Prázdné sliby
Lexi Ryan
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/485280/bmid_prazdne-sliby-YqU-485280.png
4
523
523
Prázdné sliby série
1. díl >
Brie víly nenávidí a odmítá s nimi mít cokoli společného, i kdyby to mělo znamenat, že bude hladovět a žít na ulici. Ale když je její sestra prodána sadistickému králi dvora temných víl, aby tak splatila dluh, udělá Brie cokoli, aby ji získala zpátky. Klidně uzavře dohodu s králem samotným: ukradne pro něj tři kouzelné předměty ze Světlého dvora. Získat přístup mezi světlé víly, to se však snadněji řekne, než udělá. Brie má jedinou možnost: bude předstírat, že je potenciální nevěstou prince Ronana. Brzy se do něj však doopravdy zamiluje. Je ale odhodlaná nenechat se rozptylovat tím, co jí říká srdce, a přijme pomoc od skupinky odpadlíků z řad temných víl, kteří mají vlastní tajné cíle. Brie tak začne trávit spoustu času s jejich záhadným vůdcem Finnem... odolávat jeho svůdnému šarmu není o nic snadnějši. Brie je teď chycena mezi dvěma nebezpečnými dvory a musí se rozhodnout, komu věnovat svou věrnost a své srdce. Zvolí si správně?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2021
,
CooBoo
Originální název:
These Hollow Vows , 2021
více info...
Přidat komentář
Tato kniha pro mě byla bohužel zklamáním. Velká část příběhu je rámcově mixem Popelky, Selekce a především série Dvůr trnů a růží. Ta inspirace je tu hodně patrná a nepůsobí to úplně dobře. Navíc je kniha dost předvídatelná a její hlavní hrdinka nedokáže vidět to, co má přímo před nosem. Na druhou stranu musím ale říct, že posledních cca sto stran bylo originálních a nechyběly ani překvapivé zvraty. To spolu se čtivým stylem psaní a dobře popsanými postavami knihu zachraňuje, ale není to nic výjimečného. Ale myslím si, že druhý díl by mohl být mnohem lepší než ten první a proto si ho, pokud vyjde, určitě ráda přečtu.
Když jsem knížku začala číst, tak jsem si říkala, že to vypadá jako moderní verze popelky trochu smíchanou se Selekcí, kterou jsem jako teenager milovala. Pak ale přišlo na víly a já se začala bát, že knížka bude jen napodobenina příběhů od Sarah J. Maas, protože její knížky miluju.
Abych pravdu řekla, knížka se mi moc dobře četla, byla napínavá a pořád se tam něco dělo. Hlavní hrdinka je mladá a naivní a z toho se odvíjí taky její chování. I přes to, že víly, tak moc nenávidí, tak mi připadalo, že Sebastianovi a Finnovi začala věřit až moc rychle.
Knížce dávám 4* a jsem zvědavá na další díl a moc doufám, že autorka bude psát jen sama za sebe a nebude se snažit napodobit Dvory, Skleněný trůn a nebo Krutého prince.
No. jestli se vám líbila série Selekce, Alea dívka moře, Twillight saga nebo podobné knížky tak si Prázdné sliby zamilujete. Knížka byla napínavá až dokonce ani romantická linka nechyběla. doporučuji.
Brie si o vílím světě nikdy nedělala iluze a v žádném případě netoužila stát se jeho součástí. Jenže když si její sestru koupí králi Temného dvora, je odhodlaná udělat vše pro to, aby ji zachránila. I když to třeba znamená předstírat, že patří mezi uchazečky o sňatek s princem ze Světlého dvora nebo zradit muže, kterého milovala…
„Jak si myslíš, že pověsti vznikají, když ne na základě pravdy?“
Víly jsou velkým tématem posledních několika let, série jako Skleněný trůn, Dvůr trnů a růží nebo Krutý princ trhají rekordy popularity. A i přes to jsou pro mě Prázdné sliby vedle prvních tří dílů Skleněného trůnu nejspíš jediným dalším titulem o vílách, který jsem zatím četla.
