Předčítač
Bernhard Schlink
Bernhard Schlink si románem Předčítač (Vorleser, 1995) získal světovou proslulost. V rovině osudového milostného vztahu v něm zpracoval čtenářsky přitažlivým způsobem téma německé viny za zločiny druhé světové války. Příběh mladíka zamilovaného do mnohem starší ženy, o jejíž temné nacistické minulosti se dovídá teprve později, byl přeložen do sedmatřiceti jazyků a zfilmován. Stejnojmenný snímek byl v roce 2009 nominován na pět Oscarů a představitelka hlavní ženské role Kate Winslet získala Oscara za nejlepší herečku.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2009 , ProstorOriginální název:
Der Vorleser , 1995
více info...
Přidat komentář
Nechápu pobouření a odsudky některých pokryteckých recenzentů obviňujících autora ze zlehčování a relativizace zločinů nacismu. To bychom mohli úplně stejně odsoudit Styrona za Sophiinu volbu. Předčítač je dobře napsaná novela se silným milostným příběhem, čtivým dějem, spoustou zajímavých myšlenek a jako bonus se v ní skládá hold čtení, předčítání a literatuře vůbec. Doporučuji pro čtenáře, kteří netrpí předsudky z minulého století.
Vynikající kniha. Neotřelý, krásně napsaný příběh. Ani chvilku jsem se nenudila, naopak. Některé věty jsem si četla opakovaně kvůli překrásné volbě a skladbě slov (smekám tedy i před překladem).
Výborný čtenářský zážitek.
Smutny pribeh, ktery ma sve kouzlo. Rekla bych, ze film byl vice zajimavejsi, moc me nebavily cist Michaelovy filozoficke uvahy. Ale proste to tam patrilo, kdo vi, co bych udelala ja...?
Po knize jsem sáhla na dovolené, kdy jsme s kamarádkou přečetly každá to svoje a pak si knihy vyměnily. Ona čte trochu jinou literaturu, a tak jsem si od toho nic moc neslibovala. Knihu jsem přečetla za jeden den. Oba hlavní představitelé byli tak rozdílní a i jejich cesty se rozdvojovaly a protínaly v určitých okamžicích. Konec - smutný. Ale jak jinak může dopadnout příběh o vině a trestu.
Herečka Kate winslet byla obsazena do role Hanny úplně přesně. Během čtení knihy měla pro mně ta knižní Hanna naprosto stejný vzhled jako filmová.Kniha byla zvláštní.Hlavni hrdina hypersenzitivní a bylo pro mně zajímavé sledovat jeho pohled na život od 15 do středního věku
Knihu jsem dostala zadanou jako povinnou četbu, věděla jsem, že se jedná o silný příběh, ale nakonec jsem byla stejně velmi překvapena až jsem to ani nečekala, jak moc je silný. Příběh ve mně zanechal syrový a smutný pocit.
Po dlouhé době kniha, která se mi četla strašně rychle, stránky opravdu rychle mizely.
Hlavní hrdina mi byl sympatický a líbilo se mi jeho vyprávění, nutilo mě to číst stále dál.
Konec mě šokoval, mám z něho pocit úzkosti a žalu. Určitě se mi děj v této knize vryl do paměti. Jsem zvědavá i na film, který mám v plánu zkouknout.
Určitě doporučuji!
Asi jedna z top knih (film jsem neviděl a ani to nemám v plánu)...autor je silný vypravěč v první osobě, ale hlavně jde o perfektní motiv, jak ukázat vyrovnání se s "německou" otázkou v trošku jiném světle..a co je hlavní, žádný happy end
Příběhově úžasná kniha. Ze zvědavosti jsem sáhla po anglickém překladu a byla jsem po přečtení spokojená. Ale nedá mi to, musím uznat, že filmové zpracování mám radši.
Po knize Předčítač jsem sáhla ze zvědavosti. JIž před delší dobou jsem viděla film, který mě zaujal, a to především tématem, kterému se věnoval. Takže když jsem objevila téma letošní čtenářské výzvy "kniha o holocaustu", padl výběr právě na Předčítače.
Narozdíl od filmu mě kniha nijak zvláště neoslnila. Ne, nebylo to špatné čtení, dokonce jsem půlku knihy zvládla přečíst v kuse během jednoho volného odpoledne, ale chybělo tam "něco navíc". Proto dávám 3 hvězdičky.
Téma je pro mě velmi silné, i proto ráda sahám po knihách, které se otázce viny či neviny věnují. Jak těžké je rozhodnout někdy o tom, zda je člověk vinný. A co všechno naše jednání ovlivňuje. Že je někdy těžké odsoudit člověka za jeho činny, pokud nevíme, jaké okolnosti ho k jeho jednání dohnaly. Hanna se odsoudila sama, nepotřebovala k tomu žádný veřejný soud.
Na druhou stranu je tato kniha i příběhem o hlubokém citu a lásce. Ano, myslím si, že vztah Hanny a jejího "chlapečka" byl naplněný opravdovou láskou, a to i přesto, že většinu svého života prožil každý z nich v osamění.
