Něžná je noc

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Milionářská dcera Nicole, ne zcela vyléčená z těžké duševní nemoci a hluboce závislá na svém muži - psychiatrovi. Dick, úspěšný lékař, spolumajitel sanatoria pro duševně choré, vděčící však za financování závratné kariéry tučnému kontu své ženy. A do vzájemných vztahů těchto amerických manželů, žijících uprostřed hojnosti na francouzské Riviéře, vstoupí jednoho dne mladičká nadějná herečka Rosemary. Půdorys psychologického románu, který vyšel poprvé roku 1934, skrývá fascinující pohled na život boháčů, kteří si mohou dovilit vše, nač jen pomyslí. Konzumní způsob života autora vždycky fascinoval a uchvacoval, ale dokáže ho podrobit bystré, nemilosmrdné kritice, jež je pro jeho psaní charakteristická. Dvojí tvář hlavních hrdinů, působících jako párek spokojených manželů, otvírá další témata, především přetvářku a snobismus. Předností románu je dynamický děj a výborná charakteristika postav. Můžeme na něj nahlížet jako na sociálně kritický dokument 30. a 40. let, zároven je nutné řící, že román "Něžná je noc" se stal klasickým a oblíbeným dílem světové literatury 20. století....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/37_/37521/nezna-je-noc-37521.jpg 3.7396
Orig. název:

Tender Is the Night (1934)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, NLN - Nakladatelství Lidové noviny
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (56)

Kniha Něžná je noc

Přidat komentář
Banny_L
15. března

Konec opravdu dost useknutý..člověk něco čeká..a nedočká se.. Ale asi tak, jako v životě ;). Zajímavá kniha..

Pavlína79
01. února

Láska je to co chceme, pro co žijeme, ale současně to co nikdy nemáme déle než ten prchavý okamžik .... jemnost lásky, vztahů v praktickém příběhu plném emocí a někdy i rozumu. A taky, že lpět na něčem, co už není nebo z čeho jsme vyrostli, nemá cenu, včetně toho, že osud nás vždycky dostihne.

jirka7232
25. ledna

Povrchní kniha o povrchních lidech. Tohle jsem docela nečekal od takové klasiky. Kdybych tuhle knížku nečetl, tak bych vůbec o nic nepřišel. Myšlenka mi nepřišla kdovíjak hluboká. Bohužel velké zklamání.
Často zkratkovité popisy, kde člověk úplně nevěděl, zda dobře pochopil, co se vlastně stalo (což je možná záměr?). Kdo ví, každopádně čtenář je často zmatený.

Kuža007
13. ledna

Očekával jsem od této knihy trochu víc.

flyingandie
18.10.2018

Nevím příliš, co si o této knize myslet, a i když mi přišlo, že mě kniha místy nudila, nechala ve mě po přečtení ještě dlouho nepříjemnou pachuť. Nenáviděla jsem Rosemary, která se snažila rozvrátit téměř idylický vztah. Obdivovala jsem Dicka, že se dal na vojnu s duševně nestabilní Nicole. Závěr byl ale příliš rychlý a než se člověk nadál, byl na posledním prázdném listu a nedokázal pochopit, že se Dick dokázal tak snadno vzdát svého osudu. Něco mi tam chybí dodnes.

Evina.Cetba
17.10.2018

Místy moc hezké obraty, jindy jsem se v textu ztrácela. Měla jsem od tohoto románu trošku větší očekávání, je to přeci jen dnes již klasický román. Vadilo mi mnoho zbytečných údajů (vyjmenování míst, která pro děj nejsou podstatná, například: pocházel z..., v letech XY studoval v..., pak odjel do... než na nějakou dobu zakotvil v .... Proč? Některé údaje nehrají v příběhu žádnou roli). V začátku jsem se hůře orientovala i v jménech, kterých je tam požehnaně. Vyšinutost Nicol je například v dopisech přehnaná, podobně mluví snad jen schizofrenik v krátké akutní fázi nemoci, nevyznělo to přesvědčivě. (Moje švagrová pracuje jako psycholožka v nemocnici a potvrdila mi, že takto zmateně a nesrozumitelně se dlouhodobě hospitalizovaní pacienti opravdu nevyjadřují). Dost nepravděpodobné je i to, že by si byl ochotný s pomatenou ženou, o které tehdy ještě netušil, že je dcerou miliardáře, hrdina dopisoval. Přiznám se, že styl psaní mně nesedl a knihu jsem nakonec nedočetla. Neříkám, že je to špatné, jen toto dílo nebylo napsáno přímo pro mne.

