Pchjongjang – Výlet do Severní Koreje
Guy Delisle
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/15102/pchjongjang-vylet-do-severni-koreje-15102.jpg
4
150
26
Pchjongjang – Výlet do Severní Koreje: dílo animátora cestovatele. Guy Delisle pracuje na „dislokovaném pracovišti“ v pchjongjangském studiu. Vypráví s humorem a sarkastickou nadsázkou o každodennosti komunistické Koreje. Vtipně podané pocity nudy, nepatřičnosti, pracovní beznaděje a ztížené možnosti komunikace, která by beztak i bez jazykové bariéry byla nutně absurdní, ale také snaha dozvědět se víc, prozkoumat zakázaný svět a překročit hranice jsou nosnými tématy Delislova díla o práci na animovaném filmu v zahraničí (první: Šen-čen – Cestovní deník z Číny). Odhaluje se zde před námi opravdový život v metropoli země ovládané stínem Velkého a postavou Milovaného vůdce, tedy ztělesněními unikátního komunistického teroru.... celý text
Literatura světová Komiksy
Vydáno: 2009 , BB artOriginální název:
Pyongyang: A Journey in North Korea , 2003
více info...
Přidat komentář
Zajímavé počtení o pobytu v Severní Koreji. Někdy mě mrazilo, co se smí a co se nesmí.
Žít bych tam nechtěla.
S obrovským nadhľadom a optimizmom prekonanie dvojmesačnho pobytu v inom svete. Nie, toto nebolo ani u nás v dobe najtvrdšej normalizácie.
Paradoxy, tolik paradoxů...propaganda vs. realita. Aneb všichni tušíme, jak to v KLDR vypadá, ale tento komiksový cestopis přináší několik osobních postřehů a tragikomických detailů...tedy spíše tragických než komických.
Rozhodně užitečný průvodce zemí, kam se ani nechystám. Vynořily se mi mnohé vzpomínky na naší vlastní klec, nicméně v Koreji jsou komunismu ještě o hodně blíž, než jsme kdy byli my.
Další z výborných Delisleho grafických cestopisů. Tentokrát ze země, kde život připomíná černou noční můru, ze které se nejde probudit. Oficiální propaganda vám správný názor pumpuje do hlavy na všech myslitelných místech, kromě záchoda:-) Drtivá většina se neodváží pochybovat, jejich způsob života napůl v hladomoru a v bídných podmínkách jim připadá nejlepší na světě - nemají s čím srovnat.
Ti, kdo se z černé můry probudí, si moc nepomůžou. Následuje perzekuce brutálních rozměrů, kterou je vykoupena svoboda uvažování.
Autor skvěle popisuje naprosto organizovaný pobyt v Koreji, kde není možné samostatně fotit, přejít do jiného patra, natož ven z hotelu. Hned to zavání průšvihem a oficiální průvodce je při jedné takové události šílený strachy.
Dálnice duchů, co vede jen ke Kimovu muzeu, obludné památníky požírající elektřinu, které se nedostává obyvatelům.
Tenhle týden proběhla v tisku zpráva, že Kim Čong-un nechal předhodit neposlušného generála v akváriu piraním. Tak to je asi tak tečka na závěr...
Delisle s nadsázkou popisuje svůj pobyt v téhle režimem svázané zemi. Vše je hlídáno a má svá striktní pravidla. Jako cizinec nesmíte nikam ani na krok bez průvodce a překladatele. Velký bratr vás vidí všude a běda vám, pokud děláte něco nepovoleného, třeba procházka za vymezenou zónu (vše mimo hotelový pokoj), nebo focení zcela obyčejných věcí venku na ulici. Pasáž s filmem z foťáku mi přišla opravdu už na hlavu. Líbí se mi kresba a autorův styl psaní. Přijde mi to o chlup lepší, jak zážitky z Číny.
Guy Delisle opět nezklamal. Krásná jednoduchá kresba. Zajímavé autentické informace z jeho pobytu v Korei. Doufám, že brzy zase něco vydá. Fakt mě to baví :)
Komiks není špatný a určitě je to zajímavé nahlédnutí do jedné z nejizolovanějších zemí světa, vtipně podané. Jen mi to občas přišlo trochu jako nářky zhýčkaného zápaďáka, který se ocitl v jiné zemi, kde je ovšem dobrovolně...
Po skvělém komiksu o zážitcích z Číny a po trochu méně zajímavých příhodách z pobytu v Barmě jsem se pustil do neuvěřitelného dobrodružství ze Severní Koreji. Proti tomuto skanzenu stalinismu je Čína opravdu svobodná země. Zážitky víceméně odpovídají tomu málu co z této země proniklo ven. Skvělé je, že komiks dokáže bez problémů zprostředkovat místa, kde se filmovat nesmí. Poslal bych tam všechny české komunisty a jejich voliče a kamarády, ať si to pořádně užijí.
Je to poučný a velmi vystižný. Autorovi se s minimem slov a pouze za pomoci kresby povedlo vystihnout ponurou atmosféru KLDR. Kniha se nese v duchu šedočerné a při čtení tak na čtenáře nakonec padá splín a ponořuje se do deprese spolu s obyvateli.
Určitě všem doporučuji.
Moje hodnocení 9/10
Vtipně popsané zážitky ze země, kde zítra již znamená mezinárodní potravinovou pomoc.
Výborná kniha, vtipná, příjemná, zábavná a zároveň nabitá informacemi, které jsou ale podané tak nenásilně, že si vlastně ani nevšimnete, kolik jich do vás autor zvládne mimoděk dostat. Příjemná kresba, skvělá atmosféra. Už je to jisté, Guy má nového fanouška!
