Procitnutí slečny Primové
Natalia Sanmartin Fenollera
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/225581/bmid_procitnuti-slecny-primove-225581.jpg
4
191
191
Slečna Prudencia Primová, nezávislá, distingovaná a „intenzivně otitulovaná“ žena, se nechá zlákat sugestivním inzerátem v novinách a přichází do kouzelného městečka San Ireneo de Arnois, kde nic není takové, jaké se zdá. Slečna Primová dostane za úkol uspořádat knihovnu „muže z křesla“, inteligentního, kultivovaného a hloubavého člověka. Překvapivý životní styl obyvatel městečka napřed vzbudí v nově příchozí údiv a zmatek. Postupně však tito podivuhodní a nekonvenční lidé, především muž z křesla a děti, vystaví zkoušce její vizi světa, její předsudky, nejniternější obavy a nejhlubší přesvědčení. Procitnutí slečny Primové je líbezný příběh o městečku, které se postavilo zády vlivům moderního světa. Je to kniha plná rozhovorů a diskuzí, zmatků a paradoxů, mužů a žen, knih, žárlivosti, lásky, květin, koláčů, a dokonce se v ní objeví i vánoční krocan.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2014
,
Host
Originální název:
El despertar de la señorita Prim , 2013
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem si půjčila z knihovny na základě zajímavé anotace, která mě nalákala a v těchto deštivých dnech mi naprosto sedla k duchu. Měla jsem od ní velká očekávání, která se mi částečně splnila.
Anotace vykresluje vskutku živý a zajímavý děj. Leč musím říct, že kniha je opravdu náročné čtivo. S klidem bych ji zařadila ke klasikům. Podobně jako Oscar Wilde a jeho Obraz Doriana Graye je tato kniha plná paradoxů, nicméně není na nich založena.
Toto celkem povedené dílo odkazuje na spoustu děl řeckým a římských umělců, najdete tu spoustu předmětů, které mají historický kontext, ale jak už tu bylo řečeno, člověk by si je užíval víc, kdyby o nich něco věděl již dříve. Dalším plusem jsou filozofické diskuze s "mužem s křesla" - *SPOILER* doteď mě štve, že nevím, jak se jmenoval! :-D *KONEC SPOILERU*- , které jsem si neskutečně užívala. Nicméně, význam některých argumentů mi zůstává skryt. Budu si knihu muset přečíst znovu a pomalejším tempem :D
K ději ještě dodám, že ačkoliv jsou postavy a jejich charaktery vykresleny uvěřitelně - vyjma slečny Prudencie Prescottové, která byla tak prudérní, místy nechápavá a trošku předpojatá, která mě svou dokonale zaškatulkovanou myslí iritovala - měla jsem trošku problém si představit, jak vypadají. V knize absolutně nejsou žádné popisy vlasů, očí, chůze... ale tak nějak to vyplývá z jejich charakterů - ten, kdo knihu četl, mě asi pochopí lépe :-)
Další věc a to zmiňovala slečna zuzi1162 a naprosto s ní souhlasím, nevíte jaká je reálná doba příběhu. Na jednu stranu máte pocit, jako kdyby městečko svůj vývoj zabalilo v 19. stol., kdy čajové dýchánky byly ještě v módě a na straně druhé se tam prohánějí auta.
Mě se to líbilo, ale nebylo mi moc jasné, jaká je reálná doba příběhu. Hlavní představitelka mi přišla občas trochu moc prudérní, ale tak nějak to k tomu příběhu patřilo.
Kniha mě zklamala. Postavy i prostředí šustí papírem. Často jsem se přistihla, že některé řádky čtu vícekrát. Většina "intelektuálních soubojů" se mi zdála samoúčelná. A "muž z křesla," který nazval slečnu Prudencii hloupou (ačkoli ve skutečnosti chtěl říct, že se chová hloupě), kavalír? Jsem ráda, že zůstal pouze na papíře.
Kniha plná filosofických úvah. Na první prolistování vypadá jako snadné čtení, jenže to není pravda. A počítá s tím, že čtenář je schopen uvěřit tomu, že je možné, aby se takový příběh někde udál. Jsem příliš přízemní, aby mě kniha upoutala, ale uznávám, že je nevšední.
Kniha, jejíž jemnocit vás okouzlí. Příběh, jehož pomalý běh vás donutí zastavit na chvíli v uspěchaném a moderním světě. Slečna Primová, která tak jasně a zároveň jemně zosobňuje dva světy - uhlazenost minulosti a modernost současnosti, mi asi jako jedné z mála byla velmi sympatická.
Kniha, která vám ukáže nejen krásu písmen naskládaných na papír v příběhu, kde nic není tak, jak se zdá, ale i pomalost a plynulost minulosti, po které, ač ji v mnoha případech odmítáme, každý skrytě baží...
Slečna Primová mi byla opravdu nesympatická, chvílemi mi připadala až ukňouraná. Některé pasáže mě nudily, jindy jsem hltala každé slovo.
