Poslední kabriolet
Anton Myrer
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/11237/posledni-kabriolet-11237.jpg
5
1129
202
Na počátku knihy září ten kabriolet jasně zelenou novotou, a třebaže jde o mužný Packard, říká se mu Císařovna, protože to nejlépe vystihuje jeho vznešenost. Na konci knihy je Císařovnin lesk už zmatnělý, kožená sedadla jsou popraskaná a vůz sám je mírně dýchavičný. Však také přežil tři dekády. Na jeho majitelích zanechaly o poznání hlubší stopy. Bylo jich pět, pět kamarádů a bezstarostných studentů v době, kdy se o Hitlera zajímala víc Evropa než Amerika za mořem. Tam měli jiné starosti: swing Bennyho Goodmana dostával mladé lidi do transu, kdo by myslel na něco jiného, než jak se bavit a užívat si života. Do Tichomoří a na evropská bojiště odjížděli američtí muži houfně a v šoku, i když bigbandy jim k tomu nepřestaly vyhrávat. Domů se vraceli jen ti šťastnější. A z těch zase jen ti šťastnější dokázali bez následků překonat trauma mládí přeseknutého nemilosrdně vedví a pokračovat v životě tam, kde přestali, jako by se nic nestalo. Stalo, ale jediné Císařovny jako by se to netýkalo. Dál zrcadlí na své vyleštěné kapotě přicházející roky i střídající se majitele, kteří vyrostli ze studentů v občany rozporuplné země, obyvatele nevyzpytatelné zeměkoule, kteří se to všechno snaží pochopit a smířit se s rozčarováním, které vystřídalo prvotní radost ze života, se středním věkem, který přišel, když odešlo mládí, a nakonec i s další válkou, která se jich netýkala jen zdánlivě… I když americký autor Anton Myrer (1922–1996) napsal více knih (např. Velká válka), teprve v pozdním Posledním kabrioletu (1973) se mu podařilo vytvořit jeden z onoho druhu románů, na něž snad nikdo, kdo jej jednou přečetl, už nikdy nezapomene. Tato tklivá, humorná i sentimentální a také tragická generační výpověď o podstatné části uplynulého století se tak zařadila mezi nesmrtelná díla americké prózy. Páté upravené vydání v českém jazyce... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2008 , BB artOriginální název:
The last convertible , 1978
více info...
Přidat komentář
Jsem na 150 stránce a naprosto ničím mě ta knížka nenadchla. Takže po dlouhé době odkládám nepřečtenou knihu. Už tu ten názor byl taky napsán, takže nejsem jediná. Nakonec, nemůže se nám všem líbit stejné knížky.
Kniha velmi čtivá a snad až příliš dokonalá. Takový literární Forrest Gump, musí se líbit každému. Uvítal bych trochu méně dokonalosti ve stylu kurzů tvůrčího psaní a trochu více syrovosti. A.Myrer skvěle zvládá dialogy, trochu méně popisy. Charaktery hlavních postav jsou plastické. Nejvíc mě dostala scéna likvidace německého tanku.
Pamatuji se, jak mne kniha nadchla, četla jsem v mládí. Dodnes ji mám na očích v knihovně. Už pohledna její hřbet mne zahřeje.
Po přečtení komentářů mne láká začíst se znovu jako hooodně dospělý člověk a zjistit, jak na mne situace, děj a vztahy budou působit nyní.
Krásná kniha... přátelé na život a na smrt... atmosféra II. světové války. Četla jsem 2x a pořád mě to chytalo u srdce
Hm, u mě by tedy při srovnání se Segalovými Doktory jednoznačně zvítězil Poslední kabriolet. Kniha - aspoň pro mne - myšlenkově mimořádně hluboká, moudrá, mistrovsky vyprávěná, a hlavně, hlavně, hlavně: prostá jakéholi kýče, klišé, přitaženosti za vlasy. Doktory jsem taky četl rád, ale vyprávění pro mě nebylo zdaleka tak přesvědčivé. Příběh líčený v Posledním kabrioletu mi běžel před očima naprosto reálně, u Doktorů jsem měl pocit, že sleduju romantický film. Jo, a připojuju se k těm, pro které je tahle kniha tou nejlepší, kterou kdy četli :-)
Nedá se spočítat po kolikáté jsem se vrátila ke svojí "srdcovce" a udělám to ještě tisíckrát. Je to jediná kniha, kde mám podtržené některé věty - a nemyslím si, že by mi za to Anton Myrer napráskal na zadek.
Nejvíc mne mrzí, že můj oblíbený Jean - Jean tam pobyl tak krátce...
"Nemůže to být pravda! Jean - Jean je tu, s námi, rozlítnou se dveře a Jean vpluje dovnitř v některé z těch svých bezvadných pruhovaných košil..."
