ale ve své podstatě poutavý a závěr tak nějak jasný.