Planina

20.09.2017

No, jsem na tom podobně,vůbec nevím co tím chtěl autor říci.Prostě jsem to nedala.

Vůbec nevím, co si o tom mám myslet..........

Hovno navoněný Chanelem.
Představte si čtyři postavy, les a hororový scény, který jste už někde viděli, halabala vrstvený za sebe. A teď si představte spisovatele, co za každý situace píše hóch a v jednom kuse chytračí.

Budiž Planina.
Nejotravnější knížka za poslední roky.

02.07.2017

Strašně divné....

24.03.2017

islandskou tvorbu mam moc rad, tak jsem se tesil. Cekal jsem, ze to bude uchylne, ale tento typ uchylnosti jsem vazne necekal. Prvni tretina byla napinava, pekne popisy postav a okoli, nicmene pak uz to slo z kopce. Nezaradil bych to mezi thrillery, spise mezi mysteriozni (kterym prilis neholduji). Podle me se autor nechal prilis strhnout popisem zahad - vrsil jednu podivnost na druhou - a co na to postavy? Zacaly se chovat uplne pitome a naprosto neuveritelne... vsichni maji sva tajemstvi, ktera ani ctenar pres detailni popisy postav nezna... Vsichni nekam chodi, nejlepe sami - skoro mam dojem, ze autor si v zivote nevyrazil s kamarady nekam na chatu. Pointa byla pekna, ale udelala z celeho pribehu jen jakesi cviceni v napinani nervu. Musim rict, ze jsem byl dost zklamany...

14.03.2017

Knihu jsem si koupila, protože mě zaujala obálka a název. Když jsem se dozvěděla, že se jedná o islandského autora a příběh na Islandu se odehrávající, můj zájem se ještě zvýšil, protože mě poslední dobou sever a severská literatura přitahuje. Knihu jsem přečetla asi za 3 dny a byl to pro mě jedinečný zážitek. Dokázala vyvolat jedinečnou, tajemnou, zvláštní atmosféru, která věřím, že vystihuje Island. Při čtení mě napadlo několik věcí. Za prvé, autor často a specificky popisuje něco hnusného, odporného, škaredého, děsivého či jinak negativního a to velmi syrovým způsobem. Ať už se jedná o takto specificky popsaný charakter islandské přírody, sex, mýtické příběhy, charakter postav, město či jiné věci. Je to kniha, kde jsem se zatím asi nejvíce setkala právě s pocitem odporu k něčemu. Ale to mi právě připadalo velmi zajímavé. Nejdříve mě to jakoby naštvalo, udivovalo a postupně jsem se tyto věci naučila nehodnotit a přijímat takové, jaké jsou. Vlastně v nich vidět krásu. To stejné se týká i příběhu, který vrcholil něčím tak divným, děsným a hnusným, že člověk dosáhne jakéhosi vrcholu odporu a pak se ocitne v místě, kdy to prostě začne přijímat takové, jaké to je, protože to už dál nejde. Stejně jako asi většina čtenářů této knihy, ani já nevím, jestli jsem pochopila konec, který je extrémně zvláštní a neurčitý. Ale opět, v této knize mi to přijde magické. Nakonec jsem to zhodnotila tak, že prostě autorovi vůbec nešlo o nějaký děj, či příběh. Že všechno, co se v knize psalo, odehrávalo, dělo, byl prostě jen prostředek či nástroj, jak v člověku vyvolat určitý pocit. Nebo rovnou celý jedinečný prožitek. Že toto byl autorův cíl. Na knihu si často vzpomenu a těším se, až si ji opět přečtu. K četbě doporučuji poslouchat islandskou elektronickou minimalistickou hudbu. Neuvěřitelně to prohloubí a oživí celý zážitek z knihy. Takže za mě - jedinečná, neopakovatelná kniha. Ale rozhodně není pro všechny.

25.02.2017

Hned na počátku se musím přiznat, že jsem si při reflexi knihy (asi podruhé nebo potřetí v životě) vypomohla recenzemi lidí, kteří vědí o literatuře přeci jen trochu víc než já. Pomohly mi, ale ne dost na to, abych knihu plně docenila. Za velký úspěch beru, že jsem se bez větších potíží pročetla až ke straně 220, kde jsem hupsla do divočejší řeky, ve které jsem se definitivně utopila o dvacet pět stránek dál. Ani úplný závěr, respektive poslední kapitola, mi moc nepomohl, takže bohužel, Steinar Bragi bude muset přijít s něčím docela jiným, aby ještě jednou upoutal mou pozornost.

23.02.2017

Slušně napsaná hovadina o ničem.Autor musel být permanentně pod vlivem alkoholu nebo těžkých drog.10%-za obálku.

12.02.2017

Spociatku zaujimavy pohlad do islandskej kultury, casom na moj vkus az prilis halucinogenne a bezdovodne brutalne. Postavy jednaju casto uplne nelogicky. Koniec ma sklamal.

22.11.2016

Myslela jsem si že to bude napínavější.Jen chvilema.Jinak dobře napsané.