Prázdné sliby přináší příběh plný intrik, prokletí, kouzel a zrady. Autorka píše svižně, nic zbytečně neprotahuje a jde rychle na věc. Rozhodně se nemusíte bát dlouhých a protahovaných úvodů, jako tomu někdy bývá. Prázdné sliby vás totiž pohltí hned na prvních stranách.
Děje se toho poměrně dost a tajemství, která se postupně snaží čtenář spolu s hlavní hrdinou rozkrýt, je tu celá řada. Chvílemi jsem už ke konci byla frustrovaná z toho, jak se objevovaly stále další a další otázky, ale odpovědí se člověku nedostávalo. Na druhou stranu je třeba si na rovinu říct, že spoustu věcí nejspíš zvládnete sami odhadnout dřív, než autorka původně zamýšlela. I přes to se ale jistě najde pár momentů, které vás překvapí.
Ačkoliv z hlediska děje mi tempo knihy vyhovovalo, když došlo na romantickou linku mezi Brie a Finnem, přišlo mi to už rychlé až moc. Necítila jsem mezi nimi pořádnou chemii a prakticky veškerá přitažlivost, kterou Brie v souvislosti s ním popisovala, mi přišla založená jen na fyzické stránce věci a to je dle mého názoru vzhledem k okolnostem málo. Oproti tomu Sebastian mi přišel výraznější, linka s ním nezačínala od nuly, jejich vztah měl položené základy z minulosti a moc mě bavil.
Samotná Brie nebyla jako hrdinka vůbec špatná, ačkoliv občas mohla působit trochu naivně a jindy si zase dělala výrazné názory na vílí politiku bez toho, aby problém hlouběji poznala, což působilo poněkud unáhleně.
„Pokud jde o mě, já nedoufám. Nikdy. Naděje je návyková a člověk se na ni začne spoléhat. V tomhle krutém světě takovou berličku nechci nikdy potřebovat.“
Kniha byla velmi dobře napsaná a četla se prakticky sama. Konec přišel v tu pravou chvíli, takže ve vás zanechá spoustu otázek a hlavně potřebu pustit se do pokračování. Při čtení jsem si užívala prakticky každou stranu, což jsem upřímně nečekala. Sice bych Prázdné sliby neoznačila za něco neotřelého nebo nového, co tu ještě nebylo, autorka využívá už zavedených motivů a principů, což ale v tomto případě funguje až překvapivě dobře. Dokonce i milostný trojúhelník tu byl zcela na místě, neboť ho autorka velmi dobře zpracovala a hlavně zasadila do celého příběhu.
Troufám si říct, že Prázdné sliby jsou nakonec ten typ příběhu, který má sice k dokonalosti daleko, ale i přes všechny své chyby vás dokáže dostat natolik, že si jej naprosto zamilujete. Pokud máte podobné knihy rádi, neváhejte a pojďte do toho.
----
Kniha mi byla poskytnuta na recenzi společností Albatros Media.
Hned jak jsem o knize slyšela, věděla jsem, že ji musím mít doma. Protože kombinace Dvorů s Krutým princem a náznakem Selekce je prostě sen všech romanticko-fantastických-vílích knihomolů.
Hned jakmile jsem knihu otevřela, ztratila jsem se v čase a doslova vnímala jen slova a řádky. Děj mi přišel nádherný a vůbec mi nevadilo, že je zde už tolik používané téma víl. Hlavní hrdinka mi přišla docela sympatická i když neříkám, že mě někdy neštvala. Doslova jsem byla polapena v romantickém trojúhelníku a doteď netuším kdo z oněch mladíků získá mé právo na srdce hrdinky.
Nemám co vytknout, protože jak obálka tak obsah byli nádherné.
Doporučuji všem kteří milují víly stejně jako své knížky.
(SPOILER)
Druhá Maasová na scéně... Nový hit podobný Krutému princi... Pro fanoušky Selekce...
