Předčítač

Předčítač
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/15205/bmid_predcitac-Mo3-15205.jpg 4 1267 1267

Román se na pozadí osudové lásky mladého chlapce a mnohem starší ženy zabývá otázkou německé viny za zločiny druhé světové války. Poté, co patnáctiletý Michael prožil vášnivý milostný vztah k téměř o dvacet let starší Hanně, se s ní opět setkává jako student práv u soudu při procesu s dozorkyněmi z jednoho koncentračního tábora u Krakova. V jedné z nich poznal právě Hannu. Vybavuje se mu vše, co spolu prožili a snaží se vyrovnat s minulostí, kterou před ním zatajila. Hlavním motivem tohoto psychologického románu je snaha Němců o vypořádání se s nacistickou minulostí. Jeho autor využil milostného příběhu jako výchozího prostředku k zamyšlení nad otázkou viny a trestu, přístupu dvou generací k ní (stud dětí za jednání svých rodičů apod.). Román je napsán v ich-formě – vypravěčem je sám Michael, který děj provází svými niternými filozofickými úvahami.... celý text

Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: , NLN - Nakladatelství Lidové noviny
Originální název:

Der Vorleser , 1995


více info...

Přidat komentář

Dagmar23
10.02.2018 4 z 5

Výborná kniha, dobře postavený příběh, avšak úkol čtenáře je spíše přemýšlet nad úvahami vypravěče a jeho myšlenkovými pochody, než se ponořit do příběhu. Tím chci říct, že knížka mě skutečně zaujala a dojala, ale větší její část je věnována úvahám, ta menší příběhu, což sice u mě nestrácí body za kvalitu počteníčka, ale některým lidem by nemusela občasná náročnost vyhovovat, je tedy potřeba se na ni připravit :)

leuska
07.02.2018 5 z 5

Tahle kniha mi roztrhala srdce na tisíc kousíčků... Minimum dialogů postav - což mi vůbec nevadilo, ale celá kniha je spíš takového psychologicko-filozofického rázu, kde hlavní postava promlouvá spíše se sebou samým a to se mi líbilo.
A teď se půjdu kouknout na film ať mám úplné porovnání :).


pavlinda
01.02.2018 5 z 5

Tahle knížka na mě zapůsobila nečekaně silně-rozhoduji se,jestli se mám podívat i na film,protože většinou je to zklamání.

Babo
29.01.2018 4 z 5

Myslím,že už vše bylo níže řečeno .
Námět byl určitě zajímavý ,ale asi bych uvítala kdyby byla kniha obsáhlejší.
Je to možná tím,že mám ráda pěkně vypasené knihy.

Lily101
18.01.2018 4 z 5

Velice těžko se mi pro toto dílo hledají slova. Perfektně psychologicky vykreslené. Mladí studenti odsuzující úplně všechny, jež v období druhé světové války v Německu(možná nejen tam?) žili. A pak..vztah, kde věková "bariéra" činí jedenadvacet let. Evidentně hodně silný. Přihláška Michaela Berga do semináře na právnické fakultě a už se začíná rozjíždět spirála. Spirála náhlého procitnutí, odhalení, viny a výčitek svědomí. V průběhu protkané myšlenkami, které stojí za to si přečíst.

Druhá část mi připadala pomalejší a tak temná, že by člověk knihu nejraději odložil. Aby vyčpěla jednotlivá slova během procesu, ačkoliv se tak zcela logicky nemůže stát. Do hodnocení jsem zohlednila to, že jsem druhou část viděla před cca dvěmi lety(tedy před četbou) zfilmovanou, takže můj dojem je možná zapříčiněn tím, že už jsem alespoň zběžně věděla, co se bude dít. Co bych naopak vyzdvihla, ale v rámci ocenění hvězdiček nemůžu, bylo užití pojmu "klauzury", což mě opravdu potěšilo.

Evaho73
21.12.2017 5 z 5

Pobúrenie, pohoršenie, rozhorčenie...
Aj tieto emócie vo mne zo začiatku vyvolal tento kontroverzný príbeh.
Pri jeho čítaní som si najskôr kládla otázku "čo týmto asi chce autor povedať"? Po dočítaní knihy mi to docvaklo a musím skloniť pred autorom hlavu.
Geniálne vystaval charaktery postáv aj dejové línie tak, aby predstavovali akýsi obraz celej spoločnosti, v ktorej hlavní predstavitelia žili.
Ona bola chladná a bezcitná minulosť s hendikepom, ktorý skrývala za využívanie slabosti iných a neváhala pritom ísť aj za hranice morálnosti.
On predstavoval súčastnosť aj budúcnosť zároveň, ktoré si minulosť opantala, dostala sa mu pod kožu a bol jej ďalšou obeťou.
Autor vykreslil pocit viny a snahy zmazať alebo zmierniť hriechy minulosti jednotlivcov, celej spoločnosti....ale da sa to vôbec?

