Prázdniny v Česku
Ladislav Zibura
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/479178/bmid_prazdniny-v-cesku-hHw-479178.jpg
4
1061
254
Výlet za vším, co jste o Česku nevěděli. Vydejte se s Ladislavem Ziburou na dvouměsíční výlet po českých luzích a hájích a připomeňte si, v jak rozmanité a krásné zemi žijeme. Můžete se těšit na vyprávění plné zajímavostí, pozoruhodných příběhů z naší historie a setkání se svéráznými lidmi. Navštívíte všech čtrnáct českých krajů, načerpáte tipy na vlastní výpravy a jako obvykle se také od srdce zasmějete. Tak přisedněte do roztomilého bílého autíčka a nezapomeňte se připoutat! Váš řidič je začátečník. O čem to je? Mladý spisovatel cestuje po Česku na lodi, autem, pěšky a na oslu. Hledá u toho zajímavá místa a lidi. Co se mi na tom může líbit? Dobrodružství, vtip, příběhy neobyčejných lidí a krásné ilustrace. Komu to můžu koupit? Všem příznivcům cestování a milovníkům zajímavostí se smyslem pro humor. Jak to skončí? Autor objede Česko kolem dokola a konstatuje, že je u nás opravdu hezky.... celý text
Přidat komentář
Super kniha, plně souhlasím s ramoni. A určitě vyrazím za nějakou tou zajímavostí, i když je jich více než mnoho..
Předchozí knihy jsem nečetl, ale tohle byla paráda. Spousta zábavy, humoru a tipů na výlety po Česku.
Ladislav Zibura, cestovatel, kterému když doba nepřeje vycestovat do zahraničí, cestuje po rodné zemi. Cestovatel, který nás svou knihou nepozve na Karlštejn, ten zná každý, místo toho nás vezme na nejmladší hrad postavený na území České koruny. Takové a další podobné pikantní, originální a hlavně i méně známé tipy na výlet poznáme v jeho nejnovější knize Prázdniny v Česku. S výletními cíly nás autor seznamuje se svým osobitým humorem, místa pak doplňuje historickou či jinak faktografickou legendou.
Nejdelší Zibura, byť se princ Ládík svým posledním cestopisem od nás vzdálil zcela nejméně. A protože bych od něho díky jehu úžasnému cimrmanovsky šmrcnutému humoru přečetl fakticky cokoli, bylo předem jasné, že i putování po naší extrémně rozmanité vlasti bude stoprocentním čtením. Svými předchozími tituly po netradičních regionech mě přinejmenším samozřejmě pobavil a hlavně nahustil informacemi. Cestou po Česku mě ovšem přesvědčil, ať v jakékoli volné chvilce tu naší zemi jedu pořádně objevit, protože to tu máme nejen díky přírodě, ale i historii sakra krásné!
Ještě před pár hodinami, po dočtení knížky, jsem byla pevně rozhodnutá přidělit "pouhých" 3,5*. Od autora jsem zatím četla jen 40 dní pěšky do Jeruzaléma a to nasadilo laťku velmi vysoko. Ale při letmém prolistování knihou zjišťuji, že jsem se vlastně docela často smála a že mě to (až na výjimky - bunkry a parní stroje nejsou můj šálek :) dooost bavilo. A díky oslíkům, velmi detailnímu technickému návodu na použití WC ve vlaku a neskutečně zajímavému příběhu pana Konkolskiho dávám 4*.
Jsem moc spokojená mám další inspirace na výlety, krásné myšlenky a nápady, ilustrace je opět nádherná...
Putování u nás v Česku má své kouzlo připomenout si místa, které jsem viděla krásné dobrodružství, doporučuji
Paráda jako vždy.Skvěle jsem se bavila a jako plus jsem jestě dostala spoustu tipů na výlety.
Jo a jeden den jsem skoro zameškala odchod do práce když jsem se ráno "na chvilinku" začetla.
Příjemné čtení, tentokrát o řadě známých míst. Některá místa i postavy, které se v Láďově knize vyskytují, jsem osobně poznal a věřím, že nejsem sám. O to zajímavější kniha pro čtenáře je. Těšíme se na jeho přednášku a samozřejmě další knížky :-)
Ladislav Zibura je můj oblíbenec. Nezklamal ani tentokrát. Líbí se mi obecně jeho styl psaní, ani zde nechybí sebeironické poznámky, které na něm mám tak ráda, vtipné hlášky a spousta zajímavých faktů. Až na ty zdrobněliny s přítelkyní, souhlasím s komentářem níže, to si autor mohl odpustit.
Jeden můj skutečný kamarád je také Ladislav, a jak jsem si později uvědomila, do Zibury jsem si ho promítla a byla pak trochu zklamaná, když jsem ho viděla a slyšela naživo :) Ale knihy si užívám, tam to nevadí.
Moc doporučuji.
