O pôvode a príčinách nerovnosti medzi ľuďmi
Jean-Jacques Rousseau
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/126091/bmid_o-p-vode-a-pricinach-nerovnosti-med-tt8-126091.jpeg
4
24
4
Zdrvujúca kritika sociálnych pomerov vtedajšej francúzskej monarchie je ukotvená do širšieho kontextu úvah o ľudskom jedincovi jeho poslaní a smerovaní. Rousseau je nanajvýš skeptický voči pokroku ako jednostrannému smerovaniu k zdokonaľovaniu technických zručností a zvyšovaniu materiálneho blahobytu. Kritizuje tiež hlavný nástroj pokroku, vedu Tým, že študujeme človeka, stávame sa neschopnými spoznať ho, tvrdí a polemizuje tak s (už vtedy) prevládajúcim zameraním európskej civilizácie. V protiklade k rozumu vyzdvihuje úlohu vášne, počiatok nerovnosti vidí v súkromnom vlastníctve. Nerovnosť vzrastá a upevňuje sa súbežne s pokrokom ľudstva. Rousseauov výrok podľa ktorého „mravná nerovnosť, oprávnená len právom normatívnym, je opakom práva prirodzeného“ bol jednou myšlienkových rozbušiek Francúzskej revolúcie. Štylisticky vybrúsené dielko patrí k najvplyvnejším a najčastejšie citovaným filozofickým spisom všetkých čias. Každý kultúrny národ by mal mať preložené všetky diela zo zlatého fondu svetovej literatúry. O to zarážajúcejšie pôsobí, že toto dielo nebolo dosiaľ preložené do slovenčiny.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 2010 , Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov (VSSS)Originální název:
Discours sur l'origine et les fondements de l'inégalité parmi les hommes , 1754
více info...
Přidat komentář
Rousseau je filozof par excellence! Jeho štýl, zameranie a to, že ako jediný z osvietenstva razil doslovne cestu proti prúdu, klobúk dole. Príčiny nerovnosti medzi ľuďmi sú podľa Rousseaua spôsobené súkromným vlastníctvom. Nie, nie je to komunistický manifest (hoci Roussuovo myslenie a následná veľká francúzska revolúcia mali na vznik Marxových myšlienok dosť veľký dopad). Rousseau nám v tomto spise predkladá svoju víziu toho, ako sa postupne prešlo od takmer bezproblémového života tzv. šťastného divocha až k problémom spoločnosti a civilizovaného človeka. Autor tak nielen podáva základy svojej teórii spoločenskej zmluvy, ale Rousseaua môžme právom považovať za priekopníka etnológie, keď svoj spis dokladá mnohými pozorovaniami dovtedajších domorodých etník. Odporúčam.
V době, kdy jsem ji četla, mě moc neoslnila. Nejsem příliš velký filozof a nikdy jsem nebyla. Jinak ale myšlenky jsou zajímavé a k zamyšlení, možná se stanou v dohledné době také aktuálními aneb malý úryvek:
"Jediným uspokojujícím východiskem by podle něho byl návrat k přírodnímu stavu lidstva, naprosté zničení všech dosavadních kulturních a civilizačních vymožeností, které je ovšem neproveditelné."
Bola raz jedna potreba, ktorá sa chcela dostať niekam inam, či na vrchol či vari na dno... to nik netušil v tom okamihu, ako človek zvolal: "Toto je moje!" a táto potreba sa zmenila na majetok.
Autorovy další knížky
| 1889 |  Emil, čili, O vychovávání |
| 1949 | O původu nerovnosti mezi lidmi |
| 2002 | O společenské smlouvě neboli O zásadách státního práva |
| 1978 |  Rozpravy |
| 1978 | Vyznání |
Kniha O pôvode a príčinách nerovnosti medzi ľuďmi je v
| Přečtených | 49x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 13x |
| Chystám se číst | 34x |
| Chci si koupit | 6x |
| dalších seznamech | 1x |
Dílo O původu nerovnosti mezi lidmi je rozděleno na dvě části. První část se zaobírá popisováním onoho přírodního stavu, respektive jeho vzýváním. Člověk je často porovnávám se zvířaty, nejen jeho chováníM ale i tělesnými dispozicemi. Dozvídáme se, že člověk v přirozeném stavu, měl ke zvířeti blíže než by se na první pohled mohlo zdát. A Rousseau je toho názoru, že by bylo nejlepší pro dobro člověka, kdyby v tomto přirozeném stavu zůstal. Zdá se to, jako dosti radikální myšlenka, nicméně když se člověk nad jeho argumenty zamyslí, na jednu stranu se s tím dá souhlasit. Člověk v přirozeném stavu se zajímal jen o přítomnost, záleželo mu jen na tom, přežít a zajistit si potravu - to ho činilo nejšťastnějším. Rousseau předkládá více a více argumentů pro svojí tezi. Tato část knihy se jevila na filosofické dílo jako velmi srozumitelná a četla se příjemně.
V druhé části si bere na paškál situaci, kdy přirozený stav nahradilo státní zřízení a popisuje jeho špatnosti. Rousseau vlastně popisuje celou cestu od divocha až do civilizovaného člověka. Tato část už se čte především ke konci poněkud hůře a ani opakovatelné čtení pro pochopení myšlenky často nepomůže.
Co je ale neoddiskutovatelné je fakt, že Rousseau si prostřednictvím tohoto díla bere na paškál společnost a onoho civilizovaného člověka a staví si základy pro představení jeho tématu, kterým není nic jiného než Společenský smlouva, což je jinak řečeno návod na to, jak zřídit ideální stát.
"Lesy se proměnili v pole, které zavlažoval lidský pot, a na kterých klíčí otroctví a bída, úměrně s úrodou"