Poslední velký den
Tammy Robinson
Ava Greenová má před sebou posledních pár měsíců života, ačkoliv jí ještě nebylo třicet. V den svých 28. narozenin se dozví zprávu, kterou nechce slyšet nikdo z nás – že smrt je blízko. Rakovina, o níž si myslela, že ji před třemi roky překonala, je zpět. Tentokrát ale v konečné, nevyléčitelné podobě. Po počátečním šoku se Ava rozhodne nemarnit ani minutu z těch, co jí zbývají. O jedné věci sní už od doby, kdy byla malou holčičkou – vdát se. Její přátelé a rodina napnou síly a rozhodnou se, že jí uspořádají svatbu snů. Její poslední velký den, oslavu života. Velkolepé přípravy začínají. Jejím příběhem, příběhem ženy, která umírá a chce si splnit jednoduchý sen, začíná žít celá země a všichni se spojí, aby její poslední velký den byl nezapomenutelný. Během reportáží pro ženský časopis, který celou cestu ke svatbě dokumentuje, se seznámí s fotografem Jamesem. A najednou oba objeví bolestnou pravdu – totiž, že nikdy není pozdě potkat životní lásku.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2019 , CosmopolisOriginální název:
Photos of you, 2018
více info...
Přidat komentář
Ava se v den svých osmadvacátých narozenin dozvídá nemilosrdný ortel. Vrátila se jí rakovina, tentokrát ale v nevyléčitelné podobě. Poté, co se vzpamatuje ze šoku, že jí zbývá posledních několik měsíců života, se rozhodne nestrávit je v bolestech v nemocnici. Chce se jí užít, dokud to půjde. A chce prožít to, o čem odmala snila - o svatbě. Chce se tak prostřednictvím jednoho šťastného dne rozloučit se svými blízkými a přáteli. Co na tom, že jí chybí ženich? Ava to bere jako oslavu života. Nebo se přece jen i ten ženich objeví a loučení se životem bude o to těžší?
Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Avy. Kapitoly jsou krátké a čtivé. I přes těžké téma najdete v knize spoustu humoru, který skličující a bezmocnou atmosféru zjemňuje. Ava je velmi silná hrdinka, která svým přístupem dodává energii nejen sama sobě, ale i svým blízkým, kteří se snaží smířit s představou a utrpením, že je Ava opustí. Jsou tu ale i těžké momenty, kdy nemoc zaútočí, a kdy to Ava chce už všechno vzdát.
Romantická linka je tu logicky zrychlená, protože nebylo možné ztrácet čas. S Jamesem se mi spolu líbili, ale k tomu, aby mi jako nezapomenutelný pár utkvěli v hlavě, mi něco chybělo. Zavěrečné drama mi přišlo zbytečné, jen takové na efekt. Myslela jsem si, že to bude víc zaměřené na city a celkově, že mě jejich příběh semele a rozdrtí na kousíčky. To se bohužel nestalo. Ač jsem citlivka největší, během čtení mi neukápla ani jedna slza.
I když nedávám nejvyšší hodnocení, knihu určitě doporučuji už jen pro zastavení a zamyšlení se nad tím, že bychom měli přestat řešit malichernosti a raději si užívat čas s lidmi, které máme rádi. A také, ač je to klišé (ale zatraceně pravdivé), je nutné si znovu uvědomit, že zdraví je to nejdůležitější.
Od začátku mi bylo jasné, že tentokrát se happy endu nedočkám. Nicméně mě zaujala anotace, proto jsem se pro knihu rozhodla. Myslím, že navzdory smutnému tématu, které autorka zpracovala, je to velice citlivě napsaný příběh. Kniha se mi moc líbila, i přestože jsem si u ní, já citlivka, pořádně poplakala. A už se těším na další knihu od této autorky. Na Avě jsem oceňovala, že se rozhodla bojovat za svůj největší sen přes nepřízeň osudu. Sice z toho málem sešlo, když Jamese přiměla, aby přijal pracovní nabídku a na ni nebral ohledy, dokonce se s ním kvůli tomu rozešla, ale James si nakonec uvědomil, že raději stráví s Avou těch posledních pár měsíců, které ji zbývají a pomůže jí splnit její sen.