No ono je to tak fascinující až je to neuvěřitelné. Asi jako, dokud neuvidím na vlastní oči, neuvěřím. Každopádně tato knížka mi právě pomohla to (neuvěřitelné, nepochopitelné) uvidět a následně i pochopit.
Jde z toho na mě zima.
Zážitky cizince ze země, která je až tak moc v prdeli, že ve srovnání s ní je téměř každý kout naší planety, roven vrcholu svobody.
Severní Korea je největší divadelní scénou na světě. Tragicky absurdní, absurdně tragická, kysele úsměvná. Herecká ansámbl čítá přes 20 miliónů "dobrovolných" herců. Hladových a vystrašených. Musejí své party hrát přesně jinak pošupajdí na "převýchovu" do táborů, které prý neexistují. "Režiséři" a "loutkáři" připravují své scénáře za vysokou zdí ve vládní čtvrti, odkud vyjížděj Mercedesy.
Velké divadlo velkého vůdce se hraje do písmenka dle státního scénáře/ideologie Čučche = Absolutní soběstačnost, velmi, opravdu velmi vtipné pro nás tady venku, tragické pro ty uvnitř onoho "ráje na zemi".
Co by to bylo za divadýlko bez pořádných rekvizit. Když píšu pořádných, myslím pořádných. Obří betonové obludnosti, obrazy věčného prezidenta, Kimův dům, hory, věž Čučche, silnice vedoucí do nikam, cosi rozestavěného, avšak obřího. Musí to být velké.. Potěmkin by zíral, v Severní Koreji dovedli jeho vesničky k děsivé dokonalosti.
Po celý příběh byl průvodce/překladatel vykreslován jako lehce negativní postava. Byl to pořád ten policajt, který autora kontroloval skorem i na WC. Ovšem on měl celou dobu hlavu v oprátce. Stýkal se s cizincem, měl ho na povel. Závěr komiksu, kdy se Delisle vytratí do města sám mluví za vše. Vrátí se zpět a rozklepaný potem promočený překladatel vyřkne větu vysvětlující vše: "Ještě že nemáš foťák."
Skvelá kniha a určite nie moja posledná od Guy-a. Ani Orwell s 1984 nezanechal u mňa také hlboké dojmy ako Guy Delisle. Asi to bude tým, že Pchjongjang nie je dielo, u ktorého sa môžeme utešovať, že bolo len výplodom autorovej fantázie, krutá a niekedy vtipná až absurdná pravda Vám otvorí oči. Odporúčam a dávam 5*.
Nejlepší je ten jeho zápis do pamětní knihy v Kimově muzeu. Kniha super, hodně jsem se pobavil, občas do toho znovu nahlédnu, když se chci zasmát, i když ve výsledku je to vlastně dost smutné.
Téměř vše, co se týká KLDR mě přitahuje jako magnet a tak jsem nemohl minout i tento komiks od mého oblíbence. Dílo je to geniální. Vůbec nejlepší jsou ty fantasticky nakreslené monumenty města a poklady od rodiny Kimů lidu. Vyprávění je skvělé, a to zvláště ve chvílích návštěvy Kimova muzea, kde jsem jen nevěřícně zíral. Samozřejmě všechny ostatní atributy diktatury zůstávají nepochopitelné, včetně průvodců nebo tlumočníků, které se Delisle snaží třeba sabotovat už jen tím, že si s sebou vezme Orwellovo 1984! :-D
Práce na animovaném filmu zpestřují i další výlety a poznávaní Pchjongjangu. Třeba při jízdě metrem, taxíkem pro cizince, obchody pro cizince nebo blouděním mezi nedostavěnými či zchátralými budovami, které jsou už jen téměř zmizelou připomínkou dnů, kdy tato země byla ještě ekonomicky stabilní a konkurenceschopná.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2009 |  Pchjongjang – Výlet do Severní Koreje |
| 2013 | Jeruzalém: Rok v rozděleném městě |
| 2011 | Barma |
| 2009 | Šen-čen: Cestovní deník z Číny |
Kniha Pchjongjang – Výlet do Severní Koreje je v
| Přečtených | 203x |
| Čtenářské výzvě | 8x |
| Doporučených | 11x |
| Knihotéce | 27x |
| Chystám se číst | 62x |
| Chci si koupit | 30x |
Severní Korea v komiksu.
Je to úplně jiné pojetí, než se mi dosud dostalo do ruky – všechny knihy na toto téma, které jsem doposud četla, byly otřesné a neskutečně drastické zkušenosti a zážitky bývalých obyvatel této země, kterým se podařilo uprchnout.
Komiksová (mimochodem se skvělým výtvarným zpracováním) úprava napovídá, že tentokrát bude pojetí výrazně jiné - spíš odlehčenější, občas dokonce vyvolávající úsměv, zejména díky neuvěřitelné absurdnosti tamního systému.
Život v této zemi je totiž popsán z pohledu člověka žijícího ve svobodě, takového, který ví, že se zase za pár dnů či týdnů do své svobody vrátí. Pro něho je to spíš jen takové chvilkové až jedinečné dobrodružství, které může brát s nadhledem, protože ví, že jeho život je a zase bude úplně jiný.
Proto i to občasné nutkání k úsměvu je omluvitelné – je pochopitelně rozdíl, když život v této zemi popisuje člověk, který se tam ocitne jen jako „host“ na chvíli a ten, který tam bohužel musí žít trvale a prožívat veškteré nelidské útrapy a strach z každého příštího dne bez jakékoliv naděje na změnu. Chápu, že pro toho to taková sranda určitě není.
Právě proto mi po po zavření knihy stejně v ústech zůstala velká pachuť a smutek.
Ale rozhodně ne z nějakého zklamání z knihy, ta je opravdu zpracována znamenitě.