Nová Atlantis
Francis Bacon
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/24170/bmid_nova-atlantis-Ul6-24170.jpeg
3
37
6
Utopie o státě, který je řízen intelektuály-vědci, kteří dělají vědu aplikovanou, užitnou. V autorově pojetí utopistický pokrok přinese věda. Vypravěčem je pravděpodobně velitel ztracené lodi, která náhodou přistane u břehů neznámého ostrova. Na zbloudilou loď přijde několik poslů, kteří z neznámých důvodů jakoby nechtějí žádné cizince na ostrově přijmout, avšak jsou velice vstřícní, obětaví a laskaví a nakonec k zakotvení lodi svolili a nabídli námořníků, že mohou několik týdnů přebývat v „Domě cizinců“. Samozřejmě za jistých omezujících podmínek. Jejich ostrov byl před několika tisíci lety daleko známější než dnes. Ostrované se tehdy stýkali zejména s obyvateli tzv. Velké Atlantis – dnešní Ameriky. Velká Atlantis však byla však zničena potopou, která přišla na tamní obyvatelstvo jako Boží trest. Této potopě unikli jen lidé, kteří žili ve vysokých horách – dnešní Indiáni. A proto, že téměř všechno obyvatelstvo Velké Atlantis zahynulo při potopě a také proto, že prý od těch dávných dob velice pokleslo mořeplavectví, je ostrov Bensalem tak málo známý. O rozkvět a blaho ostrova se obzvláště zasloužil král Salamon. Jedním z jeho nejvýznamnějších skutků bylo založení „Domu Šalomounova“ – společnosti, která se má věnovat zkoumání Božích děl a Božích tvorů. Tento dům, Který se také nazývá Kolej díla šesti dnů, je Baconovou představou ideální vědecké společnosti. Jeho posláním zkoumat přirozenost všech věcí – všeho co Bůh stvořil během šesti dnů. Členové této společnosti se nazývají Bratrstvo Domu Šalomounova. Jeden z Otců Domu Šalomounova popisuje různé laboratoře, které sahají až pět kilometrů pod zem a observatoře, které dosahují výšky čtyř kilometrů. Vědci na ostrově jsou výteční chemici, úspěšní lékaři, dovedou využít síly větru, konají anatomické pokusy na zvířatech , jsou obratní inženýři; mají výtečné matematické, optické a mechanické přístroje, dalekohledy, mikroskopy, znají akustiku čtvrttónové hudby, sestrojují podmořské čluny; zajímají se o složení půdy, dovedou pěstovat nové druhy ovoce. Zvířata i rostliny vědci na ostrově pěstují a utvářejí podle svých představ – v podstatě zde Bacon popisuje obdobu dnešního genového inženýrství.... celý text
Přidat komentář
Spolu s Platónovou Ústavou a Moreovou Utópiou je Baconova Nová Atlantída jedným z najdôležitejších filozofických utopických textov a zároveň jednou zo základných prác, ktorú by mal poznať každý, kto sa snaží preniknúť do filozofie ako takej. Text obsahuje množstvo náboženských (kresťanských) referencíí, kladie dôraz aj na význam vedy v spoločnosti, pričom (dnes to už hádam môžeme povedať) vedecké odkazy, ktoré Bacon používa, sú veľmi zaujímavými prognózami, ktoré sa omnoho neskôr, po Baconovej smrti, stali realitou. Archaický jazyk je samozrejmosťou, nedokončenosť práce vzhľadom k Baconovmu osudu veľkou smolou.
Nová Atlantída by sa bez preháňania mohla označiť aj za pioniera sci-fi žánru, keďže svojimi "proroctvami" časovo predčila také esá akými boli Jules Verne, Mary Shelleyová alebo Herbert George Wells, ktorí sa bežne označujú za otcov sci-fi žánru.
Bacon je jeden z nejlepších autorů, kteří dokáží perfektně popsat, co to vlastně znamená slovo utopie.
Když jsem narazila na tak starý spisek, hned mě to zaujalo. Je poznat, že román je nedopsaný, i díky useknutému, resp. žádnému konci.
Při čtení se nedalo zapomenout na to, že je napsán před 4 stoletími. Jazyk je docela archaický (překlad je asi také lehce starší, což je dobře), přímočarý, jednoduše popisný.
Zároveň jsem však musela přemýšlet o tom, jak asi knihu vnímali tehdejší čtenáři. A kdo ji tehdy vlastně četl? Vždyť i v dobách F. L. Věka to už bylo 200 let staré dílo. Jistě, Baconův současník - Shakespeare - se hraje dosud. Ale tam se bavíme o vztazích, které se staletími nijak neposunuly. Kdežto tohle je utopistický román, který vykresluje bájný ostrov plný nových vymožeností získaných vědeckým bádáním.
Určitě na mě Bacon svou představou zapůsobil. Nakonec si člověk uvědomí, že 400 let zas není až tak dávno ...
Určitě byl pro mě tento výlet do nejstarší poličky novověké literatury zajímavou sondou.
