Psanec
Erik Kriek
Tohle je Island. 10. století. Vikinský válečník Hallstein se po sedmi letech vyhnanství vrací domů. Ví dobře, že na něj nikdo nečeká s otevřenou náručí, vždyť zabil svého nejlepšího přítele... Přesto se plaví zpátky, jeho trest skončil. Chce všechno urovnat a po letech harcování začít žít konečně v míru. Erik Kriek (jemuž už v Argu vyšla komiksová adaptace povídek H. P. Lovecrafta s názvem Z neznámého světa a další příběhy) je ale skvělý vypravěč a příběh se začne odvíjet zcela jiným směrem. Nečekejte velké dějiny. Psanec vypráví komorní drama odehrávající se na Islandu v hlubokém středověku. A vypráví ho zatraceně dobře.... celý text
Literatura světová Komiksy Historie
Vydáno: 2022 , ArgoOriginální název:
L'exilé , 2020
více info...
Přidat komentář
Psanec není příběhem o velkých či malých hrdinech. Kupodivu ani o antihrdinech, kteří jsou v současné době možná ještě populárnější. Přitom všechny propriety obsahuje – Island, vikingské válečníky, krevní mstu, spor o ženu. Dokonce i k bitvě dojde, nemluvě o souboji na život a na smrt. Přesto je vyprávění Erika Krieka primárně o prostých lidech, o tom, že volání bojové slávy se možná krásně poslouchá, ale mnohem hůře prožívá. Že člověk občas udělá chybu, za kterou může celý život pykat a stejně mu nebude odpuštěno.
Možná to zní až příliš zádumčivě, ale takový život občas bývá, navíc autor jej vykresluje bez líbivého patosu. Člověku by se až chtělo říci, že jde o jednoduchý vesnický román, jen se špetkou násilí a nějakého toho litru krve. Holt vikingové. Ovšem právě ta absence pompy mi k zápletce perfektně sedla, stejně jako melancholická nálada, vinoucí se celým komiksem. Víte, že to nedopadne dobře, přesto ve skrytu duše alespoň doufáte v důstojný konec. A ten se zde skutečně povedl.
Ohoho! Tohle bylo naprosto parádní. Kriek zase ukázal, že umí - a že si umí i pečlivě nastudovat materiál.
Naprostá komiksová lahůdka. Ve všech ohledech mistrovské dílo. Precizně odvyprávěný a s patřičnou syrovostí nakreslený příběh s Islandu někdy z přelomu 10. a 11. století. Skvěle zachycená atmosféra té doby, včetně skvěle vystiženého dobového oblečení, architektury, ale i drobností jako jsou různé dobové nádoby, oblečení, čelenky atd. Ale neutápí se to v tom, není to historická rekonstrukce, spíš snaha se přiblížit těm často osudovým příběhům ze ság. Příběh sice není nijak převratný, je to taková baladická klasika na motivy z různých ság, stará láska, rodinné přenice a letité osudové křivdy. Ale spolu s kresbou je to v rámci komiksu takřka dokonalá práce. Doporučuji.
Výtvarně velmi zajímavý komiks, atmosféra Islandu je přímo hmatatelná. Konec vyznívá podobně jako v některých vikinských filmech, kde je naznačeno pokračování rodové pomsty (snad jsem moc neprozradila). Méně barev je někdy více. Vzpomínky v barvách krve mají opravdu sílu. Drobný mínus je u mě jako vždy za jména, u kterých bych byla radši, kdyby odpovídala jejich severským předlohám a ne nizozemskému přepisu. Větší mínus je za postavu Aude (Auður), která je jednou ze dvou historických postav. Skutečně byla jednou z prvních záborců Islandu, ale také byla známá tím, že byla křesťanka. Tak nevím, proč zrovna z ní autor udělal čarodějnici, která vzývá všechny možné bohy a provádí magii. Jakákoliv ženská postava s jiným jménem by v té roli udělala větší parádu. Komiks ale i tak stojí za to. :-)
Zase se mi dostala do ruky krásná, veliká a majestátní kniha, která ale nenaplnila mé očekávání tak, jak bych chtěl. Ona sice stojí za to, ale její finále je takové nijaké a celkové vyznění týkající se skutečně jen jednoho osudu, který podle mě ani nic moc nesymbolizuje. Ono to není špatně, je hezké sledovat i příběh pár vikingů, ale ta tečka mi tam prostě chyběla. Přitom samotný komiks není vůbec podprůměrný ani průměrný.
Jako první na čtenáře jednoznačně zaútočí barvy. Chladné modré a bílé odstíny jako by symbolizovaly samotný Island a silné kontrasty s krvavě červenou umocňují násilnické vzpomínky Hallsteina a jeho různá traumata. Hallstein má navíc jedno nevýznamné plus, a to, že je v podstatě antihrdina. Je to postava vyvrhela, který spáchal nejen vraždu, ale ještě znásilnění a my bychom mu měli fandit, protože najednou je lepší. Ale ono to tak nějak funguje, protože v tomhle drsném světě není nikdo morálně čistý hrdina. Když se ještě vrátím ke kresbě, tak mě zpočátku vyděsily podoby postav. Trvalo mi až skoro do konce knihy, než jsem je začal nějak rozeznávat. Když jsem otevřel první stranu a tam byl portrét postav a u toho ta jména... Hallstein, Ragnar, Ragnarův bratr, sestřenice Ragnara, bratr tamtoho, sestra tohohle... A navíc všichni měli podobné obličeje, protože styl kresby je takový konturový, tak jsem si říkal: "No ty v*le, co budu dělat, to nechápu!" ale ono se to postupně poddá.
