Revolúcia jednej slamky

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Masanobu Fukuoka v knihe The One-Straw Revolution vysvetľuje, ako by sa jedna z najpriemyselnejších krajín sveta, Japonsko, mohla v istom zmysle vrátiť k prvotnému poľnohospodárstvu. Fukuokov prístup je z hľadiska hlbokej ekológie veľmi užitočný, pretože rozoberá metafyzické a epistemologické predpoklady poľnohospodárstva v technokraticko-priemyselnej spoločnosti a predkladá niektoré alternatívne návrhy....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/271237/revolucia-jednej-slamky-lIT-271237.jpg 4.529
Žánr
Literatura naučná, Zemědělství
Vydáno, Zelená alternatíva
Orig. název

Shizen nōhō - Wara ippon no kakumei, 1975

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (7)

Kniha Revolúcia jednej slamky

Přidat komentář
Tyet
04.10.2020

Kultovní kniha Japonce Masanobu Fukuoky, zemědělce, filozofa a propagátora přírodního zemědělství. Sám o sobě říkal, že je pouhým starým rolníkem, ale jeho myšlenky, praktické rady a poselství ovlivnily a stále ovlivňují tisíce lidí na celém světě. Na svém hospodářství „na hoře“ učil všechny, kteří měli zájem. Knihu doporučuji všem zvídavým lidem nakloněným přirozenému vztahu k půdě i přírodě jako celku. Opsala jsem několik citátů, které mě zaujaly a které podle mě dobře vystihují podstatu Fukuokových myšlenek; ty první dva citáty jsou z předmluvy:

„To, čeho se Fukuoka v moderní aplikované vědě obává, je její opovrhování tajemstvím, její ochota zredukovat život na to, co o něm ví, a jednat s domněnkou, že to, co neví, je možné zcela ignorovat. ´Příroda, která byla uchopena vědeckým poznáním,´říká, ´je příroda, která byla zničena. Je to duch, který vlastní kostru, ale nemá duši´.

Pan Fukuoka věří, že přírodní hospodaření vychází z duševního zdraví jedince. Uzdravení země a očišťování lidského ducha považuje za jeden proces a nabízí způsob života a způsob hospodaření, v němž se tento proces může odehrávat.

Člověkem vylepšené techniky vypadají jako nezbytné, protože jimi byla závažně porušena přirozená rovnováha oněmi stejnými technikami, na kterých se půda stala závislá.

Lidské bytosti svými úpravami něco pokazí, škody nechají neopravené, a když se nahromadí nepříznivé následky, usilovně začnou pracovat na tom, aby je napravili. Když se nápravné činnosti zdají být úspěšné, začnou tato opatření chápat jako úžasné výsledky. Lidé to dělají stále dokola. Je to, jako by si měl blázen rozdupat a rozbít střešní tašky. Když pak začne pršet a strom začne uhnívat, honem vyleze nahoru, aby škodu opravil, a nakonec se raduje, že provedl zázračné řešení.

Než se výzkumní pracovníci stanou výzkumníky, měli by se stát filozofy. Měli by zvážit, co je cílem lidské činnosti, co je tím, co by lidstvo mělo vytvořit. Lékaři by měli nejprve určit základy toho, na čem je náš život závislý.

Komerční zemědělství je nestabilní záležitost. Zemědělec by udělal mnohem lépe, kdyby pěstoval potravinu, kterou potřebuje, aniž by myslel na peníze. Když zasadíte jedno zrnko rýže, stane se z něho víc než tisíc zrnek. Jedna řada vodnic postačí na výrobu nakládané zeleniny na celou zimu. Když vezmete za své tento způsob myšlení, budete mít k jídlu dostatek a bez námahy. Když se ale místo toho rozhodnete místo toho vydělávat peníze, naskočíte na vlak jedoucí za ziskem a už se v tom vezete.

Pokud si myslíte, že komerční zelenina má něco společného s přírodou, budete velice překvapeni. Tato zelenina je vodnatá chemická směs dusíku, fosforu a uhličitanu draselného s malou porcí semínka. A přesně tak i chutná. Komerční vajíčka od slepic (můžete jim říkat vajíčka, pokud chcete) nejsou ničím jiným než směsí syntetického krmiva, chemikálií a hormonů. Není to produkt přírody, ale umělá syntetická látka ve tvaru vajíčka. Zemědělci, který vyrábí zeleninu a vajíčka tohoto druhu, říkám továrník.

Bez ohledu na to, jak moc se lidé snaží, nemohou vylepšit přirozeně vypěstované ovoce a zeleninu. Produkce vypěstovaná nepřirozeným způsobem uspokojuje pomíjivé touhy lidí, ale oslabuje lidské tělo a mění chemii organismu, takže je na takových potravinách závislý. Když k takové situaci dojde, nezbytnými se stanou vitamínové doplňky a léky. Tato situace jen vytváří těžkosti pro zemědělce a utrpení pro spotřebitele.

Jestliže se 590 kilogramů rýže a stejné množství ozim sklidí z pole o tisíci metrech čtverečních, jako je toto, pak pole uživí pět až deset lidí, kteří všichni průměrně investují méně než hodinu práce denně. Pokud se však pole přemění v pastvinu nebo se obilím krmí dobytek, tisíc metrů čtverečních uživí pouze jednu osobu. Maso se stává luxusním zbožím, když jeho produkce vyžaduje půdu, která by člověku mohla poskytnout potravinu k přímé konzumaci. Toto se zcela jasně prokázalo. Každý člověk by se měl vážně zamyslet nad tím, jak velké těžkosti způsobuje, když holduje jídlu, které je produkováno tak nákladným způsobem.