Smutné, ale moc pěkné. Dojemný příběh o dívce, která si svůj sen splnila na sklonku života. Pokud si chcete ženy pobrečet, tak tohle je ta správná kniha.
Tuto knihu jsem chvíli odkládala - v takové krásné dny se mi nechtělo číst o nemoci a smutku ....
" Proč je důležité brát život jako dar ? "
Protože nikdo z nás netuší, kolik času mu bude dáno ....
Smutný příběh - ale i se střípky naděje a humoru ....
Chce to odvahu zveřejnit svůj život .... a Avě se podaří vytvořit kolem sebe skupinu podpůrných .... a prožít poslední dny podle svých představ ....
Jednu hvězdu ubírám kvůli komercializaci .... v tomto případě bych spíše volila soukromí ....
4,5*
Nebylo to dokonalé, ale páni! Jsem z knihy nadšená a nemuset ráno vstávat do práce, přečetla bych ji na jeden zátah. Je obrovská škoda, že kniha tak zapadla, stejně jako její sestřička Normálně jiní... Tammy Robinson píše skvěle!
Byla jsem připravená, že nepůjde o zrovna veselé čtení a snažila se to tak neprožívat, přesto mě to sebralo. Zároveň tady byl ale i skvělý humor, takže se mi třeba stalo, že v jeden okamžik jsem vyprskla smíchy a zároveň propukla v pláč (ano, jde to a jsem moc ráda, že mě u toho nikdo neviděl :)) Čtivost snad ani nemusím zmiňovat, četlo se to samo.
Na druhou stranu, příběh byl veeelmi předvídatelný, od začátku bylo jasné, jak to vše bude probíhat. Bála jsem se, že nebudu Jamesovi jeho lásku věřit a ona se ta nedůvěra opravdu dostavila. Podezírala jsem ho, že se jen rozhodl udělat dobrý skutek :)
Nebudu prozrazovat, jak to mé podezření dopadlo, ale celkově jsem z knihy paf a doporučuji! Pokud se vám líbila třeba kniha Než jsem tě poznala, tohle je to pravé ořechové pro vás :)
(SPOILER)
Tohle pro mě bylo těžké čtení. Já jsem opravdu hodně empatický člověk. Dokážu se do postav snadno vcítit a představovat si, co bych na jejich místě dělala já. Takže tahle kniha se neobešla bez spousty slz, otázek typu: „co bych asi dělala já? Jak bych se k tomu stavěla? Udělala bych to, co ona nebo bych to vzdala?" a nespočty myšlenek. Po přečtení mě z toho všeho brečení (skoro každou kapitolu jsem brečela, ačkoliv jsem vůbec nechtěla) bolela hlava a navíc jsem asi hodinu strávila tím, že jsem jen tak koukala do stropu a přemýšlela. O životě. O tom příběhu. O tom, jaké mám štěstí atd. A ačkoliv jsem věděla, co mě čeká a snažila jsem se na to psychicky připravit... v průběhu čtení jsem zjistila, že se na tohle vážné téma (a čtení) nedá vůbec připravit.
Ava měla báječnou rodinu (tz. i její super kamarádky), která jí za každé situace podporovala a podržela jí. Ona sama byla báječná. Byla vtipná, snažila se hledat všechno pozitivně, užívala si života jako nikdy. Moc se mi líbilo, jak brala svou nemoc, jak se s ní vypořádala, jak na to reagovala. Neupadla do depresí, ale snažila se opravdu žít. Splnit si svůj velký den a možná… možná našla konečně někoho, koho doopravdy milovala. Vážně jsem jí moc obdivovala, protože byla hodně silná. Sem tam měla špatný den, ale to je úplně normální. Jinak prostě vždy byla takové sluníčko, které si tohle vůbec nezasloužilo.