gubesh
28.09.2018

Psychologický román psaný bez iluzí, pompéznosti a pozlátka o zbohatlících, kteří si dopřávají zpohodlnělý život na pobřežích Ligurského moře - ve francouzské riviéře. Příběh stopuje asi 13 leté období v životě psychiatra Dicka a jeho pacientky / budoucí mladší manželky Nicole.
Hlavní zápletkou je poměr Dicka a jeho milenky Rosemary a duševní uzdravování Nicole, které povede až k postupnému odcizení k Dickovi. Velmi zajímavými motivy se stávají bezstarostnost, alkoholismus, marnivost, zazobanost, flirt, luxus. Časoprostorem jsou dvacátá a třicátá léta minulého století ve francouzské riviéře, švýcarsku. Nesmíme zapomenout, že román nepojednává o životu evropanů, ale spíše vypráví o americké smetánce trávící svůj hedvábný život v Evropě.

Neočekávejte příliš velkou dějovou linku, kromě úvodu. Celé je to o psychologii a také chvílemi až trochu nudné a fádní, jako život lidí, kteří se nemusí starat o své živobytí.

Pupa
02.08.2018

Jen upozornění pro čtenáře: Tomského překlad je nehorázný plagiát překladu Dorůžkova. Jedná se v podstatě o Tomského překlad Dorůžkova překladu - je pravda, že stylisticky se od toho Dorůžkova výrazně liší, ale tvrdošíjně opakuje všechny Dorůžkovy faktické chyby. Ty se dají vzhledem k nedostatku zdrojů v době vzniku prvního překladu pochopit, ale jejich téměř bezvýhradného opakování v Tomského překladu už nikoliv.

Dokladů lze v knize nalézt stovky, ale jako jeden příklad za všechny může posloužit jméno americko-italského spisovatele "Mariona Crawforda", které se v textu knihy vyskytne. Tomský pouze zkopíroval chybu Dorůžky, který z Crawforda udělal omylem Crawfordovou...

intelektuálka
17.04.2018

Tak jsem se vrátila ke své oblíbené knize - tak poetický název a poté beziluze...

Jen s tebou kéž jsem! Něžná je noc tvá.......................................................
leč tady všude tma - do zvlhlých mechů, širé zeleně
jen matné přísvity svál vítr shůry..../John Keats/

Psychologický román spojený se sociální kritikou...
bohatství přináší zkázu všem zúčastněným - jejich morální hodnoty se rozpadají, pokud kdy nějaké měli...
Fitzgerald píše krásně, ale smutně... určitě je tu kus autobiografie....
Doporučím- vracím se k jeho dílům.

atyja
11.03.2018

Nic není takové, jak se jeví... pro mne úžasný, uvěřitelný příběh... a konec byl překvapující... ale pro mne, na rozdíl od většiny čtenářů, optimistický...

Stoklaska
27.02.2018

Výtečně vykreslené vnitřní pochody jednotlivých postav. Duševní poruchu hlavní hrdinky dokázal Fitzerald tak přesně vykreslit asi i díky tomu, že jeho manželka také trpěla psychickou nemocí. A samozřejmě i následky nemírného pití byly autorovi osobně dobře známy. Dick Diver je člověk nejdříve sympatický se slibně se rozvíjející kariérou, ale vše dopadne jinak, než se zpočátku jeví. Kniha není akční, plyne svým tempem, tak jako plynul život evropské smetánky 20.let.

adorjas
23.02.2018

Veľmi moderná kniha. Tematikou, jazykom aj vylíčením vzťahov. Niekedy bolo dej ťažko nasledovať, pretože sa postavy zlievali a komunikácia sa tiež zahmlila, a kým ste z toho vykľučkovali, už sa postavy bavili o niekom inom.

Autor skvelo (aj keď v náznakoch) zobrazil zneužívanie, plytké pocity ľudí, ktorí v návale stagnácie, len utekajú od zážitku k zážitku, a zároveň zobrazil aj transformáciu manželstva...

