Nikdykde (komiks)
Mike Carey
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/4774/bmid_nikdykde-komiks-m5A-4774.jpg
4
228
39
Komiks, kterému je předlohou proslavený román Nikdykde Neila Gaimana. Richard Mayhew je nudný londýnský úředníček. Nejadrenalinovější věc v jeho životě představuje sbírka kýčovitých trollů, kterými si zkrášlil pracovní stůl. Když ale doprovází svou přítelkyni na důležitou pracovní schůzku, vypadne ze zdi zraněná dívka. Richard udělá chybu a pomůže jí. Druhý den si ho lidé na ulici nevšímají, kreditka nefunguje a jeho byt je na prodej. Jako by Richard nikdy neexistoval. Dívka jménem Dvířka sloužila jako klíč do tajemného Podlondýna a Richard dveře nevědomky otevřel O komiksové adaptaci Nikdykde se začalo uvažovat už před osmi lety, ale nenašel se nikdo, kdo by to byl schopný převést z knihy do komiksu. Až konečně přišel Mike Carey, jeden z mála lidí, kteří dokázali převzít štafetu po Neilu Gaimanovi - a komiksová klasika byla na světě.... celý text
Literatura světová Komiksy Fantasy
Vydáno: 2008 , CrewOriginální název:
Neverwhere , 2004
více info...
Přidat komentář
Jak hodnotit komiks, který je podle knihy...
Tak zaprvé musím říci, že Neil Gaiman je Bůh a a knihu Nikdykde miluji. Hodnotím ji jako 5/5.
Zadruhé musím podotknout, že komiksy miluji taktéž.
Jaké je tedy toto převedení?
Scenář je fajn, je v pohodě a nemám tomu moc co vytknout, možná mi tam chybí pár věcí z knihy, které mi utkvěly v hlavě, ale nic neodpustitelného. Do komiksu se toho nevejde tolik jako do knihy. Asi proto nemám rád komiksy podle knih, protože když člověk původní dílo miluje, tato kratší předělávka se mu zdá strohá, povrchní.... ale celkem scénář beru.
Kresba... jsem jí uchvácen. Krásné viktoriánské zpracování. Kdybych tady měl s hodnocením skončit, rozhodoval bych se mezi 4/5 a 5/5. (5/5 prostě patří původnímu románu, bylo by to těžké.
Nicméně tři věci!
1) Dvířka. Proč, proboha proč je takhle namalovaná. Z knihy jsem z ní měl pocit, že je krásná princezna, vzhledem i duší, milounká (vždyť už i samotné její jméno napovídá, jak je milá, že je to pohádka...) a jako půvabnou pohádkovou princeznu v nějakých viktoriánských šatech sem si ji představoval. Místo toho otřesná punková kreatura s třemi vlasy na hlavě a odporným symbolem na oku (klíčová díra)..... PROČ???
2) Markýz de Carabas. Proboha proč má místo hlavy černý kolečko s dvěma očima a rty??? Obludnost. Děsný.
3) Proč je proboha Anesthesia modrá????? Avatar??
Tohle jsou prostě věci naprosto obludné, nepochopitelné, nehodící se do dokonalého zpracování. A ještě více nepochopitelné, že kresba všeho ostatního (ještě snad Krysomluvčí, nejsem si jist, ale v knize nebyl "ukázán" jako někdo s maskou, já si ho představoval jako krysu skutečnou, ale musel bych přečíst znova) je perfektní a líbivá.
Celkem tedy hodnotím 3/5.
