Nikdykde
Neil Gaiman
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/1179/bmid_nikdykde-IY0-1179.jpg
4
2261
386
Hlavním hrdinou je obyčejný mladý muž Richard Mayhew, který se potácí svým spořádaným, nudným životem. Jednoho dne ovšem na ulici pomůže otrhané dívce, která ho zavede do tajného světa o němž se mu nikdy ani nesnilo. Jedná se o Podlondýn, jakési město naruby, jehož pravidla se řídí podle sítě londýnského metra. V tomto světě se Richard setkává s velikými inteligentními krysami, tajemným markýzem de Carabas či padlým andělem, který uprchl ze zničené Atlantidy. Londýnské podzemí se převrací v úžasnou zemi se spletitou mytologií a kde ani ty nejobyčejnější věci nejsou takové, jaké se na první pohled zdají. Nové, autorem doplněné vydání.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2006 , PolarisOriginální název:
Neverwhere , 1998
více info...
Přidat komentář
Nesnáším ten pocit, že jsem, soudě podle hodnocení, četla něco úplně jiného než ostatní. Neříkám, že byla kniha špatná, ale asi jsem měla poněkud vyšší očekávání. Od Gaimana jsem totiž četla zatím jen Dobrá znamení, která se stala mojí nejmilovanější knihou.
Potenciál postav Podlondýna a vůbec celého tohoto podzemního města mi přijde hodně nevyužitý. Takže hlavní hrdina a jeho skupinka jen běhá sem tam, je vláčen z jedné nelogické a nevysvětlené situace do druhé... škoda.
Tohle je druhá kniha, kterou jsem četla od Gaimana. Sáhla jsem po ní, protože se mi líbil Hvězdný prach a chtěla jsem si přečíst nějakou jeho další knihu. Nikdykde u mě předčilo Hvězdný prach úžasným způsobem, a proto jsem ráda, že jsem se pustila do čtení. Ze začátku mi to přišlo jako taková pohádka, ale jak se příběh odvíjel, ponořila jsem do děje. Postavy byly úžasné. Croup a Vandemar jsou zkrátka ti praví zlosyni a Richard je dokonalá hlavní postava. Nejvíc jsem si asi oblíbila markýze – správný hrdina v každé situaci. V knize jsem taky našla plno zvratů a vtípků, někdy i morbidních. Musím ale říct, že mi to občas přišlo až moc absurdní a sem tam se objevil nějaký ten kýč, ale myslím si, že to příběhu nijak moc neublížilo.
Uvědomuju si, že při čtení mě knížka chytla a bavila a přečetla jsem ji proto docela rychle. S odstupem času mám ale problém přesněji si vybavit detaily. Je to zkrátka taková rychlá oddychovka, která se ale časem vykouří z hlavy stejně jako tajemné postavy Podlondýna -
Ja viac-menej súhlasím s kiddlinkou, ale knihu hodnotím lepšie, pretože ma bavila. Čítalo sa to dobre a bol som zvedavý, ako sa príbeh bude vyvíjať. Bohužiaľ, mne osobne potenciál sveta Podlondýnu prišiel trochu nevyužitý, mnoho vecí tam bolo len tak spomenutých a ďalej sa nerozvíjalo.
Proste: Autor vytvoril pekný (hoci nelogický, ale to neva) svet, ktorý ma zaujal, ale ja by som chcel ešte trochu viac. Možno ak by tá kniha bola dlhšia. Alebo mala pokračovania. Alebo - neviem. Čokoľvek, len aby to nekončilo tak rýchlo :-D pretože to takto skutočne pripomína len nejaký úvod k niečomu.
Každopádne kniha zaujala, bola pútavá a humor mi sadol.
Když moje kamarádka bydlela v Portugalsku, na dveřích měly s kolegyní vizitku „Vandemar & Croup“. Musím říct, že ke každému, kdo „Lugar Nenhum“ četl a přesto zazvonil, chovám hluboký obdiv. Tak dobrá je to kniha. – Svůj výtisk jsem s mimořádnou mazaností uložil na anglického Průvodce londýnským metrem.
Italsky se mimochodem jmenuje také krásně, přímo operně: Nessun dove.
