Popelka Nazaretská

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Popelka nazaretská, která nezapře ducha českého baroka, je nejznámějším dílem Václava Renče. Skladba vznikla v komunistickém kriminále zapsaná do paměti… v nejnaprostější samotě samotě… už ve vyšetřovacích vazbách. Básník ji po svém návratu z vězení (1951 - 1962) nijak neupravoval. V dopise literárnímu kritikovi Jaroslavu Medovi, v době prvního vydání knihy, o tom Renč napsal: Vychází tak, jak mi v těch samotách byla darována, zcela doslovně darována, proto jsem se neodvážil změnit, když šla do tisku, ani slůvko, třeba by se zdálo (a mě prvnímu), že tu i onde by byla namístě menší korektura....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/84_/84660/popelka-nazaretska-ky8-84660.png 4.631
Žánr:
Poezie, Náboženství
Vydáno:, Trinitas, Křesťanská akademie (Řím)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (5)

Kniha Popelka Nazaretská

Přidat komentář
mirektrubak
28.09.2018

„Už dávno, před stvořením ráje,
hvězdy a květy předvídaje,
měl oči zahleděny k ní.
Jak píseň na mysli mu tkvěla,
jak píseň, která nemá těla
a jenom zní, jen srdcem zní.“

Svědectví o Lásce ve 1752 verších. Z každé strofy téhle knížečky, z každého řádku, je cítit hluboká zbožnost autora, jeho pokorná touha položit svůj básnický talent k nohám Matky Boží. Něha téměř hmatatelná.
Působilo to na mě, cítil jsem se vtažen, zasažen, osloven...

Ke čtení Popelky jsem si odskočil od Ratzingerova Úvodu do křesťanství. A uvědomil si, jak jsou obě tyhle polohy ohledávání víry pro mě důležité, jak se doplňují. Na jedné straně racionální rozbor, ve kterém má svůj význam každá věta, kde je Logos centrálním bodem úvah. To jsem vždy považoval (a stále to tak zůstává) ve svém prozkoumávání křesťanství za klíčové.
Ale zároveň cítím, že bez zážitků, jako jsem měl při čtení Renčovy básně (která je samozřejmě mnohem víc volnou fantazií na novozákonní motivy, než zveršovanou teologií), by mé vnímání jádra víry bylo podstatně ochuzené. Jako poznávat hudbu jen z notového zápisu. Jako navštěvovat cizí země pouze prostřednictvím televizních dokumentů. Jako cítit náklonnost k lidem a nesmět se jich dotknout.

„Jak ten strom spásy zdá se vratký!
Meč obrací se v srdci matky.
Jsi živ? A můžeš ještě vstát?
Uzdvihneš, Synu můj a Pane,
své údy na smrt utýrané
pro novou pouť, pro nový pád?“

eva0255
06.03.2018

Je to skvělá kniha. Jedná se o veršovaný život Ježíše.

Hanka_Bohmova
29.07.2015

Ta úžasná moc poezie. Některé obrazy v pár slovech načrtnou a dají tušit to, co je pro teologii nesmírně obtížné vymezit a sdělit bez náběhu na dezinterpretaci z jedné či druhé strany.

Balumba
28.06.2015

Renčovy verše jsou jak nejjemnější krajka utkány do skvostného celku. Odhalují krásu jeho duše, kterou ani tuhý kriminál neumořil - nebo jí spíš naopak dal tak vyzrát?

WEIL
06.08.2011

Literárně zajímavé, autor se odvolává na to, že ji psal v době velké samoty, a že mu psaní těchto básní pomáhalo žít.