Propast
Jozef Karika
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/488519/bmid_priepast-xgx-488519.png
3
544
544
Je stará legenda horských vůdců o nadpřirozené síle shazující lidi do hlubin jenom strašidelná fáma, nebo obsahuje zrnko pravdy? Bývalý lezec trpící panickým strachem z výšek narazí na legendu o skalní plošině v Tatrách, kde neznámá síla nutí lidi, kteří tam zabloudí, skočit do propasti a zabít se. Neobvyklé množství smrtelných nehod v této oblasti mu nedá spát. Rozjede pátrání na vlastní pěst, jenže skutečnosti, které odhalí, se vymykají lidské představivosti a chápání. Za svou zvědavost krutě zaplatí – sám se ocitne na hraně propasti. Propast je další mysteriózní thriller z pera Jozefa Kariky, autora románů Strach, Trhlina, Tma nebo Smršť.... celý text
Přidat komentář
Presne tak, ako si telo žiada svoje, tak si aj hlava žiada svoje :) Tá moja si zažiadala na chvíľu úplne vypnúť a nemyslieť na to, čo všetko sa okolo nás práve deje... Takže som vsadila na istotu a tou bol J.Karika. Ale zrazu prišla dilema, ktorú knihu si vybrať ako prvú :) Napokon som sa rozhodla pre Priepasť a neľutujem...dostala som presne to, čo som potrebovala... Výborná kniha, klobúk dole pán Karika :) Priepasť sa do mňa zahryzla už na prvej strane, prežúvala ma ako zmyslov zbavená a na poslednej strane ma vypľula celkom rozžuvanú a neschopnú slova...
Od knížky jsem čekala tajemno, napětí, pocit strachu, nějaká ta známá místa a tajemné "postavy". Dostala jsem všeho vrchovatě. Mě ty pocity zmatení na plošině i pod plošinou v napětí udržovaly, mátly a vtahovaly. Ne, není to mistrné dílo hororu, ale mě Karikovy knihy sedí.
Priepasť je druhá kniha, kterou jsem od pana Kariky četla. Díky ní jsem dospěla k závěru, že autor má neskutečný talent na vytvoření tak krajně nesympatické hlavní postavy, že v průběhu celého děje si ze srdce přeji její smrt. V Trhlině tento pocit rozptylovaly alespoň další tři (sympaticky nesourodé) postavy, zatímco v Propasti jsem se musela vypořádat pouze s myšlenkovými pochody "ukňouraného všeználka".
Prvních pár stran mě kniha i vcelku bavila - přibližně do té doby, než vyrazili na skalní plošinu. Pak přišla dlouhotrvající nuda naplněná opakováním stále toho stejného dokola a naředěná malým množstvím "prostřihů" na předchozí skokany a nějakou tou halucinací.
Líbí se mi ale, že Karika píše knihy, které se odehrávají na nám relativně známých místech a občas do nich i zakomponuje nějakou tu informaci, která je snadno ověřitelná na internetu. Ten přesah do reálna mi přijde hrozně fajn. Škoda jen, že děj této knihy byl tak moc zabitý.
No, když už nic, alespoň jsem si oprášila slovenštinu.
A jen tak pro zajímavost - dala jsem si tu práci a pokusila se spočítat, kolikrát se v knize objevuje slovo "sprunggeist" (berte to plus mínus autobus, mohla jsem nějaké přehlédnout) a vyšlo mi krásných 150 nálezů. To je průměrně 0,55 "sprunggeista" na jednu stránku - považuji to za celkem slušný výkon. :D
Skutečně vrcholové autorovo umělecké dílo. Myslím, že v něm vůbec nejde o napínavý děj, který je záměrně průhledný, takže čtenář jaksi uhodne, jak děj skončí a přesto je jaksi temně fascinován a čte až do děsivého konce. Na konci knihy mě čekala silná katarze.
