Neviditelné kořeny
Hynek Čapka
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/508526/bmid_neviditelne-koreny-w5R-508526.png
5
1770
1770
Krev není voda. Románová kronika o rodině ve víru československých dějin. Listopad 1989. Vysokoškolák Pavel prožívá události revolučních dní, které poznamená rodinná tragédie: jeho otec, příslušník StB, spáchá sebevraždu. Pavel se navíc dozvídá, že je adoptovaný, a tak začíná pátrat po svých kořenech. Nedlouho po druhé světové válce se snaží Tomáš a Anežka, zaměstnanci firmy Baťa, uprchnout přes střežené hranice ze své vlasti. Co mají desítky let vzdálené osudy společného a jak je ovlivní bouřící dějiny?... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Na knihu jsem se těšila, ale je pravda, že jsem byla zklamaná. Čtení o baťovském Zlíně, bylo sice fajn, ale nějak jsem nemohla překousnout ty idealistické postavy hlavních hrdinů, bez sebemenší charakterové "skrvnky", byli prostě dokonalí, morálně i svými schopnostmi. Někdy to na mě půsovilo až legračně. Potom tisíce náhod, ano, něco se samozřejmě stát může, ale akce s talismanem a jiné, to bylo na mě moc. Historické chyby ad bombardování, to knize taky nepřidalo. Původně jsem chtěla dát 4 z 5 hvězd, protože to bylo čtivé a budování firmy Baťa celkem zajímavé, ale nakonec , když se mi příběh uležel, vyšly z toho hvězdy 3.
Kniha se mi moc líbila, ač ze začátku mě nechytla, tak jak bych si přála ale od půlky knížky jsem se od ní nemohla odtrhnout.
Příběh mi dovolil zavzpomínat na věci, na které jsem skoro zapomněla. Například jako malá jsem si vždy na starém Prioru ve Zlíně přála jezdit výtahem ale bála jsem se paní, která výtah obsluhovala :-)
Konec byl možná opravdu až moc idylický ale nic z toho co bylo napsáno, nemuselo být nereálné. Dokonce jsem se dívala na staré záběry z bombardování Zlína a opravdu to celé odpovídalo.
Dávám tedy plné hodnocení a určitě se ke knize opět za pár let vrátím.
Přidávám se do skupiny čtenářů, která byla z příběhu nadšená. Autorovi se velice dobře podařilo zachytit atmosféru první republiky a předválečný Zlín. Úplně mě to nalákalo se nejen do Zlína vypravit, ale přečíst si něco víc i o samotném Baťovi.
Je pravda, že celé to bylo možná až moc pohádkové, ale proč ne
Kniha se mi moc líbila. Mohu vřele doporučit. Líbí se mi příběhy, kde je více časových linií, které se krásně protnou. Velmi inteligentně napsáno.
Velmi zdařilá knížka. Zmínku o ní jsem našla někde na FB. Téma mě zaujalo a tak se nejdřív ukázka a pak rychle i celá kniha ocitly v mé čtečce.
Pro mě je zajímavá i tím, že Pavel (a taky autor) na mé ALMA MATER studoval jen o několik let později než já, bydlela jsem na koleji na géčku, přednášky jsem měla taky v posluchárně C, jednoho v knize zmiňovaného pedagoga znám trochu osobně.
Příběh či spíše příběhy se mi líbily. Jen se mi zdálo, že to jisté "zopakování" osudu (ne úplné, samozřejmě) v jedné rodině a některé náhody a setkání jsou přece jen méně věrohodné. Chápu to, autor tohoto žánru musí balancovat mezi autenticitou a atraktivností příběhu a je to beletrie, ne odborná publikace. A nakonec, většina z toho, co se v knize odehrává, se vlastně stát mohlo. K úplnému závěru lze mít jisté výhrady. To zaznělo v jinýchh komentářích. Nakonec i ktomu závěru si říkám a proč ne? Celkově můžu knihu doporučit.
(SPOILER) 95% knihy byl za mě unikát. Výborně zvolené téma, neotřele podáno. Zajímavé skutečnosti shrnuté. Výborně zvolené střídání vybraně poskládaných kapitol. Jediné ALE mám, podle mě mohla kniha skončit před poslední částí v okamžiku, kdy Pavel dostal dopis od prarodičů. Tam se vše mělo zastavit a zbytek nechat na čtenáři. Na mě moc uhlazený konec, takový načančaný jako cukrová vata. Všichni se mají skvěle, zamilovaní a šťastní. Poslední část se dala shrnout do epilogu s otevřenými konci. Ale jinak opravdu zajímavě zvolené téma meziválečného Zlína a následného režimu.
