Bretaňský příboj
Jean-Luc Bannalec (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/240483/bmid_bretansky-priboj-VsK-240483.jpg
4
258
258
Případy komisaře Dupina série
< 2. díl >
Druhý případ komisaře Dupina z letní Bretaně okořeněný humorem, venkovským koloritem a místními kulinářskými specialitami Deset námořních mil od Concarneau: Legendami opředené souostroví Glénan působí svými bílými písečnými plážemi a křišťálově průzračnou vodou jako karibský ráj – dokud jednoho krásného květnového dne moře nevyplaví na břeh tři mrtvoly. To komisaři Dupinovi ještě chybělo: cesta ve vratkém člunu hned po ránu, nervy drásající prefekt, málo kávy a žádný záchytný bod. Kdo jsou ti tři mrtví na pláži? Stali se obětí prudké noční bouřky? Vše nasvědčuje tomu, že se utopili. Ale vyšetřování zavede komisaře hluboko do historie ostrovů a jejich svérázných obyvatel, odkud vytěží dramatickou jistotu.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2015 , Knižní klubOriginální název:
Bretonische Brandung , 2013
více info...
Přidat komentář
Stejně jako v prvním díle je nejzajímavější popis prostředí Bretaně. Atmosféra odlehlých ostrovů je popsaná tak sugestivně, že bych se tam nejradši hned vypravila. (Bohužel na ostrovy Glénan se nedá úplně jednoduše podívat – je možné výletní lodí krátce navštívit jen hlavní ostrov anebo si zaplatit okružní plavbu okolo ostrovů, loď pak ale nikde nestaví. Nebo mít vlastní jachtu, samozřejmě.)
A komisař Dupin byl v tomhle díle snesitelnější. Občas si vyměnil poznatky s týmem nebo jim dokonce zvedl telefon. 80%.
Detektivka prosycená oceánem. Další příjemné detektivní čtení o působení bývalého pařížského komisaře Dupina v Bretani, které jej tentokrát zaneslo na souostroví Glénan. Popis letních ostrovů obklopených oceánem a mořských specialit vysloveně láká k návštěvě Glénan, posazení se do vylíčené restaurace a pochutnání si na humrovi se sklenkou bílého. Oceňuji, jak autor v každém díle představuje jednu problematiku vlastní pro Bretaň, jíž okouzlení prozrazuje každý autorův řádek. Už se těším, až se s dalším příběhem přesunu znovu do Bretaně a poznám další aspekt bretaňské kultury a svébytnosti.
Detektivka z Bretaně. S jejími vůněmi, chutěmi, s mořem a loděmi, s ostrovy a skočným přílivem. Velkou výhodou je, že autor je po otci Bretaněc a prostředí rozumí. Dokonalá atmosféra. Rozluštění záhady sice trochu horší, nicméně dojem veliký.
Druhý díl jsem si užila ještě víc, než ten první. Pohodová detektivka v nádherném prostředí (přiznávám, že jsem hledala fotky....plánovala dovolenou na někdy, v budoucnu, určitě...) Skvěle vykreslené charaktery postav a to jak jsou popisovány barvy moře a nebe je dokonalé.
Mám podobné pocity jako většina zdejších komentářů: lepšího průvodce po Bretani jsem si nemohla přát! Asi nejvíc mě tentokrát překvapil Par Ys, to jsem zírala. A výraz archipel jsem slyšela poprvé, takže pro mě to bylo obohacení mého slovníku.
Ovšem Anjela Barraultová, Solenn Nuzová a hlavně Nolwanová; ženské postavy v těchto detektivkách se mi opravdu moc líbí. Podobně jako ten zvláštní konec . . .
Uvízli tady na archipelu, stali se jeho zajatci. Odříznutí od světa. Ať se stane cokoli, i kdyby akutně potřebovali lékařskou pomoc nebo kdyby došlo k další vraždě. Na pevninu se prostě nedostanou - a nikdo z pevniny sem. Teprve nyní Dupin pochopil pravý význam slov, která tu za poslední dva dny tolikrát slyšel: "Glénan, to vlastně není žádná země, je to takové nic uprostřed oceánu."
Komisař Dupin, epizoda 2 – znovu dokonalá reklama na Bretaň. Oddechová detektivka s cestovatelským přesahem a lehounkým humorem podle mých představ. Až do posledních stránek jsem byl napnutý, jaký vlastně bude motiv vraždy. Doporučuji všem, kteří si chtějí hezky počíst.
