Pravidla moštárny

22.04.2016

Jsem ráda, že jsem se nechala přesvědčit, že kniha stojí za přečtení, i když už člověk viděl film. Obvykle dávám 5 hvězdiček, když je kniha čtivá a zároveň člověka obohatí o fakta z historie či současnosti. Tady bych musela dát hvězdiček 7, ještě za skvěle vykreslené postavy a emoce a taky za nadčasový humor. Navíc jsem si po dlouhé době užila krásnou barvitou češtinu a bez hrubek. Nádhera!

21.04.2016

Je zde patrný Irvingův rukopis a i postavy mají povědomé charaktery, ale přesto nebo možná právě proto se kniha krásně čte a snadno čtenáře přenese v čase a prostoru, aby stanul po boku hlavního hrdiny. Velmi mě potěšilo, když jsem si několikrát během čtení říkal: "no tak tohle je jasné jak facka, to dopadne takhle...", jak to mám ve zvyku u Hollywoodských "trháků". Naštěstí tohle dílo není ani zdaleka tak prosté, takže autor vždy přišel s jiným pohledem na věc a zklamání se k mé radosti nedostavilo.

10.03.2016

Viděl jsem před lety zfilmovanou verzi s Tobey Maguirem (Spiderman, Velký Gatsby) v roli hlavního sirotka Homera Wellse. Ten na tuhle postavu sedl tak perfektně, že jsem ho při čtení stále viděl před sebou a ani jsem se s tím nesnažil bojovat.

Pravidla moštárny je jedna z těch knih, která ve vás něco zanechá a zůstane to tam zaryté ještě hodně dlouho. Nebudete si už zřejmě pamatovat jména hrdinů a ani konkrétní postavy, ale budete mít v paměti tu atmosféru. Jablečné sady uprostřed sklizně, potulní černí sběrači, 2. světová válka na spadnutí, sirotčinec “middle of nowhere”, který si žije vlastním životem a jeho šéf s velmi moderním (na svou dobu) pohledem na svět. Vždy vás bude příjemně mrazit, když si vzpomenete na přání “Dobrou noc, princové z Maine a králové nové Anglie".

Celou knihou se táhne linie o užitečnosti. Každý člověk chce být nějak užitečný, někam patřit, aby byl skutečně šťastný. Mít své místo na slunci, kde bude svítit jen pro něj. Někdo to místo má jako šéf sirotčince a potratář, někdo jako otec od rodiny, někdo chce lítat bojovým letadlem, někdo šéfuje partě česáčů a někdo si staví vlastní torpédo. V knize je najdete všechny.

08.03.2016

Je to nádherný román plný emocí a fantazie.

02.03.2016

Přečteno, ale nejsem fanynka Irvingova stylu psaní, takže víc jak 3* dát nemůžu.

01.03.2016

opět jedna z mých nej.

25.02.2016

Zážitek z knihy byl umocněn dojmem z filmu, takže výborní herci mi byli průvodci při čtení a při představách o hlavních hrdinech. Ve zkratce - nádhera, působivý příběh, čtivé, myšlenky k zamyšlení, prostě Pravidla jsou pravidla a když je porušujeme, čekejme, co se stane...Princové z Maine, králové Nové Anglie, dobrou noc!

21.02.2016

Prvnich 200 stranek me moc nenadchlo, tak nejak se clovek se vsim seznamuje, ale pak uz to jelo :-) Zadne velke drama se v knize sice nekona, jen popis "obycejnych" zivotu, ale i tak skevele napsane, a rozhodne nenudi a zahreje na dusi, za me urcite bezva cteni na uvolneni.

13.02.2016

Po přečtení knihy jsem si nutně musela pustit film, který jsem kdysi viděla, ale nepamatovala jsem si z něj zhola nic. Po 20 minutách filmu jsem ho s naštváním musela vypnout. To, co Irving rozpracoval na více než stu stránek režisér zhustil do prvních pěti minut filmu... Tomu se říká špatně uchopená knižní předloha.

28.01.2016

Z každé stránky čiší život. Z každé stránky čiší emoce. Tohle je jedna z nejkrásnějších knih, jaké jsem kdy četla. Je to moje první kniha od Irvinga, která mě dodnes nepřestává udivovat. Film také nebyl špatný, ale kniha u mě vede na plné čáře. Doporučuji!

24.01.2016

Prostě další skvělá knížka od Irvinga! Pravidla moštárny bych mohla číst pořád. Nejlepší je pro mě postava Dr. Larche, to se Irvingovi povedlo.

Přestože mě kniha nijak neoslnila (možná přílišná očekávání), neskutečně mě zaujala postava Wilbura Larche. Člověk, který ač nemorální na svou dobu, morálnější než kdokoliv jiný. Přesto je mu Irvingem přiřčen i nějaký ten malý neduh, aby zůstal veskrze lidským.

07.01.2016

Zajímavá kniha s obyčejným námětem, a přesto mě pohltila

25.12.2015

Příjemně melancholický příběh o hledání svého místa ve světě, ve kterém se jen jakoby "mimochodem" - řeší témata jako potraty, závislosti na drogách, sociální problémy, rasismus, znásilnění, nevěra. To, jakým způsobem dokáže Irving poskládat zajímavý děj a "osázet ho" spoustou velmi zajímavých, ne-jednoznačných lidí, je prostě umění.

19.12.2015

Velmi nadčasová kniha. Má v sobě tolik lidskosti a hloubky. Velmi mě pobavila část o televizi :-)

29.11.2015

Mě prostě Irving baví. Od té doby, co jsem ho "objevila" díky povinné četbě, jsem si jeho specifický styl psaní prostě oblíbila. Sice jsem tutoknihu četla měsíc, přes některé pasáže jsem se nemohla překousat, ale i tak nelituji, že jsem si ji přečetla.

24.11.2015

V nejake recenzi jsem cetla, ze po 300. strance me to zacne hrozne bavit. Byla to lez:D Irving mi sebral mesic zivota, kdy jsem mohla cist neco lepsiho. Svet podle Garpa super, tohle ne. Mozna jsem zhyckana detektivkama, kde ma dej poradny spad... Tooooohleeeee seeeee hrooooozneeee taaaaahlo. Pribeh by nebyl spatny, kdyby kniha byla o 300 stran kratsi. Jedine pozitivum na tom je, ze jsem ji koupila ve sleve:D

24.11.2015

Pro mne Irvingova nejlepší kniha. A nemyslím si, že v dnešní době nám příběh nemá co říci. Vtáhne vás do děje, cítíte s jeho postavami. V tomto případě se velice povedlo i filmové zpracování. Většinou mám raději knihu, protože do filmu se nevejde všechno. U Pravidel moštárny jsou si kniha i film naroveň, filmaři dokázali vykreslit tu jímavou atmosféru, smutek provázaný s nadějí...

27.10.2015

Kdyby tu knihu Irving vydal v padesátých nebo šedesátých letech, pak by to byl super román. Ale v 80. letech potažmo dnešní době je nám téma už vzdálené. Příběh je hodně zvláštní a ojedinělý.
Irving se rozhodně nestane mým vyhledávaným autorem. Ani Svět podle Garpa mě nezaujal....