K téhle knize jsem se dostala jen tak náhodou, a protože se jedná o komiks, četla se vážně sama. Byl to zajímavý a tajuplný příběh, ve kterém bylo třeba rozklíčovat spoustu věcí. Hlavní hrdina byl sympaťák, který díky úplné náhodě, tedy vlastně dívce, která mu doslova vpadla do života, konečně zažil opravdové dobrodružství. A že to bylo dobrodružství s velkým D, o tom nelze pochybovat. Celý ten svět, zápletka, postavy - všechno to bylo dobře promyšlené, i když je nutno říci, že bylo trochu znát, že je to zkrácený výňatek z původní knižní předlohy, proto některé scény a situace působily poněkud osekaně. Přesto byl v komiksu vidět velký potenciál, který se příběhu jako takovému rozhodně nedá upřít. Každá postava měla svůj určitý způsob jednání, například šarmantní a přitom lehce jízlivé vystupování markýze De Carabas, temně vytříbený humor záporáků Croupa a Vandemara, či Richardova pasivní poslušnost vůči své manipulativní přítelkyni. Prostě pestrá změť postav jakou má správný příběh obsahovat. Pokud jde o grafické zpracování, líbilo se mi, dokonce mi připadalo, že ty kresby odpovídají charakteru příběhu. Na druhou stranu nevím, na kolik tohle mohu posoudit, jelikož jsem nečetla původní nekomiksovou verzi, ale jak říkám, zdály se mi vydařené.
Od dob Rychlých šípů a Příchodu bohů jsem komiksem vlastně nikdy nežil. A tak jsem využil aktuální knižní výzvy, doporučení na autora (Gaiman) od mé dcery a doporučení komiksového mága (rozuměj mého syna) a začetl (a zahleděl) jsem se do příběhu Richarda Mayhewa o jeho putování Podlondýnem (nebo Nad? záleží, jak to člověk otočí). Odvěký souboj dobra a zla, kdy jeden netuší, kdy se z dobra stalo zlo. Ilustrace je natolik povedená, že jsem se v ní neztrácel a zároveň se dokázalů soustředit jak na příběh, tak na detail kreseb. Líbilo, teď ještě doplnit mezeru Gaimanovými romány, na který se osobně velmi těším.
Předlohu jsem nečetl, ale komiks mne rychle vtáhnul do děje, který jen opět potvrdil Gaimanovu originální fantazii.
Komiks jsem si sehnal a přečetl, protože jsem na něj dostal vysoké doporučení a jsem rád, že jsem na něj dal. Příběh a atmosféra knihy rychle vtáhne, hlavně díky velice líbivému grafickému zpracování, na které je radost pohledět. Všechny postavy byly skvělé jak kladní hrdinové, tak záporáci. Konec příběhu se mi velice líbil, hlavně poslední dvě stránky.
Konečně něco co jsem dokázal strávit od Gaimana ,ale bude to i zásluhou špičkové práce mika a glenna pro mne má komiks hlavu i patu dobrý příběh i když trošku předvidatelný od určité části a věřím ,že se k této jednohubce budu rád sem tam vracet.
Obecně mám u Gaimana pocit, že cokoli jeho, co je převedeno do komiksu, prostě funguje. Je to dáno tou neskutečnou fantazií, kterou na nás přenáší. Více: http://www.comics-blog.cz/2017/01/1345-nikdykde-80.html
Komiksy nejsou zrovna má krevní skupina, vlastním pouze nikdykde a pár Saudků, ani v jednom případě se není za co stydět a ačkoli nemají takřka nic společného, obojí tvorba je výborná.
Příběh Nikdykde je pro mě srdcovka. Jeho čtení pravidelně opakuji v obou verzích a ani po letech se můj názor na komiks nezměnil. Bomba. Ráda jsem v menšině (nebo komentář napsali jenom ti, kteří nebyli nadšení?), protože mě se ta úchvatná kresba líbí. Přestože napoprvé to bylo zvláštní, protože seriál je černý a temný a byl prostě prvním průstřelem. Srovnávala jsem s ním tehdy i knihu. Od toho se čtenář prostě musí odpoutat a potom si tu jízdu užije.
