Řekni vlkům, že jsem doma
Carol Rifka Brunt
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/202018/bmid_rekni-vlkum-ze-jsem-doma-Vke-202018.jpg
4
621
188
Píše se rok 1987 a June Elbusové je čtrnáct let. Je uzavřená a nedůvěřivá, těžko se jen tak s někým spřátelí, nedokáže vyjít ani se svou starší sestrou. Na celém světě existuje pouze jediný člověk, který jí opravdu rozumí – strýc Finn, uznávaný malíř, její důvěrník a nejlepší kamarád. Jenomže Finn zemře na záhadnou nemoc, jejíž jméno Juneina matka dokáže vyslovit jen šeptem, a dívčin svět se převrátí vzhůru nohama. Román je především příběhem o tom, jak dospět, najít vlastní identitu a vyrovnat se nejen s nejrůznějšími nečekanými situacemi, ale i bolestí a ztrátami, které přináší život. Přečtěte si, co se stane, když se zamilujete do někoho, do koho byste se zamilovat neměli. Pochopíte, že žárlivost a pocity viny dokáží zničit i to nejpevnější přátelství a někdy mají ty nejtragičtější následky.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2014 , JotaOriginální název:
Tell the Wolves I’m Home , 2012
více info...
Přidat komentář
Tato kniha je od samého začátku krásná a smutná. Přesto, že má přes čtyřista stran, přečetla jsem ji za tři dny. Četla jsem do noci, či spíš do rána, protože patří k těm knihám, které se těžko odkládají, na které myslíte každou volnou chvilku a taky pokaždé, když se během noci vzbudíte. Už od začátku se mi dostala do hlavy a já ji teď z té hlavy nebudu moci dlouho dostat.
Jediné, co mi vadilo, byl postoj Juniny matky k celé věci, ale v té době to tak asi bylo.
Tedy, knížku jsem si koupila jenom na základě anotace a padesátiprocentní slevy na e-knihu. Čtu, a užívám si každou stránku. To se mi od Stehlíka nestalo.
Hezký příběh, skvělý melancholický a poetický román. June, jsi bezva. Už teď vím, že se mi z tvého světa nebude chtít ven.
Jo jo, je tolik druhů lásky a my můžeme být šťastní, když se s jakoukoliv formou potkáme.
Dočetla jsem, ale nerada. Není to to snadné, jít životem s nepovrchním vnímáním všeho i sebe sama....
Musela jsem si dát pauzu na komentář, abych si zvykla na pocit, že už nejsem ve světe June a Tobyho (a Finna...) Pročetla jsem všechny komentáře, mnohokrát ocenila palcem a je teď těžké neopakovat již napsané a přesto vyjádřit, jak moc se mi kniha líbila. Nemyslím si, že bych ji doporučila všem, ale já se budu hrdě hlásit k těm, kterým učarovala. A jsem ráda, že jsem po knize sáhla, aniž bych o ní něco dopředu věděla, prostě si mě našla. Možná i proto, že jsem se v útlém dětství až panicky bála vlků...
Knížku jsem zhltla jedním dechem. Za jeden den jsem jí dočetla. Začátek mě až tak nezaujal jak by si tato knížka zasloužila. A konec už pak jsem sledovala s pootevřenou pusou. Tobyho jsem si vážně oblíbila a tajně jsem doufala, že takový konec nenastane. Bylo to tam dost jasně napsáno jak to s Tobym bude :( tu postavu jsem měla radši jak June nebo Gretu. I když ta se taky vytáhla na konci a docela jsem si jí oblíbila :)
Knížku bych hodně doporučila! :) je to skvělá knížka! :)
Kniha byla u většiny hodnocená, jako jedna z lepších. Mě bohužel moc nezaujala. Děj byl hrozně vleklý, nic se tam nedělo, za mě jen dvě hvězdičky.
Tohle byla jedna z knih, která se mě opravdu dotkla tam někde hluboko v srdci. Taky jsem u ní hodně brečela, a to se mi u knížek často nestává. Smrt, AIDS, ještě k tomu se mi líbil čas, kdy se to odehrává - že to nebylo ze současnosti.. Určitě jeden z nejlepších příběhů, které jsem četla.
Pro mě byla kniha velice zajímavým pohledem do životů hlavních postav a opravdu mi, díky talentu paní autorky a skvělé práci paní překladatelky, umožnila prožít velmi silný příběh a zařadila se po bok knih, které „změní pohled na svět“. Vím jistě, že se ke knize vrátím a všem ji můžu ze srdce doporučit.
