Tammy Robinson

novozélandská

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Normálně jiní
Normálně jiní
Ak niečo stratíš
Ak niečo stratíš
Poslední velký den
Poslední velký den

Nové komentáře u autorových knih

Poslední velký den Poslední velký den

„Ava se v den svých osmadvacátých narozenin dozvídá nemilosrdný ortel. Vrátila se jí rakovina, tentokrát ale v nevyléčitelné podobě. Poté, co se vzpamatuje ze šoku, že jí zbývá posledních několik měsíců života, se rozhodne nestrávit je v bolestech v nemocnici. Chce se jí užít, dokud to půjde. A chce prožít to, o čem odmala snila - o svatbě. Chce se tak prostřednictvím jednoho šťastného dne rozloučit se svými blízkými a přáteli. Co na tom, že jí chybí ženich? Ava to bere jako oslavu života. Nebo se přece jen i ten ženich objeví a loučení se životem bude o to těžší? Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Avy. Kapitoly jsou krátké a čtivé. I přes těžké téma najdete v knize spoustu humoru, který skličující a bezmocnou atmosféru zjemňuje. Ava je velmi silná hrdinka, která svým přístupem dodává energii nejen sama sobě, ale i svým blízkým, kteří se snaží smířit s představou a utrpením, že je Ava opustí. Jsou tu ale i těžké momenty, kdy nemoc zaútočí, a kdy to Ava chce už všechno vzdát. Romantická linka je tu logicky zrychlená, protože nebylo možné ztrácet čas. S Jamesem se mi spolu líbili, ale k tomu, aby mi jako nezapomenutelný pár utkvěli v hlavě, mi něco chybělo. Zavěrečné drama mi přišlo zbytečné, jen takové na efekt. Myslela jsem si, že to bude víc zaměřené na city a celkově, že mě jejich příběh semele a rozdrtí na kousíčky. To se bohužel nestalo. Ač jsem citlivka největší, během čtení mi neukápla ani jedna slza. I když nedávám nejvyšší hodnocení, knihu určitě doporučuji už jen pro zastavení a zamyšlení se nad tím, že bychom měli přestat řešit malichernosti a raději si užívat čas s lidmi, které máme rádi. A také, ač je to klišé (ale zatraceně pravdivé), je nutné si znovu uvědomit, že zdraví je to nejdůležitější.“... celý text
— adela.hol

Inak normálni Inak normálni

„Hlavnou hrdinkou príbehu je Maddie, ktorej celý život sa točí okolo starostlivosti o sestru. Síce sa v starostlivosti striedajú s mamou, ale ona sa tejto úlohy statočne zhostila už ako 8-ročná a podriaďuje tomu celý svoj život. Uvedomuje si, že jej sestra je na pomoc odkázaná, na druhej strane v hĺbke duše túži po živote, aký vedú jej rovesníci. Bez zodpovednosti, bez akéhokoľvek ohľadu na potreby iného človeka. V príbehu máme aj rozprávača Alberta, ktorého kapitoly sa striedajú s Maddie. Zo začiatku mi tento mladík pripadal ako taký čudák, no bol to mladý muž s veľkým srdcom, starostlivý, ohľaduplný, láskavý a bolo mi veľmi ľúto, v akej rodine musel vyrastať, čím všetkým si musel prejsť a vlastne žiť každý deň s kopou hlúpych poznámok na svoju adresu. Lámalo mi to srdce. Vďaka Bee, autistke, sa Maddie a Albert spoznajú. Sledovala som vývin vzťahu, ktorý nebol jednoduchý, ale rodil sa z priateľstva, nezáväzne, no o to hlbším sa stal po čase. Albert si bol vedomý toho, že Bee je neoddeliteľnou súčasťou života Maddie a tak ju aj bral. Nie ako príťaž, nie ako kaziča rande a schôdzok. Bral ju takú, aká bola a vďaka tomu sa doňho Maddie znova a znova zamilovávala. Autorka má veľmi príjemný štýl. Napriek ťažkým témam to podáva s ľahkosťou. Všetky trápenia postáv opisuje vhodne pre mládež, takže knižku by som odporučila od takých 14 rokov. Myslela som si, že pri veľkom zvrate takmer v 3/4 knihy sa už nič nemôže pokaziť a naozaj som držala palce ako Albertovi, tak Maddie. No autorka mala s mojimi slzami svoje zámery a pred koncom na mňa hodila emočnú bombu. Najprv som neverila, čo som si prečítala, môj mozog to nechcel akceptovať. V záverečných kapitolách som si poplakala s každou postavou, s mamou aj Maddie, rozčuľovala som sa nad otcom- ako toto mohol spraviť, ako môže byť taký chrapúň V konečnom dôsledku som zostala síce so slzami v očiach, ale s pokojom na duši. Môže nás cudzí človek milovať a poznať viac ako vlastná rodina? Áno, môže! Žiaľ“... celý text
— Vknihách

