O myších a lidech
John Steinbeck
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/1962/bmid_o-mysich-a-lidech-lOl-1962.png
4
5332
5332
Dva nemajetní zemědělští dělníci přicházejí ve 30. letech 20. století pracovat na farmu do salinaského údolí. Každý z nich má jinou povahu, oba však spřádají sny a iluze, že jednou se jim podaří mít své vlastní hospodářství a budou tam chovat králíky. Doba je hodně zlá; a nejhorší se teprve rýsuje. Ochranářský a prozíravý George správně tuší, že slaboduchý silák Lennie by nechtě mohl způsobit katastrofu...... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2004 , AlpressOriginální název:
Of Mice and Men , 1937
více info...
Přidat komentář
Vskutku jedinečná novela, jejíž konec chytne za srdce! Přátelství, právě ono je hlavním tématem knihy. Příběh vás zavede do prostředí amerického venkova, stanete se svědky osudu dvou kočovných dělníků a jejich nenaplněného snu, setkáte se s nejrůznějšími lidmi, dokonce i s počínajícím rasistickým smýšlením... Autor píše poutavým, přirozeným způsobem, proto se nemusíte obávat krkolomného textu a stěží srozumitelných výrazů. DOPORUČUJI!
,,A budu moct opatrovat ty králíky?" (Lennie)
Peckově napsané dílo. Určitě by si tento příběh měl přečíst každý vášnivý čtenář.
Jeden pořád doufá, že všechno nakonec přece jenom dobře skončí, ale přes veškerou snahu se to často nepovede. I proti své vůli pak už člověk udělá jen to, co opravdu musí.
Krátký příběh plný všeho. Bravurně napsáno. Až z toho obyčejného příběhu mrazí. Myslím, že nikoho nenechá chladného.
Upřímně, vůbec jsem původně nevěděla o čem knížka, věděla jsem jen, že je známá. Hodně mě překvapila. Začetla jsem se hned po pár větách, je to bravurně napsané. Příběh krásně plyne, člověk tak nějak tuší, že to nedopadne dobře, ael i tak doufá, že budou mít to svoje hospodáříčko, kde budou mít králíky a budou moct odejít od práce, kdy se jim bude chtít. Škoda... A jsem jediná, komu to připomínalo Zelenou míli? Možná se S. King trochu inspiroval ;-)
Bezbřehý smutek...
Jednoduché vyprávění o chudobě a podstatě lidského života na několika málo stranách...
Tentokrát nejde nesrovnat s filmem, protože titulní role vás provází i v literární podobě. Natolik jsou geniálně ztvárněné...
Ale pokud pominu vizualizaci postav, která dává knize další rozměr a setrvám pouze u textu, zjišťuji, že Steinbeck se dotkl několika témat, které vmáčkl do úzkého okruhu lidí, vzájemně osudově propojených.
Smutek, bolest, nevěra, smrt, sdílení a láska.
Všechno v tomto románu. Nejde jej nemilovat a zároveň proklínat.
V oblasti emoční nestability jde o knihu, na kterou nikdy nejde zapomenout.
A Lennie?
Ve své podstatě bytost, která představuje životní filozofii o smyslu života...
Zrození a smrt... Ale proč?
Jako bych tam byla... Jako bych cítila tu naději, kdy je váš sen téměř nadosah. A přitom vůbec žádná naděje neexistuje.
Krásný příběh vystavěný jako divadelní hra. Vyprávění o osamělých a nešťastných lidech, kteří sní o tom, že to jednou bude lepší. Každý je v úplně jiné situaci a každému z nich brání ve štěstí něco jiného, osudu se ale nedokáže vzepřít ani jeden.
Kniha mě naprosto dostala. Na konci jsem se přistihla jak čtu a celé nitro se mi chvěje rozrušením, jestli to George opravdu dokáže udělat. Strhující příběh o dvou přátelích, kteří sní o lepším životě se ale bohužel nevyplní. Určitě doporučuji si tuto knihu přečíst.
Když jsem četla komentáře k této knize, čekala jsem něco wow. Ale jsem zklamaná. Nejspíš jsem ten příběh nevzala jsem ostatní čtenáři. Ano, je to příběh o silném přátelství, o tom, jak mají společný sen a všechno nakonec dopadne tragicky, ale nějak mě to nevzalo
Bohužel to musím hodnotit nízko…chápu, že je to klasika a pár dobrých myšlenek tam bylo ale jinak je to prostě krátká nudná povídka…u které Vás naštve nedokončený konec za mě.
