Papírová města
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/205749/bmid_papirova-mesta-y1S-205749.jpg
4
3704
3704
V Paper Towns se vám dostane příběhu o dospívání. Margo už se dávno s Quentinem nebaví a přátelí se s jinými, a na škole je považována za legendu. Může za to zejména její nespoutanost a časté dobrodružné několikadenní výpravy, kdy její rodiče šílí strachy i vzteky. Jednoho dne však Margo nečekaně zaklepe na Quentinovo okno a uprostřed noci ho vtáhne do jednoho z margovského dobrodružství. Druhý den se Margo neukáže ve škole, pak ani další. A Quentin zjistí, že pro něj zanechala vodítko, jak ji najít… Quentin začne pátrat a čím víc se noří do záhadného zmizení, tím méně si je jistý, kým vlastně Margo byla a jestli ji vůbec znal. Co vlastně chce on sám? A co jsou papírová města, na která Quentin ve spojitosti s Margo neustále naráží?... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , Knižní klubOriginální název:
Paper Towns , 2008
více info...
Přidat komentář
Tuto knihu jsem se rozhodla přečíst na doporučení mých známých, kteří z ní byli naprosto nadšení a mně nezbývá nic jiného, než se k nim přidat. Původně jsem ji otevřela s tím, že si přečtu pouze úvod..ani jsem se nenadála a byla jsem na poslední straně. Ještě žádná kniha předtím ve mě nezanechala tak silné emoce. Líbí se mi myšlenky, kterými tato kniha překypuje a já se v nich nacházím. Nemůžu se dočkat, až si ji zase znovu přečtu. Určitě si od autora pořídím i nějaké jiné tituly a budu doufat, že budou stejně skvělé jako tento.
Hned od začátku knihy se projevuje styl Johna Greena, který je naprosto nezaměnitelný. Styl jeho psaní je chytlavý, takže dokážete přečíst knihu za jediný den. I když některé části nejsou bohaté na děj, tak to Green umí zpestřit a rozesmát mě. Velmi mě potěšilo, že opět došlo k podobného odpočítávání jako u Aljašky. Dodává to knize jakýsi půvab. Nedokáži říct, která z Johnových knih mě zaujala nejvíce, protože každá má do sebe něco jiného. Avšak Města a Aljaška jsou jako sestry. Nemůžu se dočkat na Kateřiny, která musí okamžitě přibýt k ostatním třem Johnovým knihám v mé knihovně. A doufejme, že budou další. PS: Miluji jeho metafory!
Kniha vás vtáhne do děje a skoro se od ní ne a ne odtrhnout. Tam je taková zvláštní záhada a oni ji řeší a je to napínavé a zajímavé, proto skvělé :) Hlavně ten konec :)
Oproti Hledání Aljašky a Hvězdy nám nepřály je to trochu zklamání. Ale i to znamená, že je to geniální kniha. Ale tak co jiného by se dalo čekat od tak geniálního autora jako je John Green?
"Jednou prostě musíš přestat hledět k nebi, nebo se nakonec ohlédneš a zjistíš, že i ty jsi někam odletěl."
Příběh moc hezký, ale asi se budu muset smířit s tím (po přečtení předchozích dvou knih) že autor kterého jsem si po přečtení Hvězdy strašně oblíbila, píše pro nižší věkovou kategorii než jsem já. Kdyby mi bylo 16 - 18 let, knihu bych hltala. Hezký příběh, ale pro mě trochu dětský :-)
Co říct, snad jen to, že kniha sama o sobě dává najevo, jaká je. A je úžasná. Vůbec mi nevadilo, že se Margo objevila až u konce, knihu jsem si užila, zasmála jsem se a taky si z ní něco vzala. To jak dokáže John Green zformulovat slova a vložit do toho tu jeho ingredienci mě fascinuje a respektuji to. Tuhle knihu určitě dlouho nezapomenu. A dokonce se mi kniha líbila více než Hvězdy nám nepřály, což je opravdu co říct. Za mě 5* :)
Konec mě trochu zklamal, jinak se mi kniha ale skvěle četla, svižná komedie s detektivní zápletkou a s nemálem hlubších myšlenek.
Papírová města pro mě nebyla takovým zážitkem jako Hvězdy nám nepřály, ale určitě o mnoho větším, než Hledání Aljašky, ač mají obě knihy víceméně velmi podobný námět.
Čtivé, občas vtipné i dojemné, jen v prostřední části autorovi trochu docházel dech. První a třetí pasáž knihy to ale vynahradily.
