Prsatý muž a zloděj příběhů
Josef Formánek
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/528290/bmid_prsaty-muz-a-zlodej-pribehu-657c3a178fab2.jpg
4
720
720
Prsatý muž série
1. díl >
Šamani, rituální obřady, láska, smrt a ďábel v napínavém příběhu reportéra, který se vydává k primitivnímu kmeni do džungle. Po návratu domů zjišťuje, že se nevrátil sám... Kniha o tom, že zázrak můžeme potkat kdekoliv. V celonárodní anketě BBC a ČT Kniha mého srdce byl tento román českými čtenáři nominován mezi jejich 100 Nejoblíbenějších knih světa. Nejúspěšnější debut českého romanopisce za posledních 20 let. Prodáno již 92 tisíc výtisků. 14. vydání.... celý text
Přidat komentář
Proč jsem se k Formánkovi nedostala dříve, proč mi knížka ležela v knihovně tolik let nepřečtená, když Prsatý muž byl tak jedinečný zážitek! Tolik krásných myšlenek a úvah o životě a smrti, čistých lidech, mužském světě a přátelství...těším se moc na další knížky od pana Formánka a přeji mu líbající literární múzy, protože číst jeho řádky, rovná se velkému a jedinečnému zážitku. "V desateru chybí jedenáctero. Miluj sám sebe."
Uznávám, že kniha je dobře napsaná, téma je nevšední a autor dal do knihy hodně ze sebe. Přesto jsem knihu skoro nedočetla. Prostě mě nezajímala. Možná je spíš určená mužům.
Za mne plný počet, knížku jsem sice četla již před časem, ale dodnes si vybavuje některé pasáže. Knížka nutí přemýšlet nad sebou samým.
Zřejmě toto nebude můj šálek kávy... Nedokázala jsem to překousnout a knihu jsem po sto stranách odložila...
Dostal jsem knihu jako darek od manzelky a musim rict ze hlavne prvni cast knihy byla velmi ctiva a zajimava - zacatek podnikani , sebeznicujici zivot bez smyslu, pak cesta do pralesa - to byl hezky a chytlavy pribeh. Druha cast knihy mi prisla uz zbytecne rozvlekla a uz zdaleka ne tak ctiva, jako prvni pulka (trochu moc filosofickych obcas klise na muj vkus). Celkove ale napsano velmi poutavym jazykem a clovek si tam i leccos najde podobneho ze sveho zivota, ty myslenky o smyslu resp. o tom kolik casu clovek casto travi/travil nesmyslnymi vecmi v zivote. Myslim ze pro muze je to urcite skvela kniha o tom, jak muz postupne dozrava psychicky a tridi si postupne svoje hodnoty a smysl zivota. Ja jsem se tam v mnoha pripadech nasel - ty obdobi v zivote/ poznavani atd.
Opravdu fascinující kniha k zamyšlení se nad svým životem a pomyslným žebříčkem hodnot. Určitě stojí za přečtení. Doporučuji.
Upřímně řečeno jsem od knihy čekala mnohem mnohem více. Pasáže z džungle mě docela bavily, bylo to takové nahlédnutí do jiné kultury, ale celkově mě kniha příliš nezaujala a pokračování si číst určitě nepotřebuji...
Čekala jsem cestopis, dostala jsem i něco málo navíc...i co jsem možná ani nechtěla..řekla bych-,,cesta do hlubin mužské duše..,, doporučuji něžnému pohlaví jen s dobrodružnou povahou...:-) intimní život podnikatelské elity-prostě hnus...souboj ďábla a boha..no nevím...dávám hvězdičku za popis zážitků z pralesa, rituálních obřadů..něco nového jsem se dozvěděla, ale nevím, jestli po nějaké knize p.Formánka ještě sáhnu...asi ne:-(.
Přečetla jsem, zajímavé, ale občas jsem nevěděla co čtu. Citát: "Život je jako oceán, co do něj vhodíš, vrátí ti zpátky." Těch myšlenek tam bylo víc, bohužel, četla jsem bez tužky a papíru.
