Smrt císaři

Římská vláda nad provincií Británií je křehká. Kmeny nesmiřitelně vzdorující Římu jsou při svých útocích proti legiím stále záludnější. Nespokojenost vzrůstá dokonce i mezi těmi, kteří přísahali věrnost. Nero v dalekém Římě si neuvědomuje hrozící nebezpečí. Střety s nepřáteli vedou k chaosu na západě. Proto guvernér Gaius Suetonius Paulinus shromažďuje početné vojsko a velením jedné z kohort pověří Catona. Ten by rád měl po boku svého věrného druha centuriona Macrona. Jenže guvernér chce, aby si Macro vzal na starost velení vojenským veteránům v Camulodunu. Suetonius nic nedá na varování, že špatně opevněná kolonie podlehne útoku, pokud v nížinách zůstanou pouze zbytky vojska. Poté, co se Suetoniovo vojsko vydává na tažení, vyšlehnou plameny doutnajícího hněvu domorodého obyvatelstva. Po smrti krále Icenů se hrdé království stává předmětem drancování a anexe. Ale vdovou po Prasutagovi je královna Boudica, žena se srdcem válečníka. Pokud začne Boudica volat po smrti císaře, dojde ke krveprolití. Macro a Cato musí každý svádět smrtelné boje proti nepřátelům, kteří by raději zemřeli, než aby se podrobili římské nadvládě. Budoucnost Británie visí na vlásku.... celý text