Pár dní zpátky jsem dočetl "Na východ od ráje", tak jsem dostal chuť napsat komentář i k další skvělé knížce od Steinbecka. "O myších a lidech" se ke mně dostalo na střední škole, kde jsme museli tuto knihu přečíst a psát z ní test. Kdykoliv jsem měl číst knihu na sílu, trápil jsem se u toho, i když mě čtení baví. Ihned po povídkách od Poea (správně vyskloňováno? :D) byla "O myších a lidech" první povinná četba, která mě moc bavila. Líbí se mi popis doby a prostředí, atmosféra novely není nutně hutná, ale cítíte z ní nesnáze, charakteristickou nudu a smutek z nenaplnitelných snů. Steinbeck je mistr na popisování hlavních postav a i ty z této knihy jsou bravurně vykreslené a nezapomenutelné. Konec je hodně smutný - i když jsem věděl, co se stane (učitelka spoilerovala...), stejně můj čtenářský zážitek nebyl nijak ochuzen.
To bylo silný. Nikdy bych nečekala, že takové emoce zažiji u knížky z povinné četby.
Krásná a smutná knížka. Poprvé, co mi u čtení knihy k maturitě vyhrkly slzy. Určitě se k ní ještě vrátím.
A těsím se, až zhlédnu film s Johnem Malkovichem a Garym Sinisem v hlavních rolích.
Moc hezký, ale smutný příběh přáteství dvou mužů hledajících štěstí v těžkých časech. Díky konci budu na knihu dlouho vzpomínat.
Další z knih, které patří už mezi klasiku, tak mi přišlo správné se s ní také seznámit. Je to dost kraťoučká kniha o cestě za snem dvou naprosto rozdílných přátel, Na jedné straně je to Lennie – slaboduchý silák, na druhé George – hlava dvojice a ochránce. Poselství knihy je sice docela zajímavé, ale na druhé straně si nemyslím, že je zase nějak výjimečné nebo převratné. Myslím, že existuje spousta dalších knih s podobným tématem a podstatně lépe, zajímavěji a emotivněji zpracované. Je to příběh, který je celý víceméně založený na jednoduchých, často se opakujících a krátkých dialozích (i když jejich opakování má pochopitelně s ohledem na osobnost Lennieho svůj jasný význam), sem tam proložený barvitým popisem krajiny. Říká se, že v jednoduchosti je síla, ale na můj vkus, tohle bylo jednoduché až moc. Do postav jsem se nedokázala nijak zvlášť vžít (možná to bylo i prostředím, které mi není moc blízké) a emoční vypětí jsem cítila opravdu až v samotném závěru knihy, který hodně vygradoval a byl opravdu velice silný.
Bohužel, ale ani to u mě nezměnilo celkový, neslaný - nemastný dojem z knihy. Kniha mě svým zpracováním nijak zvlášť neoslovila, nijak extra se mě nedotkla a ani nepřinutila k hlubšímu zamyšlení. Abych byla úplně upřímná - omlouvám se - ale na můj vkus je to kniha docela přeceňovaná, čekala jsem od ní daleko víc. Daleko víc mě ale tentokrát láká shlédnout film, který jsem také zatím neviděla a nějak intuitivně tuším, že by mě výjimečně mohl oslovit podstatně víc než samotná původní předloha. Tak se nechám překvapit.
Krásná kniha. Měla jsem jen menší očekávání, ovšem to, co autor stihl za pár stránek? Konec byl naprosto dechberoucí a já jsem poprvé brečela u maturitní četby.
Knížka mě úplně dostala. Četla jsem ji v rámci povinné četby. Několikrát jsem u ní brečela a ten konec?! Děj rychle ubíhal, takže jsem ji měla za chvíli přečtenou. Nad knížkou pořád občas přemýšlím a říkám si, jak moc špatně na tom autor asi psychicky byl, když napsal něco takového.
Štítky knihy
přátelství smrt zfilmováno 20. století americká literatura venkov Amerika USA (Spojené státy americké) 30. léta 20. století slaboduchost
Autorovy další knížky
| 2004 |  O myších a lidech |
| 2006 | Na východ od ráje |
| 2002 | Na plechárně |
| 1941 | Hrozny hněvu |
| 2003 | Toulavý autobus |
Neskutečná hutnost myšlenek na malém prostoru. Ne nadarmo se řadí mezi nestárnoucí klasiku.