ZNellyZ
17.01.2018

Na knihu jsem se těšila, protože její popis vypadal velmi slibně. Oproti Velkému Gatsbymu je tohle, ale úplně jiný styl psaní a vyprávění. Mě bohužel nechytla. Byla jsem zmatená, některé situace mi nedávaly hlavu ani patu a měla jsem problém se zorientovat v popisu a myšlenkách i přesto, že jsem text četla několikrát po sobě.

tereza0319
30.11.2017

Celou knihu jen náznaky, mlhavost, nerozuměla jsem, o čem to je, a na konci do sebe všechno zapadne. Dokonalé. A ty popisy!

Taťka Hraboš
11.11.2017

Zcela souhlasím s autorem doslovu k vydání, které jsem četl, že Fitzgerald byl vynikajícím znalcem jemných záchvěvů lidské duše. A dodávám, že možná také proto byl i velkým pesimistou - aspoň takový dojem jsem měl zatím ze všech knih, co jsem od něj četl. I tahle na mne působila tím depresivněji, čím déle jsem ji četl. Nelehko jsem se smiřoval s postupným úpadkem hlavního hrdiny, který měl veškeré předpoklady stát se člověkem, který v životě bude spokojený a něco dokáže. Dokonce i do vlastních snů v tu noc, kdy jsem knihu dočetl, se mi zapletla, tak hluboce mne zasáhla.

Peleus
19.08.2017

Na knihu jsem se psychicky připravoval už několik měsíců. I když „připravoval" je možná poněkud zveličené.

„K čemu dramatický úvod", ptáte se?

Jednoduše proto, že mi autorův styl psaní není vlastní. Netvrdím, že složitý, kostrbatý či zahlcující drobnostmi, tudíž unavující. Jednoduše Není Vlastní. Je to jako byste šli běhat uličkou dlážděnou kočičími hlavami místo rovné cyklostezky.

Čím mně však autor imponuje, jsou postřehy ze života smetánky, které nemá odkoukané stylem „paparazzi", nýbrž zažité na vlastní kůži, kde po vzoru svých mužských hrdinů vystoupal z nižších pater společnosti mezi znuděnou nobilitu, jíž miloval, i pohrdal zároveň.

Zhruba do poloviny Něžná je noc jsem lehce trpěl a nejednou koketoval s myšlenkou ji odložit. Už neotevřít. Zapomenout. Vadily mi časté slepé odbočky, příběhy marginálních postav, množství jmen a krátkých životních epizod, neustálá táhlá nuda ve světle lustrů pěti hvězdičkových restaurací lázeňských hotelů.

Nicméně ve výsledku vůbec nejsem zklamán. Každý jednotlivý detail, zmínka o pocitech, vzpomínka na zážitek, každá z hostujících postav, to vše přesně zapadá do výsledného obrazu. A právě to mě zhruba od poloviny nutilo číst, nevnímat čas, okolí, počet stran. Upřímně jsem chtěl vědět, jaké finále uchystal autor svým hrdinům.

A nemusíte být znalci F. S. Fitzgeralda, abyste tušili, že trpké.

Závěr: vrchovaté 4/5 sklenic Absinthu, Calvadosu či Sherry a moje doporučení k přečtení.

Melanka
16.07.2017

Pro mě moc zdlouhavé a bezútěšné. Příliš jsem si čtení neužila.

Melanka
16.07.2017

Pro mě moc zdlouhavé a bezútěšné. Moc jsem si to neužila.

kejty91
20.06.2017

Kdyby mi nebyly sympatické ta léta, asi bych dala i méně hvězdiček. Ale jo, dalo se to číst ale někdy mi to přišlo hodně zmatené v tom, co se tam zrovna děje. Kdybych si něco nenaspojlerovala dopředu, měla bych v tom zmatek a mohla si to přečíst ještě jednou, aby mi to dávalo smysl. Já fakt nemusím, když se musím dohadovat, co a jak. I ten konec docela hooodně krátký. Autor umí psát ale jeho tvorba prostě není pro každého to pravé - stejně jako Gatsby.

Knišíl
06.06.2017

Velký Gatsby pro mě jednoznačně lepší... Dick Diver byl sypmaťák přesto mi příběh nevlezl pod kůži ani postavy ne, ač teda byly vykresleny velmi dobře celkově mě kniha nezasáhla, určitě se nejedná o špatně napsanou knihu, Fitzgerald umí psát, velmi dobře charakterizovat jednotlivé aktéry a má až básnické obraty, ale kniha je mě jako celek moc nebrala, možná někdy změním názor, určitě je v ní víc než jsem si odnesl a chyba autora to není.

