Opšlstisova nadace
Stanislav Komárek
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/340703/mid_opslstisova-nadace-phh-340703.jpg
4
12
3
Román se odehrává v osmdesátých letech 20. století ve Vídni, Istanbulu a New Yorku. Jeho hrdinou je mladý český turkolog, který odchází do emigrace, aby mohl studovat dějiny janičárských vojsk v Osmanské říši. Tento sen se mu naplní tak vrchovatým způsobem, že v to nejen nedoufal, ale celá věc jej spíše děsí. Kdo je tajemný Roland Opshellsties a jím založená nadace se sídlem na jedné z dobrých manhattanských adres? Proč štědře sponzoruje intelektuálního nýmanda, přivandrovalého odkudsi z východní Evropy? Ač autor v reálu není příznivcem teorií spiknutí, v románové fikci si s nimi trochu pohrál. Není asi náhodou, že v době, kdy si pro první vydání knihy objednal obrázek táhnoucího janičárského vojska s panoramatem Manhattanu v pozadí, padla newyorská dvojčata a obálka se musela předělávat, aby nevypadala jako konjunkturální kýč. Proč někdy, když hledáme poštovní schránku, najdeme schránku mrtvou?... celý text
Přidat komentář
Mám velmi v oblibě Komárkův humor, ač se člověk za břicho nepopadá, jeho ironie (a sebeironie!) je velmi osvěžující. Z jeho prózy, nejen z ní, cítím přátelskou blahosklonnost vůči lidskému rodu, touhu a schopnost radovat se z malých věcí i tváří v tvář všemu tomu zmaru, jehož původcem je člověk. Navíc musím samozřejmě vyzdvihnout jeho skvělou práci s jazykem, autorovy novotvary jsou zábavné samy o sobě. Jo, a v něčem, možná ve způsobu vyprávění a ironickém nazírání světa, mi připomíná mého oblíbeného Křesadla. Za mě paráda.
Opět to samé, černé vidění světa, z každé věty i jejího sestavení kape neředěný cynický pesimismus. Navíc věty jsou tak složitě vystavěné, že je někdy problém jednu jedinou učíst.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Česko na křižovatce |
| 2020 | Doba koronavirová |
| 2011 |  Hlavou zeď 2011 |
| 2012 | Muž jako evoluční inovace? |
| 2012 | Intelektuál ve veřejném prostoru |
Kniha Opšlstisova nadace je v
| Přečtených | 15x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Knihotéce | 6x |
| Chystám se číst | 2x |
| Chci si koupit | 2x |
(SPOILER) Já jsem se bavila od začátku do konce, přestože jde opravdu o román nepravidelný. Na začátku popis poměrů v emigraci tak vtipně komentující národní rysy a lidské povahy, pak exkurze do historie a současnosti, že valíte oči, co ten váš soused je vlastně zač, a ten Opšlstis na konci taková parádička na čtenáře...
Škoda, že Komárek nepíše beletrii víc, ty jeho poučné texty nejsou až tolik zábavné (ale jsou!).
Obdivuju jeho jazyk, vysoká čeština a přitom lidová, důmyslně vystavěné věty, nic není ozdoba, všechno má význam, člověk musí být furt ve střehu - protože jinak na další stránce nechytnete návaznost. Občas jsem se musela vrátit.
Není to líbivka obecná! Chce to soustředění, zkušenost a taky "openmind" (nevím česky - otevřená hlava? tolerance názorů?) protože Komárek přijímá všechno, milionář roven červovi, rozdíly mezi organismy minimální, liší se jen počtem nohou a z toho plynoucím způsobem získávání potravy; věci jako pohlaví, původ nebo barva pleti ignoruje, pokud nemají dopad na biologickou podstatu tvora.
Naopak kulturní a životní prostředí z jakési biologické existence vytvařuje člověka (nebo zvíře), takže je potřeba s Komárkem pořádně probrat.
Baví mne neustálé porovnávání kulturních rozdílů nás tady v údolíčků se světovým děním.
Komárek neustále podsouvá propojení, dopady, pověstné mávnutí křídel motýlka, začala jsem chápat, jak strašně jsou všichni lidi, národy, události na světě propojené a neoddělitelné od začátku světa (proto by měl Komárka číst každý ekolog a politik). Změní vám pohled i na úplně běžné události a zvyky.
Komárek ja takový český Umberto Ecco v mantinelech "naši furianti". Asi ho platonicky miluju.
A Nadace v mém žebříku jedna z nejlepších knih vůbec.