Čekala jsem od tohoto příběhu opravdu hodně, a nikdy neuvěřím, kolik jsem toho doopravdy dostala; daleko více než jsem si mohla představit.
Ještě se mi nestalo, že bych u knihy probrečela 30 stran v kuse. Jsem emocionálně vyčerpaná, vykradená, znásilněná. Naprosto nedokážu o tomto příběhu nic napsat. Přečtěte si to. Pak to pochopíte. Také vám dojdou slova.
Má nejoblíbenější kniha!! Nemohla jsem ji dát z ruky ani když jsem ji četla potřetí. Rozhodně doporučuji přečíst, vhodné pro kteroukoli generaci. 5*!!!
Velmi pěkná kniha. Přečtěte si jí a možná se dozvíte odpověď na otázku: "Kolik druhů lásky vlastně existuje a jaká může být její síla?"
Zajímavý příběh podivínské dívky a ještě podivnějších vztahů. Autorka zkombinovala téměř nemožné do jednoho příběhu. Za normálních okolností by mi spojení homosexuálního páru umírajícího na AIDS a čtrnáctileté dívky, která si neustále hraje na to, že je středověký sirotek, přišlo dost bizarní. Do tohoto příběhu mi ale všechno tak nějak samovolně zapadlo dohromady a divné mi to nepřišlo ani trochu. Bylo zajímavé sledovat, jak se všechny vztahy neustále vyvíjejí a to mělo za následek, že jsem se od knihy nemohla vůbec odtrhnout.
Za mě to je takový průměr, ještě v půlce knihy jsem rozmýšlel, zda dočíst nebo odložit. Vyhrála první volba, sice toho nelituji ale přesto žádná sláva. Příběh pěkný, jen trochu moc rozvláčný. Nesedělo mi, že hlavní postava (náctiletá holčička) má myšlenky jak nějaký filosof. Ale jako pro puberťačky dobrý...
Kniha byla skvělá!
Líbilo se mi, jak autorka vychytala detaily, díky kterým jsem se dokázala krásně vcítit do kůže hlavní hrdinky. A kdybych řekla, že jsem na konci knihy neuronila ani jednu slzu, lhala bych.
Je úžasné, kolik emocí v této knize je. Jde o příběh plný smutku, lásky, touze po porozumění a naděje. Příběh o tom, jak se vyrovnat se smrtí blízkého člověka, o přátelství, samotě a myšlenkách ukrytých v obraze a o tom, že lidé, které milujeme, nás vzájemně spojují. I když samota může být občas žádoucí, bolest a smutek se lépe překonává ve dvou.
Až po hlubším zamyšlení zjistíte, co všechno autorka do knihy ukryla. Rozhodně knihu doporučuji.
Neuvěřitelně působivý a krásný příběh. Poté, co jsem přivykla autorčině způsobu vyjadřování, jsem knihu četla s ohromnou radostí i smutkem nad příběhem hlavní hrdinky.
V June jsem se téměř okamžitě našla a díky tomu pro mě bylo čtení této knihy jako rozmluvila s někým, kdo je mi v určitých směrem velmi blízký. Rozhodně jsem schopna June nazvat jednou ze svých nejoblíbenějších literárních hlavních hrdinek.
Na někoho, kdo knihu dosud nečetl, může možná působit jako kniha o zamilovanosti jedné 14ti leté dívky, nicméně po přečtení této knihy si uvědomíte, jak byly vaše počáteční domněnky mylné.
Je to příběh o lásce, o hledání smyslu bytí, o touze po porozumění a o ,,vlcích nejtemnějšího lesa srdcí".
Už dlouho mě žádná kniha do sebe takhle nepohltila.
Štítky knihy
přátelství homosexualita New York smrt výtvarné umění 80. léta 20. století sourozenci AIDS žárlivost LGBT, queer, LGBT+
Řekni vlkům, že jsem domaKniha Řekni vlkům, že jsem doma je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 792x |
| Čtenářské výzvě | 170x |
| Doporučených | 104x |
| Knihotéce | 277x |
| Chystám se číst | 666x |
| Chci si koupit | 118x |
| dalších seznamech | 11x |
Vypůjčila jsem si knihu díky recenzím. Většinou mě tenhle žánr baví, ale takhle kniha mi prostě nějak nesedla. Možná to bylo kvůli tomu zdlouhavému ději, všechno se zbytečně dlouho protahovalo. Jsem si však jistá, že jistě zaujme někoho jiného. Námět nebyl určitě špatný.