Leenah
15.12.2017 5 z 5

Úžasně vystavěná kniha zabývající se několika rovinami válečné a poválečné doby. Autor psychologicky vykresluje otázku milostného poměru mezi mladým klukem a starší ženou, zároveň dokládá mezigenerační problémy (postoje dětí válečné generace, odsouzení a hanba) a nabízí naprosto jiný pohled na pohnutky dozorců koncentračních táborů i právníků, kteří se pak procesy s nimi zabývali. Mě se obzvlášť dotkla pasáž řešící právo na sebeurčení - do jaké míry můžou druzí lidé zasahovat do našich životů, i když k tomu mají třeba dobré motivy a nám by to z jejich pohledu pomohlo? Za mě rozhodně 5 hvězdiček - mám ráda knihy této tematiky a pojetí Předčítače mi nabídlo ještě mnohem víc, než jsem kdy četla.

"Četl jsem znovu Odysseu, kterou jsem poprvé otevřel ve škole a uchoval si v paměti příběh o návratu domů. Není to však příběh o návratu domů. Jak by mohli Řekové, kteří věděli, že do stejné řeky nelze vstoupit dvakrát, věřit na nějaký návrat domů. Odysseus se domů nevrací proto, aby zde zůstal, ale aby se opět vydal na cestu. Odyssea je příběh pohybu, zároveň cíleného i bezcílného, úspěšného i marného. Co jiného je historie práva!"
"Říkal jsem si, že když se propásne správný okamžik, když se někdo něčemu až příliš dlouho vzpírá, je na vše pozdě, i když to dohání vší silou a přijímá s radostí. Nebo snad neexistuje příliš pozdě, ale jen pozdě a to je vždycky lépe než nikdy? Nevím."
"Vždycky jsem měla pocit, že mi beztak nikdo neporozumí, že nikdo neví, kdo jsem a co mě k tomu či onomu přivedlo. A víš, když ti nikdo nerozumí, tak potom po tobě nemůže ani chtít, abys mu skládal účty."

Spousta geniálních a hlubokých myšlenek....

mirkoczentovic
07.12.2017 4 z 5

Pozor, obsahuje spoilery:

Veľmi dlho som váhal medzi 4* a 5*, niekoľko drobných výhrad však zavážilo v neprospech plného počtu.

Hoci Schlink postavil román z rozhodujúcej časti na Michaelových myšlienkach a pocitoch, jedno mi ani po dôkladnom prečítaní jasné nebolo: Prečo sa Michael v rozhovore so sudcom ani slovom nezmienil o Hanne? Išiel za ním s pocitom, že musí zabrániť chybnému verdiktu, lenže rozhovor na pojednávanie nemá ani ten najmenší vplyv, keďže spolu preberajú školu a právnické skúšky. Prečo mu teda priniesol toľkú úľavu?

Eeli
05.12.2017 4 z 5

Děj knihy je více méně nijaký, přesto se ale jedná o skvělou knihu, která má hloubku a vede k zamyšlení se nad lidskými pohnutkami, vztahy, vině a odpuštění. Příběh poskytuje prostor k vžití se do obou postav a subjektivnímu hodnocení jejich počínání. Nečekejte akci, napětí apod., ale spíše prostý popis událostí v jejich přirozeném plynutí a cestu do nitra člověka.

Katka81
19.11.2017 5 z 5

Hodně zajímavá kniha, zajímavý styl vyprávění.

Zuzvil
18.11.2017 4 z 5

Po knížce bych pravděpodobně nesahla, kdyby se mi nehodila do Čtenářské výzvy...jak jsem teď rada. Hrozné zajímavá věc, chvilkama mi vadilo, ze autor více "neprožíval" některé důležité pasáže, ale pak mi zase naopak přišlo, ze taková ta stručnost a surovost knize dodává to potřebné. Velice mě zaujal námět knihy a celá její pointa. Kniha je svým specifickým způsobem velmi silná a vede k mnohým otázkám a zamyšlením.

