P.S.
Aňa Geislerová (p)
Soubor fejetonů, kterými herečka Aňa Geislerová přispívala do magazínu ELLE, nyní vychází knižně. V souhrnném vydání vyvstává příběh, který mohl dříve čtenářům snadno uniknout; příběh části života, ve které jako by se odehrálo úplně všechno. Příchod nových členů rodiny, odcházení těch starých, lásky, pády, úspěchy, problémy. Pět podivuhodných let, k nimž autorka přidala ještě několik dříve nepublikovaných textů.... celý text
Přidat komentář
P.S.
Milá Aňo, až zase budu potřebovat poklábosit s kamarádkou, otevřu si tuhle knížku - je jedno na které stránce - vždycky se budu cítit hezky.
P.P.S.
Baví mě, jak krásně a lidsky splývají sny s realitou života...
Děkuji ♥️
Díky těmto fejetonům jsem se dostala k Aně Geislerové zase o trochu blíž. Aňa píše o všedním životě. Vzpomíná na své rodiče a prarodiče a v současnosti jsou středobodem jejího života především její tři děti. Z každého příběhu je cítit, že si život užívá, ať se děje cokoliv. Na všem si dovede najít i kus toho pozitivního.
Úryvek:
Život se žije den za dnem. Ráno začíná a večer padá opona. Žít každý den tak, jako by byl poslední, by bylo asi vyčerpávající, ale žít každý den s láskou k tomu, co nám přináší, to už se zvládnout dá. Nemusím být dokonalá, nemusím všechno zvládnout, nemusejí mě mít všichni rádi a já je... to je moje nová mantra. Nemusím chtít. Můžu jen být a koukat, abych byla tím, kým jsem.
P.S. Ne že bych chtěla působit dokonale, ale miluji žehlení a do žehličky vždy přidávám voňavku.
P.P.S. A u žehlení pravidelně otvírám lahev vína.
P.P.P.S. Protože jinak se to nedá zvládnout.
Me se kniha moc libi. Behem cteni se casto zamyslim nad zivotem. Autorku mam rada a tak mi knizka sedla :)
Na první pohled P. S. zaujme bezkonkurenčním designem: pevné desky, nazelenalé kulaté okraje stránek, pestrobarevná obálka a to vše přepásané gumičkou. Fejetony mají téměř stejnou délku a každý je doplněný obrázkem od Aniny sestry Lely. Autorka píše převážně o jídle, lásce, dětech, půvabech jednotlivých ročních období a vzpomíná na dětství, především na své povahou protikladné babičky a na tatínka. Daleko častěji než konkrétní vzpomínky a postřehy ovšem narazíme na vážná i nevážná přemítání nad životem, která jsou prodchnutá osobitým nadhledem a lehkostí. Žádné hluboké filozofické myšlenky ale nehledejte. Ačkoliv je P.S. kniha odpočinková, doporučuji si i od ní dávat menší pauzy. Pokud ji budete číst na jeden zátah, neomylně se dostaví pocit, že se fejetony trochu podobají. Osobně bych knihu označila za takové „ženské počtení“.
Kniha se mi moc líbila. Je v ní jakási lidová moudrost až filosofie. Příběhy jsou ze života, opravdové a velmi niterné.
A malby Lely Geislerové knize dávají o řád vyšší level.
Musím přiznat, že mě tato kniha neskutečně překvapila. Velmi milé a oddechové čtení, které se určitě dotkne každého z nás (alespoň v některých tématech).
Pozitivní oddechová knížka s krásnými ilustracemi. Aňu mám ráda jako herečku, na knížku jsem narazila v knihovně náhodou a byla jsem příjemně překvapená, jak jí jde i psaní :-)
Bylo to takové oddechové dojemné a hloubavé čtení pro ženy 35+. První půlka se četla snadno, ale ta druhá se o poznání zpomalila. Skutečně je tam opakování myšlenek a témat. Ale neěkteré kapitoly jsem si užila, třeba prázdniny na chatě, první výlet do Paříže nebo kapitolu o sportu, či dovolenou u moře. :D Aňa se nám ukázala z osobnější stránky, musím tedy podotknout, že jako karlovarák jsem se u kapitoly o MFF moc nepobavila... Nádherné ilustrace a jako čtení pro unavenou ženu je to dokonalé.
Trošku nudné...zdlouhavé...žádný spád...žádné nadšení.Dávám 3 hvězdy jen kvůli krásnému zpracování a ilustracím.
Při čekání na něco (bus, vlak, lékář, ...) se to dá postupně přečíst. Na jeden zatáh by to asi bylo dost nudné a nečitelné.
Knihu jako takovou jsem dříve nedočetla. Vadila mi forma psaní, nedokázala jsem se na děj úplně soustředit a celkově mi to přišlo dost chaotické. Jenže o rok později jsem PS zkusila znovu. Tentokrát jako audioknihu převyprávěnou samotnou Aňou. A to mi ten její chaos začal dávat teprve smysl! :) Při poslechu jejich historek a životních mouder jsem se vždy musela usmívat celou cestu do práce i z práce. Za mě to byla fajn oddechovka se zamyšlením nad tím, co nám život jako takový dává.
Jako sloupky jednou za čas - proč ne, ale jako celek prostě NE. Je to stále to samé dokola, dočítala jsem to už jen z nutnosti, abych to měla za sebou. Krásné ilustrace - kniha by stoupla na kvalitě, kdyby tam byly jen ty obrázky.
Bohužel.
Čas strávený u knihy P.S. jsem měla raději strávit u filmu s Aňou, nebo spánkem, nebo prohlížením si tapety na zdi...
Velmi hezké zpracování a i mnoho zajímavých mouder, ale některé pasáže mně nebavily. Nemám chuť se k ní vracet.
V knize je pár pěkných myšlenek, ale čekal jsem asi trochu víc.
Knihu jsem soudil možná až moc podle obalu. Jedna hvězdička ze čtyř určitě patří Lele. Jinak bych si ji asi nekoupil.
P.S. nelituju, že jsem si knihu koupil.
Štítky knihy
prvotina česká literatura ze života Magnesia Litera
Autorovy další knížky
2015 | P.S. |
2023 | Co tě nezabije |
2021 | Dopisy Ježíškovi |
2019 | P.S. – diář 2020 |
2022 | Dobrý rok 2023 |
Kniha krásná s krásnými ilustracemi, lehké čtení.