Pygmalion (sběratelská edice)
George Bernard Shaw
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/519261/bmid_pygmalion-sberatelska-edice-6DL-519261.jpeg
4
1962
1962
Profesor se vsadí s přítelem, že naučí mladou květinářku vybrané mluvě a chování, takže ji za pár měsíců nikdo nerozezná od rozené vévodkyně. Příběh Shawovy hry, v níž cítíme lehounkou ozvěnu pohádky o Popelce, je tedy velmi jednoduchý, a ona přitom oplývá mimořádně laskavými půvaby, vyniká nezaměnitelně britským, břitkým smyslem pro humor – při čtení máme pocit, jako by Shaw touto hrou z valné části britský vtip sám vynalezl. Jedna věta za druhou nás naplňuje radostně vzrušeným očekáváním příštího děje. A postavy jsou skuteční, živoucí Angličané. Jak komplikovaná je pavučina lidských vztahů a jak osvěžující je jejich podoba, když aktéři pocházejí z různých vrstev společnosti! Eliza má nadání a touhu pochopit víc – a navzdory mládí ví, že každou změnou nejen získáváme, ale i ztrácíme. Přespříliš se přizpůsobit tlaku okolí znamená ztratit svoji osobitost, ztratit to nejcennější – sám sebe. Takže není zas tolik překvapivé, že člověk s lepšími způsoby nakonec není profesor Higgins. Ten se však nejvíc dozví: Že nikdo nemá právo na život toho druhého, že nikoho nikdy nelze plně vlastnit. Jakoby navzdory této pravdě hra naznačuje šťastný konec... Shaw je jediný autor, který byl oceněn jak Nobelovou cenou, tak Oscarem – za film natočený právě podle jeho hry.... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2023 , LedaOriginální název:
Pygmalion , 1912
více info...
Přidat komentář
Příjemné, nenáročné, lehce vtipné, ideální po shlédnutí divadleního či filmového zpracování. Je to klasika, asi není ani příliš nutné ji nějak zvlášť hodnotit, už jen z toho důvodu, že je určena k divadelnímu zpracování, tudíž papírová podoba nutně postrádá podstatnou část celkového provedení. Ale přečíst se to dá rychle, pochopit podstatu jakbysmet a zapsat na seznam přečtené klasiky také :-)
Nejdříve jsem viděla divadelní zpracování a až pak jsem četla knihu. Hezký oddechový děj s romantickou zápletkou.
Skvělé dílo, nejprve jsem viděla divadelní zpracování, které bylo bravurně zahrané a pojaté, a až poté jsem četla tuto knihu. Byly zde malé rozdíly v oslovování, i pár scén chybělo, ale to je asi normální. Jinak samotná kniha je velice čtivá, velice se mi líbila.
Rozhodně jsem na začátku nečekala, že mě tahle kniha tak chytne, ale opak byl pravdou. Těším se, až sepodívám i na film.
Viděla jsem divadelní hru v Mladé Boleslavi a bylo to úžasné. Proto jsem se rozhodla, že si k maturitě dám tuto knihu. Přečetla jsem to jedním dechem a moc se mi to líbilo.
Otevřeným koncům obecně příliš neholduji, ale tady se ho musím zastat, protože tím svým doslovem jej autor prostě zabil.
Skvostné dílo George Bernarda Shawa. Myslím, že se dá těžko zařadit do nějakého žánru, hra má v sobě decentní a originální kombinaci hned několika žánrů.
Mně se nejvíce líbily, a také mě nejvíce štvaly :-), dvě postavy - Líza Doolittlová a Henry Higgins.
Kniha mě opravdu zaujala, obzvláště přes svou fonetickou stránku.
Ráda si toto dílo přečtu někdy znova a dávám mu zasloužených pět hvězdiček.
Dílo se mi zdá hezky propracované, hodně konkrétní, ačkoliv je to drama je hodně vypovídající.
V knize se mi nejvíce zamlouvá charakter utiskované Lízy, která na sobě dokázala tak tvrdě pracovat. Škoda, že se více autor nezaobírá, jak se Líza cítila, domnívám se, že své nové já jen tak nepřijala. Muži v knize jsou nadšenci vědy a na nic jiného se neohlížejí, je to od nich sobecké a až necitelné.
Knihu k maturitní zkoušce doporučuji, je to krátké a celkem zábavné dílo, dá se o něm docela dobře povídat (vlastní zkušenost :-) u maturity jsem zrovna toto vytáhla)
Knížka mi přišla místy dost nechutná a sexistická. Postava Higginse byla protivná, namyšlená a téměř nešla vystát. Ve hře nebyla žádná jiná postava, která by jeho otravnost vyvážila. Líza byla pro změnu uřvaná hysterka. Dějství mi přišla příliš dlouhá. A tu trochu vtipu, která se mezi dialogy občas ukázala, zabil doslov.