Bretaňské ostrovy se vlivem počasí mohou změnit v hodně nebezpečné území, které si nejednou vyžádalo lidské oběti. Jenomže tentokrát to nemusí být pouze počasím.... Hodně podrobné popisy postupu vyšetřování. Rozhodně mám chuť se po letech podívat do Bretaně
Komisař Dupin se tentokrát neustále potýká s proměnlivým počasím i bouřlivým mořem mezi ostrovy a ostrůvky souostroví Glenan. Jen hodně nerad se plaví na lodi nebo dokonce člunu a nyní na jejich palubách stráví k vlastní nelibosti spoustu času. To už je lepší i ten vrtulník...
Příběh tří mrtvých podnikatelů je pořádně zamotaný a sahá do minulosti, jejíž tajemství Dupin samozřejmě s intuicí sobě vlastní hbitě odhalí.
Je to další pohodová detektivka odehrávající se v úžasném prostředí bretaňských ostrovů, která odhaluje další zdejší přírodní i historické krásy. Třeba endemitické narcisy, které rostou jen na jediném z glenanských ostrovů...
Moc příjemné čtení, které doporučuji.
Nenadchlo, ani neurazilo. Autor používá hodně popisný styl, i když to v případě krásného bretaňského pobřeží snad ani nevadí. Trochu se mi pletly jména jednotlivých postav, ale dalo se to zvládnout. Celá tato série je hodně čtená a oblíbená, tak zkusím ještě další díl.
3,5 hvězdičky
V pořadí druhá kniha s komisařem Dupinem, který byl svými nadřízenými poslán z velkoměsta na “venkov”, který má velmi osobitý ráz a Dupin se pořád nemůže začlenit mezi domácí tak, jak by si přál. Samotný komisař je tedy stěžejní postavou celého příběhu, ale já s ním mám trochu problém. Vím, že to bude znít hloupě, ale já mám prostě strašně ráda ta klišé, kdy hlavní vyšetřovatel je morous, alkoholik, vlk samotář a nesnáší všechny lidi kolem sebe. A oproti těmto charakterům, které mě baví, mi Dupin přijde takový nemastný neslaný.
Celý příběh je ovšem psán velmi lehce a čtivě a tím, že se jedná o klasické vyšetřování ne tak klasické vraždy, tak jsem si jistá, že tato série bude mít úspěch u všech milovníku detektivek. Navíc vše hezky dokresluje osobitá atmosféra ostrovů a bretaňské oblasti, kde jsou lidé prostě trochu jiní a to pro mě bylo hezkým okořeněním celého příběhu.
Bretaňský příboj pro mě byla kniha na odpočinek, u které jsem mohla vypnout, nic neřešit, ale osobně bych ocenila, kdyby komisař byl trochu větší osobnost.
Opět od autora hezky odvedená práce. Pro mě velice zajímavě popsaná příroda Bretaně, charaktery lidí a životní podmínky na ostrovech, kde se odehrává tento příběh. No a pasáže týkající se jídla, ty nemají chybu. Vyšetřování smrti několika lidí probíhá jako by tak trochu na pozadí popisu krajiny, zvyků a dalších reálií, ale pro mě to je tímto způsobem zajímavé. Není to úplně klasická detektivka, trochu se to blíží cestopisu. Tento i předchozí díl se mi líbily a tak brzy sáhnu po pokračování.
První díl série byl zajímavým překvapením - nový hrdina, nové atraktivní prostředí a tak by se dalo pokračovat. Už tam se ale ukázalo, že komisař nebude tradiční a snadný hrdina. V tomto díle se jeho povaha ukázala v plné síle - jeho urputná paličatost se postupem času stávala nesnesitelně únavnou... Nezavolá, ne, prostě nezavolá...
Samotný děj knihy byl spíše průměrný. Postupně zemřeli tři neoblibení muži a jeden spíše oblíbený muž. Komisař létal a plul sem a tam, až nastalo rozuzlení. To bylo pak vlastně slabé a těžko uvěřitelné. Pachatel možná pachatelem nebyl, motivem byla prastará událost a návrh podivného projektu byl jaksi navíc... Ale i tak to komisaře nechalo chladným. Nevím, nevím. Dneska ještě dám tři hvězdičky, ale jen krajní velkorysostí s ohledem na atraktivní prostředí. Od opravdu dobré detektivky čekám více.
