Obrázková kniha bez obrázkov
Hans Christian Andersen
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/323502/bmid_obrazkova-kniha-bez-obrazkov-Gqj-323502.jpg
4
4
1
Slovenský čitateľ pozná iba zlomok z rozsiahleho a žánrovo rozmanitého diela Hansa Christiana Andersena. Obrázková kniha bez obrázkov, súbor tridsiatich troch krátkych príbehov, ktoré Mesiac po večeroch rozpráva chudobnému mladíkovi, tak čitateľovi predstavuje ďalší rozmer jeho tvorby. Slovenské vydanie knihy by sa mohlo vlastne volať Obrázková kniha bez obrázkov s obrázkami, vydavateľ sa totiž rozhodol spojiť Andersenove literárne miniatúrky s prekrásnymi ilustráciami Igora Piačku. Kniha vyšla po prvý raz v Dánsku koncom roka 1839, teda v čase, keď sa Andersen už etabloval ako románopisec, rozprávkar, básnik i dramatik. Sám si uvedomoval, že v Obrázkovej knihe vytvára niečo nové, čo vo vtedajšej literatúre nemalo obdobu. V jednom z listov píše: „Práve ma zamestnáva nové dielo: Obrázková kniha bez obrázkov. Vyjde budúci rok a i keď sa ju neodvážim nazvať svojim najlepším dielom, hoci ju zaň považujem, odvážim sa povedať, že je jedným z tých, ktoré ma najviac nadchýnajú.“ Obrázková kniha bez obrázkov je albumom tridsiatich troch krátkych próz, ktoré Mesiac po večeroch rozpráva chudobnému mladíkovi. Zavedie ho do vzdialených kútov sveta, aby mu ukázal radosť i žiaľ, krásu i utrpenie. Sám Andersen si uvedomoval, že týmto dielom vytvára čosi nové, čo na vtedajšej literárnej scéne nemalo obdobu. Kniha stojí na pomedzí medzi lyrikou a epikou a niektoré rozprávania sú skôr básnickými miniatúrami ako príbehmi v pravom slova zmysle. Ťažko ju zaradiť – nie je to zbierka rozprávok, sú to obrazy života, ktoré rozprávač maľuje čitateľovi v mysli, vážne i veselé, z úzkych uličiek Dánska, z ďalekej Číny i z nekonečnej africkej púšte. Dôkazom sú ilustrácie Igora Piačku – takéto obrazy vznikli v mysli maliara.... celý text
Literatura světová Povídky Pohádky
Vydáno: 2013 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Billedbog uden billeder , 1839
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2000 |  Pohádky Hanse Christiana Andersena (41 pohádek) |
| 1979 | Sněhová královna |
| 1956 | Pohádky a povídky 1 |
| 2006 | Malá mořská víla |
| 1969 | Flétnové hodiny |
Ve své době jedno z nejslavnějších děl dánského klasika; a přitom drobounká knížečka, která v sobě má – vzhledem i stylem – něco z květiny. Vešla se mi do kapsy, když se mnou cestovala do autorova rodiště na ostrově Fyn.
Po třiatřicet nocí vypráví měsíc chudému malíři, co za pozoruhodné obrazy zahlédl na svojí pouti světem. Někdy jsou to spíš básně v próze, jindy opravdu náměty k malbám: třebas děvčátko plačící nad rozbitým džbánem v ruinách římského paláce, kam se po pádu impéria nastěhovali ti nejchudší. Mnoho příběhů reflektuje páně Andersenovy vlastní zážitky z cest (a že byl úctyhodným světoběžníkem). Sem patří i ten o zpěvačce, jež se spontánně pustí do árie v pompejském divadle – impresionistický moment rámovaný připomínkou pomíjivosti. Někdy pak měsíc v duchu romantického exotismu zavítá ještě dál než autor, do Indie, subsaharské Afriky či Grónska v letní noci.
Další okruh „obrázků bez obrázků“ odráží jiný typ básníkovy zkušenosti, totiž s divadlem a uměním vůbec. Jsou to vesměs kruté příběhy, v nichž nelze necítit jeho vlastní utrpení z výsměchu, šikany a selhání (např. mladý herec, jenž byl vypískán), ba dokonce myšlenky na sebevraždu. Jiné obrazy zase překypují citlivou něžností vůči dětem, zvířatům, starým lidem, chudákům.
Tohle je H. Ch. Andersen, jehož dnes asi málokdo zná, a přitom se ve svých knížkách pro dospělé projevuje stejně autenticky jako v pohádkách. Jelikož pro mě znamená nevyjádřitelně moc od chvíle, kdy jsem ve svých čtrnácti četla jeho autobiografii, nepoznat „Obrázkovou knihu bez obrázků“ by pro mě bylo jako postrádat v životě významný kus skládanky. Jsem strašně ráda, že jsem si ji konečně mohla přečíst – a to v Andersenově Dánsku, částečně přímo v Odense na Fynu, jak jsem o tom snila od základní školy.