Souhlasím s LordSnapem. I když je komiks dobře zpracovaný, je příliš barevný a k žánru se nehodí. Chtělo by to více stínů, temných zákoutí a možná i úplně jiný styl. Mě osobně by se líbilo něco ve stylu černobílé kresby. Ale to už si hodně a zcestně vymýšlím. Knihu jsem četl, jako jednu z mála, více než jednou. Je to srdcovka. Fantazie, prolínající se se skutečností, tak výborně zasazená, že jsem v té době měl chuť prozkoumávat i pražské podzemí (naštěstí tam mi v tom pomohl Renčín se svými městskými válkami). Když se, ale vrátím ke komiksu, tak děj je zde jaksi plochý a nedokáže ve mě probudit nějaké emoce (ono k tomu není ani moc prostoru, v tomto tenkém vydání). I když bez nehod, jde z bodu A do bodu B a to je vše. Hodnocení dobré
Vzhledem k tomu, že jsem předlohu zatím nečetl, nekonalo se u mě až takové zklamání. Nicméně mám jisté výtky, které mi čtení komiksu jaksi trochu kazily. Tou první jsou Fabryho zvolené barvy. Nejsem v tomto odvětví moc zběhlý, ale když jsem slyšel, že Fabry patří ke špičce kreslířů, očekával jsem zkrátka něco méně barevného a víc temného prostě, což by se k příběhu hodilo příhodněji. Takhle je z toho spíše knížka pro mládež. A jako druhá věc je, že z celé knihy je strašně cítit, jak se jedná o adaptaci rozsáhlejšího románu. Ty různé přeskoky v ději byly nanejvýše podivné a spěly ke konci, jako kdyby se muselo v redakci šetřit papírem. Chtělo to buď větší rozsah anebo více dílů. Takhle komiksová adaptace Nikdykde zůstala spíš jen u pokusu, který vyšel jen napůl...
Tak já jsem byl zase narozdíl od většiny spokojen. Možná je to zappřičíněno tím, že jsem nečetl původní knihu. V čem někomu vadí kresba nechápu, mě přišla opravdu parádní a moderní... Děj mě zezačátku zaujal, pak trochu nudil a finále bylo super. Či-li jsem maximálně spokojen a dávám plný počet.
Není úplně snadné převést tento román do grafické podoby. On se Gaiman nečte úplně jednoduše, musíte mít na něj náladu a přistoupit bezvýhradně na jeho styl. Graficky geniální, Fabry prostě umí. Kniha je pro mě výš.
Knihu Nikdykde miluju, k tomuto komiksu jsem přistupovala již s tím, že nebude obsahovat každý detail předlohy (to by určitě neměla "jen" 224 stran) a příběh bude zjednodušený. Toto pojetí mého oblíbeného příběhu mě nezklamalo a výtvarná stránka komiksu mě přímo uchvátila.
Kresba krásná (až příliš?!), postavy, podsvětí, obludy a záporáci taky o.k. Jen mi vadilo, že děj se příliš rychle vracel do druhé linky, což mě při čtení docela rušilo. Snad dojde i na přečtení knihy, uvidíme... Tam bych se možná z děje dozvěděla více, pokud je tedy v předmluvě napsáno, že děj i texty jsou samozřejmě "osekané".
Nejsem tak na rozpacích jako komentátoři pode mnou, ale pravděpodobně to bude tím,m že já knihu předtím nečetla.
Jde o komiksovou adaptaci stejnojmenného Gaimanova románu. Jsem z toho poněkud na rozpacích. Zatímco scénář je dobrý, i když muselo být něco vypuštěno, ale tak už to u jakýchkoliv adaptací bývá, problém je s kresbou. Fabry totiž stvořil panoptikum všech těch postav z románu, a to panoptikum doslova, protože se na čtenáře přímo valí záplava barev a podivných postav s podivným vzezřením, holt tak, jak to měl nejspíš v hlavě, když si přečetl román. Vím, že si při čtení románu každý dělá jiný obrázek o tom, jak postavy, prostředí atd. vypadají. To, co stvořil Fabry se s mými představami rozcházelo až moc. A tak, kdyby se mě někdo zeptal, jestli si tu knihu má koupit, řekl bych mu, že pro mě byla docela zklamáním, ale rozhodně bych ho neodrazoval, protože někomu jinému se to líbit může. Je to prostě taková koupě na vlastní nebezpečí. Tedy pokud to někdo kupuje na netu jako já, v kamenném obchodě může nahlédnout a rozhodnout se.