Autorovy cestopisy mám velmi ráda, ať už kvůli jeho humoru, cestovatelskému optimismu, víru v lidi, schopnosti skvěle vyprávět či navštíveným místům, a tudíž jsem se i na tento cestopis velmi těšila. Jako mladý člověk zajímající se vždy spíše o zahraničí mi tato kniha dala spousty tipů na výlety, obohatila mě v oblasti historie či některých českých pojmů a hlavně – probudila zájem o procestování rodné země. Ať už to jsou málo zalidněné Jeseníky či město rozdělené do dvou zemí, určitě se vydám sama po autorových tipech či zkusím najít nějaké vlastní. Kniha je skvělá a měla jsem ji přečtenou témeř na posezení.
Jak se začne číst, nedá se přestat. Ta autorova víra v dobrotu lidí je neskutečně nakažlivá. Jako přídavek tipy na výlety po rodné vlasti, zajímavé osudy lidí, historické vsuvky, prostě skvělý mix. Úsměv a otevřený přístup k lidem dělá divy. A poznat to může na vlastní kůži každý- to mi přijde jako zásadní poselství téhle knížky.
V půlce listopadu jsem byla na přednášce, o necelé dva měsíce později jsem přečetla knihu.
Obojí má své kouzlo. Ačkoli většinu míst, které autor popisuje, jsem znala už dříve, takže mi mnoho nových tipů na výlety nepřinesla (mám dost nacestováno), Prázdniny v Česku jsem si užila. Ziburovy knihy totiž nečtu jako průvodce danou zemí, baví mě spíš neobvyklé postřehy a setkání s lidmi, které cestou (často náhodně) potkává. Ať už je to jachtař Konkolski, stavitel podhledny nebo majitel drezín, který bezostyšně tyká japonským návštěvníkům.
Oproti předchozím knihám mi tu ale přece jenom něco chybělo a určitě to nebylo tím, že autor cestuje "jen" po Česku. Hledání dobrodružství v tuzemsku mi naopak bylo sympatické. Možná to bylo větší mírou plánování cílů, hlavně si však myslím, že Zibura nejlíp vypráví, když je sám. Jako osamělý poutník, který potkává lidi, funguje skvěle, ovšem když si na cestu vezme kamaráda, začíná být humor jaksi nucený (pubertální vtípky a rozverné špičkování překročily únosnou míru). V případě cestování s přítelkyní se pak nechutně zvýšil počet zdrobnělin (z opakování slov Adrianka a nissánek se mi chtělo blinkat do kyblíčku). Naštěstí většinu času tráví autor i v této knížce sám, takže výše uvedené pasáže šlo přežít.
Co se mi tradičně líbilo, byly doprovodné ilustrace. A samozřejmě nesmí chybět takové lehce dojemné závěrečné klišé, jak je ta naše země vlastně krásná. V tom ovšem se Ziburou musím souhlasit. Bez ironie.
Mě se líbila velmi, stejně jako mapka na předsádce a krásné ilustrace. Ladislav přestal chlastat a ukazuje nám krásy ČR. O většině jsem nevěděla a je skvělé, že narozdíl od Gruzie či Číny, se na ně můžu zajet podívat. Zároveň autor krásně vykreslil mile praštěného až dadaistického ducha češství. Čtení knihy ve mě vyvolává touhu mít Ladislava za kamaráda a jít zažít nějaké to dobrodružství taky:)
Za mě naprosto skvělý počin! Kniha je schopná svým povídkovým stylem oslovit široké množství čtenářů a předat jim nejenom velkou spoustu tipů na výlety po naší vlasti, ale i zajímavé střípky z naší historie. Plastické vykreslení české mentality s vtipem doplňuje celé vyprávění.
Fajn. Oproti předchozím knihám je tato "cestopisnější".
...a oproti Gruzii Ladislav nechlastá!
Autorův styl se vyvíjí, musím ale říct, že zpočátku se mi líbil víc, byl více jeho, teď je hlavní snahou vyhovět co nejvíce čtenářům, což je sice pochopitelné, ale ubírá to autentičnosti.
Asi i díky lokalitě za mě nejlepší kniha. Blízká i místy, které důvěrně znám i tipy na nová místa různě po republice. Oceňují doplnění různých zajímavostí z historie, nenásilné a zajímavé vsuvky. :-)
Opět pohodové čtení, ale v porovnání s předchozíma knihama pro mně zatím nejslabší.
Zajímavá kniha, dobře se četla, zasmála jsem se. Pár hvězdiček dolů, čekala jsem trochu víc, cestopisem bych knihu určitě nenazvala. Tipy na zajímavá místa tu ale najdete.
Štítky knihy
Česko, Česká republika cestopisy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
| 2019 | Prázdniny v Evropě |
| 2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
| 2021 | Prázdniny v Česku |
| 2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
Mám ráda cestování a ráda o něm i čtu. Tentokrát to nebylo pěšo po světě, ale autem po České republice a vůbec to nevadilo. Na některá místa jsem zavzpomínala, na spoustu nových mě kniha nalákala. K tomu je všechno líčeno s nadhledem a klidem bez cestovní horečky. Mám ráda, když se lidi neberou tak vážně a umí si ze sebe udělat legraci. Kniha se mi líbila a chystám se na ty, které jsem ještě od tohoto autora nestihla přečíst.