Obyčejný život

kniha od:


KoupitAudiokniha

Kniha začíná rozhovorem dvou mužů o smrti starého železničáře, který byl prostým, obyčejným, hodným člověkem. Jeden říká, že je škoda, že tento muž nesepsal o svém životě knihu. Druhý ho však vyvádí z omylu a říká mu, že železničář vskutku knihu sepsal. V první části vzpomíná na svůj život a ve druhé části, již více filozofické, rozebírá zda jsme schopni poznat sami sebe, všechna svá já a potlačit sobeckost při našem počínání....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/16434/obycejny-zivot-sKh-16434.jpg 4.3303
Série

Noetická trilogie 3.

Žánr
Romány, Literatura česká
Vydáno, František Borový
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (49)

Kniha Obyčejný život

Přidat komentář
Darkry
včera

„Co je já?" ptá se Karel Čapek na sto stran dlouhé oslavě jednoho obyčejně neobyčejného života.

Noetická trilogie je mé nejoblíbenější dílo od Čapka. A Obyčejný život je zase mou nejoblíbenější částí noetické trilogie.

ThrisaManx
31.12.2020

Obyčejný život je asi nejnudnějším dílem celé Čapkovy Noetické trilogie. I když za prvními dvěma povídkami značně zaostává, stejně musím uznat, že to bylo dílo krásné. Jen nesmím srovnávat. Takové obyčejné, ostatně vypráví také o jednom obyčejném životě. Čapek byl výjimečným autorem a jeho díla vždy budu číst s úctou a nadšením. Bylo to skvělé, čtivé, hluboké a stojí za to číst to v rámci celé trilogie.


Vidlička
21.12.2020

Masterpiece!

Nevěděla jsem, že to ostatní vnímají přesně jako já! Úleva? Jistě, nejsem aspoň takový magor... ale zase taky nejsem tak výjimečná, jak jsem si myslela... Ale jsi, neboj, říká Ta, která...

Amolein
04.10.2020

Třetí část noetické trilogie je jakousi obhajobou prvního dílu a pokračováním (nebo spíš vysvětlením) jeho pragmatické filosofie. Autor si i zde klade otázku ohledně povahy pravdy a možností jejího poznání (odtud noetická trilogie). Na začátku se může zdát, že náš život je jasný a přesně nalinkovaný. Hrdina převyprávěl svůj celý život, ale pak začíná polemizovat sám se sebou, a dívá se na svůj život jinýma očima. Co když jeho život nebyl jen obyčejný, co když vše dělal jen pro svou honbu za kariérou, co když se sám stylizoval do role hypochondra? A mnoho dalších možností, které se nám nabízejí pro vysvětlení jen svého života. Jak to asi bude, když se budeme pokoušet vysvětlit životy jiných? (toto jsme mohli vidět v předchozím díle Povětroň) Co z toho je pravda, lze jen těžko říci, ale všechno to jsou určité možnosti, které je třeba vzít v úvahu.
Na této knize se mi nelíbila jen její filozofická rovina, ale i ta prostá lidská a Čapkův způsob vyprávění. Zejména první část, v níž sledujeme první představení života hlavního hrdiny. Někomu by se mohla zdát nudná, jeho život skutečně nudný byl, ale pan Čapek právě tyto obyčejné věci, prosté lidské zážitky umí skvěle vylíčit. Bavilo mě, že jsem nečetl žádný velký příběh, ale o tom, jak se jako kluk prosadit ve školní třídě, jak v pubertě překonat problém a oslovit dívku, kterou miluju, jak si uspořádat vztah s manželkou, která se mi stává stále cizejší a spoustu dalšího všedního.
Krásně jsem si u knížky zapřemýšlel o životě. Spousta pravd zde napsaných je nám asi každému jasná, ale někdy si je takto přečíst a zase si je v tom dnešním shonu připomenout, za to stojí. Jedna za všechny: recept pro šťastný život: to co děláme, dělat s láskou k věci.
Zajímavá je na knize i ona odlišnost tří částí. Příjemné, nostalgické, ničím nerušené pocity jsem měl při čtení první části, vyprávění veskrze hodného prostého železničáře. Druhá část, kde se objevily další perspektivy jeho života, tuto idylu narušila. Najednou jsem jako by ztrácel jistotu a nedokázal jsem si hlavního hrdinu zařadit, což bylo poněkud nepříjemné, ale na druhou stranu také zajímavé. Jak jsem mohl tak snadno naletět vypravěči. A třetí část byla ta vysvětlovací, že vše je jen úhel pohledu a člověk je mnohem víc. A i ten nejobyčejnější život má nesmírnou hodnotu ve své rozmanitosti.
Po jazykové stránce je toto dílo také typický Čapek. Snadná srozumitelné, ale bohatá řeč, v které se míchá spisovná mluva spolu s zastaralými výrazy a vulgarismy.
Knihu určitě doporučuji. Dostane se vám jistě poučné čtení, ale nechtěl bych, aby vznikl dojem, že budete číst nějaké filosofické dílo. Tak to vůbec není, nebojte se toho. Kdo chce, filosofii i psychologii (Freud, Nietzsche) si v díle určitě najde, ale i ti ostatní dostanou zajímavě podaný lidský příběh s ponaučením.

tomasblazek
22.09.2020

Tak pokud jsem zde psal před chvílí, že nejslabší, co jsem od Čapka četl, je Hordubal, tak Obyčejný život to stran té slabosti ještě předčí. Nezáživný příběh, až kýčovitě dojemný. Nebyl jsem schopen dočíst. Čapek se pokusil do jedné knihy - vlastně do celé své "noetické trilogie" - dostat všecko, celou svou filosofii "velkého dobrého" a dupání bot dějin v životech malých lidí, a tak nějak s vaničkou docela vylil i dítě. Nedivím se, že se to tolik čte a líbí - je v tom přece tolik skromné vznešenosti a moudrosti prostých věcí - - - ;), pro mě to ale není. A to jsem milovník Čapka. Obyčejný život je rozplizlé moralizující nic.

Katka2382
07.09.2020

Přiznám se že od pana Čapka jsem zatím četla jen Povídky.Ale tato kniha mě naprosto ohromila.Maximální a nejhlubší zamyšlení nad životem,ale přitom podané úžasnou češtinou a velmi čtivě.Ač je to už bezmála stoletý příběh stále má co říci i dnešnímu čtenáři.Pane Čapek tohle byl opravu skvost,děkuji za něj.Jdu se vrhnout na další vaše knihy.

Kopretina
15.08.2020

Jak mě Čapek překvapuje, co kniha, to perla. Tato kniha je za mě velmi hluboká a velmi intimní, hovoří o věcech, spíš hnutích, stínech a chybách otevřeně, v běžbém životě o nich mlčíme. Velmi se mi líbila a velmi se mě dotkla, tu vrstevnost v sobě také vnímám.

leny.wood
10.05.2020

Obyčejný život mě bavil mnohem víc než Hordubal. Čapek vystihl snad všechno, co se týká života, hodně mě zaujalo, že vlastně každý z nás má v sobě několik "osobností" a v určitých momentech nese standartu jedna z nich.

1