Odevzdání a odhodlání

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Nové vydání (s přepracovaným úvodem) hluboce dojemného záznamu pětileté pouti filosofa Kena Wilbera a jeho manželky Treyi Killam Wilberové skrze Treyinu nemoc, léčbu a smrt. Kenův komplexní výklad, který zpochybňuje konvenční i New Age přístupy k nemoci, tvoří v kombinaci s Treyinými deníky portrét zdraví a léčení, celistvosti a harmonie, utrpení a odevzdání se. Ken Wilber patří k nejčtenějším a nejvlivnějším současným americkým filosofům. Jeho knihy jsou přeloženy do více než dvaceti jazyků. Žije v Boulderu v Coloradu....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/228327/odevzdani-a-odhodlani-228327.jpg 4.77
Žánr:
Duchovní literatura, Biografie a memoáry

Vydáno: , Maitrea
Originální název:

Grace and Grit, 2001


více info...
Nahrávám...

Komentáře (6)

Kniha Odevzdání a odhodlání

Pablo70
21.10.2020

Na obalu je dílo charakterizováno jako "vzácná kniha". A opravdu. Wilber ji psal po smrti své ženy a já si náhodou koupil jeho knihu 6 let po smrti té mojí. Stejný příběh: rakovina. Jako on jsem se snažil při zdolávání nemoci o buddhistický přístup. Velmi jsem jim oběma rozuměl. Byl jsem velmi vděčný, že Wilber naprosto odmítl nesmyslná tvrzení různých "léčitelů", že si lidé způsobili rakovinu nějakými vlastními činy či myšlenkami. Byl jsem svědkem toho, jak taková "léčitelka" sdělila mé ženě, ať zpytuje svědomí, co špatného v minulosti provedla a čím si svou rakovinu způsobila. Mou ženu to hluboce zasáhlo a upadla do dlouhých depresí.
Tuhle knihu doporučuji všem, kdo se starají o onkologicky nemocné nebo i samotným pacientům, kteří jsou schopni ji přečíst. Je světlem na jejich cestě.

RendyaDav
13.01.2020

Tato kniha svým příběhem mě hodně zasáhla....Krásný , poutavý a hodně i smutný...Proto každý z nás ať si užívá každé ráno kdy se probudí hlavně v plném zdraví.


Varvara
03.01.2020

Nebudu opakovat, co napsali čtenáři níž. Za mě jedinečná kniha, ač jsem jich na téma "můj život s rakovinou" už pár přečetla. Už jen kvůli poslední kapitole má smysl ji číst, ačkoliv bez předchozího textu by asi nevyzněla tak silně. Je o tom, jak se dá krásně umřít. To je jedna z nejcennějších informací v téhle knize. Oceňuju autorovu upřímnost (i Treyinu, zprostředkovanou) a otevřenost, s jakou popsali i svou krizi. Oceňuju statě o strastech pečujících osob (!!!). A vůbec jsem ráda, že česky vyšlo něco od Kena Wilbera, kterého jsem předtím neznala. (Jak to, že do češtiny byly přeložené jen dvě jeho knihy??)
Knihu bych si netroufla doporučit podobně nemocným, kteří nejsou dostatečně ("spirituálně") otevření. Pro ně by mohla mít spíš pesimistický dopad. Ale kdo ví?

jago
26.12.2019

Škoda, že Treyu nikdo neseznámil také s někým jiným, než se světově známými onkology, třeba s dr. Johannou Budwig, která byla pro všechny onkology světa úhlavním nepřítelem, který je chtěl připravit o živobytí... Ale možná, že tam, kde žila neměla možnost číst o výsledcích jejího výzkumu už od padesátých let, kdy objevila jako první na světě způsob, jak rozpoznat a identifikovat mastné kyseliny a také mechanismus, jímž působí na živé buňky. Byla za to nominována na Nobelovu cenu a později za další svoje práce ještě sedmkrát, ovšem, jak výše řečeno, pro onkologii a farmaceutický průmysl byla pohromou, a tak cenu nikdy nedostala, její léčba byla odmítnuta (úspěšnost 98%) a dodnes se její metodou léčí celebrity celého světa v přísném utajení. Více v její knize Olejovo-bílkovinová strava, která ovšem česky nikdy nevyšla. Naštěstí je už tři roky k dispozici kniha Velká kuchařka a učebnice olejovo-bílkovinové stravy od jediného spolupracovníka dr. Budwig, Lothara Hinweise v překladu Mgr. H. Cmurové.
Na druhou stranu, kdyby Ken Wilber a jeho manželka Treya Killam Wilberová tuto terapii znali a důsledně použili, mělo by zřejmě toto dílo jiný závěr a pointu a zřejmě také jiný osud.