Druhý díl série mě zaujal více než první, ale stále mi do úplné spokojenosti něco chybí. Možná ten závěr nebo z mého pohledu ne moc policejní práce.
Zatím nejlepší díl série. Vyšetřování na mizejících ostrovech, uzavřená společnost lidí, kteří se z různých důvodů oddělili od pevniny, vývoj případu zrádný jako moře a motiv stejně nelítostný. A po bouři poklidný příliv. Detektivka, co rozproudila mou zděděnou námořnickou krev.
Druhý případ komisaře Dupina byl napínavý,ale popis přírody byl uchvatný.Rozhodně si přečtu i další díly.
I tento druhý případ komisaře Dupina se mi líbil, v podstatě podobně jako ten první. Vyšetřování jako takové je spíš poklidné, žádné velké zvraty se nekonají, ale přesto - nebo právě proto? ;-), se jedná o solidní, klasickou detektivku, které však do dokonalosti něco málo chybí. Z toho důvodu dávám o jednu hvězdičku méně. Zápletka mne však v této knize zaujala o něco více a rozuzlení případu opravdu stálo za to :-). Přestože cesta k němu je docela dlouhá, Dupin se totiž musí ponořit do minulosti ostrovů a také jejích obyvatel. A i když se poměrně brzy ukáže, že mrtví si sice svoji smrt víceméně zasloužili, přesto dlouho není jasné, kdo za tím vším vězí a hlavně jaký byl jeho motiv. Ale nebyl by to Dupin, aby nakonec vyšetřování nedovedl do zdárného konce ;-). Na knize určitě oceňuji nádherné popisy přírody a svéráznosti Bretoňců, které případům dodávají tu správnou atmosféru. A na další setkání s tímto sympatickým chlápkem se budu časem zase moc těšit ;-).
Kniha se mi líbila, měla zajímavou zápletku, která jak jinak, zasahovala do minulosti, to můžu. Inspektor Dupin už je pro mě docela ¨zkousnutelný ¨i když občas to jeho chování....Popisování přírody, poznávačka skvělé, ale popisování těch gastronomických lahůdek... no to nemělo chybu! Ale co mi chybělo a to bylo i v prvním dílu (čtu postupně), tak pořádné vysvětlení, jak se co provedlo a trochu více se pověnovat závěru a trochu mi chybí více zapojení čtenáře, abych mohla zapojit tu svoji šedou kůru mozkovou:-)
Hezká série, myslím, že mě bude bavit. Dupin je sympaťák, případy zajímavé, zvlášť tento druhý byl díky prostředí zase něco jiného, než člověk běžně v detektivkách čte. Není to příliš komplikované, zároveň si ty příběhy drží čtivost. A hlavně je to asi nejlepší bretaňský turistický průvodce - pořád googlím a už plánuju dovolenou. :-)
Štítky knihy
detektivní a krimi romány Bretaň
Autorovy další knížky
| 2014 |  Bretaňské poměry |
| 2015 |  Bretaňský příboj |
| 2018 | Bretaňský příliv |
| 2017 | Bretaňská pýcha |
| 2016 | Bretaňské zlato |
Já vám nevím. Atmosféra prvního dílu zůstala, spíše se prohloubila. Lákavá krásná svérázná Bretaň, plná sympatických domorodců, se zajímavou historií, krajinou, počasím, jídlem, prostě esprit. Sympatický komisař. Zajímavý případ. Autor si vystačí bez krve, explicitního násilí a vulgarit. Tak proč, sakra, se mi to tak táhlo? Myslím, že vím. Ty dialogy! Ty jsou tak suché!!! Bez špetky humoru, bez špetky emocí, až na komisařův tichý protest vůči nabubřelému blbovi ve veřejné funkci, který se mu plete stále pod nohy, a jeho averzi k podlézavému aktivnímu blbovi ve funkci komisaři podřízené. Vyvažuje to krásně nejednoznačný závěr, ten se mi moc líbil, a vůbec nevadilo, že jsem od začátku tušila, kdo je vrah - i když jen naznačený. Ale dám holt tentokrát za tři. Nicméně myslím, že se k sérii ještě vrátím - pro ten atlantský vítr, jasné světlo a chuť slané vody ve škebli ústřice.