Ketesh
20.04.2017

Část knihy zajímavá, část vůbec. Jak jinak hodnotit, než ***?

galadrielin
12.04.2017

Postavy z Fitzgeraldových knih mě dokážou svým charakterem naprosto spolehlivě vytočit. Dílo je to ale jinak krásné, jazyk brilantní, nečetlo se mi to nijak těžce. Přesto mě víc oslovil Velký Gatsby.

TipsyChipsy
08.02.2017

Asi je to kniha, kterou je potřeba nějak vykládat, aby se odhalila její hloubka. Ale na mě působilo jen to, co bylo zjevné a to mě až tak neomráčilo. Dočetla jsem se, že autorova manželka také trpěla schizofrenií. Příběh lásky a nevěry. Lze přemýšlet například nad tím, zda je lepší hrdina ten opravdu milující, ale psychicky nemocný nebo ten nevěrný, který ve své dobrotě aplikuje soucit.

rybabezkosti
05.12.2016

Copak víme, jak důležití jsme kdy byli v životě druhých?

Loshumlos
04.11.2016

Tahle kniha mě bohužel nedostala...

Crimble
27.07.2016

Ze začátku jsem nevěřil, že bych mohl dát pět hvězd. Takový typický pěkný Fitzgerald, až moc květnatý a málo dějový, vždycky jsem měl u něho pocit, že mi tam něco chybí. Ale druhá polovina knihy mne pohltila, výtečně vystižený pozvolný rozpad vztahu a vývoj postav, zasazeno do ne zcela běžného prostředí velmi bohatých lidí. Za mne tedy tentokrát jednoznačně nejlepší Fitzgerald.

tynkaiscrazy
07.07.2016

Po Gatsbym a May Day, co jsou knihy, které ve mě zanechaly dojem, že nic, co vyjde z Fitzgeraldova pera nemůže být brak, jsem měla trochu jiná očekávání.

Při čtení Něžná je noc jsem se nemohla zbavit, že čtu přes nějakou hustou mlhu - slova ke mně přicházela, ale nedá se to říct o jejich významu. Promlouvaly ke mně jen jakési občasné útržky a já ani nevěděla, co čtu. Fitzgerald vytvořil mnoho dějových linií, které mi působily zmatek.
Po stylistické stránce se však nedá nic moc vytknout, slovní obraty mi jako vždy sebíráy dech, lehkost vět kompenzovala zvláštní mohutmost příběhu.

V poslední čtvrtině příběh dostal trochu spád a přestože jsem nechápala, jak je možné, že je postava Nicole tak moc proměnlivá, jsem poslední část přečetla s největším ponořením a pochopením.

Celkově to bylo dost ubíjející. Množství popisů často odvádělo pozornost a já jsem ráda, že je to konečně za mnou, i když ve skrytu duše lituji, že si tímto Fitzgerald u mě odebra titul neomylného velmistra.

Laviedete
13.03.2016

Asi jsem neměla číst tak brzy po filmu Velký Gatsby, v postavě Dicka se mi hodně prolínal Leonardo di Caprio :-) Možná právě ovlivněna Gatsbym, jsem knihou procházela bez velkých očekávání dramatických zápletek. Naopak jsem v ní viděla hodně podobností se současným světem, se vztahy, kotrmelci v životě a hledáním se. Za mě určitě užitečné si přečíst, i když Fitzgerald potřebuje trochu víc soustředění.

Detektiv George
19.03.2015

Dějově trochu náročnější, trochu mi vadily dějové linky, které nebyly vůbec důležité. Každopádně vás ten příběh a doba zasáhne - velmi příjemně. Po dočtení jsem cítil lehké zklamání, ale moje pocity potřebovaly časem dozrát. Jak čas plyne, tak na Něžnou noc vzpomínám víc a víc raději. Kdo má rád Fitzgeralda rozhodně doporučuji.

marvan00
10.03.2015

Ke stáru Hemingway označil tuto knihu za jeden z nejlepších románů Ztracené generace. Souhlasím. Zobrazení dynamiky jednoho nerovného mileneckého vztahu je citlivým a přitom zcela nesentimentálním popisem propastí vztahu mezi mužem a ženou. Tady jsem si uvědomil, že velikost Fitzgeraldova literárního talentu je neodmyslitelně spjata s velikostí jeho srdce: i přes hořký pohled na nestálost lidského srdce ho neopouští jeho víra v člověka, ani na chvíli nesoudí, ale hledá pochopení.