Prokletý rok
Kim Liggett
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/433281/bmid_proklety-rok-DYd-433281.jpg
4
1139
313
Mrazivý román v duchu fenoménu Příběh služebnice Dívkám ve vesnici se tvrdí, že mají moc vyrvat spořádané muže z náruče jejich manželek. Proto jsou v šestnáctém roce života vyhnány do divočiny, kde se musí od této magie očistit – ne všechny se však vrátí. Tierney Jamesová sní o společnosti, kde mají ženy větší hodnotu než kus masa. Ale jak se blíží její vlastní prokletý rok, zjišťuje, že hrozba nečíhá jen v lesích. Nebezpečí se skrývá v nitru samotných dívek... celý text
Literatura světová Fantasy Dívčí romány
Vydáno:
2020
,
CooBoo
Originální název:
The Grace Year , 2019
více info...
Přidat komentář
Tato knížka je nejvíce přirovnávána k Příběhu služebnice. No, jelikož knížku jsem nečetla a u seriálu jsem nedokoukala ani první sérii, nemůžu říct, jestli je to tvrzení pravdivé nebo ne. Každopádně bych ten příběh k ničemu nepřirovnávala. Protože kniha je dobrá právě tehdy, kdy není jako žádná jiná, když je originální. A právě taková tato kniha byla, protože já nic takového ještě nečetla.
Hned po prvních stránkách jsem se ponořila do děje a nemohla jsem se odtrhnout. To, že je kniha čtivá, je pro mě jeden z nejdůležitějších faktorů. Prokletý rok byl čtivý a dokonce to nebylo čtivé tím způsobem že: ,,Haha, tak knížku mám za den přečtenou, ale netuším, co se tam dělo a o čem byla.´´
Tuhle knihu jsem měla přečtenou za dva dny (nevím jak u vás, ale já nejsem moc rychločtenář, takže dva dny je na mě málo) a dva další týdny jsem ji vstřebávala.
Jestli v této knížce něco nechybělo, tak to bylo #girlpower, ale mně to vůbec nevadilo, bylo to popisováno takovým způsobem, že jste chápali tu vážnost, ale ani to nebylo nucené.
Nejlepší věc, kterou si mě Prokletý rok získal, byla magie. Bavilo mě, jak jsme celou dobu nevěděli, jestli tam je nebo ne. Jakmile jsem si byla pár stránek jistá že už vím, jak co celé je, autorka mi dokázala,že nevím vůbec nic. Skvělá byla i hlavní hrdinka, která si nebyla jistá vším co řekla a co dělala. Nechci psát, že jsem se dokázala vžít do její role, protože to bych sama sobě vážně nepřála, svým způsobem jsem jí rozuměla.
A další plus? Obálka. A hlavně to, co se skrývá pod přebalem. Zepředu na vás čeká citát ,,Oči máš otevřené dokořán, ale nevidíš ni.´´ No a zezadu? Schválně si knihu pořiďte a podívejte se sami.
I když mi příběh přišel trochu jako kombinace Příběhu služebnice a Hunger games, tak byl příběh originální a napínavý. Líbilo se mi psychologické vykreslení postav, to jak Tierney postupně dospívala a dívala se na svět otevřenýma očima. Milá byla i romantická linka a špetka naděje na závěr.
Přečteno jedním dechem, dostala jsem takovou dávku emocí, že ještě teď se z toho vzpamatovávám. Doporučuji a doufám, že autorka nepíše ještě další knihy, ráda si je přečtu.
Po Prokletém roku jsem sáhla tak nějak omylem. A byla jsem překvapená. Dostala jsem napětí, akci, lásku a smutek...prostě vše co od knihy očekávám. Během čtení jsem byla na emoční horské dráze, která po přečtení posledního odstavce ještě gradovala. Kniha by si zasloužila pokračování. Vysvětlení několika věci, přiblížení života v okrese a na předměstí.
Tak tohle byla tak neuvěřitelně skvělá kniha! Hodně dlouho jsem se nezačetla a nevcítila do příběhu, jak tady. Vůbec jsem netušila, co od knihy čekat a docela mě zajímalo, jak autorka děj odvypráví. Byl to neuvěřitelně silný příběh, který jsem si dost obrečela... A hodně mě mrzí, že je to už celé za mnou. Ale jak se říká, v nejlepším se má přestat :)
Tak nevím... podle obálky a anotace jsem se na tuhle knihu fakt těšila. Nebyla špatná, alecelou onihu jsem čekala na "něco" a ono to nepřišlo. Tak trochu mě kniha připomněla Příběh služebnice, ale opravdu jen vzdáleně.