Nejsem odborník na duševní poruchy, ale Adam uřčitě nějakou trpí - takže mám splněné další téma Čtenářské výzvy:)
Zahrajem si drinking game. Zakaždým keď sa...pardon, kdy se, objeví slovo 'Sprunggeist'....Jejda, voni už sou pod stolem.
Jak autor sám někde řekl, a že toho řekl hodně, je to jak sen při chřipce. Sami ste ji nejspíš někdy měli, netřeba vysvětlovat. Nemusíte čekat, až budete v Tatrách neboli kamenném městě mrtvých, abyste si to dějiště představili, místo toho stačí mět horečku a obavy ze spadnutí z postele.
Je to frustrující. Autor by docela dobře mohl být nebo rád by byl slovenský E.A. Poe, kdyby ovšem tak nenatahoval a neopakoval. Možná jste četli Tmu téhož autora, nemusíte pak číst Priepasť, protože vás tam nejspíš budou frustrovat ty stejné věci.
A stejně jako tam, i tady jsem nakonec došla k otázce, proč vlastně pokračuju v tak nepříjemném čtení, co si z toho nakonec mám vzít.
Ale stejně jako u Trhliny oceňuji, že přináší jakýsi prvek záhady do krajiny, kam se snadno můžu podívat i já (fotky té skály jsem si zkoušela vyhledat).
Pohádka O slepičkovi a kohoutce tatry edition - moje teorie o zakončení byla ta, že vypravěč nakonec skočí, ale bezpečně dopadne na hromadu tvořenou všemi lidmi, kteří jej a ty předchozí přišli zachránit. Nakonec to nebylo tak od věci.
PS.: Jaktože se policie zřejmě vůbec nezajímala o obsah...no, jedné z těch tzv. Čechovových zbraní?
PPS.: Proč se lidé v tomhle typu příběhů vždy naserou, když po nich někdo chce vědět víc o nějakém temném tajemství? Já bejt dědkem s hromadou zážitků, tak se budu jen klepat na to, abych mohla povyprávět nějaké hrůzné historky, aniž by si ten posluchač myslel, že su mešuge.
Zo začiatku napínavé, v polovici sa to zaseklo a začalo to byť zdĺhavé, ku koncu sa napínavosť ale vrátila. Vedel by som si tú knihu predstaviť kratšiu, no i cez to sa dobre a rýchlo čítala. Taký príjemný mix Strachu, Tmy a Trhliny so skvelou novou mysterióznou zápletkou. 70%
Ačkoli se nepočítám mezi nadšené a nekritické čtenáře románů pana Kariky, čas od času si některý z nich ráda přečtu. Po Propasti jsem sáhla s nadšením, protože ráda jezdím do Vysokých Tater a také mysteriózní literatura mi není cizí, bohužel jsem se dočkala velkého zklamání. Autor už skutečně vykrádá sám sebe a ztrácí cit pro gradaci příběhu i samotnou pointu. Opakováním téhož a naprostým zoufalým zacyklením se v ději kýženého efektu nedosáhne. Netvrdím, že román je zcela špatný, začátek byl vydařenější než u jiných Karikových románů, ale ta záležitost se Sprungeisstem, to už bylo mnohokrát spíše k smíchu a k definitivnímu odchodu od této četby. Jsem ráda, že román alespoň skončil tak, jak skončil, protože k ničemu jinému taková hloupost nemohla vést.
Kniha je čtivá, to sa jej uprieť nedá. Ale dej ma teda veľmi nebavil, väčšina knihy sú Adamove myšlienky (podobne ako v Tme), ktoré mi ešte k tomu prišli veľmi neprirodzené (myslím, že normálny človek nepremýšľa v takých prirovnaniach ako on). Je to taká jednohubka, prečítaná za pár hodín, na ktorú o chvíľu asi zabudnem.
Neviem, ako tomu priradiť hodnotenie podľa hviezdičiek. Začiatok bol výborný, páčil sa mi aj štýl písania. Ale potom ako hlavný hrdina išiel s jeho kamarátom na skalnú plošinu, sa to zvrtlo a bolo to celé také natiahnuté, abstraktné a postrádalo to ozajstné napätie.