Tohle všechno mě už na začátku odrazovalo, protože nechci číst nějakou kopii skvělých knížek. Ovšem jsem měla nutkání zjistit, jestli jsou tyto průpovídky pravda a zjistila jsem, že jsou i nejsou.
Ano, je to hodně podobné Dvoru trnů a růží.
Ano, je to podobné Krutému princi.
A ano máme zde i prvky ze selekce.
A já bych k tomu přidala ještě Falešný polibek.
Když dáte různé prvky z těchto sérií dohromady, dostanete Prázdné sliby.
Okamžitě si zaškatulkujete hlavní postavy a už tady si všimnete jisté podobnosti s ACOTAREM. Princ ze světlého dvora, co vám tvrdí, že ten druhý je špatný a Princ z temného dvora, co vlastně říká to samé o tom druhém.
S krutým princem to má podobnou atmosféru.
Celou knížku jsem si připadala, jako kdybych četla něco, co moc dobře znám.
A musím říct, že mi to ani nevadilo. Ano, kniha má i další chyby, ovšem, pokud se vám líbil ACOTAR a Krutý princ, tak si to budete užívat, protože už budete moc dobře vědět, jak to asi dopadne.
Ovšem Maasovou a Holly Black to jen tak nedožene a já jsem zvědavá, jestli ve druhém díle, který v originále vyjde příští rok v červnu, bude autorka trochu sama sebou a nepoužije jen myšlenky jiných skvělých autorek.
Chtěla jsem se této knize vyhnout, no, ještě že jsem zvědavka a pustila se do ní, protože jsem stránky opravdu hltala.. A dotaz, už bude druhý díl, už už už? Ne? Aaaaaa :D
Můj názor na knihu? Aaaaaaw... kniha vás vcucne do děje během pár okamžiků.
Pokud milujete nadpřirozeno, vílí svět, kouzla a rozhodování mezi "hodným a zlým " klukem, kniha je přesně pro vás!!!
V 10 večer jsem začala číst a skončila v 6 ráno! Nešlo se odtrhnout od děje.
Malinko mne zklamal milostný trojúhelník mezi Sebastianem a Finnem... doufala jsem, že bude víc Finna, což mi určitě každá čtenářka této knihy potvrdí, ale myslím že, ve druhém díle to autorka napraví :D
Určitě každá znáte ty stavy, kdy jste zabrané do děje a uculujete se od ucha k uchu a očekáváte, že dojde konečně k vysněnému polibku... Tyto stavy budete při čtení této knihy určitě zažívat. :D
Jen mne neskutečně štve, že na další díl si budeme muset rok počkat.. kniha skončí takovým způsobem, že jsem zůstala sedět s otevřenou pusou a chtěla HNED popadnout další díl. :D
Dávám plný počet bodů!!!
(SPOILER) Ale, bylo to fajn. Kdo má rád Maasovou si na tomhle určitě nezkazí chuť... Ale vědět, že další díl ještě není dopsaný ani v originále.. Sakra fix... Až na konci se mi Brie začínala líbit .. Celou dobu jsem na ni řvala, že si vybrala špatného prince... neposlechla .. Na další díl se těším a doufám, že bude ve velkém pomstychtivém stylu...
Nesouhlasím s názory,že je tato kniha vykrádačka. Víly a jejich svět mají nejaké charakteristické rysy, takže podobnost v tomto ohledu mi absolutně nevadila. Ubírám jednu hvězdu za to,jaká je Brie nadržená samice :D, to mi lezlo na nervy. Jinak se mi příběh líbil a ráda si přečtu další díly. :)
Kniha mě zaujala už dlouho před tím, než vyšla - anotace i téma znělo skvěle, a tak jsem se na ni ohromně těšila. Četla se hodně dobře a rychle, styl mi seděl, pěkně to odsýpalo a měla jsem problém knihu pustit. Bavilo mě to, žádná hluchá místa, milostný "trojúhelník", který mám ráda, svět, co se mi líbí, nic, co by mi bylo proti srsti. Já byla spokojená, moc se mi to líbilo.