Komentář jsem musela po přečtení trochu nechat uzrát. Vlastně jsem si s ním nevěděla rady. A ani s hodnocením. Pomyslná ručička váhy se překlápěla od trojky ke čtyřce a zase zpět. Což o to, knížka se dobře čte, nezastírám, že jsem párkrát i otřela slzu, ale bylo tam pro mě prostě něco, co nedokážu smysluplně popsat, co mi tak nějak vadilo a nedokázalo mě přimknout se ke knížce silněji. Nejspíš jsem po předchozích ohlasech čekala něco víc, víc drásavosti a naléhavosti, ale vlastně to bylo takové snad až příliš uhlazené a hodné. Ano, byly tam i silné a dramatické okamžiky, ale to "červenoknihovní" to u mě trochu převálcovalo. Líbil se mi vhled do baťovského Zlína (i když například kniha Markéty Pilátové S Baťou v džungli mě oslovila víc) i do počátků sametové revoluce, kterou jsem už zažila jako teenager, takže si leccos pamatuju, ale mnohé naopak nevím.
Takže dávám 3,7 s tím, že to nebylo vůbec špatné, ale zase nic, co by mě nějak razantně chytlo za srdce.
Edit: Málokdy měním zpětně bodování, ale tady musím a to kvůli jiné knize, kterou jsem četla poté - U severní zdi od Petry Klabouchové. Je to vcelku náhoda, že se v obou knihách, které vyšly ve stejnou dobu, objevily podobné motivy, a proto pro mě nelze nesrovnat. Ale Petra Klabouchová ve svém příběhu zatínala sekeru velmi hluboko, ona i ty kořeny ze země vyrvala, aby se dostala co nejhlouběji, Čapkovy kořeny se jen ploše vinuly po povrchu a rozhodně se tak nezaryly. Takže ubírám na 3, 4.
PS: A ještě jedna věc, co mi zpětně dochází, i když je možné, že jsem nebyla ke konci zcela pozorný čtenář. Z kraje knihy byl jeden motiv, který se mi zdál docela významný, ale pak vymizel a nic z něj nevyplynulo, což mi přijde zvláštní.
Krásná kniha, rodinná sága, která vás chytí a nepustí. Již tady bylo mnoho řečeno, bylo by to jen opakování. Ale určitě doporučuji k přečtení, stojí za to.
Mimořádná kniha.. vřele doporučuji přečíst! Zároveň jsem se dovzdělala a dozvěděla se mnoho zajímavých informací z té doby, kdy se děj knihy odehrává!
Na jedné straně příběh Anežky a Tomáše, do kterého jsou dramaticky vetknuty dějinné zvraty naší moderní historie. Na druhé straně pátrání vysokoškoláka Pavla, který právě prožívá na vlastní kůži sametovou revoluci, po kořenech své rodiny.
Hrdinové, kterým nemůžeme než fandit, procházejí mnoha životními zkouškami a zvraty a na jejich cestě je drží jejich odhodlání dokázat to, co si umanuli. Čtivé, psychologicky přesné, strhující.
Přednost sice dávám zahraničním autorům, ale toto dílo je naprostá špička.
Nemám slov... Dočetla jsem včera, ale na ten příběh musím myslet pořád. Tolik dramatických událostí, útrap, napětí, ale taky krásných chvil, lásky a souznění, to vše na pozadí války, vězení, útěků a opětovných shledání.
Pro mě zatím nejlepší kniha letošního roku!
Na úvod bych chtěla napsat, že tuto knihu považuji za nelepší dílo českých spisovatelů posledních let, spolu s Šikmým kostelem, Němci, Zuzaniným dechem a oběma knihami od Anny Cima.
Nejde jen o zvládnutí jazyka, který se jemně mění podle epochy vyprávění. Jde o dokonale zvládnuté spisovatelské řemeslo, kdy je jazyk čtivý, ale přitom dostatečně bohatý a literárně na vysoké úrovni, ale tak, aby oslovil široký okruh čtenářů, o které jde u knih především.
