Poslední dny Pompejí
Edward George Bulwer Lytton
Román dokonale vystihuje atmosféru Pompejí, města přepychových sídel, zahrad, lázní, amfiteátrů i krčem, které bylo před svým zničením jakousi křižovatkou civilizací. Poživační floutkové a bohatí obchodníci zastupují v ději římský živel, kultivovaný Glaukos, krásná Iona a slepá květinářka Nydia jsou představiteli řecké kultury a tajemný Egypt ztělesňuje astrolog Arbaces, zákeřný a obávaný ochránce kněží Isidina chrámu. Vedle těchto od sebe naprosto odlišných myšlenkových směrů začíná vskrytu vyrůstat křesťanství, k němuž se hlásí nejen prostí lidé, ale i Isidin kněz Apaecides, Ionin bratr. Známky neklidu v nitru sopky, které jsou předzvěstí blížící se zkázy, sleduje jenom vesuvská vědma, žijící v jeskyni na úpatí hory. Jinak nikdo nedbá varovného otřesu a život ve městě dál kypí a vře. V domech boháčů se pořádají hostiny, patroni gladiátorů uzavírají sázky na vítěze v aréně – a největší radost městu působí, kdo bude při nejbližších hrách zápasit se lvem a tygrem. Arbacetovy úklady směřují k tomu, aby se za oběť šelmám předhodil jeho sok v lásce Glaukos, křivě obviněný z vraždy Ionina bratra, a křesťan Olinthus. Výbuch Vesuvu sice oba odsouzence zachrání před krutou smrtí v amfiteátru, ale zničí nánosem lávy a popele celé Pompeje i s obyvatelstvem. Jen málo šťastlivců se spasí útěkem na rozbouřené moře; patří mezi ně i Glaukos se svou milovanou Ionou.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1989 , MelantrichOriginální název:
The Last Days of Pompeii , 1834
více info...
Přidat komentář
Když jsem knihu objevil zaprášenou a zapomenutou na staré půdě, nevěděl jsem, co přesně od ní čekat. Velice mile mě překvapila krásným romantickým příběhem zasazeným do antických Pompejí. Prostředí je popsáno znamenitě a v hlavě se mi tak utvářely obrazy římských ulic, domů, a zahrad. Ač obálka se dvěma gladiátory evokuje spíše dojem dobodružství a krvavých bitev, opak je pravdou. Většina příběhu je věnována mladému Glaukovi a jeho milé, a taky Glaukovým večírkům s kamarády.
Květinářka Nýdie působila velice mile a hned jsem si ji oblíbil. Škoda že se tak nešťastně zamilovala. V tom milostném trojúhelníku jsem byl hodně rozpolcený, komu fandit.
Závěr knihy ve mě zanechal hluboký dojem, a na tuto knížku, kterou jsem našel na půdě čirou náhodou, jen tak nezapomenu :-)
Tahle kniha mne naprosto uchvátila. Člověka to tak vtáhlo do děje, že tu hrůzu prožíval se všemi hrdiny z té knihy. Později jsem viděla i film a ten byl také moc působivý. Tahle kniha je skvělé čtení.
Jako vždy mě udivuje u starověké literatury, jak byli na tehdejší dobu ( kdy naše kraje obývali vlci a do příchodu Sáma bylo daleko, předaleko) civilizovaní a vzdělaní. O architektuře a kultuře snad ani nemluvně. Tady žili ( pokud žili) lidé v jeskyních a Řím měl vybudovanou kanalizaci. Tady měli lidé hygienu v nejbližší řece a Řím, Řecko i Egypt znal lázně. Bože, jak to mohlo všechno vinou člověka tak zaniknout? De facto, vždyť my jsme byli skoro" za rohem". Nechápu, ale knihy ze starého Egypta, Řecka a Říma miluju, ocitám se v úžasném , mně milém, světě
Dobrodružný příběh, ve kterém autor dává bezejmenným mrtvým z archeologických vykopávek novou identitu a nechává je znovu prožít jejich poslední dny v Pompejích. Autor podrobně popisuje i architekturu, vybavení domů, oblečení a životní styl pompejanů. Vše ostatní už napsal Rup, tak ještě ukázka z knihy:
"Zákon, který zakazuje předhazovat divé zvěři otroky, je opravdu hanebný. Nenechat nás podle libosti nakládat s vlastním majetkem je podle mého názoru samo o sobě porušením majetkového práva!"
Romantika do historie oděná. Z každého řádku čiší klasické vzdělání, mimořádný kulturní a historický rozhled, ale i velká dávka fantazie. Přes již dost velký časový odstup a určitou dávku memorování je příběh napsán čtivě, děj i postavy jsou živé a uvěřitelné. Doporučuji.
Štítky knihy
starověký Řím 1. století Pompeje
Autorovy další knížky
1989 | Poslední dny Pompejí |
1922 | Budoucí lidstvo |
1993 | Zanoni |
1922 | Podivná historie: román černého magika |
1915 | Strašidelný dům / V noci svatojanské |
Kniha Poslední dny Pompejí je v
Právě čtených | 2x |
Přečtených | 152x |
Čtenářské výzvě | 6x |
Doporučených | 13x |
Knihotéce | 154x |
Chystám se číst | 54x |
Chci si koupit | 11x |
dalších seznamech | 1x |
Jsem kapánek nekritická,protože mě historie zajímá. Na to,jak je kniha stará je úžasně čtivá a já osobně jsem ji nemohla odložit.
Teorie o tom,že v Pompejích mohli mít v době katastrofy větší šanci nevidomí,je zajímavá,ale má trhlinu v tom,že nevidomí se orientují tam,kde to znají,pokud tam nejsou překážky. Ale to jen tak,že mě to teď napadlo.
Knihu jsem četla kdysi dávno a nedávno jsem ji koupila v antikvariátu,čímž posílám vzdušný dík tomu,kdo ji tam dal.