Samotný příběh je tedy... No ne chabý nebo špatný, pěkně to ukazuje život na Islandu a v téhle době a kultuře, ale prostě to vyvrcholení... Jednak bylo úplně pitomé, nedynamické, neakční a očekávané, ale hlavně to neudělalo žádný velký boom, který by žádal buď pokračování nebo alespoň hořkosladký konec. V podstatě mi po přečtení byla kniha úplně jedno, a to není pocit, který bych z tak super příběhu chtěl mít. :)
Psanec je moc dobře vyprávěný příběh o křivdě, vině a pomstě. Není to nic originálního, ale vůbec to nevadí. Tady je důležitá atmosféra, která si nezadá se starými ságami. Pokud si navíc ke čtení pustíte vhodnou hudbu (v mém případě Wardrunu), tak vás to doslova pohltí. Erik Kriek pěkně pracuje s dobovými reáliemi a je vidět, že se k psaní scénáře i ke kreslení dobře připravil. To je ostatně vidět i na seznamu knih, které použil k rešerši. Stejně tak je třeba pochválit souboje na meče, které má moc pěkně rozfázované.
Co se týče výtvarné stránky, tak musím říct, že ta mě fakt bere. K příběhu to dokonale sedlo. Místy to působí to jako rytiny a je to drsné jako islandská příroda a jako její osadníci. Ta syrovost z toho doslova trčí. K tisku jsou použity jen čtyři barvy - dva odstíny modré, červená a černá. Modrá je studená jako islandská krajina, vzduch a půda. Červená je zase rudá jako krev a je použita jen ve vzpomínkách a ve snech. Moc jsem si tu knihu užil.
"Byl jsem přesvědčen, že plujeme do Jötunheimu. Ale ona ta ledová země skutečně existuje. Netušil jsem, že na konci světa také žijí lidé."
Vynikající komiks zachycující velmi realisticky život na Islandu a zvyky tehdejších obyvatel. Pokud se vám líbil film Seveřan, tento komiks je přesně pro vás. Nečekejte velké bitvy ani líbivé hrdiny nebo romantizaci pohanských časů. Tady jde především o komorní drama mezi několika postavami v chudém a drsném prostředí Islandu, kde si hlavní hrdina potřebuje srovnat účty s někým jiným. Ostatně pomsta je snad nejčastějším motivem v dochovaných islandských ságách. Zajímavostí je nahlédnutí do tehdejších zákonů Islandu které se řešily na proslulém Althingu(jakémsi zasedání všech náčelníků a vlivných osob kde se řešily spory, hlasovalo se o zákonech, náboženství atd.). Stejně tak je zajímavý návrat hrdiny z vyhnanství, jež mu bylo uděleno za zločin. Ačkoliv panuje představa, že se tehdy trestalo ve velkém smrtí za kde co, opak je pravdou a i za vraždu byl zločinec spíše vyhnán. Zkrátka, jak jste asi pochopili, jsem nadšen jak si autor komiksu nastudoval tehdejší reálie(včetně oblečení a zbraní - žádné plátové zbroje nebo nedejbože rohaté přilby se nekonají, vše vypadá tak jak by mělo). Malý náznak magie nebo osudovosti v závěru vůbec nevadí, stejně jako občasné hrdinovy noční můry, kde se přeci jen objeví i něco ze severské mytologie. Obojí tu přispívá k atmosféře a lepšímu proniknutí do tehdejšího vidění světa. K tomu ostatně přispívá i kresba s propracovanou tlustou černou linkou bez šrafování a s minimalistickým pojetím barevnosti bez barevných přechodů.
Štítky knihy
Vikingové historie, dějiny komiksy
Kniha Psanec je v
| Přečtených | 35x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 21x |
| Chystám se číst | 19x |
| Chci si koupit | 14x |
| dalších seznamech | 1x |
Do komiksu jsem se začetl o víkendu, v době kdy napadl zřejmě první letošní sníh. A nemohl jsem si vybrat lépe! Bělost čerstvého sněhu, za okny zima a chlad a přede mnou surový příběh ze středověkého vikingského Islandu – naprostá paráda! Příběh je jednoduchý, vlastně skoro ani nestojí za delší komentář. Spirála nikdy nekončící krvavé pomsty, domnělých nebo skutečných nespravedlností, ve světle starých zákonů bohů a lidí a životní chyba na počátku všeho. Hlubší spojitosti jsou skvěle shrnuty v předchozích komentářích. Vyzdvihnul bych syrovost kresby, hmatatelný chlad, fascinující sever a severskou symboliku a mystiku, sem tam havran – symbol Odina. Velmi povedená komiksová jednohubka.