Pokud bychom opravdu měli potravinovou krizi, nebude způsobena nedostatkem přírodních produktivních sil, ale rozmařilostí lidské touhy.

Raději rychle než pomalu, raději více než méně – tento okázalý ´rozvoj´ má přímou souvislost s hrozícím kolapsem společnosti. Posloužil jen k oddělení člověka od přírody. Lidé si musejí přestat libovat v touze po materiálním vlastnictví a osobním zisku a místo toho se posunout k duchovnímu vědomí.
Zemědělství se musí změnit z velkých mechanických podniků na malá hospodářství přidružená pouze k samotnému životu. Materialistickému životu a stravě by se mělo dát jednoduché místo. Pokud se tak stane, práce bude příjemná a budeme mít dostatek duchovního prostoru k dýchání.

Předvedl jsem na svých polích, že přírodní zemědělství produkuje sklizeň srovnatelnou se sklizní pocházející z moderního vědeckého zemědělství. Jestliže výsledky neaktivního zemědělství jsou srovnatelné s výsledky vědy, a to za zlomek investice do práce a zdrojů, kde je pak přínos vědecké technologie?

Odmítám prázdný obraz přírody, který byl vytvořen lidským intelektem, a jasně ho odlišuji od samotné přírody prožívané ne-rozlišujícím pochopením. Myslím si, že když vymýtíme špatnou koncepci přírody, příčina poruchy světa zmizí.
Na Západě se přírodní věda rozvinula z rozlišujícího poznání. Na Východě se filozofie jin a jang a filozofie z I-ťingu vyvinula ze stejného zdroje. Jenomže vědecká pravda nemůže na absolutní pravdu nikdy dosáhnout a filozofie není koneckonců nic jiného než interpretace světa. Příroda tak, jak je pojímána vědeckým poznáním, je příroda, která byla ničena. Je to přízrak, který má kostru, ale jemuž chybí duše. Příroda tak, jak ji pojímá filozofické poznání, je teorie vytvořená lidskou spekulací, přízrak s duší, ale bez struktury.

Jediné, co někdo musí učinit, aby poznal přírodu, je uvědomit si, že ve skutečnosti nic neví, že není schopen cokoliv poznat. Pak se dá oč

asfalt
31.08.2020

Úžasná kniha! Plná krásných a pravdivých myšlenek. Žít jako Fukuoka musí být bezpochyby sen každého svobodomyslného člověka!


afinabul
01.08.2020

To je tak náročné na čas, že aj alchymistom padne sánka. Ale on iba opravoval škody, ktoré "niekto" urobil.
Začať treba - to bol on - a bude v Európe niekto pokračovať?
Pochybujem, chemický byznys potrebuje svoju škváru.
Povinné očkovanie a dvojaké potraviny? Eurodotácie od Nemeckých koncernov! Počuli ste o IG Farben?

roman9739
02.06.2020

Tato stručná, ale myšlenkami nacpaná, knížka by se měla vydávat v souborném díle s Tajným životem stromů, který jsem nedávno dočetl! Tyto osvícené a nenásilné průniky do magického světa opravdové přírody jsou pohlazením duše, obzvláště v tomto zvláštním období.

Perkonamel
20.04.2020

Rád bych řekl něco více, než tady už bylo napsáno, ale to, myslím, by bylo zbytečné. Kniha byla a je podtrhnutím pohledu, který se ve mě formuje již řadu let. Ale lidé tady nejde jen o kolosy na polích, obrovské lány chemických monokultur atd., ale už i sekačkové trendy našich zahrádek a “dokonalost” zelené plack, kterou pak musíme nákladně udržovat. Zrovna včera jsme se ženou poslouchali Duška v jeho úvahách, jak se nažíme vše spravovat- ořezávat stromy, trhat plevel, zabíjet hmyz atd., což mi jen připomělo pana Fukuoku a jeho “vynález” sklízecího stroje a nezdar na patentovém úřadě. Myslím, že podobných revolucionářů je třeba více, pravdou však zůstává, že revoluci musíš začít u sebe.

brizaaborovice
24.01.2020

Velmi aktuální text. Pasáže o to, že by přirozené potraviny měly být lokální a dostupné za rozumné ceny jsou jak z ČR v roce 2020 a ne Japonska v 70. letech 20 století. Stejně tak názory na koloběh strojů a hnojiv, která neslouží ničemu dobrému pro lidi, půdu a Zemi, ale jen k udržování chodu soukolí kapitalismu. Hezké zpracování, menší formát, knížka se dá dá dobře vzít do vlaku nebo mhd. Překlad místy malinko drhne, ale je dobře, že vznikl. Vedle konkrétních zemědělských rad je to opravdu zajímavý text o tom, jak toho dělat méně. A jak poznat, co je opravdu důležité.

whack
10.11.2015

„Pokiaľ ľudia nebudú uznávať prírodnú stravu, farmár bude v rozpakoch, čo pestovať. Pokiaľ sa ľudia nestanú prírodnými, nebude ani prírodné poľnohospodárstvo, ani prírodná strava.“ Toto je svätá pravda. Ľudia sa veľmi radi vyhovárajú za kvalitu plodín na poľnohospodárstvo. Ale kto financuje poľnohospodárstvo? Veď práve oni sami. V tejto knihe (najmä v kapitole III) je pekne rozpísaný rozdiel medzi prírodným a komerčným poľnohospodárstvom, škoda už len, že tú vôňu a chuť plodín človek cez knihu porovnať nemôže, lebo naše mladé generácie normálnu chuť prirodzenej zeleniny snáď už ani nepoznajú. Kapitola V, v ktorej autor zmení pokojný prejav na trošku kritickejší, volajúci po revolúcii jednej slamky, je preto úplne na mieste :)