Paměti
Giacomo Girolamo Casanova
Giacomo Casanova, jeden z nejzajímavějších mužů 18. století, sepsal své Paměti v Duchcově, kam se ke stáru uchýlil jako knihovník hraběte Valdštejna. Zde také 4. června 1798 zemřel. Podle literárních historiků patří Paměti mezi nejhodnotnější díla, která tento vzdělaný a sečtělý muž vytvořil. Zkrácená a lehce upravená verze Casanovových příběhů v podání Hany Primusové je velmi čtivým a živým vyprávěním, které si navíc zachovalo výrazné rysy původního textu. Seznamuje čtenáře s dobovým pohledem na svět, zachycuje morální a hospodářský stav společnosti i každodenní život lidí z různých vrstev. Casanova se v knize představuje nejen jako známý svůdce a protagonista erotických dobrodružství, ale i jako myslitel a vtipný glosátor. Jeho ironie je o to sympatičtější, že ji dokáže namířit rovněž proti sobě. Čtenář, s nímž Casanova udržuje kontakt po celou dobu, ať už přímým oslovením, nebo jen vhodně zvolenou narážkou, provází hrdinu téměř celým jeho životním příběhem. Kniha začíná v době, kdy se devítiletý Giacomo vydává do Padovy, aby zde zahájil studia. Sledujeme pak jeho profesní dráhu, kdy si vyzkouší povolání duchovního, vojáka a dokonce i lékaře. Jsme také svědky jeho putování po Itálii i cesty do Cařihradu a na ostrov Korfu. A všude samozřejmě potkává spoustu krásných žen… (http://www.xyz-knihy.cz/pameti.html)... celý text
Literatura světová Literatura faktu
Vydáno: 2007 , XYZ (ČR)Originální název:
Giovanni Giacomo Casanova
více info...
Přidat komentář
V této knize nehledejte příběh, ale ústřižky vzpomínek Giacoma Casanovy. Tento nepříliš pohledný bohém, věčně zadlužený průšvihářský svůdce žen, Vás nechá nahlédnou do svých avantýrek a proč byl u žen tak úspěšný.
Čtivý dokument, ve kterém se dozvíte zajímavosti o Casanovi a jeho době. Doporučuji přečíst.
Kniha je plná zajímavostí a vědět něco víc o životě Casanovy není vůbec špatné. Různé dokumenty nebo filmy o něm nejsou úplně všechno.
I přes to, že je to pouze zkrácená verze. Jsem si početla perfektně. Nové poznatky o životě Casanovy které v této knize pobaví.
Jsem rád, že jsem to přečetl, i když to nebylo vůbec nic extra. OK - starý proutník vzpomíná na pár let, kdy se mu nejvíc dařilo, cestoval po Itálii a Středomoří, několikrát chytil sifla a všechny ženské mu padaly k nohám - asi tak nějak to občas vyznívá. Ale s ohledem na to, že to psal jako starý páprda na českém zámku, psal to s velkým nadhledem a krásným jazykem, kdy se nepouští do vůbec žádných vulgárností a vše popisuje s grácií a lehkostí. Po nějaké době se všechny ty Lukrécie, Terezy, Kristiny apod. začnou plést, ale to nijak nevadí. Že původně studoval na kněze, že se živili i jako podvodný věstec a hrál si na vojáka jsem vůbec netušil. Tedy jak jsem napsal na úvod - jsem rád, že jsem to přečetl a něco se o Casanovi dověděl.
Tohle je prostě fakt dobrá knížka.
A možná že i výchovná. Úzkoprsým moralistům navzdory.
Howgh.
Jsem ráda, že jsem se při hlubším seznámení s životem Casanovy i velmi pobavila.
Nižší hodnocení jen kvůli zkrácení a upravě. Až si přečtu tu původní verzi budu hodnotit rozhodně víš.
Pár příběhů z Giacomovy "Histoire de ma vie"...Skvělé je že je zde krom příběhu i jakýs takýs popis života Casanovy. Neznalý čtenář který má Casanovu pouze za symbol promiskuity a volnomyšlenkářského stylu života plného sexu (společnost si ho plete s Donem Juanem) se tady dozví mnohé obecně ne tolik známé fakta o jeho životě. Nadaný umělec, vizionář, ale i autor na svou dobu odvážné sci-fi (ne teď nemám na mysli jeho sexuální eskapády:D)...Výborně jsem se pobavil a nasmál se i když kniha vpodstatě nemá ani začátek....ani konec :)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2006 |  Paměti Giacoma Casanovy |
| 1968 | Historie mého života |
| 1998 | Historie mého útěku z vězení Republiky benátské, zvaného Olověné kobky |
| 1989 | Pamäti 1 |
| 1969 |  Grécka otrokyňa - Pamäti 2 |
Kniha Paměti je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 64x |
| Čtenářské výzvě | 6x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 34x |
| Chystám se číst | 20x |
| Chci si koupit | 6x |
Veľmi dobrá zbierka spomienok, príjemne zostavené, zľahka poprepájané historky, uveriteľne na historickom základe a Giacomo dostal ľudskú tváre, citu to nebolo prosté a tiež doplnené nehou a istým nadhľadom (niekedy samozrejme prílišným, keď šlo o otázky existenčné). Fajné! (Pripomínal mi jedného žijúceho kamaráta... asi majú podobnú povahu, verila by som tomu.)