Iluze
Jeffery Deaver
Případy Lincolna Rhyma série
< 5. díl >
Další příběh geniálního detektiva Lincolna Rhyma se začíná odvíjet na prestižní hudební škole v centru New Yorku, kam se po útěku z místa činu uchýlí pachatel vraždy. Policie do několika minut obklíčí uzamčenou učebnu a chystá se s vrahem vyjednávat. Vzápětí se zevnitř ozve výkřik a výstřel, a tak policisté vyrazí dveře. Místnost je však prázdná. Na pomoc jsou povolání Lincoln Rhyme s Amélií Sachsovou a okamžitě začínají s důkladným šetřením. Ochrnutý Rhyme musí i tentokrát spoléhat na pomoc své přítelkyně, pro ctižádostivou Amélii by zase úspěšné vyšetření případu mohlo znamenat povýšení. Proti nim však tentokrát stojí mistrný iluzionista přezdívaný Kouzelník, který si s nimi pohrává a burcuje jejich profesionální ctižádost prostřednictvím úděsných vražd, jejichž bestialita se neustále stupňuje. Počet mrtvých narůstá a hodiny nelítostně ukrajují čas. Rhyme se Sachsovou proto musí co nejrychleji proniknout skrz kouřovou clonu a zabránit hrůzyplné pomstě, která se hrozí stát nejokázalejším zmizením v dějinách kriminalistiky...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno:
2003
,
Domino
Originální název:
The Vanished Man , 2003
více info...
Přidat komentář
Po delší době zas jeden Deaver s oblíbenou dvojicí Amélie a Rhyma. Prostředí kouzelníků, iluzionistů a vrahounů :-D Trošku jsem se musela do čtení nutit, ale to je tím, že už moc nečtu detektivky, zvláště pak rozsahem delším jak 250 stran. Ale Deaver je Deaver. Fajné. Mohla by se detektivkomilům líbit.
Tentoraz sa vyberieme do sveta kuzelnikov, kaukliarov a iluzionistov...Obyvatelov New Yorku nenechava kludnymi vrazdiaci kuzelnik. Vrah je niekolkokrat na mieste cinu, dokonca aj komunikuje s policajtmi. A zrazu dokaze nahle zmiznut. Dokonala iluzia???? A mozno ani nie! Staci iba odpitat pozornost publika v tej spravnej chvili. Ake je to jednoduche, ked sa to vie! Piaty pribeh Lincolna Rhyma nas o tom presvedci. Napinave citanie az do konca.
Knihu jsem četl hned po Sběrateli kostí a musím říct, že se mi líbila o něco víc - konkrétně tématikou. Ačkoli to bude znít trochu divně, tak po každé vraždě jsem se nemohl dočkat další :) Jelikož ze všeho nejvíc se mi líbily popisy kouzelnických triků, které vrah při své práci využívá.
Příběh s kouzelníkem jako nepolapitelným zločincem se z podstaty žánru nabízí a musím říct, že zde je tento motiv rozpracován velmi pěkně. Některé triky jsou sice těžko uvěřitelné, ale celkově je Iluze napínavá kniha, která má spád. Bohužel mi ale neodpověděla na základní otázku. Proč to vrah dělal tak složitě? Proč si zločin 300 stran připravoval a neudělal totéž hned na straně 10? Oproti minulému dílu série však určitě posun k lepšímu.
Tak to mě nudilo, ty nezáživné popisy, co vrah-kouzelník použil a celá kniha.
Ty bláho, to byla zas jízda, a když už jsem myslela, že bude konec, i když stránky tomu ještě neodpovídaly, tak přišel další zvrat. Jsem ráda, že jsem mohla nakouknout trošku pod pokličku všem těm iluzím, trikům, metamorfózám.
Tenhle případ už byl na můj vkus trochu překombinovaný. Vlastně jsem ho prokoukla téměř hned, aby mě autor vlekl přes různé další teorie zase k tomu, co jsem si na začátku myslela. Ale moc se mi líbila atmosféra i zajímavosti ze světa magie.