Jsem trochu zklamaná. Nikoli samotným příběhem, dokonce ani velmi hloubavým stylem promýšlení opravdu vážných témat kolem zločinů a trestů, pochopení, odsouzení a odpouštění, ba i ty dvě hrubé pravopisné chyby, kterých jsem si při čtení všimla, jsem přešla jen s malým povzdechem. Já si totiž knihu vybrala podle názvu do Čtenářské výzvy a chtěla jsem ji zařadit do tématu, kde hlavní hrdina má moje vysněné povolání. A já opravdu ráda předčítám přátelům a moc by se mi líbilo dělat to profesionálně. Jenže tady to k mé smůle není povolání. Musím se poohlédnout jinde. Nebo si zvolit něco jiného. Přesto jsem ráda, že jsem si ten příběh přečetla a tady se dozvěděla, že je podle něho natočen i film, který má být dokonce lepší než kniha. To láká.
Příběh je i na málo stránkách hutný dost, hlavně je ale kniha plná úvah o možnostech vyrovnání se s nacismem, o pocitu viny a studu, a jakou paseku můžou způsobit. Schlink se hodně ptá, ale nedává jednoznačné odpovědi a i u citlivých témat zůstává umírněný, což je velmi příjemné. Navíc jednoduše formuluje pocity, se kterými se do určité míry potkává každý, ale bývá problém je vyjádřit, namátkou: láska k rodičům je přirozená, ale nezaplétá děti přece jen do jejich viny, není to schvalování? A není odsudek té viny jen umytí si rukou a pohodlný důvod, proč je nebrat vážně? Dá se zároveň jednoznačně odsuzovat vina i chápat viník? A smí se mluvit o tom, třeba s odsudkem, před čím by se mělo v hanbě mlčet, není každé mluvení jen rozmělňování?
Stejně opatrně vytvořil Schlink i postavu Hanny, ani ji nehájí, ani nezatracuje, ale přes všechny sympatie, které ve mě vzbuzovala (a které vzbuzovat má), je dobré mít na paměti jeho zdůraznění, že je vždycky rozdíl mezi vězni a vězniteli. Četla jsem Předčítače v dobrou dobu, intelektuálně i citově jsem si přišla na své.
Jako první jsem viděla film, i když velmi dávno před tím, než jsem četla knihu. Kniha je velmi čtivá, se silným příběhem, určitě doporučuji ke čtení.
Já nevím, ale asi jsem podle hodnocení a obalu knihy (ano, jsem ten typ, co vybírá knihu i podle vzhledu, jak na mě působí :D) a popisu příběhu, čekala víc. Nějak jsem tomu na chuť nepřišla. Jako moc zajímavá zápletka, ne že ne. Ale na mě moc těžko psané, odborné právnické prostředí taky není nic na mě. Nevím no. Tématiku války, holocaustu mám ráda, ale tohle bohužel :/
"Co byste dělal vy?" Melancholická zpráva o ztrátě chlapecké nevinnosti, nejednoznačná zpráva o zločinu a trestu. A spousta otázek.
Hluboký, neotřelý příběh z poválečného Německa, plný životních pravd, o vkusném milostném erotickém vztahu, který byste nečekali. Autor poukazuje na plno věcí, nad kterými může čtenář přemýšlet, které vás donutí se na určité věci dívat z úplně jiného úhlu. Kniha se fakt dobře četla a můžu vám ji vřele doporučit. Určitě se k ní budu chtít jednou vrátit.
Musim priznat, ze jsem kdysi videla film, ze ma knizni predlohu jsem vedela. Rika se, ze original (mysleno kniha) je lepsi nez kopie (film). Tady tp neplati. Neznam jinou Schlinkovu tvorbu a tak nevim, jestli je podrobny ve vsem co napsal, misty to bylo dost „otravne“. Film se v podstate drzel tech tri casti jako v knize, sem tam navrat do minulosti a pak zase do soucasnosti. V knize jsem si tu „otravnost“ pretavila do osoby R. Fiennese a hned se mi cetlo lepe. Mozna se k ni nekdy vratim, ale ted bych se radeji podivala na ten film
Nestanu na straně příznivců a nadšenců. Mně se totiž líbil jen začátek a konec. A kdybych nectila zásadu, že všechno až do konce, hodila jsem do toho vidle už v půlce. Dlouhatánskej prostředek, kterej čítal nekonečný množství filosofických úvah o vině a nevině, včetně soudního procesu s Hannou a neustálý se pitvání v pocitech spojených se vztahem jednoho puberťáka a o generaci starší ženský. Nechci zlehčovat, protože na to byla tahle doba pěkně svinská, ale už jsem četla jiný, a po letech bych o nich dovedla něco říct. Tady to jen tak prosvištělo kolem a nic.
Štítky knihy
Židé zfilmováno milostné romány německá literatura válečné zločiny o knihách nešťastná láska věkový rozdíl partnerů (age gap)
Na první pohled kniha o milostném vzplanutí puberťáka ke starší (cca o dvacet let) krásné ženě.
Hluboko pod ním probleskují pocity mezigenerační viny a vyrovnávání se s ní.
Problémem je, že ona vina začala pouhopouhým plynutím s proudem, které v prvopočátku nevypadá nijak špatně, ale ty konce.
Ty konce, které paralyzují i následující pokolení.