Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století

od:

Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století

Za letního večera se dostal pan Brouček v hospůdce pana Würfla "Na vikárce" na Hradčanech do hádky, v níž pan Brouček podle četby rytířských románů dokazoval, že jsou pod Prahou rozsáhlé podzemní chodby. Při tom popíjel, až konečně zbyl v hospůdce sám. Odcházejíc vyšel do předsíňky, vtom však ucítil, že se někam řítí. Kdy... celý text

Za letního večera se dostal pan Brouček v hospůdce pana Würfla "Na vikárce" na Hradčanech do hádky, v níž pan Brouček podle četby rytířských románů dokazoval, že jsou pod Prahou rozsáhlé podzemní chodby. Při tom popíjel, až konečně zbyl v hospůdce sám. Odcházejíc vyšel do předsíňky, vtom však ucítil, že se někam řítí. Když dopadl, poznal, že je v jakési dlouhé podzemní chodbě. Po dlouhé cestě
chodbou přijde po schůdkách do sklepení, kde je nesmírné množství pokladů. Podle obrazu Václava IV. má za to, že to je klenotnice krále Václava IV. Tajné pero v obraze povolí a pan Brouček se dostane z klenotnice na ulici; ale jaksi se v ní, ač je Pražan, nevyzná. Neví, že je v Praze
15. století. Všude je na ulicích tma a domy mají podivné vikýře a arkýře. Pan Brouček potká jakéhosi člověka s lucernou, ten však mluví zvláštní češtinou a tvrdí, že je rok 1420. Pan Brouček slyší cosi o válce, vidí zástup ozbrojenců a zmaten sedne na kamenné sedátko proti domu "U bílého zvonu" nedaleko Týnského kostela. Tam jej najde jakýsi člověk v strakatém obleku. Je to měšťan Janek od zvonu, přezdívaný Domšík. Ten se diví češtině, kterou mluví pan Brouček, i jeho obleku i tomu, že pan Brouček neví nic o obležení Prahy Zikmundovým vojskem; ale pak vezme Domšík pana Broučka s sebou do svého domu
. Tam se pan Brouček vyspí a potom se oblékne do staročeského šatu a jde ke stolu. Pozná Domšíkovu dceru Kunhutu a ta se mu rázem zalíbí. Až dotud se panu Broučkovi všechno líbilo. Ale teď musí do Domšíkovy zbrojnice a pak jít s Domšíkem k husitskému vojsku. Brouček neumí zacházet se zbraní, klopýtá o halapartnu. Cestou se staví s Domšíkem v hospůdce a tam je svědkem hádky o náboženské věci. Tam také pan Brouček okusí poprvé medoviny. Tu je vyruší zpráva o útoku křížáků, všichni se vyhrnou z krčmy, pan Brouček upadne. Je nalezen hejtmanem Chvalem a knězem Korandou, nalže jim o svých hrdinských činech a je jimi doveden před samého Žižku na hoře Vítkově. Tam potom musí pracovat na náspu. Dojde k památné bitvě na hoře Vítkově. Pan Brouček má bojovat, ale podaří se mu uniknout do Prahy, kde se vydává za Žižkova posla. V Domšíkově domě se převlékne do svých moderních šatů. Je zajat, předveden husity znovu před Žižku a má být jako zběh upálen. Brouček je strčen do sudu a sud je zapálen. V úzkostí volá Domšíkovu Kunhutu. Vtom otevře oči a vidí před sebou dobráckou tvář pana Würfla, který se dívá do sudu, co to tam kuňká. Vidí pana Broučka, pomůže mu ze sudu, do kterého večer pan Brouček, když opouštěl krčmu, spadl. Pak pan Brouček vypravuje o svých dobrodružstvích a lituje pokladů krále Václava, jež zůstaly v 15. století. méně textu

https://www.databazeknih.cz/images_books/11_/1170/novy-epochalni-vylet-pana-broucka-tentokrat-do-xv-stoleti-1170.jpg 3.6408
Série:

Pan Brouček

Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, SPN - Státní pedagogické nakladatelství, SPN - Státní pedagogické nakladatelství
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (49)

