Proč selhal liberalismus

Proč selhal liberalismus https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/423845/bmid_proc-selhal-liberalismus-1bN-423845.jpeg 4 22 6

Ze tří ústředních ideologií 20. století – fašismu, komunismu a liberalismu – přežila jen ta poslední. Došlo tak k podivné situaci, kdy zastánci liberalismu mají ve zvyku zapomínat, že se také jedná o ideologii, a nikoli o přirozené a konečné vyústění politického vývoje lidské společnosti. Jak ve své provokativní knize připomíná její autor, Patrick Deneen, liberalismus je založen na protikladech: bije na poplach v boji za rovná práva, a přitom zároveň pomáhá prohlubovat materiální nerovnost; jeho legitimita je založena na společenském konsenzu, a přitom svým důrazem na soukromé záležitosti odrazuje od plnění občanských závazků; ve svém tažení za autonomii jednotlivce dal vzniknout nejrozsáhlejšímu a nejkomplexnějšímu státnímu systému v historii lidstva. Deneen zde čtenáře konfrontuje se znepokojivým varováním, že dostředivé síly, které dnes působí na naši politickou kulturu, nejsou povrchovými vadami, ale základními rysy systému, jehož úspěch zároveň plodí jeho selhání.... celý text

Žánr:
Literatura naučná , Politologie, mezinárodní vztahy

Vydáno: , Academia
Originální název:

Why Liberalism Failed , 2018


více info...

Komentáře (6)


samuel7462
samuel7462
02.08.2021 3 z 5

Niektoré úvahy (návrat k lokalizmu, anti-kultúra) sú veľmi zaujímavé a hoci sa s nimi nemusí každý stotozňiť, sú minimálne podnetné k diskusii. V mnohých častiach sa však autor iba opakuje. Stojí za prečítanie ako reflexia liberalizmu z “druhej” strany, osobne som však čakal viac.

Thanateros
Thanateros
14.05.2021 5 z 5

Veľmi stručná, a preto pochopiteľne hutná kritika súčasnej spoločnosti.


iz67
iz67
10.05.2021 1 z 5

Docela otravná záležitost. Ne pro svoje myšlenky, ty jsou sice provokativní, ale to je v pořádku . Problém vidím v tom, že obsah by vydal na delší článek, ale knihu tohoto rozsahu neunese. Autor se k uzoufani opakuje, těžko drží strukturu. Tam, kde by měl argumentovat, prostě jen klade tvrzení za tvrzením (většinou to samé za. tím samým)! A po té, co na 150 stránkách opakuje 2 a 3 postulaty, vyvrcholí tryskem na posledních 10 víc než vágní vizí té správné alternativy, kterou vám k lepším zítřkům ale nepomůže.

Anjin
Anjin
10.11.2020 5 z 5

Trochu od Triumfu průměrného člověka, trochu od Benediktovy cesty, ale tak nějak obecnější a snaží se jít po kořenech toho, proč je dnes liberalismus v krizi. Přičemž, a to je třeba říci, samotný základ vidí už v samotných mylných postulátech této ideologie, přičemž je ale autorovi rozhodně vzdálené nějaké nostalgické volání po minulosti. Také ale nepřichází s nějakým jednoduchým řešením. Spíše vybízí k zamyšlení.

Jackjelly
Jackjelly
27.09.2020 5 z 5

Dal jsem plný počet knize, s jejímž autorem nesouhlasím téměř v ničem. Přesto splnila mé očekávání a byla pro mne velmi přínosná.
Po knihách, psaných liberály jako je Snyder nebo Tabery, případně Levitsky, kde jsem se dozvěděl, jak poznám, když se mnou chtějí demagogové vyběhnout, jsem pochopil, že musím zjistit vedle A i ono pověstné B.
Přes Fukuyamovu "Identitu" a Luceho "Soumrak západního liberalismu" jsem se dostal ke knize, psané "konzervativcem" a myslím si, že jsem aspoň částečně pochopil onen problém dnešní doby.
Doby, která je rychlejší než je lidstvo schopno absorbovat a která s sebou nese překotné změny, které zcela pochopitelně vyvolávají protitlak.
Deneen nepatří k těm kteří by toužili, na rozdíl od některých jiných, destruovat demokracii, jen upozorňují na rizika "boje za svobodu všech" , který může skončit novou diktaturou.
Věci, které já osobně hodnotím v rámci vývoje pozitivně, vidí on v negativním světle. Což bylo pro mne při čtení opravdu přínosem. Donutil mne podívat se na mnoho problému jinýma očima.
Nebudu rozebírat rozpory, které mne napadaly třeba při stescích nad nedostatkem humanitního vzdělání, přičemž jsem měl dojem, že tak nějak taktně přechází možnosti tohoto vzdělání v jím adorovaných dobách.
Také jsem pochopil, že "boj s liberalismem" dnes probíhá především v tom, co si jako liberalismus představují jednotliví účastníci klání současnosti.
V každém případě, knihu mohu jen doporučit, představuje pro mne seriózní zhodnocení současných polemik. Současně mám pocit, že autor je přesvědčený demokrat, který varuje před možnými novými variantami totality, ať už ji přinesou "jakobínští bojovníci" za "neomezená lidská práva na cokoliv" a nebo naopak milovníci "tvrdé ruky".