Ak niečo stratíš Ak niečo stratíš

„Krásný příběh, u kterého jsem však dostala něco trochu jiného, než jsem čekala. Po oné události, která totálně změní Zoe život, se děj netočí ani tak kolem jejího vztahu s Finnem (ten je podle mě trochu upozaděn), ale daleko více se věnuje nápravě jejího vztahu s otcem. Někdy nám dá život takovým krutým způsobem druhou šanci, aniž bychom o ni zpočátku třeba byť jen trochu stáli.“... celý text
— Pefka

Normálně jiní Normálně jiní

„Já upřímně řečeno nemám slov... Ten vztah, jaký měla Maddy k sestře. To je něco tak krásného! To, jak chápe a přijímá její diagnózu. Já jsem dospělá a já nevím, jestli bych jí něco takového dokázala odpustit, i když bych věděla, že za to nemůže.“... celý text
— Killerka

Ak niečo stratíš Ak niečo stratíš

„Nečakala som, že ma táto kniha tak chytí. Toto bol smutný a zároveň krásny príbeh, plný emócií, no v určitých chvíľach som nevedela zadržať slzy. Musím povedať, že názov úplne vystihuje tento celý príbeh. Hneď od samého začiatku ma príbeh bavil. Osudové zoznámenie Finna a Zoe bolo milé, nádherné, úsmevné a už tu som zistila, že títo dvaja sú si súdení a jednoducho musia byť spolu. Ak veríte na osudovú lásku, tak táto kniha vám ju rozhodne ponúkne. Samozrejme aj tu do ich lásky zasiahne čosi nečakané, čo obom prevráti život naruby. Zoe ani Finn neboli dokonalé postavy, mali svoje chyby, ale práve preto sa mi páčili. Keďže celý príbeh vidíme z pohľadu Zoe, tak som mohla ľahšie pochopiť jej nálady, pocity a hlavne, čo cíti v tých zložitých situáciách, ktoré zažila alebo, ktoré ju čakali. Možno určité rozhodnutia, ktoré Zoe urobila neboli správne, keďže ju ovládal strach a obavy. Ale práve o tomto tento príbeh je. O prekonávaní strachu, obáv a o tom, že si niekedy si predstavujeme tie najhoršie scenáre, no pritom to môže dopadnúť oveľa lepšie. Chápala som Finnove zúfalstvo, v tých situáciách mi ho bolo veľmi ľúto, keďže sám nevedel, čo sa deje, ale zároveň som mala pochopenie aj pre Zoe, prečo robila určité rozhodnutia. Nechceme moc prezrádzať, pretože tento príbeh si musíte prečítať, aby ste pochopili jeho silu. Zároveň som rada, že autorka sa venuje vzťahu medzi Zoe a jej otcom, keďže tento ich vzťah je príkladom toho, že aj niektorí ľudia sa môžu raz zmeniť. Epilóg bol pre mne presné taký ako prvé stretnutie Finna a Zoe...milý, úsmevný, plný lásky.“... celý text
— Anna195

Přejít na knížky autora