Přidat komentář
sarka45
25. července

Ke knize jsem přistupovala velice otevřeně - v hrubých rysech jsem si pamatovala její děj ze základní školy - a byla jsem velice mile překvapena. Autor v ní poněkud starobylým jazykem vykreslil velice nadčasově typického maloměšťáckého "Čecháčka", kterého zajímá jen jeho vlastní důležitost, pohodlí, dobré jídlo a pití. Už v úvodu knihy jsem byla nadšená z kritiky jeho současné společnosti, která tak pasuje i na dnešní dobu. Naplnilo mě to optimismem, že na tom nejsme tak špatně v té naší konzumní společnosti, že to je vlastně takové už od nepaměti. Brouček byl postava veskrze nesympatická, za kterou jsem se celou knihu vlastně styděla. Zasazený do kontrastu s hrdinstvím, čestností a zásadovostí husitů bylo naprosto geniální. Přínosem knihy je také oživení informací o době husitské, životě husitů a jejich ideálech. Pro Pražany je pak zajímavý i popis tehdejší Prahy. Pro ostatní je možná někdy až příliš detailní.

Adelajda_4
14. července

Pan Brouček, to je pro mě klasika už od dětství, knihu mám velmi ráda.

Storm.b
23. června

Znám a miluji již od základní školy :)

PolarBee
23. června

Opravdu zajímavý námět, který hodně kazí autorovy dovětky, vstupky a úvodní (sebeobhajitelské) slovo. Knize by prospělo tyhle věci vynechat, stejně tak obšírné popisky konkrétních domů v tehdejší Praze, což mi přišlo že je tak přes půl knihy.

druzickaster
16. června

Takový malý rest z mládí. Kdysi jsem knihu začal číst, ale "staročeština" mi tehdy nesedla a nešlo to. Nyní, jako již starší člověk jsem se staročeštinou problém neměl a knihu jsem přečetl za pár večerů.
Příběh je poutavý a jsem rád, že jsem si ho nechal až na pozdější dobu. Člověk osudy páně Broučka tak nějak lépe pochopí. Nevím čím to je, že se autor celkem přesně strefil do naší české nátury už v době 19st., když dnes máme Matějů Broučků dvanáct do tuctu. Asi je v nás ono broučkovství zakořeněno velmi hluboko.
Knihu můžu jen doporučit.

JPBelmondo
05. června

Na to, jak je kniha stará, nic neubralo z jejího kouzla. Je to velmi vtipné, zábavné, ale i poučné čtení. To, jak se tento pražský měšťan Brouček ocitne přímo mezi husity, kdy se chystají do boje proti křižákům, je prostě kouzelné. Zastaralý jazyk mě neodradil, ba spíše naopak, patří to sem.

Kopta
28. dubna

Pan Brouček tentokráte pořádá výlet do mé povinné četby. Velice povedená kniha, která však nejednoho odradí svou starou češtinou, no a když pan Brúček zavítá do doby husitské, tak to jde teprve do hajzlu. Kniha má velice vtipné momenty, kde je vidět rozdílný posun dané doby. Nicméně charakter samotné postavy Broučka mi jde silně proti srsti.

EvikU.
08. dubna

Kniha mě mile překvapila.

Peleus
12. února

O dost zábavnější, než výlet na Měsíc.
Samozřejmě chápu, že obě knihy nejde srovnávat, neboť v Pravém výletě p. Broučka do Měsíce střílí autor do řad svých současníků a paroduje některé nálady tehdejší doby. O to víc mě však bavil prostší a ambicí po skrytých náznacích zbavený výlet do století patnáctého.

P.S. Splnil jsem si dávné předsevzetí ze základní školy, kdy, přiznám se ke se své hanbě, jsem knihu nečetl a jen si říkal, že třeba "někdy....".

