Poklad - Příběhy k prvnímu svatému přijímání
Jan Twardowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/143800/poklad-pribehy-k-prvnimu-svatemu-prijimani-143800.jpg
5
4
2
Známý polský kněz a literát přibližuje dětem tajemství eucharistie pomocí zajímavých příběhů a citlivě jim tak pomáhá vstoupit do svátostného života. Navazuje na milost svátosti křtu a zdůrazňuje, co je potřebné, aby člověk prožíval svaté přijímání s vírou: úžas, radost, trpělivé očekávání, čas na přípravu, ale i soucit se slabostí druhého člověka. Neklade přehnaný důraz na očekávání mimořádné události, ale připravuje děti (i jejich rodiče) na osobní setkání s Kristem, s nímž budou kráčet po celý život. Ilustrace pro české vydání: Markéta Laštuvková... celý text
Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: 2012 , Karmelitánské nakladatelstvíOriginální název:
Pierwsza komunia z białą kokardą , 2009
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
pro děti víra křesťanský život svátosti eucharistie zpověď, svátost smíření katecheze
Autorovy další knížky
| 2012 |  Poklad - Příběhy k prvnímu svatému přijímání |
| 2001 | Modré brýle |
| 2003 | Neobvyklý deník |
| 2014 | Beránek |
| 2021 | Betlém |
V této knize jsou některé věci o Bohu dětem vysvětleny hezky a pravdivě, bohužel tam ale najdeme také nepravdivá a manipulativní tvrzení.
Např.: "Pán Ježíš může v našem srdci umrznout, když na něho nemyslíme." nebo "Jen často jeho, Ježíše ubohého, necháme na oltáři samotného."
Uchovávání posvěcených hostií na oltáři vymyslela církev (Ježíš neřekl uchovávejte, ale vezměte a jezte). Proto by také lidem neměla podsouvat vinu za to, že na oltáři oni nechávají Ježíše samotného. Lidem hned od malička by se skutečně nemělo podsouvat, že Ježíš na oltáři trpí samotou, jak je tam chudák opuštěný. Ježíš není ubohý, není nikdy opuštěný a nikdy není sám. Žije i v nás. Chápu, že skrze citové vydírání může církev lidi přimět přicházet k do kostela, ale tohle není cesta. Církev by nikdy neměla lidmi manipulovat, ať už pomocí strachu nebo citového vydírání. A Pán Ježíš v našem srdci nikdy nemůže umrznout. Ani kvůli tomu, když na něho nemyslíme. Není v moci člověka pořád každou chvíli myslet jen a jen na Ježíše a není to dokonce ani dobré se o to pořád snažit. Člověk také musí myslet na jiné potřebné věci a také si musí občas duševně odpočinout, kdy nemyslí vůbec na nic. Ježíš v nás přebývá bez ohledu na to, jestli na něho myslíme nebo ne a nevyčítá nám, když na něho chvíli nemyslíme. Podstatné je zůstávat v lásce, a ne na něco nebo na někoho pořád myslet - což je nemožné.