Recenze:
http://samankova.blog.idnes.cz/c/441193/Provazky-a-diry-v-dusi.html
Já rozhodně nejsem žádná velká fanynka Johna Greena a už vůbec ne knížky Hvězdy nám nepřály, ale Papírové města se mi celkem hodně líbily. Možná i víc než Hledání Aljašky. A s tím je právě spojena část mého komentáře.
Asi ve druhé části jsem začínala přemýšlet, proč nepojmenoval tuto knížku Hledání Margo. Tato část byla taky trochu nudnější, ale první a třetí to zachránily. Ty už byly víc akční a taky jsem se u toho zasmála.
Hodně vás tady komentuje, že ten konec nebyl dokončený. To si taky myslím, doufala jsem, že tam bude ještě nějaký epilog nebo něco, ale bohužel. Asi si to už máme domyslet jak chceme.
Opět geniálně vykreslené myšlenky Johna Greena - on se prostě umí do rolí postav dokonale vcítit a popsat je! Příběh byl zajímavý, ale přišlo mi, že to není dotažené dokonce, takové jakoby useklé...
Situace v knize, vymyšlené do nejmenších podrobností, a skvělé charaktery postav spolu tvořili krásný celek i příběh. Zdálo se mi to horší než bestseller Hvězdy nám nepřály, musím ale přihlédnout k faktu, že to bylo napsané o něco dřív.
Ze začátku mě kniha bavila. Pak zmizela Margo a moje prvotní nadšení bylo pryč. Poté se děj neuvěřitelně zabýval stále opakujícími se otázkami. Kniha mě opět začala bavit až na konci, kdy se Quentin a ostatní vydali na dlouhou cestu autem. Konec mě šokoval, připadal mi takový nedotažený, možná by to chtělo alespoň epilog.
Co říct, těšila jsem se na ní. Nemůžu říct, že mě nenadchla, ale také mě nevzala jako jeho předchozí knihy. Proto tři hvězdy. :)
Ze začátku se mi kniha moc líbila, nabírala dobrý směr, tak jsem si říkala co všichni měli s tím, že je to nic moc a pak jsem to pochopila. Po zmizení Margo se děj táhne je víceméně nudný. Quentinova touha, který hraničila až s posedlostí najít Margo mě rozčilovala, přitom se mohlo udát plno zajímavějších věcí, kdyby na ní tak nelpěl. Čtení té samé knihy pořád dokola a vracení se do starého obchoďáku a hledat tam stopy - překousla jsem to. Na konci knihy se objevilo konečně zlepšení, ta cesta mě bavila, ta část mohla být klidně delší.
Jinak ke shrnutí: napsané to bylo dobře, ale děj mě neoslovil.
Další Greenova kniha. Opět se objevuje autorův originální styl. Kniha je skvěle napsaná, nicméně co se týče příběhu - nic nového. Dva teenageři, jedna nešťastná láska a velká dávka oddanosti. Neříká vám to něco? Ano? Aljaška? Správně! Je to hodně podobné. Ale i přes to knihu doporučuji přečíst, jen od toho moc nečekejte..
Má podrobnější recenze zde:
http://alittlepieceofbooks.blogspot.cz/2014/12/recenze-papirova-mesta.html
John Green umí hrát na ty správné struny a každému čtenáři zabrnká na tu jeho. V příběhu dokážete vidět část sebe, ale i své blízké. Jeho knihy jsou svým způsobem jedinečné, ale ani v některých případech to nestačí. Ne, když máte pocit, že tohle už jste někde četli. Papírová města jsou nová, čtivá, zajímavá, ale ne originální. A to je to, co mě od příběhu i samotného autora velmi zamrzelo. Vím, že John Green toho umí zdaleka více, a co nejdříve nám to jistě potvrdí v připravované knize Příliš mnoho Kateřin, kterou chystá nakladatelství Yoli v roce 2015. Také se můžeme těšit na Papírová města ve filmové podobě, která se doufejme povedou lépe, než samotná kniha.
John nepíše veselé věci..... ale píše poutavě a dokáže ve mě vyvolat melancholickou náladu..... a i když to třeba není tak dobré jako Hvězdy, ten příběh ve vás zůstane ještě dlouho....
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura filmování střední škola škola metafory pro dospívající mládež (young adult) cesta, roadtrip
Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Kniha mi připomínala "béčkové" hollywoodské filmy pro mladistvé. Myslím, že autor už mile nepřekvapí.