Benedikt
Benedikt
30.11.2019

Vynikajúca a provokatívna kniha, týkajúca sa lepšieho chápania súčasného spoločenského systému. Deneen ponúka „vytriezvenie“ z liberalizmu a to formou studenej sprchy. V určitom zmysle je táto publikácia opakom Fukuyamovej skoršej práce „Koniec dejín a posledný človek“ v ktorej Fukuyama prináša predpoklad, že liberálna demokracia je posledným vývojovým štádiom politického usporiadania spoločnosti. V inom zmysle, však Deneenova kniha ide o krok ďalej s mimoriadne odvážnym a provokatívnym tvrdením, že liberalizmus je tak isto ako fašizmus či komunizmus ďalšia alebo skôr posledná ideológia a ako taká v sebe obsahuje rôzne patogény. Deneen tvrdí, že súčasný stav spoločnosti, naprieč Západom, predstavuje posledné vývojové štádiu liberalizmu. Nachádzame sa akoby v roku 1987, vidíme že socializmus nefunguje, chápeme jeho nedostatky, no už nie sme schopní ho zmeniť. Na rozdiel od našich rodičov z roku 1989 ani nemáme po ruke záložný politický systém, ktorý by sme mohli prevziať. Samotná kniha predstavuje ponurú víziu budúcnosti, avšak rozhodne nie hororovú. Asi najzásadnejšou myšlienkou je, že: „Liberalizmus zlyhal-nie pre to že by sklamal, ale pretože sa naplnil. Pretože bol úspešný. Keď sa liberalizmus „stal viac sám sebou“ keď začali byť zrejmejšie jeho vnútorná logika a jeho vnútorné predpoklady, vytvorili patológie, ktoré deformujú ako jeho vlastné tvrdenia, tak aj i realizáciu liberálnej ideológie.“

Deneen dáva do protikladu samotné ciele liberalizmu napr. s tvrdeniami Tocquevilla a jeho Demokracie v Amerike. Ako je možné, že sa vytrácajú základné piliere demokracie a liberalizmu, napríklad samospráva, spolky, osobná angažovanosť, individuálna iniciatíva, solidarita, dobročinnosť, občianska svornosť? Kto za to môže? Ako je možné, že sa z grécko-rímsko-kresťanského ponímania slobody ako cnosti, zdržanlivosti, múdrosti, umiernenosti a úcty stala sloboda a voľnosť splniť si akékoľvek okamžité potreby, túžby a pudy bez ohľadu na iných? Podľa autora knihy, je na čase aby sme pochopili, že za uvedený stav nemôže nikto iný ako sám liberalizmus a jeho vnútorné pnutia. Liberalizmus predstavuje najplazivejšiu ideológiu. Na jednej strane sa tvári, že každého uctieva, rešpektuje, podporuje avšak zároveň neznesie akúkoľvek konkurenciu. Liberalizmus bojuje proti akýmkoľvek prejavom kultúry či spoločnosti okrem tej svojej, na čo však neodpovedá pretláčaním svojej kultúry ale naopak pretláčaním antikultúry. Každý človek je taký slobodný ako je oslobodený od svojich spoločenských, rodinných, pracovných či sociálnych púť, ktoré podľa liberalizmu len dusia najvnútornejšie túžby človeka. To že tieto inštitúcie potierali najmä tie najzhubnejšie prejavy ako bezbrehý individualizmus, sebectvo, pýchu však už žiadnym spôsobom nekompenzuje, naopak. Vykorenený človek je človek opustený a jediný, kto sa ho vie ujať je práve štát, ktorý ho „musí“ chrániť. Na jednej strane je liberalizmus „stádom“ indivíduí avšak štátna moc je tak rozsiahla ako nikdy predtým. Kde-aký tyran by mohol závidieť dnešným možnostiam kontroly obyvateľstva súčasným západným liberálnym demokraciám. Liberalizmus je v súčasnosti stávkou na to, že ekonomika je schopná bez základných spojív ako zodpovednosť, dôvera vytvárať snáď do nekonečna väčšie výnosy ako náklady. To že tieto náklady sú viditeľné na devastácií životného prostredia a čoraz viac excesovým správaním finančných trhov, len dokladá, že sme v neskorom liberalizme.