A náš fotograf James? Neuvěřitelný! To, jak se s Avou bavil? Jakoby neměla žádnou smrtelnou nemoc (teda většinou). Koukal na ní jako na zdravého člověka. Líbila se mu a neostýchal se to přiznat. Prostě skvělý chlap, kterého si nešlo neoblíbit. Moc dobře věděl, do čeho jde, když se s ní nějak zaplete…. a i přesto do toho šel. Věděl, co ho čeká a stejně si s ní začal. To je pro mě prostě chlap (knižní postava), která si zaslouží nějaký obdiv, chválu…cokoliv. Navíc byl strašně hodný a vtipný. I jeho jsem obdivovala, strašně moc.
Tenhle příběh je nádherný a já bych všem doporučila, ať si ho přečtou. Tohle se stává denně a bylo by fajn o tom něco přečíst, ač je to jen román pro holky.
A co, že tam byla kliše? Podle mě to byla nádherná a velmi dojemná knížka, napsaná opravdu citlivě. Bylo v ní několik pasáží, které mi připomněly, jak strašně ráda jsem si svého času přesně tyhle části zapisovala do notesu a že bych se k tomu měla opět vrátit.
,,Jestli někoho milujete, řekněte mu to. Protože když to neuděláte, jednoho dne bude pozdě. Ne možná, ale určitě. Jsme jen nepatrně kolečko v obrovském soukolí vesmíru a jsme tu jenom dočasně. Jakmile vyprší váš čas, už se nikdy nevrátí."
Je pravda, že jsem v závěru knihy brečela jako želva ale příběh byl samé roztomilé klišé.
Za mě trochu moc červená knihovna... Samozřejmě je to moc smutné a podobné příběhy se stávají každý den ve skutečnosti. Z literárního hlediska předvídatelná slaďárna, ale pokud víc nečekáte, čte se snadno a rychle.
Neskutečně krásný příběh, ačkoliv byl velmi smutný. Kéž by tohle nikdo nikdy nemusel zažít..
Ave byl úžasná. Na to kolik jí bylo let, byla neskutečně statečná.
Krásná, emotivní kniha. Strašně smutná, ale bohužel i nemoc k životu patří. Člověk by si měl vážit každého dne a užívat si ho. Bohužel to tak není. Ava si ten kousíček štěstí užila až ke konci života. Tato kniha mě přinutila se zamyslet...
"Některé věci nemůžeme ovlivnit, ale spoustu ano. Rozhodněte se být šťastní. Rozhodněte se být vděční za svůj život i za drobné okamžiky, které ho tvoří. Rozhodněte se být laskaví a milující a neztrácejte čas nenávistí.
Vždycky se rozhodujte pro lásku. I když jste neskutečně vyděšení, rozhodněte se pro lásku. Až budete konfrontovaní s vlastní smrtelností, nechcete přemýšlet o tom, co by se stalo, kdybyste byli odvážnější. Buďte odvážní už teď. Riskujte. Co můžete ztratit?"
Krásná kniha plná hodnotných myšlenek. Nejvíce se mi líbily Aviny postřehy psané do novin.
Knihu moc ráda doporučuji, nebudete jejím přečtením litovat.
Už jen samotný název knihy naznačuje, že tady se "hepáč" asi konat nebude. Musím říct, že po první kapitole, jsem chtěla knihu odložit, ale jsem ráda, že jsem to neudělala. Místy jsem se velice zasmála, a konec... Jak jinak než obrečela...
Na knihu jsem narazila náhodou, a musím říct, že mě chytla za srdce. Nikdy si neuvědomujeme, co máme.. Čtivá kniha, nemohla jsem přestat číst. Doporučuji.
Hodnotit tuhle knihu je opravu těžké. Je to smutný příběh plný emocí. Přesto krásný. Tématiku, na které je děj založený, nemám v knihách ráda. Je to pro mě náročné čtení, které mě emočně úplně vyždímá. I tak jsem se do ní ale pustila. Možná jsem si potřebovala připomenout, že je třeba vážit si drobností a vůbec toho, že žijeme. Je to stále omílané klišé. A přesto zdraví často není tím, čeho si vážíme nejvíce.
Velmi dojemný příběh, je třeba mít u čtení zásoby kapesníčků...