Občas zbytečně dlouhé, nejvíc mě zaujala Davidova kniha a také ta malá část z džungle, nějak jsem tam těch cestopisných částí čekala víc. takže číst se to dá, ale pro mě to není to co jsem čekala.
Knížka se mi dobře četla, nenudila mě a ještě je naučná. Mám moc ráda knihy, díky kterým poznávám jiné kraje a mravy. Těším se na jeho novou knihu.
Mám Formánka opravdu velice ráda. Z jeho prvotiny (Mluviti pravdu) jsem byla vyloženě nadšená a myslím, že mě ta kniha dost ovlivnila.
Přesto, že Prsatý muž není o mnoho delší než, již zmíněný román Mluviti pravdu, nedokázal mě prostě do děje natolik vtáhnout... Přišlo mi to rozvleklé, neucelené a ač mi knihy podobného rázu většinou sednou, Prsatého muže jsem dlouho nemohla dočíst... Ztrácela jsem se v ději...a celkově mám z této knihy spíše smíšené pocity...
Toto je můj příběh. Doufám, že za něj dostanete hodně peněz, protože ve vašem světě sasareu - bílých cizinců nic jiného kromě nic nemá smysl.
Na každém kroku životem nás provází dva nerozluční parťáci Ďábel a Bůh.
Názor na knížku si musíte udělat každý sám, protože každý si v ní najde něco pro sebe je tak autentická, jako život sám.
Zajímavý příběh, místy k zamyšlení, o tom jak se člověk v dnešní době honí, aby dostál svým závazkům a nic nestíhá a přesto na druhém konci světa lidé žijí v úplně jiném rytmu s přírodou, kde plno věcí ovládají bohové, zlý duch a šamani.
Knize by vůbec neuškodilo, kdyby měla o polovinu stránek méně. - občas se mi totiž zdálo, že se omílá pořád to stejné dokola a dokola. Celkově jsem byla trochu zklamaná.
Ke konci knihy byly ale moc krásné myšlenky, které určitě ocení každý člověk, který se už někdy stejně jako hlavní hrdina ocitl "na dně".
(jedenáctero: Miluj sám sebe! :))
Upřímně, ta knížka se dala ukončit o dost dřív s daleko pozitivnějším účinkem na psychiku člověka, to mi věřte. Ono totiž stačí jenom jednou objevit, že život je krásný, ale 8x na 60 stranách ztratit naději a znovu ji najít, je tak trošku křečovité. Autor neměl vůbec špatné myšlenky, ale měl jich moc a neuspořádal si je. Vzniklo tak dost překombinované dílko, které neurazí ale ani nenadchne. Navíc ten egoismus! Panečku. To byla síla. Taky nemáte rádi spisovatele, kteří píšou o sobě, ale neumějí to tak nějak umělecky zamaskovat?
Ale abych tady jenom nekritizovala, musím pochválit 2. část knížky ze Siberutské džungle a knihu, kterou psal David o svých předcích. Klidně bych jim věnovala samostatná vydání a ty žvásty o dluzích a o založení magazínu Koktejl bych si nechala pro sebe.
Tento příběh vás upoutá a budete chtít vědět stále víc...a to i po přečtení knihy
Co si budeme povídat... Tahle knížka se Formánkovi povedla. Nedokázal jsem se vcítit do hlavní postavy, ale vůbec ničemu to nevadilo. Myslím že je to dílo mimo žánry a škatulky které stojí za přečtení, ale možná je můj dojem umocněn tím, že jsem do knížky mnoho nadějí nevkládal.
Štítky knihy
prvotina muži Indonésie hledání smyslu života rodinné vztahy autobiografické prvky Bůh a člověk ďábel, satan domorodé kmeny stereotypy
Autorovy další knížky
| 2008 |  Mluviti pravdu |
| 2014 |  Úsměvy smutných mužů |
| 2008 | Prsatý muž a zloděj příběhů |
| 2016 | Dvě slova jako klíč |
| 2011 | Umřel jsem v sobotu |
Začátek dobrý, v půlce mi to dělalo trošku problémy, konec se mi líbil a dokonce mě pak i mrzelo, že kniha skončila. Každopádně zajímavý námět.