Program Nosferatu
Miroslav Pech
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/531712/bmid_program-nosferatu-65c51cd362e97.jpg
4
23
9
Josef „Goblin“ Štěpán je uznávaný autor hororových příběhů. Vlastně byl. Kristýna se musí vyrovnat s tátovým nečekaným odchodem. Štěpán dceru miloval a ona milovala jeho. Probírá se vzpomínkami, otcovými věcmi, až jednou pustí jeho počítač a zjistí, že smrt je opravdu relativní. A že lidské vztahy mohou dostat nový rozměr
Přidat komentář
Moje první Zrnko temnoty a já jsem nadšená! Že to bude skvělá kniha jsem tušila už od první stránky kdy dcera vysvětlovala proč se jmenuje Kristýna. První část, kdy se seznamujeme s Goblinem mi přišla trochu zdlouhavá, ale pochopitelná pro příběh. Perfektně vykreslil povahu Goblina. Jakmile Goblin umřel příběh dostal ten správný náboj a já četla s otevřenou pusou. Hodně mě bavily narážky na existující knihy a určitě bych si ráda přečetla Goblinova díla. Příběh oživují vsuvky z rozhovoru s Goblinem a různé Kristýniny poznámky. No a ten konec - úžasný!
Tuto Pechovku rozhodně řadím k lepším Zrnkům temnoty. Samotný příběh se v principu skládá ze tří fází. V první se prostřednictvím dcery Kristýny seznamujeme s jejím otcem coby nechvalně proslulým autorem horrorových knih. Zde jsem se svým způsobem našel a doporučuji k četbě šéfům zaměstnávajícím spisovatele. U další fáze mi v hlavě zablikala Hellraiser kontrolka a ačkoli příběh začal na pár nebezpečných chvil lehce ujíždět, nakonec v pomyslné třetí části opět chytil stabilitu, načež vše skončilo způsobem, ve který jsem tajně doufal.
Příběh plyne jednoduše a svižně, byť v jádru nepřestává pokládat otázky. Děj je oživován výňatky z rozhovorů, vedlejšími odbočkami a odkazy na horrorovou klasiku (knižní, filmovou i hudební); to vše příběh obohacuje, oživuje a dodává mu ten správný vibe. Na mnoha místech nechybí smysl pro humor, bez kterého se dobrý příběh neobejde. Až na jeden moment (viz výše) prakticky nemám co vytknout. I ta obálka je skvělá!
Jsem nadšen. Doporučuji, máte-li v lásce příběhy psané srdcem.
Na pouhých sto padesáti stranách autor rozehrál komorní příběh o vztahu otce a dcery, který vás chytne za srdce. Fanoušci hororů na něm ocení nejen pěkně krvavou zápletku, ale i mraky odkazů na hororové knihy, a filmy. I když jde o ryzí fantastiku, autentičnosti Pech docílil tím, že knihu proložil několika rozhovory, které Goblin poskytl žánrovým médiím. Občas (a podle mého soudu záměrně) odlehčil ponurý příběh humornou vsuvkou, či ironickým komentářem samotné Kristýny. „Už mě nebavilo hrát naštvanou. Teda ne že bych to před tím hrála, fakt mě nasral, ale znáte to. Čím dýl to trvá, tím je to trapnější.“ (str. 134) Přitom všem dokázal příběh pohodlně kočírovat a dovést k výbušnému závěru aniž by zabředl do bažin užvaněnosti.
Přátelé z nakladatelství Golden Dog nekecali, tahle knížka mě bavila fakt hodně. Teď si budu muset sehnat další autorovy knihy. Přinejmenším Dítě tmy a Rytíř nebudou ztráta času.
Letošní první Zrnko temnoty mě nadchlo! Věrohodně vykresluje příběh komplikovaného vztahu matky, dcery a otce - spisovatele hororů, který si po smrti najde svébytný způsob, jak komunikovat se svou milovanou dcerou. Kniha obsahuje spoustu narážek na další autory či díla (jak literární, tak hudební) a pro fanoušky hororového žánru je tak velice zábavným počtením. Skvělým ozvláštněním byly části vložených rozhovorů s autorem. Strašně mě bavily zmínky o Goblinových dílech, takový Hřbitov panenek nebo Noc deviantů bych si rozhodně ráda přečetla! Konec se mi zdál už lehounce překombinovaný, ale jinak jsem se bavila úžasně! Na autorovy jde opravdu poznat, že má hororový žánr doslova v krvi a na textu to jde zatraceně zdát!
Program Nosferatu skvěle zahájil sezonu nových Zrnek temnoty pro rok 2024. Od autora jsem četla Dítě tmy a Rytíře, který mě hodně bavil a tahle další kniha mě utvrdila v tom, že mi Míra Pech svým psaním sedne. Program Nosferatu je pořádně nabušené Zrnko. Stihne toho na malém počtu stran opravdu hodně, od představení rozvrácené rodiny, přes skvělé vykreslení přesvědčivého vztahu otec-dcera, po žal a ztrátu milované osoby, těžkosti spisovatele žánru, který je společností vnímaný jako podřadný, až po očekávaný hororový zvrat. A do toho všeho je to ještě takový milostný dopis hororovému žánru a psaní. Obsahuje spoustu narážek na jiná hororová díla a autory, díky tomu jsem se cítila jako ryba ve vodě. Skvělý a vyvážený mix pro super příběh, u kterého jsem se královsky bavila.
