Příliš mnoho štěstí

Příliš mnoho štěstí https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/155004/bmid_prilis-mnoho-stesti-Ieo-155004.jpg 4 107 107

Zatím poslední svazek próz Alice Munroové opětovně potvrzuje autorčinu schopnost nahlédnout hluboko do duší svých mladých i stárnoucích hrdinek, čelících tentokrát ve větší míře než v předchozích knihách zlomovým životním situacím. Hrůzná rodinná tragédie, sexuální pokoření, nemohoucnost tváří v tvář brutálnímu zločinci či vzpomínka na někdejší krutý čin namířený vůči nevinnému dítěti představují pro protagonistky jednotlivých příběhů bolestné zkoušky, jejich vyústění však ukazuje, že život dokáže přinést naději a vysvobození i v nejtíživější chvíli. Téměř románová bohatost a propracovanost próz spolu se živostí, konkrétností a nepředvídatelností jejich děje nabízejí již tradičně vrcholný čtenářský zážitek a nové vzrušující setkání se světem autorčiných příběhů, důvěrně známým a zároveň pokaždé jedinečným a překvapivým.... celý text

Literatura světová Povídky
Vydáno: , Paseka
Originální název:

Too Much Happiness , 2009


více info...

Přidat komentář

selmapsovita
15.07.2022 3 z 5

U téhle knihy jsem se opět přesvědčil, že Munroová má neskutečnej literární talent a píše skvěle. Kdybych hodnotil čistě literárně, tak bych dal 5 hvězd.
Bohužel mi až moc vadilo nemorální jednání a názory některých postav povídek, byli mi nesympatický, takže výsledný dojem: bohužel 3 hvězdy.

Atuin
26.03.2022 5 z 5

Až znepokojivě dobře provedené povidky, které svým popisem snadno uspokojí románového čtenáře. Svá témata jež si autorka vybírá, těžká a pro někoho až nekomfortní, píše běž patosu a medu, ale optikou velice živou, která je drží kompaktní.(ne) Drobné peripetie často neviděné, jsou a bývají velkými zrcadly člověka a jeho mysli a chování.


Lucieenka
22.02.2022 2 z 5

Tato kniha nebyl můj šálek kávy. Bohužel nedočteno.

puml
11.04.2021 4 z 5

Nemůžu říct, že by byla každá povídka vyloženě skvělá a občas jsem měl nutkání některé pasáže přeskakovat, ale ve výsledku je Munroová dobrá povídkářka s detailním nasvícením zlomového okamžiku. Jednou je to vzdor umírajícího, který se nechá zamknout v pokoji aby měl na chvíli klid od svých dotěrných "pečovatelek" nebo dávné tajemství dvou kamarádek z povídky Dětská hra. Nejlepší povídka: Les. Doporučuji.

Abroš
01.12.2020 5 z 5

Zajímavé povídky,kde se někdy děje moc a někdy mi připadalo,že vůbec nic.Stejně jako v životě.Nejvíce se mi líbila povídka Tvář.

lencin
27.09.2020 4 z 5

Povídky kanadské autorky.
Pronikavá psychologická pozorování a vhledy do vnitřních životů postav. Výborné.
(2013)

puchal
09.07.2020 2 z 5

inspirováno komentářem @MilujuV.Huga

"Znáte takový ten pocit, kdy čtete Munroovou, nepřestane vás to bavit a knihu neodhodíte? - Já taky ne."

hodnocení:

První nedočtená knížka... z x povídek dočteny 3.

Všechny povídky mají schéma:
1/blížíte se k okamžiku kdy hrdinka něco traumatického zažije
2/čas kdy se se s traumatem potýká (nic se nezmění)
2.1/to je vše - skončí to otevřeně.

Takže už od půlky, co půlky - od začátku víte že se stane něco traumatického a pak to skončí nějak otevřeně.

Nejvíc mě dostalo kdy hrdinky "na wenlockém srazu" zjišťuje z telefonního seznamu 2 adresy, aby první z nich vložila do obálky a poslala na druhou zjištěnou adresu? Ok jedna adresa víme kdo má být (i když jak ví kde bydlí...) ale druhá vůbec ničím nepodložená.

YA-girl
28.04.2020 3 z 5

Líbily se mi tři povídky; ty ostatní mi připadaly buď bez pointy, nebo prostě tak nějak o ničem. Jelikož už je to druhá povídková kniha od paní Munroové, kterou hodnotím stejně, tak asi ještě u mě pro tuto autorku nedozrál čas...