Prokletý rok je opravdu tak skvělý, jak o něm všichni básní a jsem moc ráda, že to nebyl jen přemrštěný hype, i když po tom závěru jsem zůstala ještě dlouho zmatená. Určitě od toho ale nečekejte akční nebo odpočinkovou YA knihu, já byla při čtení dost rozčílená, zdeptaná, zapálená, ale určitě ne v klidu. Nejvíc mě štvalo, jak ve společnosti, které vládnou muži, si ženy místo aby držely spolu, raději podkopávají nohy. Štvala mě jejich závist, touha zalíbit se těm, kteří je popravují, chybějící solidarita… a nakonec přece jen vše není, jak se zdá a ty malé jiskřičky naděje mi udělaly neskutečnou radost a nejspíš bych je měla hledat i v reálném životě.
Na knize se mi líbila jak romantická linka, tak psychologická linka i brutální akční scény. Byla to veliká jízda s ne moc uzavřeným koncem, proto jsem po dočtení zůstala v šoku, měla spoustu otázek a podnětů k přemýšlení.
Příběh je originální, skvěle vystavěný, s myšlenkou a bez hluchých míst. Na mě to bylo teda hooodně kruté, takže pokud jste slabší povahy, tak to s váma asi zamává jako se mnou.
Trochu mi na začátku chybělo ukotvení příběhu v čase a prostoru, ale vynahradila mi to propracovaná psychologie postav. Oceňuju originální nápad s řečí květin, který jsem v jiné knize asi zatím nečetla.
Prokletý rok je kniha se silným příběhem, který Vám dlouho nedá spát.
Musím říct, že mám z knihy i po více jak roce hodně silné pocity. Svět, kde muži vládnou světu a ženám není v knize novinkou, ale pojetí celkové už bylo originální, mrazivé až děsivé.
Dívky v dospívání musí odejít z vesnice, aby se zbavily magie, kterou podle mužů mají a ovládají se s ní. Odcházení na jeden rok na tajné místo, kde se magie mají zbavit.
Dívky, které po roce vracejí domů jsou zbídačené, chybí jim prsty, uši apod. A žádná o tom, co se stalo nikdy nemluví.
Hlavní hrdinka je vzdorovitá dívka, která to nemá v životě jednoduché. Celý prokletý rok má díky intrikám o dost těžší, ale nevzdává se a snaží se přijít na kloub tajemství jejich nového "domova* a celé tajemné magie.
Romantická linka je zde opravdu v pozadí, ač velmi důležitá.
A ten konec? Musela jsem ho přečíst několikrát.
Je pravda, že tím, jak si knihu všichni chválili, jsem měla vysoké očekávání. Ale i když anotace se mi líbila, děj mi moc nesedl a, jaksi, více než přežití v lese mě bavily pasáže, které se odehrávaly v okrese. 2/5*
Prokletý rok vlastním jako e-knihu. Když se mi kniha hodně líbí, musím jí, jako správný knižní fanatik, mít i v papírové podobě ( Má to něco společného s každodenním čučením do knihovny a hlazením jejich hřbetů- neptejte se). Nicméně u Prokletého roku tuto potřebu nemám. Zde platí pravidlo jednou a dost. Vím, že už to znova číst nechci. Tohle není negativní kritika. Naopak, bylo to surové, drastické, brutální, možná lehce depresivní a to je v pořádku. Ne všechno musí končit srdíčkem a třpytkami. Ale faktem je, že jsem si užila hlavně části s Rykerem. A to zkrátka na opáčko nestačí. Nicméně doporučuji, určitě si to přečtěte, tohle z hlavy jen tak nedostanete!
Těžké hodnotit. Kniha jako taková špatná nebyla a konec mě dostal, ale nečetla se mi úplně snadno, možná mi nesedl styl psaní, nevím, prostě tam něco chybělo.
Prokletý rok Vás chytí a nepustí. Knihu jsem přečetla na jeden dech. Okamžitě mě vtáhla do děje a to navzdory velkému množství vnitřních dialogů hlavní hrdinky a faktu, že většina knihy se odehrává vlastně beze slov. Abych to vysvětlila, jsem zvyklá na příběhy, které se odehrají v dialozích postav, zde se ale velké množství knihy zabývá popisem událostí, prostředí a již zmíněných úvah a myšlenek hlavní hrdinky.
Za normálních okolností by to bylo něco, co by u mě příběhu ubralo hvězdičku, dvě. Nicméně tady je to tak neskutečně mistrně zvládnuté, že mi nezbývá nic jiného než dát plný počet.
P.S.: Ano, taky mi konec zlomil srdce, rozdrtil na padrť a brečela jsem jak malá želva. Víc než u smrti Brumbála, což je u mě co říct, protože to jsem vážně probulela.
SPOILER - komentář obsahuje informace, které prozrazují část děje.
Ze všech stran jsem na tuhle knížku slyšela velmi pozitivní reakce. Takže když jsem ji od přítele dostala, bylo rozhodnuto, že si ji musím přečíst.