Příběh začíná z několika výchozích bodů v rozmezí skoro šedesáti let, aby se nakonec po mnoha peripetiích a obratech slil v jeden proud, který v poslední části knihy pokračuje a ve kterém se uzavřou osudy všech hrdinů, které na cestě knihou potkáváme.
Dalším kladem knihy je precizní zpracování dobových reálií, které přitom nijak nebrzdí děj, ale je přirozenou součástí vyprávění a velmi jej obohacuje. Ať už jde o naturalisticky přesný popis baťovského Zlína (tématem Baťa jsem se zabývala ve své diplomce a před autorem smekám), nebo způsob fungování největší obuvnické továrny na světě, zejména reklamního oddělení. Můžeme si také vychutnat syrovou autenticitu popisu událostí listopadu 1989, kterých se autor nepochybně sám účastnil, jinak by nemohl napsat tolik fascinujících drobných příběhů a lidských osudů, které nenajdeme v žádných memoárech ani archívech.
V recenzích zmiňovaný hollywoodský konec mi vůbec nevadí, upřednostňuji happyend před nedotaženými tzv. otevřenými konci. Ty se v moderní literatuře vyskytují až nezdravě často; měly by údajně motivovat k přemýšlení, ale spíš zanechávají trpkou pachuť neschopnosti autora dovést příběh k nějakému smysluplnému rozuzlení.
Doporučuji každému, kdo má rád čtivou, ale přitom kvalitní literaturu.
Velice poutavá kniha, chvílemi dramatická, chvílemi poetická, některé události jsou skoro neuvěřitelné, i když jsou zjevně autentické. Děj se odehrává za první republiky a v listopadu 1989, obě časové roviny se střídají se po kapitolách, které jsou relativně krátké, což mi vyhovuje.
Hlavní postavy mi byly od začátku sympatické. Prožívala jsem s nimi jejích trápení i šťastné chvíle. K tomu jsem se hodně dozvěděla o panu Baťovi a jeho práci u nás i ve světě. Knížka, ke které se po přečtení v myšlenkám často vracím.
Autor píše pro čtenáře "líbivě", vadila mi spousta náhod, ale řekla jsem si, že dočtu...Zaměřila jsem se v knize především na historii Zlína, na straně 399 je myslím neodpustitelná chyba, když autor sděluje prostřednictvím líčení dědy, že bombardování Zlína způsobil německý útok- což není pravda. Šlo o americký zásah. Tohle by se stávat prostě nemělo, zvlášť když se kniha opírá o historická fakta....
Kniha je povedená. Vyprávění je opravdu vyvážené. Dobře stylisticky napsané. Gratuluji autoru k dobré kronice. Připomíná mi paní Lednickou a její Šikmý kostel. Hodně zajímavá jsou fakta o Baťových podnicích a stylu podnikání. Možná ten happyend mě až tolik nenadchnul. Ale kniha je opravdu moc dobrá.
Román Neviditelné kořeny se zčásti odehrává ve zlaté éře města Zlína za první republiky a vystupují tu i skutečné osoby včetně Tomáše Bati. Popisuje se fungování speciálních baťových škol, kde se dalo při studiu vydělat i nemálo peněz, ale na druhou stranu to bylo pro studenty velmi náročné.
Zajímavý je i vhled do práce do reklamního oddělení téměř před sto lety, kde vidíme, jak se tehdy dělal reklama a vymýšlely nové způsoby prodeje a působení na zákazníky. Je tu popsána i jedna grandiózní propagační akce, kde si nejsem jistá, jestli jde o fikci nebo se to skutečně stalo. Tak jako tak, je vidět, že autor musel strávit ohromnou spoustu času rešeršemi.
Jeden z nejsilnějších čtenářských zážitků mám ze strhujícího popisu bombardování továrny za války; měla jsem pocit, jako bych byla u toho a dělo se to kolem mě. Částečně jsou ještě zachyceny poválečné události a děj se do města pak vrací po roce 1989. V tomto roce začíná i druhá časová rovina příběhu odehrávající se v Praze.