Crimble
18.12.2019 4 z 5

Velmi osobité se specifickou (možná kanadskou) atmosférou. Někdy děsivě tíživé, jindy nevzrušeně plynoucí, vždy promyšleně vystavěné. Závěrečná titulní povídka mne trochu mátla a nudila, až ke konci získala větší spád. Celkově u mě dobrý.

rudoleska
16.04.2019 5 z 5

Miestami melancholicke, miestami krute pribehy z odvratenej strany kanadskeho socializmu.

lucmat
16.11.2016 3 z 5

Vybrala jsem v rámci čtenářské výzvy, autorku neznám, ale kniha zaujala, některé povídky více jiné méně, poslední tedy vůbec. Jinak fajn, určitě si přečtu i něco jiného.

petaSk
26.09.2014 4 z 5

Zvláštní kniha. Povídky plynou nenásilně a volně až k samému konci, který je stejně mírný a přirozený. Příběhy se vyhýbají vyzdvihování velkých dramat a předkládají je jako nevyhnutelné části života. Alice Munro jistě rozumí psychologii, a hlavně psychologii žen, škoda jen, že povahy postav příliš popisuje místo, aby nechala čtenáře je poznat jejich konáním. Povídky se odehrávaly buď v minulých dobách nebo je vyprávěly starší ženy, a tak působí až moc staromilsky. Témata jsou současná, příběhy ale ne. Knihu doporučuji si přečíst, ale není to čtení na jeden zátah - ne kvůli náročnosti, ale právě kvůli jejich formě, která není lehce vstřebatelná.

Janek
30.07.2014 4 z 5

Je třeba číst pomalu, je třeba přestávek. Skvělé, silné povídky, ke kterým se určitě ještě minimálně jednou vrátím.

RADOST
18.07.2014 4 z 5

Autorka má dar vyprávět zdánlivě o ničem závažném, slova lehce plynou a čtenář stále čeká, co se z toho vyvrbí, o čem to vlastně je.
A najednou zjistí, že mu to bylo náznakem sděleno již pár stránek zpátky, mezi řádky. Vnímavého čtenáře tedy nepřekvapí závěrečné odhalení životní tragédie či křivdy nebo jiné závažné situace. Je to jak v životě - žijete ho a mnohé souvislosti si neuvědomujete nebo nechcete uvědomit. Teprve časem je přijmete.

dalia1769
20.05.2014 5 z 5

Opět krásný čtenářský zážitek, knihy Alice Munroové si vždy vychutnávám!

VePe
24.04.2014 2 z 5

Kniha mě bohužel nenadchla, mnohé z povídek jsem "nepochopila". Možná zkusím jiný typ knihy od této oceněné autorky, ale zatím dávám přednost jiným..

cessy
05.04.2014 4 z 5

Niečo na tej Alice je. Nemala som nutkanie neustále kontrolovať počet zostávajúcich neprečítaných strán a s úľavou očakávať záver knihy, ako sa mi bežne stáva pri väčšine súčasných poviedkárov. Munroovej poviedky ma pohltili, prinútili upriamiť pozornosť výlučne na ne, zabudnúť na všetky ostatné okolité vnemy. Do jednej poviedky dokáže vtesnať a vyjadriť ňou prekvapivo veľa a tiež má úžasnú schopnosť pohnúť niečím v mojej duši. Citový život svojich postáv podrobuje analýze, ale vyhýba sa moralizovaniu a ich odsúdeniu. Rovnakú nehu, empatiu a porozumenie s akou pristupuje k postavám prebudila aj u mňa, takže na jej postavy som sa pozerala tou istou optikou ako ona sama, hoci ich pocity a situácie pred ktoré ich Munro postavila, mi boli často krát na hony vzdialené. Poviedky sú štylisticky mierne rôznorodé, strieda viacero polôh, no sedia jej všetky. Sú jednoduché, prosté, láskavé, vyžaruje z nich tichá, vôbec nie okatá múdrosť a tiež akási nostalgia a čosi milo starosvetské. A hoci sú v centre jej pozornosti prevažne ženské hrdinky, jej poviedky nemožno onálepkovať štítkom "ženská literatúra".

mariposka
26.02.2014 3 z 5

Nevím jestli je to tím, že nemám povídky zrovna v lásce (výjimky ale existují) nebo že jsem od držitelky Nobelovy ceny čekala něco víc, ale úplně mě to nenadchlo. Zajímavé povídky o ženách, zvláštní osudy, ale pro mě lehce zapomenutelné.

jurcek
15.02.2014 4 z 5

Andrejka mi na vianoce kúpila dve knihy od munro, táto sa mi páčila viac... Snažil som sa na vebe nájsť niečo čo by som mohol citovať ale nič objavné som nenašiel. Je konzervatívna staromilská, retro. Jej posolstvo? Život je ťažký, zostať sám sebou je neľahké, pokrytectvo je všadeprítomné, nešťastie postihne každého. Jej pohľad na svetživot je taký iný, ako ho poznám...Ani neviem, že niečo také existuje. V tomto svete celebrít, reality šou, športových televíznych prenosov...
Rád by som si prečítal niečo, čo napísala, keď mala 50.... Najviac sa mi páčila poviedka Tvár. Príbeh detského priateľstva, nepochopená Nancy, ktorá si britvou reže tvár... A v závere clivá báseň Watra de la Mare... Prejde pár rokov a nezostane po nás ani spomienka..... Carver to nie je, ale....

stanza
01.02.2014 5 z 5

První kniha od Alice Munroové a jsem příjemně překvapená. " Její příběhy uvíznou v paměti jako tříska v palci. "