Po hodně dlouhé době jsem si přečetla něco jiného než fantasy či historický román. Jedná se stand-alone román s dystopickými prvky v young adult.
Ženy v této knize to nemají vůbec snadné a ačkoliv jich je víc než můžu, tak nemají žádná práva. Mohou pouze studovat 1. stupeň základní školy, další studium už povolené nemají. Výběr manžela není na nich, neboť muž si volí, kterou ženu si vezme (většinou je to domluva mezi mužskými členy jednotlivých rodin). Z toho vyplývá, že muži mají zcela silnou vládnoucí pozici a ženy se tomu musí podřídit. Tím pádem si musí každá dívka ve věku šestnácti let projít prokletým rokem, o kterém se však nemluví a to, co se o něm proslýchá, tak dívkám nahání hrůzu. Netuší, co je tam čeká a zda se té údajné "magie" zbaví.
Vykreslení společnosti je neskutečné až mrazivé. A musím říct, že mě při čtení toho, co se odehrávalo v táboře dívek, celkem děsilo. Protože to, co dokázaly udělat sami sobě, bylo fakt šílené. Chvíli jsem si říkala proboha proč!? Proč se nespojí a nějak spolu nespolupracují. Proto si mě dokázala získat hlavní hrdinka Thiery. Přála jsem ji jen to nejlepší a jednoduše jsem ji fandila, aby ten šílený svět, ve kterém žila porazila.
Jsem ráda, že se mi tahle kniha dostala do rukou. Protože na mě hodně zapůsobila a věřím, že se mi do paměti vryla na hodně dlouho dobu.
Tak tohle byla síla, alespoň tedy pro mě rozhodně. První polovina knihy pro mě byla místy až děsivá. Co byly dívky schopné si navzájem udělat a jak ovlivnitelné byly, bylo šílené. Druhá polovina knihy, kdy nastala romantická linka, jsem se obávala, že tím už kniha ztratí své kouzlo, ale vůbec ne, bylo to na chvíli takové odpočinkové čtení. Ten konec? Ten mě úplně dostal... Celkově se kniha četla opravdu hezky, krásný styl psaní a jazyk květin, byl také krásný doplněk, ten nápad se mi opravdu líbil.
Měla jsem od knihy vysoká očekávání a bohužel se moc nenaplnily. Začátek byl slibný, ale průběh Prokletého roku mě tak trošku zklamal. Milostná linka za mě byla už hodně přitažená za vlasy. A konec takový, no, na půl cesty. Fajn čtení, ale výsledek jsem čekala mnohem lepší,vzhledem k ohlasům a reklamám. 3,5*
Jsem rozpolcená. Příběh byl super čtivý, skvěle vybudovány s úžasným tématem. Ale přece... první polovina knihy byla úžasná. Pak mě překvapila romantická linka. Byla skvělá, ale užila bych si ji možná v jiné knize a s jiným koncem (fňuk). Některé linie mě nepřekvapili (Hans, osud Gerty), ale jiné úplně. Co více říct? Prostě přečíst a prožít.
Super kniha, bylo tam snad vše co mě na knihách baví. I když to jevilo nějaké podobné známky jako Hunger games tak mi to vlastně nevadilo, protože to bylo úplně o něčem jiném. A hlavně myslím že se věci vždy budou tak trochu opakovat. Moc se mi příběh líbil i ten konec. Prostě super napsaná kniha od začátku až do konce
Páni, tak tohle jsem nečekala. Tierney byla hrdinka, která opravdu až postupně viděla to, co měla před nosem a každým zážitkem víc a víc sílila. Já to odhalovala společně s ní, i když charaktery u některých nebylo těžké poznat i dříve, např. u Hanse a starouše Fallowa. I dívku ze snů (GRW) jsem uhádla. Avšak to jak se dívky "zbavovaly" v táboře své magie, vše ohledně stromu trestů, a to že se to opakovalo již 47 rokem bylo docela drsné.
A Ryker s Michaelem, to se ani nedá komentovat. ❤️ Co nemohu dále opomenout je krásná obálka a velmi zajímavé poděkování.
První Humbook tip obletěl knižní svět a koho by nenalákal, že? Kouzlu jsem propadla i já, akorát jsem si ji jen půjčila z knihovny????
Byl to skvělý zážitek, při kterém mi občas běhal mráz po zádech. Ta atmosféra byla perfektně vykreslená. Všechno se to může zdát dokonalé, ono to vážně dokonalé bylo, jenže toho bylo už příliš. Proto ta jedna hvězdička dolů.
Pár zvratů v knize jsem čekala, rozhodně se jich Kim Liggettová nebojí. Naopak by mě překvapila, kdyby příběh nechala chvilku volně plynout bez nějakých převratů.