Naprosto fantastická knížka. Od začátku do konce jsem se hrozně moc bavila, celý ten podzemní svět, všechny ty osobité postavy, zajímavý příběh, do toho ten úžasný humor. Pět hvězdiček!
“Markýz se škrábal na nose. „Mladý muži,” pronesl, „existují dva Londýny. Je Nadlondýn - tam jsi žil - a pak je Podlondýn - Spodní strana - obydlená lidmi, kteří propadli škvírami světa. Nyní jsi jedním z nich. Dobrou noc.”
Gaimanova fantazie nemá hranice, ve Hvězdném prachu vytvořil kouzelný až pohádkový svět za Zdí, v Nikdykde zase trochu temný, místy děsivý, ale neméně zajímavý a lákavý Podlondýn. Je to místo, kde není radno si proti sobě poštvat krysy, protože nikdy nevíte, jestli Vám třeba nezachrání život, místo, kde se konají neuvěřitelné trhy s tím nejroztodivnějším zbožím, místo, kde potkáte bojovníky, nájemné vrahy, urozené pány, krysomluvčí, krásky, co vysávají z lidí život a další prapodivné bytůstky, které tu žijí. Mojí nejoblíbenější postavou byl sám markýz de Carabas, pánové Croup a Vandemar mi nevím proč trochu připomínali Kulhánkovo duo Wries a Van Vren a Richard a Dvířka byli občas až roztomilí (zvlášť ta kocovina po vínu z Atlantidy mě pobavila :)).
Nikdykde je opravdu knížka, do které když se začtete, tak máte problém se odtrhnout, místy napínavá, kdy vám nedá vydechnout dokud nedočtete, kam to autor zase hlavní hrdiny poslal a místy vtipná, občas mě dost bavily Richardovy vnitřní úvahy v jeho imaginárním deníku :).Nicméně na konci knížky si ten zpočátku nehostinný a děsivý Podlondýn zamilujete stejně jako Richard a trochu litujete, že už to všechno skončilo… Pak zbývá než se těšit na některý z dalších Gaimanových fantazijních světů :).
Moja prvá kniha od Gaimana. A jedna z mála zo žánru fantasy, ktorej dávam 5 hviezdičiek, pretože Nikdykde je príbeh, ktorý mi nedal vydýchnuť a ktorého napätie ma vtiahlo do hlbín fantázie a reálny svet prestal existovať.
Strašne som držala palce Richardovi aj Dvířke a hltala každú vetu, ktorá odhaľovala ich ďalší osud.
Pán Croup a pán Vandemar, dvojica, ktorej dialógy ma veľmi bavili, ale pri každej zmienke o podivnom páre týchto dvoch zabíjakov som doslova tŕpla a polievala ma úzkosť zo strachu, čo zas príde.
Ďalšou zaujímavou postavou je markýz de Carabas, ktorého som si ja osobne obľúbila asi najviac zo všetkých a ktorý vo mne evokoval pocity toho, že dobro musí zvíťaziť a nič nie je také ako sa na prvý pohľad zdá.
Po zhrnutí je Nikdykde knihou, ktorá musí nadchnúť, ak nie každého, tak aspoň drtivú väčšinu čitateľov a dokonca sa dozviete, ako to vlastne bolo s tou Atlantídou...a verte, že budete mať chuť odísť do Londýna a hľadať aspoň nepatrné známky toho, že práve taký svet, tam niekde dole skutočne existuje....
"Richard otevřel ústa, aby vysvětlil svému hostiteli, že Atlantida nikdy neexistovala, ale uvědomil si, že andělé také neexistují. A že vůbec většina jeho zážitků z posledních dní byla nemožná, a proto ústa zase zavřel a upil další kapku vína.
Způsobovalo, že se cítil šťastný. Způsobovalo, že myslel na nebe větší a modřejší, než kdy viděl, na zlaté slunce visící na obloze. Všechno bylo jednodušší, všechno bylo mladší než svět, který znal."
„Máš rád kočku?” zeptala se.
„Ano. Kočky jsou fajn.”