02.11.2016

Na základě recenze v Respektu (pro mě, jakožto nepříliš informovaného čtenáře je knižní dvoustrana v časopise vítaným zdrojem inspirace) jsem si pořídil nejprve ukázku zdrama, pak brzy celou knihu do čtečky. Za chvíli nebylo co číst, tak mě Planina pohltila. Bragi se na půdorysu mystického až hororového thrilleru dotýká celé řady témat od komplikovaných mezilidských vztahů a vztahu člověka k sobě samému přes (ne)souznění člověka s přírodou po aktuální stav islandské společnosti po velké krizi. Příběh zvolna graduje prostřednictvím nečekaných zvratů až k neodhadnutelné pointě. Autor spád děje zpomaluje retrospektivami, které čtenáři přiblíží hlavní postavy, přesto je tempo vyprávění strhující.
Osobně jsem velice spokojen a zdá se, že si budu muset na Islandskou potažmo severskou literaturu více posvítit.

Pro mě krapet neuchopitelná, nějak mi unikl podtext toho všeho. Přesto na ní něco bylo - možná i proto nepřestávám dumat, co bylo skutečné, a co ne. A začátek - ten byl famózní.

20.10.2016

Napínavé čtení, čemuž jsem ráda. Díky tomu jsem totiž s knížkou neztratila víc času. Mohla být dobrá, ale ten závěr. Vyděsit čtenáře k smrti jen tak pro nic za nic by uměl každej.

Tak nevím, knihu jsem dočetla dnes ráno a jen proto, že jsem čekala rozuzlení. První 2/3 relativně dobré, poslední 1/3 tragédie. Nevím jestli autor začal ďobat nějaké opiáty, ale v podstatě se poslední třetina úplně vymyká těm prvním dvoum. A zatímco ty 2/3 jsou opravdu psychologickým románem, poslední třetina je směs sci-fi a něčeho. Nevadí mi sci-fi, ale musí být dobře popsané. Tady autor skáče z jednoho na druhé a nevím jestli překladem vznikly nějaké nepřesnosti, ale člověk si ani nedokáže představit kde se postava zrovna nachází, protože popis situace je velmi vágní a jakoby nedokončený. Opravdu mám pocit, že si autor dal nějakou halucinogenní látku a popisoval někomu dalšímu co se mu odehrává v hlavě. Možná kdybych si taky něco ďobla tak to celé pochopím, ale myslím, že za to mi tato kniha nestojí. Jednoduše je to nedotažené, některé části úplně zbytečné (hlavně ty, kde byl asi autor sexuálně frustrovaný). Knihu nemohu doporučit těm, kteří čekají nějaké rozuzlení, nějakou myšlenku a ti kteří chtějí nad knihou pak ještě přemýšlet a říkat si, k tomu se ještě jednou vrátím. Uvidíme, jestli ze Steinara ještě něco vypadne a že to bude propracovanější, dotaženější.

19.09.2016

Davíð K. Gestsson ve svém hodnocení tohoto románu kromě jiného uvádí, že „Je to hluboké a mnohovrstevnaté dílo, které se přesto čte jedním dechem.“ Navzdory tomuto příslibu mně jeden dech rozhodně nestačil. Spolu s hlavními protagonisty jsem uvízla v písečné bouři, ale na rozdíl od nich jsem nedokázala udržet tempo a jít dál, byť jen po malých krůčcích … Až po několika týdnech se mi podařilo znovu navázat na rozečtený příběh a přesně po dvou měsících od začátku první kapitoly otočit poslední stránku. Přitom to zcela jistě není špatná kniha. Psychologie postav je vykreslena dokonale, přechody mezi reálem a fantazií jsou leckdy takřka nepostřehnutelné, kostlivce z minulosti jednotlivých postav uvádí autor na scénu s perfektním načasováním … A přesto nedokážu plně docenit její kvality a mnohovrstevnatost, za což může z valné části má neznalost islandských reálií … Ač něčím v nitru důvěrně blízká, zůstává mi stejně vzdálenou, jako nedozírný konec pusté holé pláně …

29.08.2016

Ze začátku poutavý děj, pořád jsem chtěla vědět, co bude dál, ale konec mě celkem zklamal, asi jsem ho ani pořádně nepochopila.

Hlavní postavy těžce nesympatické,příběh vůbec neupoutal.

10.07.2016

První 2/3 dobrý, poslední 1/3 to pokazila. Asi nejsem schopna docenit kvality této knihy.. Přišlo mi to jako scénář na béčkový thriller.

20.06.2016

Váhala jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Nejednoznačný závěr nechává čtenáře na pochybách asi až příliš. Pochopil jsem to? Nepochopil? Měl jsem to vůbec pochopit? Asi bych to snad ani nenazývala hororem nebo thrillerem. Koneckonců pro mě byla kniha nejzajímavější v okamžicích, kdy se odhalovala minulost a pohnutky hrdinů a ne ty podivné hororové výjevy. Příjemným překvapením byla reflexe islandského krachu. Atmosféra hodně povedená, ale jak už jsem psala, těch otazníků bylo příliš. A popravdě - musela jsem se ke čtení trochu nutit, a vzhledem k tomu, že jsou hlavní hrdinové spíše otravní, moc se o ně nebojíte :)