Osm miliard přání

17.03.2024

Tenhle komiks mi doslova vyrazil dech. A to nejen úžasným příběhem, ale naprosto oslnivou kresbou, která je dost autorská, ale zároveň tak nějak obligátně realistická, aby z toho nebyl paskvil. A že osm miliard přání dokáže paskvil nadělat, ale myslím, že si to autoři užili a využili všechnu svou fantazii a volnost k tomu nakreslit takový svět, jaký je jen v těch nejdivočejších představách. No a navíc tam jsou ti malí roztomilí džinové, kteří jsou naprosto úchvatní a líbí se mi, jak do jisté míry parodují své přiřazené lidi.

Nicméně i z hlediska příběhu je kniha velkolepá. Osm miliard přání by šlo pojmout jako hezký přehled všech šíleností, co si kdo může přát... Ale tenhle komiks jde dál. Od spontánních a prvoplánových přání se dostává k tomu, jak by to ale vlastně mohlo všechno dohromady fungovat. Následně co se dá dělat, aby člověk vůbec přežil, jaké přání by bylo nejlepší a užitečné? No a pomalu se dostává až k tomu, co se stane, až se všechna tahle přání střetnou, a co ti, co zbudou? A nakonec se dostáváme až do daleké budoucnosti, což za mě bylo už příliš abstraktní, ale vlastně proč ne. Celkem pěkně to simuluje i fáze přemýšlení u čtenáře, kdy si nejdřív asi každý vymyslí, co by si přál, jaké přání by se mu nejvíc líbilo, co by chtěl hned, co si vždycky přál... Ale pak se dostane do interakce s ostatními a začne přemýšlet, jestli je logické si přát hned nějakou blbost, a není lepší si přání raději ponechat. A pak najednou člověk myslí na to, jak se ochránit před tím, co se děje venku, a jestli zároveň není škoda si přát něco na ochranu a přijít tím o možnost přát si něco, co chceme. No a pak se člověk musí zamyslet, jak by svět fungoval po tom všem a jak bychom my fungovali v takovém světě... A nakonec komiks přináší ještě otázku po TOM přání, po tom posledním, které by tedy mělo všechny spasit...

Je to reálně dost náročný a filozofický komiks, který nutí člověka vyjít ze svého komfortu sladkého přemýšlení o svém přání, a dostat se až k záchraně světa. Během čtení jsem se dostával do všech těch fází a skutečně jsem musel pečlivě přemýšlet, co si přát, jak by se to mohlo zvrtnout, jak udělat skutečně neprůstřelné přání, které udělá přesně to, co je potřeba... A to je celkem náročné katarzní čtení. :D

Postavy jsou také velmi dobré. Dlouhou dobu fungují spolu a máme možnost poznat je pod tlakem. Některé to dotáhnou až do doby, kdy už nic není jaké bylo, a poznáváme i jejich zkušené, životem ošlehané a zmoudřelé osobnosti. Od veteránů se dostáváme dokonce až k dětem, které se narodily krátce před, během nebo lehce po objevení džinů, takže i to je zajímavý pohled. Setkáváme se s dobráky, záporáky nebo prostě jen blázny. Do toho všeho malí rozkošní džinové, kteří jsou prostě dokonalí. Líbí se mi, že mají nějakou představu o tom, co je dobré, co ne, a sice se nevměšují, ale mají své lidi rádi, a když si to zaslouží, tak jim pomohou.

S Mighty Boys nemám úplně zkušenost, protože ceny jejich komiksů jsou někdy více než moc, ale tohle opravdu stojí za to. Knihu jsem četl jedním dechem a potěšily mě i bonusy z tvorby a alternativní obálky z jiných projektů. Určitě si Osm miliard přání někdy přečtu znovu, protože se to z polohy prvoplánového přání dostává skutečně až do filozofické velice hluboké podívané! :)

14.03.2024

Už jen jméno tohoto komiksu zní jako obzvláště děsivá kletba. Takže se není co divit, že hned jak do děje naskočí džinové a s nimi základní premisa příběhu (BANG!), stane se z toho splašený cirkus na kolečkách. Když nad tím přemýšlím, je to vlastně „hodně atypické postapo“. Uhodnout, kam se základní myšlenka (protože tohle je zejména o nápadu, postavy jsou víceméně jen hybateli celého „experimentu“) bude ubírat, je stěží odhadnutelné. Takže klobouk dolů tvůrcům, že to celé dokázali uřídit bez ztráty kytičky!
Trochu jsem měl obavy, zda ústřední zápletka nepohltí sama sebe, ale k mé radosti děj držel pohromadě. Zvraty a proměny jsou zejména zpočátku zběsilé, ale jak se dostáváme do delších časových horizontů, vše se inteligentně zpomaluje, až příběh nakonec zastaví v krásném finále. Nějaké drobné chybky by se asi našly, ovšem komiks vtáhne natolik, že jsem ho přečetl na jeden zátah. Fajn kresba, slušná práce s postavami a hlavně - celou dobu jsem se bavil. Pravděpodobně jeden z nejlepších komiksů, jaký jsem měl to štěstí číst!
Přeju si... :)

11.03.2024

Tak tohle stojí za to se trochu rozepsat!