Parádní jízda auťákem partou přátel napříč Amerikou. Průlom bezproblémového bonvivánského studentského života americké mládeže, do kterého trpce zasáhne válka a politika. Ukáže se, že i neohrožená silná přátelství dostanou trhliny a nevydrží na celý život.
Kopa sentimentu proložená tím nejlepším soundtrackem od Millera až po Goodmana. Tak jak ze začátku působí vyprávění naivně, stejně jako jeho hrdinové dospívá a odhaluje rány, které tahle generace schytala.
Tuhle "kultovní" knihu už jsem četla kdysi v mládí. Rozhodla jsem se, že se právě k některým knihám vrátím. Bohužel trochu mě to zklamalo a nebyla jsem z toho úplně nadšená jako tenkrát. Možná je to tím, že nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, nevím. Každopádně jsem to přečetla a doporučuji každému to zkusit, ta kniha je krásná.
pekný príbeh študentov, ktorí sa jeden po druhom prihlasujú do vojny. Ich priateľstvá, dojmy a aj tajomstvá po skončení vojny. Ako na nich vojna zapôsobila a akú spomienku tu zachováva aj "císarovna" teda kabriolet??
Tohle je jedna z knih, kterým se říká "kultovní", ne? Mně se to moc líbilo, hlavně popisy vztahů mezi hlavními hrdiny. To bylo opravdu "přesné"... jako ze života. Díky bohu, že jsem to nezažila :-))
Slušná kniha? Co to je za výraz? To jako že tam nepadne sprosté slovo? To je VÝTEČNÁ kniha!
Slušná kniha...jedny části se mi moc líbili...jiné byli pro mne zdlouhavé.
Začátek mne velmi znechutil až odradil. Jako vysokoškoláci byly všechny postavy nesnesitelné. Tuny nesmyslných trapných plků. Pak přišla válka a dostalo to trochu jiný spád, dopisové čtení bylo zajímavé. Konec slabší, ale dalo se to.
Nerada odkládám to, co jsem jednou začala číst, a tohle přesně případ té knihy, kterou jsem v určitých místech četla silou vůle.
Kniha se mi velmi líbila, byla mi doporučena a vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu. První polovina knihy byla taková uvolněnější, druhá nutila každou chvíli nad zamyšlením. Knížka se mi moc líbila a určitě budu doporučovat.
Strašně jsem ji milovala..........možná se do ní pustím znovu po tom, co jsem dospěla :)
Kniha plná nostalgie. Nejvíce se mi líbila první polovina z jejich studentských let a pak z války. Ten začátek má úžasnou atmosféru. I když jejich mládí se od toho mého hodně liší, je tu dobře vystižen ten zvláštní pocit jedinečnosti událostí, o nichž člověk tuší, že na ně bude jednou vzpomínat. Tato část vyprávění se čte velmi dobře a má své specifické kouzlo. Trochu mne nudila ta poválečná část, dost propojená s tehdejší ne zrovna sympatickou americkou politikou vrcholící nesmyslnou vietnamskou válkou (i když hrdinové i sám autor jsou k ní také kritičtí). Georga, který mi byl nejsympatičtější, mi bylo kvůli jeho manželství i trochu líto. Naopak Dal na konci příjemně překvapil. Samotný závěr se mi opět líbil více a tak celkový dojem z knihy je pozitivní.
Tuto knihu doporučuju přečíst dřív, než si přečtete knihu Doktoři od E. Segala. Já to bohužel udělala naopak a pak se člověk neubrání srovnávání, protože si jsou tyto dvě knihy žánrově dost podobné. Jak už tu pár lidí zmínilo - živější, čtivější a především optimističtější Doktoři vyhrávají na celé čáře. Často jsem se u Kabrioletu bohužel tak trochu nudila, některé pasáže jsem musela přeskočit. Celá knížka je laděná melancholicky a POZOR SPOILER...ani ten konec tomu nedodá. Postavy mi nijak nepřirostly k srdci a jejich chování mi přišlo často absolutně nepochopitelné a protichůdné pudu sebezáchovy... Abych ale jen nedštila negativitu, určitě je tam mnoho momentů, které donutí člověka k zamyšlení a po dočtení ve mně kniha zanechala takový zvláštní, melancholický pocit...
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) přátelství 20. století americká literatura USA (Spojené státy americké) ságy nešťastná láska americká armáda
Autorovy další knížky
| 2008 |  Poslední kabriolet |
| 2001 | Jednou orel |
| 1988 | Velká válka |
| 1995 | Zelená touha |
| 2001 | Divoké pobřeží |
Kniha Poslední kabriolet je v
| Právě čtených | 17x |
| Přečtených | 1 647x |
| Čtenářské výzvě | 111x |
| Doporučených | 206x |
| Knihotéce | 614x |
| Chystám se číst | 603x |
| Chci si koupit | 63x |
| dalších seznamech | 10x |
jedna z nejlepších knih, které jsem dosud četla. I po letech ve mně zanechala hluboký dojem. Dávám plný počet hvězdiček