Bohužel, autor v této knize pouze sám sebe vykrádá a nepřináší nic nového. Líbil se mi slušný začátek (za něj dávám dvě hvězdičky) a jsem nakonec ráda i za zakončení, které je jasné a "pochopitelné". 80 % knihy je ovšem zbytečný balast, kde se na desítkách stran opakuje stále to samé dokola a je snadné se v ději ztratit - hádat, co je skutečnost a co další halucinace mě velmi rychle přestalo bavit. Zklamání.
uff, nic prelomove, skor Tma a Strach dokopy. Bohuzial, v tejto knihe nie je nic nove, nic co by som uz necitala v niektorej v predchadzajucih. Knihu som citala v lietadle, cize som mala 2 hodiny casu s vypnutym telefonom. Inak by som ju mozno ani nedocitala, iba so sebazaprenim.
Skvěle napsané. Neuvěřitelné, jak dokázal autor pracovat v příběhu pouze s jednou postavou. Klobouk dolu!
Odhliadnuc od žánru, ktorý veľmi nemusím, ma táto kniha nudila. Minimum postáv a skoro žiadna zápletka, predvídateľný dej a neúspešné vnútorné monológy.
Aj keď je Karika jeden z obľúbených autorov jeho mysteriózna vetva upadá. Už pri Tme som mu stiahol hviezdičku, ale osobne ma takéto príbehy one man show kde neviem, čo je realita a čo výkvet chorej mysle nezaujímajú a nudia. Tmu som prežil, Trhlina bola pestrým oživením no Priepasť mi prišla úplne rovnaká ako Tma a dočítal som ju iba so sebazaprením. Strašne som sa nudil a nejaké dookola opakovane deilúzie ma neskutočne hryzli, hryzli hryzli... Sorry kámo, ale takýmto štýlom si tie tvoje knihy prestanem kupovať. Táto bola úplne zbytočná rovnako ako čas strávený nad ňou.
začátek super napínavej. Husí kůže byla.
Pak to spoustu knihy byly jenom samý úvahy, co kdyby, ne kdyby, strašně dlouhý pasáže vnitřních monologů a vůbec to nějak ztratilo šťávu.
Závěr tomu ovšem hodně zvednul hodnocení na celkový 3 hvězdy.
Příjemné čtení na 2 večery....
prvých 100 strán OK, potom to bola katastrofa... Skočím-neskočím-skočím-neskočím.Ešte raz budem počut slovo Spruggeist tak si skočím sám!
Začátek slušný, i když podle scénáře Trhliny, ale zhruba od poloviny knihy to začala být dost nuda plná psychologizování a vnitřních hlasů, musela jsem se nutit to dočíst...
Kniha najprv písaná tým istým vzorcom deja ako Trhlina (1.náhodný nález, 2.objav, ktorý poukáže na niečo zvláštne, 3. vlastné bádanie, 4. výlet na miesto činu). Takže nič nové, potom sa mi už kniha nápadne podobala na autorovu Tmu (monológy a nekonečné myšlienkové pochody a úvahy). Toto bola v podstate nuda a vyzeralo to u mňa len na dve hviezdičky. Vďaka dobre zvládnutému záveru pridávam jednu hviezdu navyše. Páčilo sa mi ako autor vykreslil zmenu charakteru, keď vymenil protipóly dobra a zla. Vycucla som si niekoľko zaujímavých myšlienok. Karika určite písať vie, len obsahovo by sa mal posunúť už niekde inde, inak to bude všetko na jedno kopyto a pre jeho skalných čitateľov nudné.
Štítky knihy
záhady horory paranormální jevy nevysvětlené, nevyjasněné jevy pobyt v horách Vysoké Tatry
Nebylo to tak chytlavé od začátku, jako ostatní knihy autora, ale ve výsledku jsem to prostě dočíst musela, mělo to opet Karikovo klasické mysteriózní kouzlo a napětí. Mrazilo mě za zády a myslím, že si na knihu vždy v Tatrách vzpomenu.