nelly2712
12.11.2017 4 z 5

Normalne bych si to asi neprecetla, ale delala jsem na to seminarku a prijemne me to prekvapilo. Film i kniha jsou fakt dobre, precetla jsem ji za jeden den. Dej je dobry, ale nectete si antonaci vzadu na knize jelikoz vam to zaspoileruje. Je to reozdelene na tri casti - ta prvni byla bezkonkurencne nejlepsi, ale jak rikam, napr do ctenaraku fakt doporucuji:)

Šura
05.11.2017 5 z 5

Tak to bylo fajné. Je jen velmi málo filmů, které by mě, oproti literární předloze, nezklamaly. Předčítače jsem asi před pěti lety viděla a nyní se ke mně dostala i kniha. Už jsem zapomněla, jak to s Hannou po procesu bylo, takže kniha mě velice chytla a za dva dny jsem ji přečetla. Myslím, že mi nadlouho uvízne v paměti.

Disease
18.10.2017 5 z 5

Ze začátku víceméně banální příběh, který je ale skvostně odvyprávěný. Ve finále kniha nutí k zamyšlení. Rozhodně jedna z těch, ke kterým se budu vracet, protože pointa mi byla známá i při prvním čtení a rozhodně to nevadí.

Jana283
09.10.2017 4 z 5

O dobru v nás. O zlu v nás. Kdo hodí kamenem?
Nádherné čtení.
Miluji knihy, které dokáží položit tolik otázek.

Viky007
08.10.2017 5 z 5

Předčítač je zvláštní kniha, ale v dobrém slova smyslu. Byla plná filozofických otázek o dobru, zlu, vině i o životě jako takovém. Zasloužila si Hanna Schmitzová takový osud? Těžko říct. Nic není černobílé. A právě proto se mi tato kniha tak líbila. Ukazuje, že je potřeba se dívat na danou věc z různých perspektiv.

Anna 13
17.09.2017 4 z 5

Upřímně se mi více líbil film s úžasnými herci a s emocemi, které dokázal v divákovi vyvolat. Spoustu otázek, které se vám při jeho sledování vyrojí v hlavě najdete v této knize, i když odpovědi jaksi nejsou možné.
Kniha mne nezklamala, ten příběh mne velmi zasáhl. Líbilo se mi, že se filmové zpracování dost drželo literární podoby.

Kniha je silná a já věřím, že mnohem více ji prožiji za pár let, až budu ještě o něco starší a vyzrálejší.
Knihu rozhodně doporučuji, stojí za to, aby se vám vryla do srdce.
Celá recenze na mém blogu: http://knihy-jsou-duvodem-k-ziti.blog.cz/1709/predcitac-bernhard-schlink

Aimee1
07.08.2017 5 z 5

Přečteno rychle a zaujatě. Bohužel jsem měla tu smůlu, že jsem první viděla film, takže jsem si představovala postavy z filmu. Nicméně i tak mohu opět konstatovat, že jsou věci, které film nedokáže tak vystihnout - jako třeba vnitřní pochody předčítače. Je to rychlá, ale velmi zajímavá četba, která ukazuje, že nic není černobílé...

Barbucha12
01.08.2017 5 z 5

Kniha přečtena jedním dechem.

Hathor89
31.07.2017 5 z 5

„ … Vyrovnal jste se s tím, že vás v patnácti … „ Knihu jsem četla už podruhé kvůli zájmu o problematiku vyrovnání s minulostí a teprve teď mě zaskočilo, že hlavní protagonistka vlastně svého předčítače zneužívala, prvně mě to, nevím proč, tolik nezaujalo. Ale tato kniha je přínosná kvůli něčemu jinému, přináší mnoho otázek k zamyšlení. Je možné vyrovnat se s nepříjemnou minulostí lidí, které milujeme? A co teprve ta generace, která onu dobu nezažila? Má vůbec právo odsuzovat lidi k hanbě za něco, co si nevyzkoušela na vlastní kůži? Má přistoupit na teorii o kolektivní vině, nebo sledovat individualní míru provinění? Je vůbec možné takové závažné činy odpustit? Je možné soudit ty, kteří byli pasivní a o politiku se nezajímali (jako většina lidí dnes)? … Všichni by si měli položit stejnou otázku, kterou Hanna položila soudci: „A co byste dělal vy?“ Ale nikdo si nemůže odpovědět, protože to nezjistí, dokud to nezažije … Většina lidí jednala na základě rozkazu, s kterým třeba i nesouhlasili, ze strachu, neuposlechnutí se trestalo … Možná se dotknu spousty lidí, ale nevím, proč s takovou vervou nestíháme zločince z doby socialismu, když se o to pokusíme, také dochází ke střetu generací.