Klárai
31. ledna

Pěkný příběh

tatafa
07. ledna

krásný námět a na klasiku poměrně čtivé, ba dokonce vtipné. Vřele všem doporučuji!

jedlba
03.11.2016

Četla jsem ji jako povinnou četbu. Jazyk jakým je to psané, je trošku náročnější, ale když jsem se do ní zakousla, tak mě ohromě nadchla a určitě si ji budu přát jako dárek a znovu si ji přečtu :)

StarX
04.09.2016

Poprvé jsem se s touto knihou setkal na základce v sedmé třídě, kdy nám z ní předčítala naše učitelka na češtinu. Dost mě to chytlo a ještě ten den jsem klusal do DKM (dům kultury a mládeže) a v knihovně si ji vypůjčil. Kniha je skvěle podaná a příběh sám nikde neusíná, což je velké plus. Rád se k této knize vracím i po letech a jestliže mě neomrzela doteď, už mě nejspíš do konce mého života bavit nepřestane.

evelýny
13.07.2016

Tuto knihu bych asi nikdy nepřečetla, nebýt povinné četby ve škole. A jaké bylo tenkrát moje překapení - mně se příběh velmi líbil. Myšlenku přemisťování v čase a prostoru oceňuji v literatuře dodnes. A když nenecháte spoutat svoji vlastní fantazii, tak si vlastně přečtete možná první science fiction v české literatuře.
Mně nezbývá než udělit plný počet bodů a tentokrát to není z nostalgie. Tentokrát je to za originální nápad, ale to se musíte přenést v čase a prostoru, přesněji do roku 1888. Tehdy totiž kniha vznikla a já bych aspoň na chvilku chtěla zažít to ohromení tímto příběhem.

P.S. A když už bych byla v roce 1888, tak bych se pana Svatopluka Čecha zeptala, kdo jej inspiroval ke stvoření postavy Matěje Broučka? Mně byl opravdu odporný.

P.P.S. Promiňte pane Čechu, ale další vámi napsané knihy jsem nepřečetla, i když jsem se snažila. Opravdu. Ale neztrácejte naději, člověk s přibývajícími léty prý moudří, tak možná teď...snad...? Určitě!!! :-)))

Damato
11.01.2016

Po 35 letech jsem si knihu znovu přečetla a měla jsem z ní stejně dobré pocity, jako když jsem ji četla v 15 letech. A pořád je stejně aktuální- ach, jak je ten charakter českého člověka pořád stejný.

Shui-Xian
30.10.2015

Jedno nelze Čechovi upřít - svou obšírnou popisností umí čtenářovi velmi zdařile přiblížit prostředí, postavy a řadu myšlenek se zjevnými stanovisky k odstínům lidského charakteru. Přesto po dalších příhodách pana Broučka už nikdy nesáhnu: Čech ho vylíčil tak věrohodně protivně, že nemám nejmenší chuť se jím a jeho nudnými peripetiemi zabývat. Kladně hodnotím dík námětu a slohu, který byl v autorově době nejspíše velmi čtivý, poutavý a činil příhody páně Broučka humornými...

NiNo
27.10.2015

Nejlépe napsaná kniha o tom nejhorším možném "hrdinovi". Autor dokázal vytvořit postavu, kterou každý musí nenávidět po prvních třech stránkách. Úžasná kniha. :-)

Vera1718
10.10.2015

Knížku jsem si ke čtení vybrala jen proto, že patří mezi povinnou školní četbu, a tudíž jsem neměla žádné velké požadavky, co se zábavy týče. Byla jsem však opravdu mile překvapena, knížka se mi četla docela dobře( pominu-li některé pasáže s náboženskými popisy). Na zajímavosti přidávají i popisy středověké Prahy. Rozhodně doporučuji k přečtení. :)

Jessica007
11.09.2015

Četla jsem ji jako povinnou školní četbu na střední škole - a proto, i když mě nebavila, jsem ji dočetla.

Disease
04.05.2015

V době studií jsem tuhle knihu samozřejně jakožto povinnou četbu programově ignoroval. O to větší teď bylo mé překvapení, jak byl Svatopluk Čech vtipný.

denjis2957
09.03.2015

Perfektní kniha, která je zároveň velmi aktuální. Znám bohužel mnoho osob, které se povahou panu Broučkovi v mnohém podobají. Krásné satirické provedení lidské hlouposti a omezenosti a zároveň také jedna z mála knih školní povinné četby, která mě opravdu bavila!