Anastázie se ulehčeně usmála. „Stehýnko?” zeptala se. „Nebo prsíčka?” :)))
Místy lehce morbidní, nicméně skvělá knížka! Nejvíc mě bavila různorodost postav, vtipné dialogy a ač mám Londýn moc ráda, musím se přiznat, že Podlondýn mám ráda přece jen o trochu víc :)
I když tento žánr moc často nečtu, kniha se mi líbila. Příjemná fantazy, která jistě neurazí a své nadšence si najde. Já osobně ji mám v e-booku, možná se k ní vrátím, ale v tištěné podobě ji mít nemusím :)
Pro mě průměrná fantasy, ve které mě takřka nic nepřekvapilo. Potenciál londýnská podzemka nepochybně má, ale tady mi přišel nevyužitý. Místy trochu kýč a zápletky dost klišovité. Charaktery jednotlivých postav přitom zajímavé, jen se v tom ději nemohly pořádně rozvíjet, což je škoda.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih..... četla jsem ji mnohokrát a asi mě nikdy neomrzí.
Nie som si istá, ako knihu zhodnotit....nebola zlá, ale ani najlepšia. Od Gaimana to bola moja prvá. Podlondýn bolo zvláštne miesto, čo sa mi páčilo, bolo, že opis bol výstižný, takže moja fantázia fungovala naplno, a záver ma vlastne prekvapil.... A ešte - dialógy medzi Croupom a Vandemarom boli úúúžasné (hoci boli v knihe tí zlí...)
Nejdřív jsem byla hodně zmatená, ale cca od půlky mě kniha pohltila a dočetla jsem jí jedním dechem... Přesto, že se mi kniha hodně líbila, nemůžu říci, že je to to nejlepší, co jsem kdy četla...
Velice působivé a záživné čtení. Jen mě mrzelo nepřekládání jmen postav. Dvířka tam čněla jako maják. Chápu, že některé pojmy by šly těžko, ale myslím, že je ideální překládat všechny nebo žádné. Takhle napůl to působilo špatně.Jinak obdivuji fantazii autora. Krásně si s ní hrál :)
Můj hrdina byl jednoznačně Markýz, i když Dvířce a Richardovi jsem taky držela palce. Nádhera, fantazie, neskutečno... Asi bych se taky rozhodla jako Richard.
První má fantasy kniha. Fantasy knihy vedou různé žebříčky a jsou velmi oblíbené, proto toto téma nemůžu nechat bez povšimnutí. Ze začátku jsem měl smíšené pocity, připadalo mi to jako pohádka pro dospělé. Ona to vlastně je pohádka pro dospělé. Čím víc bylo přečteno, tím více mě to bavilo. Konec a to, pro co se Richard rozhodl mě absolutně rozsekal...
Do vod fantasy zabrousím jen občas, a když už, tak na pořádnou sérii, která má aspoň dva tři díly. A to je asi důvod, proč mě Nikdykde zas tak moc neoslovilo. Děj mi připadal naprosto neoriginální, protože příběh založený na tom, že se někdo dostane z našeho světa do nějakého jiného a musí se tam naučit žít či přežít už tu několikrát bylo. Se samotným Podlondýnem už je to o něčem jiném. Gaiman tu má úplně nový svět, který skýtá neuvěřitelné množství možností, jak s ním naložit. Bohužel, jednou knížkou se potenciál využít nedá, a tak se hold musím smířit jen s tím málem, co jsem si odsud odnesla. Proto mám radši série, tam je větší prostor. A dostávám se ke třetímu bodu, ke kterému mám výhrady, a tím je překlad. Sice jsem neviděla originál, ale i tak jsem se při čtení nemohla zbavit pocitu, že někde si překladatelka ulehčila práci až moc. Sice jméno Dvířka je krásný český ekvivalent, ale ostatní postavy už takové štěstí neměly. V podstatě jim zůstaly originální jména. Chápu, že česká jména by se hledala poněkud obtížně, ale ono, když se chce, tak všechno jde. Celkově je Nikdykde taková docela příjemná návštěva ve světě, kam se na skok vypravíme s tím, že opět se sem už asi jen tak nevrátíme.
Štítky knihy
Londýn nadpřirozené bytosti tajemství městská (urban) fantasy metro zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2006 |  Nikdykde |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2001 | Američtí bohové |
| 2017 | Severská mytologie |
| 2007 | Koralina |
Nečekaná zápletka a překvapivé rozuzlení. Četla se příjemně.