Kniha je napsaná velmi promyšleně, ale v jak velkém rozsahu se to liší od jeho prvního díla...
Musím říct, že jak čtu díly po sobě, tak mě série přestává bavit. V každé další knize čtete stále dokola co je rošt, kvadruplegik, kdo jsou Sachsová, Sellitto, Cooper, Rhyme, o tom jak Rhyme sbíral předměty a dělal databáze a spoustu dalšího... a pořád dokola. Navíc už se dá přesně odhadovat děj, protože Rhyme ví přece všechno a to je nuda. Takže přeskakuju odstavce a doufám, že se dozvím také něco nového.
Samozřejmě na závěry je Deaver mistr, vždycky něčím překvapí.. ale doufám, že další díl bude lepší.
nejlepší knihy co Deaver píše jsou s lincolmem vřele doporučuji napínavý až do konce
Zkušený kouzelník se snaží oklamat spíše mysl než oko. A Deaver tu mojí oklamal dokonale.
Kouzelnické téma se mi moc líbilo, a kniha mě bavila od začátku až do konce. Závěr opět ohromně překvapující!
Paráda. Deaver je poctivý řemeslník zvládající svůj obor na té nejvyšší úrovni. Je o něm známo, že investuje nemalý čas do detailní rešerše, a necucá si děj z prstu. I když jsem nad některými kouzly kroutil nechápavě hlavou, uvěřil jsem. A vůbec nevadilo, že vedlejší postava (Kara) šoupla Amélii tentokrát do kapsy.
U tohohle dílu jsem se bavila víc než jsem očekávala :)
Deaver umí pracovat s rozmanitostí. Každý případ je originální a pokaždé se dozvíte něco nového. U Prázdného křesla přiblížil svět hmyzu a například u knihy Hořící drát jsem se ráda dozvěděla něco nového o elektřině, ale tenhle díl, to pro mě bylo ještě mnohem poutavější než ostatní díly. Téma iluzionistů, triků, kouzelnického řemesla... Je to hodně zábavné a zajímavé téma. Děj je napínavý a plný zvratů. Nevíte až do konce co je iluze a co pravda! Velice zábavné a čtivé. Mohu jen doporučit ;)
Z tohoto dílu jsem taková rozpolcená. Bavil mě a nebavil zároveň. Téma kouzelníků samo o sobě dává prostor pro různá zmizení a zvraty a tak ty zvraty pak už samy o sobě přestaly být překvapující. Ne že bych je v těch kterých konkrétních případech očekávala! Ale pak, když nastaly, tak jsem z nich nebyla tak paf. Bavilo mě ale číst dál a dál a těšit se na to, jak to celé dopadne a z koho nakonec autor udělá toho největšího padoucha.
Skvělá kniha. Přečetl jsem ji dal se říci jedním dechem. V napětí měj držela od začátku až do konce.
Štítky knihy
sérioví vrazi plánovití, inteligentní vrazi detektivní drsná škola krimi optické klamy a iluze kriminální thrillery
Autorovy další knížky
| 2014 |  Sběratel kůží |
| 1999 | Tanečník |
| 2016 | Sběratel kostí |
| 2000 | Prázdné křeslo |
| 2019 | Hra na nikdy |
Přišlo mi to jako příjemná detektivka - vraždy v kouzelnickém duchu - pachatel byl dopaden. Až na to, že jsem vlastně byla teprve v půlce knížky. Následuje série zvratů, tak typických pro Deavera, která mi připomněla hlášku z Četnických humoresek: "A kdo je double-bluff-doubler to určitě nevíte." "Jo, to je takovej blbec jako ty, který už neví, pro kterou stranu pracuje a která strana ho platí." Ovšem závěr mě příjemně překvapil; knížky s Lincolnem a Amélií čtu od 1. dílu a tento mi přijde jako jeden z nejlepších.