Od stejného autora jsem četla knihu Dvojitá ozvěna, která se mi také líbila a zařadila bych ji do žánru romantika, ale tentokrát je to úplně jiné kafe - i když love story se tu taky najde, a to mezi zaměstnanci firmy Baťa, Anežkou a Tomášem, kteří patří mezi hlavní postavy příběhu. Dalšího hrdinu Pavla můžeme začátkem devadesátých let doprovázet při pátrání v archivech a matrikách při hledání stop po svých předcích. Musel chodit všude osobně, protože tehdy ještě nebylo nic zpracováno elektronicky, ale na druhou stranu ani neexistovalo žádné GDPR, takže se mohl dostat i k údajům, kde by to asi bylo dneska mnohem větším problémem.
Podíváme se i do Německa a také do kanadského Toronta. Ale nechtěla bych moc vyzrazovat.
Doporučuji každému, kdo má rád období první republiky i těm, kdo raději současné příběhy, protože oboje tam je, a pěkně vyváženě namíchané.
Ale hlavně doporučuji všem, kdo se rádi nechají pohltit čtením, že ani nevnímají okolí, komu se líbí propracované příběhy s mnoha zvraty a překvapivými rozuzleními, které jsou čtivé a přitom ve vás zanechají hlubokou stopu.
Od nakladatelství detektivek bych nečekala, že přijdou s víceméně historickým románem s prvky romantiky a thrilleru, ale i tentokrát je to trefa. Na své si přijdou trochu i ti detektivkáři, protože nějaké to pátrání tam také je.
Ale hlavně jde o rodinnou ságu, která je zajímavá tím, že tam vystupují i skutečné osoby (Tomáš Baťa otec i syn, kardinál Tomášek, V. Havel). Zápletka je rozmáchlá, ale promyšlená a vše hezky drží pohromadě. Je vidět, že autor si dal práci a velmi důkladně nastudoval reálie baťovské doby. I zážitky z listopadu 89 působí velmi autenticky.
Styl vyprávění je trochu jako Šikmý kostel, ale je tam míň postav a děj je svižnější a poutavější, i když časově zabírá mnohem delší období. Začátek nás vrhne rovnýma nohama do víru událostí a už nepustí až do konce.
Emoce by se daly krájet a chvílemi jsem ani nedýchala. Dramatické, napínavé, ale nechybí ani romatika.
Jsem moc ráda, že jsem dala na zdejší vysoké hodnocení a pochvalné komentáře. Asi budu muset začít víc číst současné české autory, protože Hynek Čapka je pro mě velmi příjemným překvapením.
Výborná kniha. Přenesla mě do doby největšího rozmachu jednoho prvorepublikového města a zároveň do hektických dnů listopadové revoluce v Praze.
Obě časové roviny jsou pečlivě zasazené do příslušné doby, dokonce i jazykově, a příběh je vymyšlen tak, že nemůžete přestat číst a napjatě očekáváte, co bude v další kapitole.
Opravdu úžasně napsáno!
Štítky knihy
sebevražda zneužívání politická perzekuce emigrace rok 1989 historické romány historické romance pátrání po předcích Baťa (firma) zakázaná láska
Neviditelné kořeny
Mimořádně povedená kniha! Jelikož historie regionu je mou profesí, musím říct, že je zcela přesně popsaná (kromě jednoho chybného slova, kdy je ovšem každému zřejmé, že jde jen o překlep/nepozornost). Navíc jsou zde dobové reálie podány tak, že musí strhnout i běžného čtenáře. Někomu možná připadají postavy z baťovského prostředí moc dokonalé, ale oni tak byli vychováváni - přísně, nekompromisně, bez sebemenší tolerance poklesků a vlastností, které jsou dnes často považovány dokonce jako žádoucí. Kdo zná tyto lidi osobně, ten ví. Pokud učeň/zaměstanec prokázal vadu charakteru, nebyl trestán, ale rovnou propuštěn.
Doba roku 1989 je popsána bez příkras a idealizace - jde o syrovou realitu tehdějších listopadových dnů, střetu hroutící se minulosti a neznámé, ale dychtivě očekávané budoucnosti.
Literárně a jazykově je kniha rovněž velmi zdařilá, napínavá a čtivá, přitom nejde o nic podbízivého. Osudy postav jsou složité, těžké, ale nikdy neztrácejí naději. Což je myslím hlavní poselství knihy.
Kdo má rád poutavou a strhující četbu a zároveň ocení, když se dozví něco nového a zajímavého, pro toho je kniha jako stvořená. Nemůžu dát nic jiného než maximální hodnocení, z profesního i čtenářského hlediska.