Autor popisuje niekoľko okruhov liberalizmu, ktoré možno považovať za hlavné filozofické východiská. 1, ovládnutie prírody – liberalizmus chápe prírodu ako rezervoár zdrojov a človeka ako bytosť, ktorá je ekonomicky povinný tieto zdroje ovládnuť a maximalizovať výnosy z nej. Výsledkom sú devastácia životného prostredia

2, oslobodenie človeka – človeka je potrebné oslobodiť hádam zo všetkých možných zväzkov (kultúra, rasa, rodina, spoločnosť, národ...) a spraviť z neho oslobodeného jedinca, ktorý sa bude rozhodovať na základe vlastných preferencií – v skutočnosti ide o vykorenenie jednotlivca, ktorý v zásade bez pomoci výchovy a základných sociálnych štruktúr nie je schopný oslobodiť sa od nadvlády svojich emócií, pudov, túžob a presúva sa od racionality k pudovosti. Táto nová forma atomizácie vedie spoločnosť k pseudo „počiatočnému stavu“ v ktorom je však štát už prítomný a naviac silnejší ako kedykoľvek predtým.

3, ochranársky štát – štát ma svojimi dozorovými a kontrolnými mechanizmami presadzovať slobodu jednotlivca, aby tento dosiahol vlastné sociálne, ekonomické a kultúrne oslobodenie – sloboda bola tradične chápaná v rovine jednotlivec – štát, v neskorom liberalizme ale štát oslobodzuje občana od všetkého len nie od seba, nakoľko len štát je schopný sa zastať oslobodeného občana, ktorý je vlastne sám. Ideál slobody sa realizuje silný štát.

4, demokracia – skutočný liberalizmus demokraciu nepotrebuje, sám najlepšie vie, ako oslobodiť občana. Demokracia v zásade predstavuje pravidelnú legitimačnú ceremóniu. Dosah občana na reálnu tvorbu politík je minimálny. Sám nerozhoduje racionálne, nakoľko na to nemá ani dostatočné informácie. Presunom kompetencií na vzdialenejšie subjekty (federálna vláda v USA, Európska únia) občan stráca akýkoľvek dosah na všeobecnú moc. Prejavy vôle voličstva (referenda, petície) sa považujú za nekompetentné a z dlhodobého hľadiska sa ignorujú.

5, humanitné vzdelanie – je zbytočné, neekonomické, nie je potrebné pre zvyšovanie HDP spoločnosti. Vítané sú len technické smery ktoré ako jediné sú užitočné - v antike boli tieto „remeselné smery“ považované za otrocké vzdelanie, pričom cieľom boli práve slobodné umenia, ktoré oslobodzovali človeka od každodennej rutiny a nutnosti zaobstarávať živobytie, resp. humanitné smery, ktoré človeka kultivovali. Následné, občiansky a politicky nevzdelané voličstvo je cieľom výsmechu a pohŕdania elít a polemík o sprísňovaní podmienok udelenia voličského práva resp. jeho obmedzovania.

Viac na https://oprave.blogspot.com/

Štítky knihy

politologické eseje liberalismus ideologie morální úpadek

Autorovy další knížky

Patrick J. Deneen
americká, 1964
2019  85%Proč selhal liberalismus
2022  87%Cesta národního konzervatismu

Kniha Proč selhal liberalismus je v

Právě čtených1x
Přečtených27x
Čtenářské výzvě2x
Doporučených4x
Knihotéce14x
Chystám se číst43x
Chci si koupit20x
dalších seznamech1x