05.03.2017

Při čtení této knihy jsem si vzpomněla na Martinu. Spolužačku ze střední školy, která zjistila ve čtvrtém měsíci těhotenství, že má pokročilou rakovinu. Bylo jí lehce přes třicet. Ptala jsem se, a budu se ptát celý život, proč ona? Stejně tak se ptala i Treya. A stejně tak Martina, jako Treya, žila zdravý a aktivní životní styl. Vegetariánka, jóga, meditace, sport. Laskavé a dobrosrdečné stvoření, které nemělo nikdy vážnější zdravotní problémy. Napsala mi tehdy: "Víš, nevím, jak to říct, tak ti to napíšu tak, jak to je. Mám rakovinu, ale zvládneme to." Za půl roku jsem potkala její sestru a ta mi oznámila, že pokud se chci rozloučit, neměla bych otálet. Protože nikdo neví, jak dlouho ještě... Martina odešla z tohoto světa dva měsíce potom, co jsme se potkaly a o pár let později, u mě doma, se v obývacím pokoji ke mně tulilo malé děvčátko. Její část, otisk, který po ní zůstal. Nechci tuto knihu hodnotit, protože není důležité, které pasáže bych zkrátila nebo co bych napsala jinak. Že si umím představit knihu o jednu třetinu štíhlejší, protože místy se popis opakuje, je rozevlátý a stavba některých dialogů mi není příjemná. Je to subjektivní výpověď dvou lidí a k tomu mám přirozený respekt. Pustit někoho z venku dovnitř tak citlivého procesu jako je život a umírání s rakovinou, a upřímně se doznat jakým způsobem to poznamenalo manželství dvou lidí, je odvážný čin. Umím si ale představit, že pro oba aktéry psaní deníku a kniha samotná mohla být určitá forma psychoterapie. Podpůrná aktivita, která jim pomáhala se vypsat z bolesti, hněvu a strachu. Při čtení mě napadala řada otázek. Jak se asi musí s touto zákeřnou nemocí vypořádávat lidé, kteří nemají zajištěnu lékařskou péči ani z poloviny tak kvalitní nebo dostupnou jako Treya. Nemocní, jejichž sociální a ekonomické prostředí jim nedovoluje soustředit se na vlastní uzdravení. Kolik lidí si může dovolit opustit zaměstnání a navštěvovat ty nejlepší onkology z celého světa? Vzít si čas jen pro sebe? Pro svou nemoc? Tato nerovnost je příšerná! Toto je ten druh knih, kdy si člověk může připomenout pomíjivost života a jak důležité je žít v přítomném okamžiku a tento přítomný okamžik si uvědomovat a s radostí vychutnávat. Jak důležité jsou mezilidské vztahy. A názvem jednoho českého filmu - Díky za každé nové ráno !

Eldar80
26.10.2016

Knihu jsem koupil úplně náhodou, když jsem ji objevil nečekaně v antikvariátě. Ani jsem ji předtím neznal. Z osobních důvodů mě téma knihy zaujalo a kvůli promísení s duchovním životem mě přesvědčila ke koupi. Na výsledném dojmu měl značný podíl autor, na kterého jsem měl velmi dobré doporučení od jednoho psychologa.
Už od začátku byla kniha neuvěřitelně čtivá a zároveň z poloviny poučná, jak Ken komentoval jednotlivé úseky Treyina deníku. Vyprávění a spojující děj od Kena bylo zcela plynule provázáno s teoretickou látkou, která se týkala určitého přehledu světových mystických tradic. Do zhruba 200 strany to bylo asi půl na půl a pak s náhlým skokem přibývá hlavně vyprávění z deníku. Příběh je neuvěřitelně sugestivní, protože se jedná o zápisky živého člověka. Obávám se, že tohle by se těžko vymýšlelo, aby to bylo dostatečně sugestivní a konzistentní.
Díky tragickému příběhu je demonstrováno využití různých tradic pro přístup k životu, tak aby měly terapeutický vliv. Použití deníku skutečného člověka demonstruje reálný průběh snahy aplikovat učení do života. Naprosto autenticky. Přímo tím komu se to opravdu děje. Žádná prázdná slova, protože na rakovinu neumíráte každý den. Psychické prožívání manželů Wilberových má tak nádech určité životní surovosti. Absolutně bez sentimentu, žádné "duchovní řečičky".
Během čtení byla má původní představa o knize úplně překonána. Ikdyž se mi přejití na deník po 200 straně ze začátku nelíbilo, posléze jsem si uvědomil, že některé psychologické životní postupy jsou vyjádřeny spíše implicitně skrze prožívání v deníku. Od pátku do neděle jsem přečetl 240 stran a upřímně mě potom nebylo zrovna nejlíp. Téměř až fyzicky špatně. Kniha tak na mě úplně drtivě zapůsobila. Jak jsem už psal, mám totiž zvyk se do knih pokud možno vžívat. Upřímně se přiznám, že po dočtení mi málem začly téct slzy.
Kniha popírá některé obecně přijaté pravdy v New Age, učení o pozitivním myšlení a různé teorie o ovlivňování reality. Některým nekritickým esoterikům se tak kniha nemusí líbit. Kniha spojuje přístup různých esoterních tradic, ale nosným přístupem je kombinace tibetského budhismu a křesťanské mystiky, která je tak odosobněna od patriachálního Boha. Kniha tak může být čitelná i pro některé ateisty. 110%