Kniha mne naprosto uchvátila. Skvěle napsaná, zase trochu něco jiného. Tajemná postava muže z křesla byla dokonalá, to samé ovšem nemůžu říct o hlavní hrdince. Vytvořena byla perfektně, o tom žádná, ale chování této postavy a celkové jednání se mi nelíbilo. Vše si brala příliš osobně a na můj vkus byla příliš upjatá. Ale vytvořena byla skvěle, sem tam jsem se s ní v některých názorech shodla. :)
Knížka se četla jednoduše, taková oddechovka. K San Ireneu se určitě někdy vrátím! :)
Není to vyloženě špatná kniha, ale nic moc od ní nečekejte.....občas jsou tam zajímavé debaty a líbila se mi taky atmosféra městečka, ale na můj vkus to bylo až moc sentimentální a Prudencie mě vyloženě štvala :-) Tak upjatou, jemnocitnou, přecitlivělou slečnu bych v reálném životě moc dlouho nesnesla.
Milá pohodová kniha.Debaty Prudencie a muže z křesla mně bavily,stejně tak i milé pohodové městečko a lidé v něm.
Knihu jsem přečetla nečekaně rychle, i když mě zase tak moc nezaujala....pokud čtenář, nebo spíše čtenářka, protože pro "chlapy" bych to zrovna nedoporučovala, nezná Austenovou, Malé ženy a pár dalších autorů, bude dost tápat...nevím, rovu bych to asi nečetla.
Nebylo to špatné, ale ani nijakým způsobem "nakopávající". S knihou jsem si užila trochu toho příjemného času...ale bez závazků...
Kniha pro chvilku relaxu, pobýt si ve světě "Stepfordských paniček" a Jane Austenové, tak celkově to na mě působilo. A hezký otevřený konec, pokud se filmování ujme někdo hodně dobrý, tak se moc těším, že uvidím pěkný film !
Původní (avizovaná v edičním plánu) kreslená obálka byla krásná a dala bych jí hned na Obálku roku 2014. Ta nynější je jenom taková hezká. Knihu plánuji přečíst, už kvůli rozporuplným komentářům.
No... Dala bych i pět, ale to bych musela mít ty chybějící 2 strany na konci :D
Začátek byl takový volnější, nicméně potom to začalo být zajímavé a nemohla jsem knihu pustit z rukou, také asi i proto, že jsem doufala, že se časem dozvíme jméno muže z křesla.
Velmi mě bavilo to diskutování slečny Primové a muže z křesla, děti byly kouzelné - debata o panu Darcym, později i s mužem z křesla, byla skvělá! -, ženy z městečka úžasné, Horacio taktéž. Oceňuji ten vývoj postavy slečny Primové, koneckonců o tom kniha je, že, a také jsem si vypsala pár zajímavých myšlenek a názorů, které podle mě měly něco do sebe.
Městečko na mne působilo opravdu úžasně harmonicky, asi by to bylo místo, kde bych dokázala žít a myslím si, že i ráda.
Taky musím ale přiznat, že v některých věcech, pokud jde o umění, literaturu a filozofii, jsem se ztrácela. Nevím, jestli člověk, který to nezná, z toho může mít tak plný prožitek jako člověk, který ano, který ví, "o čem je řeč". Nic to však nemění na tom, že i tak se mi kniha líbila.
A mimochodem, nedovedla jsem si San Ireneo představit v dnešním, aktuálním světě, v mé představě to bylo místo mnoho, mnoho let staré a tu představu jsem získala hned na začátku. Proto mě vždycky zarazilo, když jsem si přečetla věty, kde se kupříkladu vyskytovalo auto :D
Také jsem se na knihu moc těšila a očekávala něco naprosto jiného - to bylo špatně, proto mě zklamala, čekala jsem jiný příběh. Kniha je plná filozofujících debat, do kterých jsem se někdy musela nutit. Jinak je však příběh zajímavý, čtivý, nemůžu říct, že by mne nebavil. Líbilo se mi postupné zvykání Prudencie na okolní svět, určování svého místa v zaběhlé komunitě.
Já tuto knihu právě začala číst a musím nesouhlasit s předchozími komentáři - mně od první strany úplně pohltila a zhltla jsem 70 stran na jeden zátah ve vaně... zajímaly mě názory ostatních a nestačím se divit, samozřejmě se můj názor může ještě změnit, ale prozatím hodnotím velmi pozitivně. Po dlouhé době kniha, která mě opravdu chytla!!!
Takze docteno. Kniha pro me nemela jedine slabe misto, kouzelny pribeh, krasne napsany... Ta kniha asi nebude sedet kazdemu, ale ja se v ni nasla, kez bych mohla zit na takovem miste jako prudencia
Na knihu jsem se poměrně dost těšila, nakonec jsem byla lehce zklamaná. Román není pro každého a asi ani ne v každém životním rozpoložení. Autorce nemůžu upřít originalitu, pěkný literární styl i zajímavý přístup k románu, ale tak nějak jsem se nedokázala ztotožnit ani s hlavní hrdinkou, ani s celým "dějem". Četla jsem, že spisovatelka do románového městečka z reality utíkala ráda, u mě to tak nebylo. Doporučuji čtenářům (spíš čtenářkám), které "učtou" filozofování nad moderní dobou, literaturou, vztahem muže a ženy a nekonečné přidávání nových postav.
Anotace mi slibovala zejména milou četbu. Lhala. Přebal jsem taky přecenila. Jak již bylo několikrát zmiňováno, nevím, kdy se děj odehrává. Na jednu stranu jsem si představovala 19.stol., pak mě překvapily moderní prvky.... Pitvání se v Aristotelovi, Sokratovi aj. mě jhrozně nudilo. Na připravovaný film do kina určitě nepůjdu.