Hlavní hrdinku Brie jsem měla ráda, téměř ve všech věcech jsem jí fandila, soucítila anebo jí chtěla pomoci. Rozhodně to neměla jednoduché ani ve světě lidí, natož ve světě víl. Nezáviděla jsem Brie její osud, to rozmotávání jednotlivých věcí a tajemství, to podvádění, obelhávání druhých. Dokázala jsem se do hrdinky vcítit a nenašla jsem na ní nic vyloženě špatného. Samozřejmě, objevili se jednotlivé situace a kroky, které bych osobně nezvolila, ale jinak to bylo v pořádku. Co se týče vztahové linky - s jedním to bylo v pohodě, ale u druhého se mi to zdálo uměle vytvořené a rychlé, stylem, před minutou nic a ve druhé něco - moc se mi to nezdálo.
Druhý hlavní hrdina byl Sebastian, chlap, který si mě získal hned od začátku. Neskutečně jsem si ho oblíbila a zamilovala. Byl úžasný, obětavý, ochotný a navíc zamilovaný do Brie. V jednu chvíli mě napadlo, co by mohlo být dál, takže mě to až tolik nepřekvapilo, když to přišlo, ale i tak mě to malinko dostalo. Můžu snad až do poslední chvíle prohlásit, že jsem k němu nakloněná a fandím mu, nedal mi prozatím nějaký důkaz, že by tomu mohlo být jinak. Samozřejmě konec zamíchal dost kartami, takže se vyskytl otazník a pochyby, však tak nějak věřím. I když musím přiznat, že opět tuším, jakým směrem se to asi vydá a obávám se zklamání.
Další hlavní hrdina, do toho našeho "trojúhelníku" je Finn. První setkání pro mě bylo zajímavé, ale postupem času to stagnovalo. Líbil se mi, nemám proti němu nic zásadního a fandila jsem mu, aby se ten jeho osud změnil k lepšímu, přeci jenom, neměl to nijak jednoduché. Přesto, pokud se mělo jednat o milostný trojúhelník, bez ohledu na to, z jakého vlastně prvotního důvodu, čekala bych z jeho strany víc snahy, řečiček a akce. To, co udělal pro Brie bylo hezké a milé, ale bylo toho zatraceně málo. Krom jedné, dvou akcí žádné další kroky. Upozadil se v tom rádoby vztahu, proto za mě, to ani trojúhelník být nemůže.
Děj je natřískaný akcí, pořád se něco děje, ať už rychlé konání anebo pomalejší rozplétání napříč příběhem. Dokázalo mě to překvapit, i když se objevilo i něco, co jsem odhadla dopředu, přesto jsem se nenudila a nevadilo mi to. Bavilo mě to a líbil se mi ten svět, příběh, postavy. Můžu jednoznačně říct, že jsem spokojená s tím, co jsem dostala. A ten konec? Byla jsem blázen, když jsem doufala, že to bude snad dobré. Chápu to, vzhledem k tomu, že bude pokračování, přesto mi to připravilo pěkný šok. Při takových koncích, prostě nemůžu čekat půl života na druhý díl. Je to lákačka i utrpení, dost se to zkomplikovalo a já jsem hrozně zvědavá. Těším se, až se budu moci vrátit zpátky.
Musím každopádně ještě říci něco málo k tomu, jak to každý srovnává s S. J. Maas a jejími Dvory apod. Toto je neskutečná chyba a ta kniha tím trpí - hodnocením, názory, zařazením - neoprávněně. Obecně je mnoho témat, které existují a každý, kdo se je hodlá zpracovat to vezme dle svého. Souhlasím, že se tam objevuje určitá podobnost, ale tak sakra!, proč to hned srovnávat a tvrdit, že tenhle příběh je vykrádačka jiného?! Ne. Není. V každém díle je kus originality. Beru to jako samostatnou jednotku, kterou nám autorka předvedla skrze své pero.