První letošní zrnko a pořádná pecka.
Nehledě na téma příběhu i postavy, v této knížce je hlavní postavou prostě horor. Provází vás od první až do poslední věty a z každičké stránky přímo sálá autorova absolutní láska k tomuto žánru. Určitě může fungovat i jako poklona všem žánrovým autorům. Hororový žánr stále většina lidí považuje za pokleslý a patří k nejvíc zatracovaným. A my, jeho konzumenti jsme rozmlsaní, hákliví na přílišnou recyklaci a rozhodně není jednoduché se nám zavděčit.
No a když už jsme u té recyklace, už jak napovídá název, i tady je využito již tisíckrát použité téma, ale pozor! Autor ho zahalil do originálního hávu a zasadil do současné doby. Hlavní postavy, vlastně celá jejich nefunkční rodina je reálná jakoby vypadla z bytu od vedle. Vztah otce a dcery byl úžasný.
Tak nějak tušíte k jakému konci to musí dospět, každopádně pointa překvapila.
A už jsem se zmínila o asi miliardě odkazů na filmy, literaturu, a i autory?
Josef alias Goblin měl našláplou skvělou kariéru autora, jenže se rozhodl, že nebude psát žádný mainstreamový brak, ale pořádnou literaturu! Tedy rozuměj horor. Ačkoliv jeho posedlostí trpí celá rodina, přesto má krásný vztah se svojí dcerou Kristýnou. Není tak divu, že jí jeho smrt zasáhne.
Pecha zase jednou něco napsal! Bizarní, nechutné, ujeté dílo s heslem #tonevymyslíš... Vtipná jednohubka na zkrácení upršeného odpoledne, ve které opět nechybí odkazy na klasiku nejen v hororovém žánru. Objeví se Kotleta, Hartl a další, na kterých Goblin nenechá nit suchou. Ale na Kinga! Na toho mu nesahejte!
Zmínky o Goblinových dílech, která bych nutně potřebovala, jako například o upírce, co vysává mužské oběti skrze vagínu, či příběh o vyvržení policisty řitním otvorem. Nebo dílo s názvem Stará má v prdeli plamenomet. A u toho bych poslouchala Goblinovy skladby Smích uťaté hlavy, Tlející hudba močálu či Symfonie prokletých duší. Třešničkou na dortu je, když se dcera sjede s otcem pomocí LSD a užívaj si parádní trip. Oceňuji kromě prvoplánové brutality i zapojení psychologie postav a jejich morálních dilemat.
Autor umí a jistě se můžeme těšit na další šílená a opovrženíhodná díla a jsem moc vděčná, že vzniklo nakladatelství, které dává prostor i takové literatuře, protože i ta má své místo na trhu. Za mě byl konec příběhu trochu zbytečně překombinovaný, ale jinak nemám výhrady a rozhodně doporučuji k přečtení. Hodnotím 4,5/5* a děkuji GD za poskytnutí knihy.
Miroslav Pech patří mezi nejzajímavější české tvůrce strašidelných příběhů. Spíše než na explicitních hrůzách si dává záležet na psychologické prokreslenosti a životních zkušenostech. Právě ty se odrážejí v jeho nejnovějším dílku nejvíce. Dokonale pracuje s koncepcí příběhu, kdy nejdříve nechá čtenáře podlehnout charismatu životem zkoušené dcery spisovatele, aby ho pak společně s ní zatáhl do víru zlovolných událostí, o kterých víte, že nemůžou dopadnout dobře, přesto ve skrytu duše doufáte, že pro tentokrát by Satan Klaus mohl přinést dobrý konec. Tady ale nejsme v pohádce, dámy a pánové, tenhle příběh napsal člověk, jenž ví, jak se prolétnout na noční můře…
Program Nosferatu je báječná hororová hříčka, z níž klidně mohla být literární perla žánru. Potenciál na to rozhodně má a prostor pro více textu také. Otázkou však je, jestli by jí důkladnější rozepsání spíš neublížilo. Vtípek by se totiž mohl proměnit v parodii a najednou by bylo po kouzlu děsivosti. Někdy je méně skutečně více.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2018 |  Mainstream |
| 2020 | Dítě tmy |
| 2017 | Cobainovi žáci |
| 2021 | Hranice už nejsou, tati |
| 2022 |  Rytíř |
Kniha Program Nosferatu je v
| Přečtených | 26x |
| Čtenářské výzvě | 8x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 16x |
| Chystám se číst | 11x |
| Chci si koupit | 11x |
| dalších seznamech | 1x |
Podle toho, co jsem od Míry Pecha už četl. Nebo co jsem četl, že napsal a já ještě nečetl, bych řekl, že Program Nosferatu je někde na půli cesty mezi nechutností a pohodovým příběhem.
Každopádně je to béčko. Béčko jak vyšité. Námět se v průběhu dost proměňuje. Nejdřív to začne jako běžný příběh hororového spisovatele, který za živa nedostává tolik pozornosti, kolik by si zasloužil. Jenže vše se mění momentem, kdy umře. V tu ránu, kdyby tento nápad měl v 80. letech John Carpenter nebo Dario Argento, jsem přesvědčen, že by to zfilmoval.
Míra Pech ale umí psát a tak i ryzí béčko napíše čtivě, zábavně a nápaditě. Takže Program Nosferatu je určitě kouskem, který se mu v portfoliu neztratí.