Já kdybych dostal jedno přání, tak si přeju, ať ti všichni kokoti, co si pořídí do bytu ve městě vlčáka, malamuta nebo páreček haskyjů či irských setrů a s kterýma pak otráveně vylezou ráno na šest minut na dvorek, kde je nechají vesele vysrat hromadu jak od slona, aby pak do toho vletěly hrající si děcka, tak bych si přál, ať jim všechny ty hovna, co nechali venku za ty roky, se zhmotní v jednu chvíli nad postelí v ložnici a nad gaučem v obýváku a zbytek pak nad kuchyňskou linkou. A samosebou i všechna budoucí hovna taky. To by bylo najednou čisto venku. Ale ne, dělám si legraci, pro ty pomaleji chápající, tak bych to nepromarnil, myslím, že úplně každý nad tímhle strávil hodiny uvažováním, osobně snad už od té doby, kdy ve Čtyřlístku si někdo přál, ať má tolik přání, kolik je stébel pod kloboukem. To se divím, že to nikoho nenapadlo, vždyť by asi bohatě stačilo tisíc nebo i deset. Otázkou je, jestli by to džinové nezrušili, to je docela možné, takže by to bylo třeba promyslet asi trochu hlouběji. Taky by mě lákalo být aspoň rok havranem a proletět se tam a zpátky, nicméně stejně jako „Pan nápaditý“ bych si, jak už bych měl přání jen jedno, nasázel taky hromadu podmínek a podpřání, třeba ať mě jako havrana nikdo nezabije, že? Taky mě napadlo, že by bylo fajn, kdybych měl moc přinutit lidi říkat pravdu a to i na dálku. To by spousta lidí koukalo, kdyby stála v řadě Adamová-Pitkarová, tragikomická parodie na diplomata kinder-minister bakalář Lipánek, teolog i traktorista a vůbec celá ta nekompetentní zkorumpovaná banda neschopných prolhaných mamlaszmrdů. To by možná i tu progresivní anticivilizační kliku, která je u vesla, přinutilo se zamyslet, kdyby ty absolventy Aspen institutu slyšeli říkat konečně pravdu.

Škoda, že si to můžu jen přát. Nikdy mě nenapadlo uvažovat, jak by to bylo, kdyby si přát mohli všichni a přání by šla proti sobě nebo by se nulovala. Nad tím se autoři evidentně zamýšleli podstatně více, hlouběji a déle. A musím říci, že se jim to velice povedlo a to včetně opravdu pěkného konce. Další velice podařená kniha z dílny cyboye, díky moc a nenech si zkazit svou snahu žádným zapšklým škarohlídstvím. Oceňuji i to, že jsem objednával dohromady s Fear agentem a psal jsem, že mi 8 miliard stačí poslat dohromady v dubnu a on mi to poslal hned. Takže opět skoro plný počet, vskutku skvělá kniha!

23.02.2024

Tak tohle je neskutečnej náhul v tom nejlepším slova smyslu. Tohle je komiks, který může směle stát po boku těch nejlepších komiksů vůbec.

Skvěle se tu pracuje jak s rozporuplným příběhem tak s výtvarnem, s různými nečekanými situacemi, které vyplývají z podstaty děje. Jasně, kdyby se šlo do hloubky, tak je tam spousta nelogičností a tak, třeba jen to, že lidi, co jsou zavřený spolu v baru víc jak půl roku se chovaj jako by se nic nedělo, jako by to mezi nima bylo pořád na pohodu... To by asi nebylo, ale vem to čert, o tom to není. Je to hlavně o tom vymáčknout z média komiksu jako takovýho, co to jen jde, a zas tak trochu posunout pomyslný hranice komiksovýho vyprávění.

Ten děj totiž ze své podstaty umožňuje takřka nekonečný mix nejrůznějších žánrů. Takže chvíli je to drama, pak hned horor a superhrdinská akčňárna, pak zas fantasy nebo surrealistická šaráda alá Georges Méliés. Najde se tam ale i pastyš na "starý dobrý časy" a i ta love story a romantika. Ty styly se navíc mění strašně divoce, někdy i mezi jednotlivými políčky (to hlavně na začátku). A všechen ten rádoby žánrovej bordel drží pohromadě, souvisí spolu a má svůj význam v ději.

Trochu jsem se bál nějaký divočiny na závěr, ale opak je pravdou, ten komiks je vlastně opakem standardního modelu, kdy děj graduje do stále vyšších obrátek, tady naopak se vše zkliďňuje a ztišuje. Je to bezesporu jeden z nejlepších komiksů za posledí roky. Doporučuji.

29.12.2023

Tak tohle se vážně povedlo. Je to perfektní a řadí se to k nejlepším komiksům, jaké jsem četl. Je to chytré a zábavné od první stránky. Má to hloubku, ale zároveň tomu nechybí humor a hravost. Osm miliard lidí dostalo jedno přání a vypukl očekávaný chaos. Už jenom ten by stačil na fajnovou povídku. Ale Charles Soule zde jde mnohem, mnohem dále. Nechává čtenáře sledovat vývoj událostí daleko do budoucnosti. Je to takové postapo po velmi nepravděpodobné katastrofě. Budu se opakovat, ale je to perfektní a má to dokonce i povedený a uspokojivý konec.

Výtvarnou stránku měl opět na starosti Ryan Browne, který se Soulem dělal i Kletbu. S potěšením můžu říct, že tady odvedl daleko pěknější práci. Kresba je jemnější a preciznější. Více se mi líbí i barvy.

15.12.2023

Osm miliard přání sa veľmi vydarilo a ten námet na komiks je proste skvelý! Veď si to len predstavte, že každý človek na planéte Zem má jedno prianie, ktoré bude splnené každému bez rozdielu či je malé mimino alebo starec na smrteľnej posteli. Autori sa s tým popasovali naozaj dobre a spravili z tejto zaujímavej témy skvelý hravý komiks plný nápadov. Jeden z najlepších komiksov tohto roka!

11.12.2023

Tohle je přesně tak šílené jak si myslíte, že to bude. Přece jen každý na světe má jedno přání, včetně dětí. Celé to hned od začátku nabírá na obrátkách a až do konce je to pořádná jízda. Ten je sice trochu klišé, nicméně je logickým vyústěním celé knihy.