A taky to mohu s čistým svědomím doporučit a ohodnotit plným počtem. Líbilo se mi to, nemám co vytknout, za mě to je svým způsobem dost originální a těším se na pokračování, už aby bylo. :)
Velmi čtivý příběh, občasné dějové kotrmelce byly fajn, člověk nefandí nakonec nikomu. Štvalo mě, jak pomalu se vysvětlovala tajemství kolem hlavních postav, prostředí, kde vlastně vůbec nevíte, o co jde, komu máte věřit a co máte dělat, bylo frustrující :) O to uvěřitelnější postavy byly, nikdo nebyl jistý. Pokračování rozhodně ano!!!!
Nebudu lhát, čekala jsem od knihy víc. Neznamená to, že se mi nelíbila, ale dost věcí jsem postrádala.
Pokud čekáte brilantně propracovaný a úžasně popsaný fantasy svět, jako třeba u mé oblíbenkyně S.J. Maas, tvrdě narazíte. Nápad jako takový je rozhodně pěkný, postavy mají svou roli v příběhu a určitě se vyskytne pár okamžiků, které nečekáte a jste tím zvratem snad mile překvapení. O tom není pochyb.
Ale něco tomu chybí. Celý svět a příběh má mnohem větší potenciál, autorka si s tím podle mě mohla více vyhrát, jít více do podrobností. Měla jsem pocit, jako by to chtěla napsat co nejstručněji... A to mě mrzí :(
Doufám, že v dalším díle se půjde více do hloubky... Ve všem.
Postavy jsem od začátku měla cca rozdělené na sympatické a nesympatické, i když ne vše bylo černobíle - jedině dobře. Hlavní postava však podle mě byla trochu protivná na pozorování. Její chování bylo mnohdy na ránu, ale to už je spíš nějaký druhořadý problémek.
Kniha byla čtivá, to ano, nechci ji řadit mezi špatné, ale trošku mě zklamala jednoduchost všeho.
Opravdu bych nečekala, že mě tato kniha na tolik dokáže udivit.
Pokud máte rádi Selekci či série Maasové, jako jsou třeba dvory, v kterých tu vidím větší podobnost, ale najdou si tu své i přiznivci Skleněného trůnu či třeba Krutého prince.
Nikdy bych nečekala, že si budu užívat milostný trojúhelník, ale v tomhle případě, jsem si ho užívala a v jednu chvíli fandila jednomu a poté druhému.
Ovšem svým způsobem se celý příběh motá pořád dokolo kolem toho samého....mám ho ráda, nemůžu si to připustit, nezasloužím si ho a tak dále... a k tomu mi přišlo, že Briela je některých ohledech strašně rychle a dobře manipulatelná a snadno ovlivněná krásnýma kukadlama.
V celému příběhu jsem hodně cítila takovou inspiraci na Tamlina a Rhysanda, jenže v tuhle chvíli to není tak, že hned začnete nenávidět Tamlina, ale nevíte koho prostě milovat a koho odsudovat... a poté, jakmile si mylíte, že to víte, vlastně zjistíte, že to zase nevíte. Fakt jsem si připadala jako Brie- rychle zmanipulovatelná.
Tajemství a manipulace vás budou doprovázat tařka celým dějem a vy si nemůže dovolit věřit těm prázným slibům.
Velice poutavě napsaná kniha. Vilì říše je zde přesně taková jaká by měla být. Ze všech legend pohádek o vilach, které si lidé vypráví najdeme v této knize střipek rozvedeny dál autorčinou fantazii. O vilich poutech, obchodování a únosy smrtelníků, temné listi, kterými jsou víly známé. Opravdu mě bavilo sledovat v knize co se všechno vyklube z prince Sebastiana a tato postava mě vůbec nezklamala. Jelikož jsem četla píseň zimy, dvory, nebezpečné krásný, lovce stínů i vilì knihy od Holly Black, tak můžu souhlasit, že si tyto vilì světy jsou velmi podobné, ale to je dle mého názoru dobře. Kdyby prázdné sliby nebyli zmíněným knihám podobné ztratili by své kouzlo. Bylo by to jako číst knihu o vlkodlakovi, kterému neubližuje stříbro, nemění se za úplňku a nikdy nikoho nezabil ani neproměnil. Vilì říše mají své náležitosti i pravidla, kterých se autorka držela. Skvělé! nenudila jsem se ani minutu.