[106/11] (ebook) Na ‘Nikdykde‘ jsem si chtěla vyzkoušet, jaké to je být v kůži člověka, který nečetl původní verzi a místo toho dal přednost komiksu. Je to hrozné. Je to hrozné a je úplně jedno, že na tom původní autor měl svůj lví podíl. Strašné dialogy, nedostatek vysvětlivek a to dětinské moralizování… Kdyby alespoň přišli s něčím novým.
Příšerná kresba… Jediné, co se mi docela líbilo, byly strany uvádějící jednotlivé kapitoly a to ještě ne všechny. Práce kreslířů je hodně těžká, protože do obrazu musí vložit jak dynamiku, tak i emoce, humor, zkrátka vše, co by se jinak muselo zdlouhavě popisovat a tady se to z velké části nepovedlo. Sice prostorově byla těla zvládnuta dobře, ale to zbytečné zdůrazňování záhybů kůže, ženy, které vlastní pouze svalnatá ramena a je úplně jedno jestli se jedná o kancelářskou krysu v koktejlkách a nebo bojovnice s oštěpem, to vše byl zkrátka děs. A nebo ta neschopnost udržet u každé z postav její vlastní obličejové rysy, které v každém dalším obrázku utvářely úplně jiné lidi… Nudilo mě to, štvalo mě to, frustrovalo. Ale byla tam i jedna věc, za kterou jsem byla ochotná zatleskat, a to strniště hlavní postavy, které s přibývajícími stránkami více a více houstlo.
Jinak mě ten příběh neoslovil. Bestie byla taková… vcelku mírumilovná. Kdyby ji nikdo na souboj nevyzval, nejspíše by se na všechny vykašlala a někde v hlubinách labyrintu vyfukovala bublinu ospalosti z nosu. Záporáci byli výjimeční jen tím, že pojmy velký a malý se nerovnaly s blbý a chytrý a unisex-anděl… no, raději nic. A hlavní hrdinka… huh… když jsem viděla ten její nadšený ksichtík, když prohlašovala něco ve smyslu: ‚Teď jsem hrozně šťastná, protože jsem pomstila svou rodinu,‘ no, vypadala zkrátka jako utečenec z psychiatrie, který zrovna rozpíchal porcovacím nožem bříško hadrové panenky. Vztahové linie neexistovaly a už vůbec jsem nepochopila účel některých postav, které se jen vykecaly a nebo se celou dobu zděšeně rozhlížely a pak umřely /zmizely a podobně.
Myšlenka jiného světa to ovšem byla zajímavá. Zvláště pak slézání na „dno“ ulice byla opravdu podívaná, což nejspíše byl takový jediný vizuální efekt, ale jinak to není nic zvláštního. Možná to hodně sráží i ta komiksová forma, protože takový svět potřebuje trochu víc vysvětlivek než to, že zrovna někomu něco došlo a nebo, že by ten někdo chtěl utéct za hory a doly, ale místo toho se ze strachu málem zavřel na latríně. Tak či onak se ovšem těším na původní verzi, která mi snad vysvětlí, proč je tento autor tak milován.
Štítky knihy
vraždy Londýn nadpřirozené bytosti komiksy městská (urban) fantasy jiné světy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Všemi dary obdarovaná |
| 2007 | Ďábel vchází do dveří |
| 2018 | Chlapec na mostě |
| 2008 | Nikdykde (komiks) |
| 2013 |  Evangelium prokletých |
Komixy vlastně nečtu, tohle jsem začala náhodou... Ano Dvířka se mi vizuálně nelíbila, taky de Carabas by podle mého měl mít tvář (pěkně pobaveně ironickou a sarkastickou :), ale zvykla jsem si na obojí.
A někdy ve třetině jsem si řekla, že si nejdřív chci přečíst knihu, kde jednotlivé scény nebudou tak strašně utíkat a až pak si vychutnám komix do konce. Obojí se mi líbilo a to jsem si říkala, že po děsných "Dobrých znameních" už nikdy žádný Gaiman... No ale s Nikdykde si napravil reputaci - asi proto, že to nebylo tak "urputné" jako Dobrá znamení... Nikdykde je spíš příběh pracující s fantazií a příběhem :-)