Hoci je Francis Bacon známy skôr svojou induktívnou metódou skúmania, dotkol sa vo svojich myšlienkach aj ideí utopizmu. Pred nami tak stojí v istom zmysle sci-fi podaný svet, ktorý sa nachádza na ostrove Atlantis (Bacon zvolil tento názov schválne, pretože chcel predstaviť ideál dokonalej, a nedostižnej, spoločnosti). Bacon sa snaží odvodiť ideálnu spoločnosť od vedeckého poznania. V istom zmysle bolo celkom zaujímavé čítať o vedeckých snahách tzv. Šalamúnovho chrámu. Rozhodne táto knižka stojí za prečítanie - človek tak možno lepšie pochopí všetkým tým snahám o reformu spoločnosti, na ktorú apeloval už Platón.
Těžko hodnotit spisek, který byl napsán před 400 lety - v jiné době, v jiném myšlenkovém i estetickém prostředí.
Co však můžu popsat je, jak takhle stará věc zapůsobí na současného čtenáře: nejprve si všimnete slohu, který připomíná základní školu. Pak ovšem nastoupí zábavnější moment - jedná se v zásadě o sci-fi, ale 400 let starou, lze z ní perfektně rozklíčovat, jakou mělo tehdejší vědění úroveň a kam asi směřovalo, co vyšlo a co je nesmysl. Je zajímavé sledovat i tehdejší důraz na určitou obřadnost a ceremonii.
Je to krátké a zábavné, dávám 3 hvězdičky jako neutrální hodnocení.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1974 |  Nové organon |
| 1952 | Nová Atlantis |
| 1980 | Nová Atlantida a Eseje |
| 1985 |  Eseje čili Rady občanské a mravní |
| 2010 | Eseje o věcech veřejných |
Kniha Nová Atlantis je v
| Přečtených | 52x |
| Čtenářské výzvě | 6x |
| Knihotéce | 20x |
| Chystám se číst | 20x |
| Chci si koupit | 8x |
| dalších seznamech | 2x |
Aniž bych chtěl jakkoliv umenšovat význam Francise Bacona pro tento svět, filosofii a moderní vědu, nebo jakkoliv zapírat jeho očividného génia, toto dílo bylo mi spíše zklamáním. Největším, pokud jde o trojici knih, kterou jsem se rozhodl po sobě přečíst, Chválu Bláznivosti, Utopii a právě Novou Atlantidu.
Nehodlám zde autora chválit za to, že měl dobrou představivost. Ještě možná za to, že byl schopen dobrých analytických úsudků. Ale opravdu, jde-li nám o to, že Bacon na přelomu 16. a 17. století psal sci-fi literaturu, nejde nám v této knize o mnoho. Osobně bych ji poté musel označit za špatnou, nebo alespoň nezajímavou. Naštěstí kniha neobsahuje jen onu poslední část.
Utopická díla slouží ke kritické reflexi reality. To je jejich hlavní užitek. Proto mi vědecké snění nepřipadá nikterak zajímavé. Kniha ale obsahuje i části předešlé. Historická pasáž je asi stejně nezajímavá (s výhradou návaznosti na Platona, kterého tímto proklínám, to on může za imbecilní fenomén archeoastronautiky a "vyspělých ras"), též však, naštěstí, obsahuje o kratičkou pasáž o rodinných poměrech Baconovy utopie. A tedy, překvapilo mne to.
Osobně jsem čekal, že Bacon bude progresivnější, nežli jeho předchůdce More. Ale ono ne. (Ona to také z mé strany nebyla nejchytřejší myšlenka, pravda...) Baconova představa je mnohem konzervativnější, mnohem upjatější, mnohem religiózně fundamentálnější. Měl-li bych co nejdůrazněji a nejbrutálněji pojmenovat rozdíl mezi nimi, řekl bych patrně, že zatímco More vytvořil peklo komunistické, Bacon vytvořil peklo fašistické. Jeho společnost je silně hierarchická, kastovní a syndikalistická v tom nejhorším slova smyslu. Každý kousek života v jeho světě jeví se být napojený na stát a státem direktivně řízený. Rozhodně ne moc pěkná představa, řekl bych.
Co budou mít podobného (míněn Bacon a More, mimochodem nejméně jednou Bacon na Mora zcela otevřeně a přímo odkazuje, ovšem vymezuje se proti němu, zde v případě zvyku ukázat si novomanžele nahé před sňatkem, což odmítá, tabuizuje a nahrazuje vlastní, rigoróznější formou), je patrně forma represivních systémů. Zde bych souhlasil s autorem, je škoda, že nesepsal principy nejlepšího zákonodárství a občanské společnosti. To by teprve bylo maso. Ale chápu, že přírodní vědy mu byly mnohem bližší. Ale k represivním systémům. Principy zákonodárství, ani jeho exekuce nejsou popsány. Ovšem stejně jako More (a stejně nesmysluplně jako on) se odkazuje k "přirozenému řádu", což by mi implikovalo přirozenou vymahatelnost jeho pravidel. Což by mne vedlo ke stejnému závěru, jaký More otevřeně popsal - šmírování a donášení.
Nu a tak nám Bacon popsal vlastní utopii, stejně strašlivou jako More, třebaže ne tak dobře napsanou a skvěle propracovanou. Ale to patrně nebude Baconovou neschopností, jako spíše komplikovaným životním osudem.