(SPOILER)
Já si připadala jako na houpačce, prvních sto stran za mě bylo super skvělých, a měla jsem pocit, že by to pro mě mohla být pecka. Dobře se mi to četlo, zajímalo mě, co bude dál, Pak ale druhá stovka začala být celkem meh, třetí stovka už byla o: proboha co to zase je, naštěstí se to potom opět přehouplo do stylu: je to celkem fajn, ale konec mi to zase trošku zazdil. Pro mě osobně je tam příliš nedostatků, příliš nelogičností, a příliš otravných prvků. Nemám ráda prototyp hlavní hrdinky, která je jedinečná, zjistí, že má superschopnost, a od té doby se vše točí kolem ní. A přesně tak to bylo i tady, což je hrozná škoda. Spousta věcí kvůli tomu šla do pozadí, ať už vílí svět, kdy člověk občas mohl i zapomínat, že se to v něm odehrává, protože z toho příběhu prostě nedýchal tolik, jako třeba v kruťakovi. Nebo motiv loupeže, ten mi přišel jako fakt hodně, hodně zazděný. K polovině věcí se holka dostala, ani pořádně neví jak, a při té druhé ji někdo chňapl. To pro mě není nejlepší zlodějka, po které chceme splnit quest.
Na milostné trojúhelníky se snažím být opatrná, protože víme, že spíš rozčilují, ale nechtěla jsem ho hned strhnout ze stolu, a doufala, že bude napsaný nějak zajímavě. No za mě opět bohužel, takhle ne. Sebastian byl na mě moc slizký, moc bral všechno na sílu, a já mu teda nevěřila ani nos mezi očima, působil na mě hodně neupřímně. Vždycky jenom vykládal sladký řečičky, ale nic víc. Všechno, co se dalo tak tajil, a zamlčoval. Nechtěl ani, aby Brie věděla věci o jeho zemi. Naštěstí to prokládala linka Finna, která mi přišla mnohem zábavnější, reálnější, přitažlivější. V jeho přítomnosti se aspoň něco dělo, se Sebastianem to bylo jen samý nudný kecání. Takže je asi jasný, koho já jsem fanda.
Přijde mi, že Brie má paměť děravější jak ementál, protože tolikrát, co ji někdo hodil kudlu do zad, nebo podkopl nohy, a ona dělala, jak kdyby nic. Nikomu nic nevyčetla, nic z toho neřešila a za chvíli už si to asi ani nepamatovala. To vygradovalo v konci, kdy ji tam díky tomuhle mohli vočůrat solidně. Celkově mi přišlo, že tam spousta věcí byla jakoby oseknutá, prostě zmínka o něčem, co má potenciál být rozebráno dál, ale do konce knihy už o tom člověk neslyšel. Na konci se potom událo hodně zápletek plných překvapivých rozuzlení, až si člověk řekne, jestli to nebylo moc překombinované. Mě bavily části s Finnem a ty části, kde se vyprávěl nějaký příběh o vílách.
Zmínila bych ještě část, která je jako vystřihnutá ze Selekce, protože Selekci mám ráda, ale tohle byla snad nějaká parodie na ní. V příběhu byla zmínka, že v paláci je 12 dívek, mezi kterými si princ vybírá nevěstu. Samotná Brie, která patřila mezi ně, ale nemusela dělat vůbec nic, nemusela chodit na ty akce, nemusela chodit mezi ty ostatní holky, protože nechtěla. Za mě je tohle úplně zbytečná linka, která se tam ani nijak nerozjela, tak proč to tam máme? Ani jednu dívku nepotkáváme, žádné přiblížení nic.