Lumine
05.03.2015

Wow. ._. První povinná četba, která mě bavila. To chce potlesk.

V knížce je vtip i troška napětí a úžasný konec. :D Pan Brouček je prostě nezapomenutelný a vůbec celá kniha je tak nějak... velmi dobře čitelná.
Takže lidi, studenti, téhle knihy se nebojte, na množství stran nehleďte! :DD

Rade
11.02.2015

Četla jsem ji cca ve 12 letech, nikoliv jako povinnou četbu, ale zcela dobrovolně, a ještě dnes si pamatuju, jak jsem se nahlas smála... Vůbec jsem to nechápala jako satiru a "kritiku maloměšťáctví", těžko jsem mohla, když to bylo napsáno v 19.století, navíc pro dospělé. Přišlo mi to prostě hodně legrační.

Betka175
15.08.2014

Knížku jsme měli v povinné četbě na střední, vůbec mě nebavila, přečetla jsem ji jen proto, že jsem musela, ale bylo to pro mě utrpení.

Ikkju
07.08.2014

Čteno na lyžáku v patnácti letech. Bohužel byla kniha jediný materiál, kterým šlo rozdělávat oheň v litinových kamínkách, čehož kamarádi hojně využívali. Knihu jsem nedočetl, neboť mě ve čtení někde v polovině knihy s vytrháváním předběhli :o Barbaři!

čuřil
16.04.2014

Jsem mile překvapen. Knížka byla vtipná, povedený popis, pohled na Prahu a události v husitské době. Mohu jen vřele doporučit.

orinka3
02.03.2014

Moje nejmilejší kniha, když jsem byla dítě. Pamatuju si svoje pocity při četbě, těšila jsem se na další stránky a mrzelo mě, že na čtení zbývá už jen tak málo. Věřila jsem, že je možné se propadnout do jiného století a zážitky pana Broučka jsem doslova hltala. Až teprve jako dospělá jsem pochopila, že jde o společenskou satiru, ale to knize na kouzlu neubírá. Co se na oblibě knihy podepsalo, je tzv. povinná četba. Tím je každá kniha předem odsouzena jako nudná, školometská a nevhodná k zábavě:)

Seraphin
21.12.2013

Člověk musí počítat, že je to kniha psaná v 19. století, takže trochu zastaralejší čeština hůře čitelná. Pro člověka, který ani jednou nebyl v Praze a má horší představivost je rozhodně ztrátou času. Já jsem zrovna měla to štěstí, že jsem v tý době, kdy jsem knihu četla plánovala výlet na Staré město :o) Dalo by se říct, že byl Macek mím staročeským průvodcem :o) Námět je úžasný - miluju cestování časem, a kdyby to bylo přepracované do dnešní češtiny (sice by to nejspíš ztratilo to kouzlo půvabu 19. stol.) bylo by to čtivější.

Natique
07.12.2013

Nádherný humorný příběh plný fantasie, historie a dobrodružství. Jeden z nejkrásnějších historických románu, co jsem kdy četla.

Rup
10.09.2013

Vynikající satira beroucí si na paškál maloměšťáctví, snobismus a hamižnost měšťáků. Kdyby to nebylo napsané s takovým nadhledem a vtipem, asi by to bylo spíše k pláči. Bohužel je většina z nás nějakým způsobem Matějem Broučkem - když se ostatně myšlení lidí v podstatě nijak výrazně nezměnilo za 10 000 let, jak by se mohlo změnit za necelých 130 let. Stále by se tak hodily celé pluky Svatopluků Čechů. Vřele doporučuji.



Štítky

15. století husité Čechy

Autor a jeho další knihy

Svatopluk Čech

Svatopluk Čech
česká, 1846 - 1908

všechny knihy autora

Uživatelé mají knihu

v Právě čtených3x
v Přečtených729x
v Čtenářské výzvě15x
v Doporučených23x
v Knihotéce227x
v Chystám se číst42x
v Chci si koupit2x