Ohromně vtipná videa
Miroslav Pech
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/233063/mid_ohromne-vtipna-videa-wta-233063.png
4
8
3
V trojici Pechových nových próz vystupují antihrdinové, pro něž se život stává nepřehledným labyrintem, a tak se jím buď nechají vláčet ze dne na den, od jednoho náhlého vznětu k druhému, jako pubertální protagonistka dvoudílné novely Simona a brambůrkový princ, nebo se uzavírají do světa často bizarních simulaker, což platí nejen pro hlavní mužskou postavu zmíněné prózy, psychicky narušeného Danečka, ale i pro vypravěče z textů Ohromně vtipná videa a V těsné blízkosti. Ztráta perspektiv, rozpad vztahů, strach ze života a nevíra ve smysl osobní angažovanosti v něm a z toho plynoucí vnitřní emigrace na privátní ostrovy, které však na rozdíl od toho Robinsonova s bohatou vegetací, nabízejí spíše jen skálu a hrstku plevelu... to jsou stručně řečeno elementární stigmata poznamenávající každého z nich. Prózy Miroslava Pecha jsou dynamické a jazykově úsporné. Charakteristická je pro ně i nevtíravá, spontánní ironie, potažmo sebeironie, která je posouvá do nadčasovějších dimenzí.... celý text
Přidat komentář
Literární hrdinové Miroslava Pecha se vyznačují zvláštní kombinací expresionistické přímočarosti, švejkovské přiblblosti , undergroundového hovadství, ale i kafkovského odcizení. Jeho starší prózy souhrnně nazvané Ohromně vtipná videa jsou ideální studnicí Pechova autorského stylu.
Pech tak svými povídkami vytváří perifrázi současného světa, jehož obyvatelé jsou mnohdy ne na hraně, ale často trochu i za hranou šílenství.
Část díla
Autorovy další knížky
| 2018 |  Mainstream |
| 2020 | Dítě tmy |
| 2017 | Cobainovi žáci |
| 2021 | Hranice už nejsou, tati |
| 2022 |  Rytíř |
Kniha Ohromně vtipná videa je v
| Přečtených | 10x |
| Knihotéce | 2x |
| Chystám se číst | 4x |
| dalších seznamech | 1x |
K tvorbě Miroslava Pecha mě přivedla povídka, která byla publikovaná posledním čísle Respektu v roce 2017. Byla drsná, syrová, přitom ne bez emocí. Co se týče děje, tak z toho až mrazilo. Tato povídková kniha mě proto trochu zklamala. Jedná se o tři povídky, z nichž první a poslední jsou kratší, spíš takové načrtnuté skeče. Možná proto mají mnohem větší sílu, než ta prostřední (Simona a brambůrkový princ), se kterou si autor dal evidentně více práce, a snažil se, aby byla propracovanější. Bohužel působí méně uvěřitelně, i ty myšlenkové pochody toho "blázna" jsou méně věrohodné právě skrze ty flashbackové odbočky. Ty by možná fungovaly lépe samostatně. I tak určitě nelituju, že jsem si to přečetla. Akorát se do budoucna obávám, že bude autorovi vyčítáno používání stejného schematu. Zatím jde co se týče opakování vyznění povídek a jejich hrdiny. U známějších autorů to čtenáři přehlížejí, uvidíme, jak to dopadne zde.