Vezměte si několik krabic puzzlí, smíchejte to dohromady, a snažte se z toho pospojovat jeden obrázek. Myslím, že výsledek bude stejný jako tahle kniha...
Z tohoto díla mám neskutečně rozpolcené pocity. Kniha se mi četla v rámci možností dobře. Nesmím počítat to kolikrát jsem knihu zavřela a zase otevřela jen pro to, že jsem si potřebovala vydechnou a popřemýšlet jestli jsem jen zaujatá a nebo jestli mi to vážně přijde, jako přes kopírák mých oblíbených sérií. A když zvládnu nemyslet na ty podobnosti tak mě Prázdné sliby baví. I přesto že mi to přišlo předvídatelné tak jsem byla zvědavá jak to dopadne. Četlo se to samo nemohla jsem se odtrhnout přečetla sem jí za den. Takže mě opravdu nepřijde špatná.
Nějak nechápu hejty v příspěvcích níže.
Ano kniha má společné prvky s Dvorem trnů a růží, stejně tak se Skleněným trůnem.
U prvního z titulů mě mnohem více než tady štvalo zjevné "vykradení" krásky a zvířete a u druhého je mi Celenin vnitřní boj a její spratkovské chování bylo mnohem nepříjemnější než u Brie (jak zmiňuje někdo v komentářích).
Navíc to, že tento žánr má své příznivce co knihy znají ještě neznamená, že i autoři musí mít cizí díla načtena zepředu zezadu.
Z mne solidních 4 z 5.
Jasně, že si dokážu představit originálnější příběh, ale je zde řada zajímavých linek, které se třeba v příštích dílech série rozjedou.
Líbí se mi, že autorka má dva druhy magie, lidskou s lektvary a zaříkadly a čarodějnickou, pro víly spontánní.
Pokud si knihu dokážete přečíst bez předsudků s kopírováním témat, jistě se Vám bude líbit.
Musím přiznat že tohle je vážně mix a možná až moc (popelka, dvory, selekce, krutý princ atd.. ) skoro jako kdyby si autorka přečetla tohle všechno a udělala z toho Prázdné sliby. Je škoda že se autorka skoro vůbec neobtěžovala s popisem světa s vytvořením něčeho nového proto zklamaně říkám že tohle nebylo nic originálního ale čistě založené jen na událostech odehrávající se mezi postavami. Sebastian byl zamilovanej nuďas a Finn jak další verze Rhysanda no a Bri?? Jako hlavní postava mi vůbec nesedla a i jaké jí autorka připsala uvažování typu "no sice jdu zachránit ségru ale nevadí když si taky trochu užiju" tahle postava byla stejný mix jako celá kniha a dost nepovedená kopie Frey z Dvorů
Uznávám že to byla fajn oddechovka ale ve finale nic převratného. Vetsinove je kniha předvídatelná a ty "náhody" které se tam dějí aby to melo zvrat byly k smíchu. Co se konce týče dalo se to očekávat ale třeba další díl překvapí?
Štítky knihy
víly, rusalky pro dospívající mládež (young adult)
Když se ke mně tato kniha nedostala na Humbooku spolu s VIP taškou, tak jsem byla vážně smutná. Ale přesto si ke mně cestu našla přes konkurz na #humbookblogeri.
Knihu jsem si okamžitě zamilovala! Vílí svět mi strašně chyběl a i přesto, že většinou na milostné trojúhelníky nejsem, tak tady jsem za něj byla vděčná. Ps jaký jste tým? Ronan nebo Finn? Já 100% Finn. Nedá se upřít čtivost, skvěle vykreslené hlavní postavy a svět. Ano, spousta lidí může říct, že je to spojení spousty knih dohromady. Já Massovou nečetla a jediné, co to má společného s krutým princem je vílí svět a “bad boy” postavu. Po delší době jsem si našla opět zálibu ve fantasy a miluju to. Už se nemůžu dočkat ostatních dílů. Moc děkuji za možnost si knihu přečíst.