Trochu mi to připomnělo tvorbu F. S. Fitzgeralda. Asi proto se mi to tak zalíbilo :) A možná se mi to zalíbilo rpostě proto, že to bylo skvělé :).
My Fair Lady s Audrey Hepburn mě kdysi tak okouzlila, že jsem si byla jistá, že u knižní předlohy tomu bude nejinak. Kniha mi zpříjemnila jeden cestovní den, nemohla jsem se od ní odtrhnout. A vůbec nevadilo, že jsem příběh znala. Místy jsem se dokonce nahlas smála, tento typ humoru a jazykových hříček mi přesně sedí. Autor výborně zpracoval i přesah fonetiky do psychologie postav a jejich zařazení k určitým sociálním vrstvám.
Nemůžu si pomoct, ale toto dílo mě zklamalo. Nudilo, nepobavilo ani nenadchlo. Pro mě nijaká knížka dočtená kvůli maturitě. Ale třeba někoho zaujme, nejlíp aby si každý udělal obrázek sám...
Zábavná, nesložitá a nenáročná kniha, která pobaví, ale nenadchne. Dle mého názoru hodně ztrácí na tom, že se zaobírá anglickou fonetikou a český překlad, který se ke mě dostal, ani zdaleka nedokáže přenést vše z originálu. Řekla bych, že bych knihu hodnotila lépe, kdybych ji četla právě v angličtině.
Chtěla bych ocenit dialogy, jelikož byly svižné a zábavné. Naopak bych řekla, že je zde příliš mnoho scénických poznámek, které jsou mnohdy naprosto nesmyslné a nepřeveditelné na jeviště/plátno. Taky doslov byl docela dlouhý, některé jeho části byly naprosto nezajímavé a nepodstatné; celkově bych ho tam vůbec nepotřebovala.
Asi to znovu už číst nebudu (jedině možná ze zvědavosti v originále), ale pokud by někdo hledal oddechovou četbu, tak je to ideální dílo.
Příjemný, vtipný a nenráčný děj. Super oddechovka, u které nechybí romantická zápletka.
Dokonalé a geniální dílo. Každý by si tuto knihu měl přečíst - možná by to pak ve světě vypadalo zcela jinak.
"Víte, všichni jsme víceméně barbaři. Prý jsme civilizovaní a kulturní lidi - známe prý poezii a filosofii a umění a vědu a tak dále, ale kdo z nás aspoň ví, co ta slova znamenají?"
(strana 70)
Filmové zpracování s dobrým koncem je krásné, ať už to z roku 1938 s Leslie Howardem či známější verze z roku 1964 s Rexem Harrisonem, a nedokážu si představit, že by se ve druhém zmiňovaném snímku Audrey Hepburn nakonec neobjevila ve dveřích pracovny profesora Higginse. V knize autor poskytuje v epilogu vysvětlení odlišného konce skrze reálnou sondu do psychologie postav a života jako takového. Kniha jde tedy hlouběji než film; Shaw nepsal pohádkový příběh, ale snažil se na konci ukázat dva odlišné typy lidí, kteří mohli žít v přátelské - ač rýpavé a dopalující - koexistenci, nikoli však v rovnocenném partnerském vztahu. Obdiv se mísí s opovržením, oddanost s nenávistí. Henry Higgins připomíná Wildova lorda Harryho a dialogy se čtou jedním dechem. Za mě 100%.
Sice jsem ji četla k maturitě ale byla to moc příjemná, vtipná a nenáročná kniha (vlastně hra). Líbila se mi. Takové odpočinkové čtení na odpoledne.
Ráda bych viděla hranou podobu.
Jedna z mála výjimek, kdy stavím literární dílo na roveň filmu. Možná je to tím, že jde o divadelní hru, nikoliv o román. Rex Harrison a božská Audrey jsou prostě dokonalí. A hlavně všichni teď už vědí, ať již díky četbě nebo z divadla či z kina, že: Déšť dští v Španělsku, zvláště tam, kde je pláň. Nebo taky že: In Halifax Hartford and Hampshire hurricanes hardly ever happen.
Pět hvězd, pane Shaw. I když jste podlejzal ruským bolševikům, ale to za vašich časů skoro patřilo k uměleckému folklóru.
Štítky knihy
zfilmováno rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
| 2007 |  Pygmalión |
| 1956 | Svatá Jana |
| 2012 |  Pygmalion / Pygmalion (dvojjazyčná kniha) |
| 1973 | Nebeský fotbal a jiné povídky |
| 1979 | Divadelní moudrost G.B. Shawa |
Zábavná a oddechová četba, která je pro maturanty jako stvořená.