Němci
Jakuba Katalpa (p)
Hlavní hrdinka a současně vypravěčka románu žije v Londýně, kam odešla po listopadu 1989 za prací a kde nyní čeká své první dítě. Nadcházející mateřství ji v myšlenkách vrací do dětství v komunistickém Československu a vyvolává i zasutou vzpomínku na balíčky plné sladkostí, které dostávala od jakési babičky ze západního Německa… Třetí román mladé autorky Jakuby Katalpy čtenáře zavede až na počátek dvacátého století. Babička Klára Kolmannová stále žije a my sledujeme její osud od narození v roce 1910. Autorka mimořádně sugestivně a plasticky líčí život středostavovské německé rodiny na počátku století, útrapy první světové války a posléze vzestup fašismu ve třicátých letech. Přesto velké dějiny hrají jen okrajovou roli ve srovnání s rodinnými vztahy. Je tu Klářina psychicky labilní matka, prostopášný otec, i další příbuzenstvo a služebnictvo. Po začátku druhé světové války odchází Klára, čerstvá absolventka učitelského ústavu, do Berlína a poté se ocitá v českém pohraničí. Zde se sblíží s místním rasem, který ji přitahuje živočišnou tělesností a drsnou povahou…... celý text
Přidat komentář
Na tuhle knihu jsem natrefila až teď. A po přečtení toho lituji, že mi nepřišla do cesty daleko dříve!
Po úmrtí Konráda, kterému chodily balíčky z Německa od své matky, se jeho dcera rozhodne vypátrat proč její babička nechtěla svého otce u sebe. Rozjíždí se vyprávění jak to všechno bylo.
Kniha je čtivě napsaná, celkově je to skvostný kousek v knihovně. Tohle je bomba, a česká spisovatelka? To je ještě skvělejší, že se můžeme tímto pyšnit. Přečtěte si sami!
Román je anoncován jako Geografie ztráty. Já ty prolínající se příběhy četl spíše jako Geografii nenalézání. Možná Geografii neochoty nalézat. Postavy se potkávají, reagují na sebe, mnohdy své životy zásadně ovlivňují, ale nežijí spolu. Snaží se žít každá sama, druhé jen používat, konzumovat. Jak to celé může dopadnout, to není složité předpovědět, štěstí každý na své triko nenajdeme, i když se o to pořád dokola snažíme.
Zaujal mě styl knihy, příběh je odvyprávěn suverénně, je chytlavý, ale nepodbízí se příliš čtenáři, ani jazykem, ani tématy, ani zápletkami. To oceňuji opravdu hodně, že Jakuba Katalpa odolá pokušení osudy svých postav vyšperkovávat nějakými efektními nevěrohodnostmi, ale pevně se drží logiky situací. To dává celému románu sílu a pocit pravdivosti.
Mám radost z toho, že kniha s podobným laděním byla vydána a že je už přijímána vcelku normálně, že nešokuje tím, že jsou zde němečtí občané zobrazení jako obyčejní lidé. Ani jako monstra, ani jako oběti – ale jako lidé. Přistihl jsem se při čtení, že nad nimi vlastně neuvažuji „národnostně“. To je fajn. Pozdě, ale přece.
Osobitý autorčin styl nás zahrnuje spoustou postav a spoustou útržků z jejich životních osudů, které ale nakonec splynou v jeden pozoruhodný příběh.
Stojí za přečtení.
Tahle kniha vás prostě musí zaujmout už od prvních stránek. Příběh o válečných těžkých časech z té druhé/německé strany. Stále přemýšlím, která postava mě zaujala nejvíc, ale ta spletitost vztahů a jejich příběhy jsou tak skvěle sepsané, že to celé do sebe smutnokrásně zapadá a nelze si vybrat. Kniha, co chytí za srdce.
Ano ano, tak tohle bylo skvělé. Moje první setkání s Jakubou Katalpou jsem si opravdu užila. Baví mě objevovat české spisovatele a tématicky mi kniha neskutečně sedla. Předválečné, válečné i poválečné období mě neustále fascinuje, do toho přimíchat trošku mezilidských vztahů a je z toho úžasné čtivo. Stejně tak mi sedl styl, jakým je kniha napsána.
Vzhůru na Doupě!
...kvalitní kniha, které můžu vytknout jen místy špatnou orientaci mezi spoustou postav...
Drsná lyrika Sudet, opuštění lidé i krajina, těžká rozhodnutí dětí i rodičů. Překvapující, citlivě napsaný příběh, ve kterém se přes dost postav a různé časové odbočky perfektně zorientujete. Pomalu se přesouvám od knih o válce, holocaustu do poválečné doby a nechutných padesátých let; toto je perfektní můstek. Skvělá kniha, ze které mrazí.
Vynikající kniha. Přečetla jsem ji jedním dechem a obdivuji autorku zato, že do příběhu zapojila tolik postav a vzájemně je spolu propletla. Měla jsem strach, že se v tom ztratím,ale protože to bylo tak výborně napsané, šlo to jako po másle.Vřele doporučuji!
Úžasná kniha, zajímavý pohled na dobu předválečnou a válku samotnou. Příběh Kláry mě naprosto pohltil, přesně ta kniha, která Vám v hlavě zůstane a i po čase si vzpomenete.
Knihu jsem četla na doporučení naší knihovnice.Musím jí poděkovat.Po Stehlíkovi jsem měla strach,že se mě nebude dlouho nic líbit.A už zažívám další euforii.Ale teď mám o to větší obavy.Číst dvě knížky za sebou,aby mě jejich děj takhle pohltil,to je vysoko nastavená laťka.Moc se mě kniha líbila,četla se opravdu"jedním dechem" a ten useknutý konec byl sice nečekaný,ale tím podle mě příběh jenom získal.
Vytkla bych par nepresnosti. Jestli jsem dobre pochopila, dej se ma odehravat v Sudetech na Opavsku. Obec Rzy ani Tichy Brod na Opavsku nejsou :-(
Zaver knihy je hodne zrychleny, prisel mi jakoby useknuty.
Ale jinak je kniha krasna, velmi dobre se mi cetla. Pro me to bylo prijemne cteni na vikend.
Knihu jsem shltla skoro jedním dechem. Naprosto mě pohltil příběh Kláry a pohled na období kolem a během války zase z jiného pohledu. Vykreslení příběhu je promyšlené do posledních detailů. Líbilo se mi ještě více než Doupě.
Velmi čtivá kniha s krásně promyšleným příběhem. Bez váhání dávám 5 hvězdiček. Tyhle rodinné příběhy po několik generací mě velmi baví a jsem ráda, že v české literatuře takovéhle knihy vycházejí v této kvalitě!
Knihu mohu jen doporučit, těžko jsem se od ní odtrhávala.
Pro mně úchvatná kniha, styl autorčina psaní mně úplně pohltil. Hltala jsem stránku za stránkou a seznamovala se s těžkým osudem všech postav. Smutné čtení, ale můžu jenom doporučit.
Po Doupěti, které jsem přečetla jedním dechem, to bylo zklamání. Příliš mnoho postav, ztrácela jsem se v ději a knihu jsem po půlce odložila.
Skvělý styl psaní a hodně silný příběh. Moje první setkání s autorkou a jsem nadšená. Ze začátku jsem měla problém s velkým množstvím postav, ale brzy jsem se do knihy začetla
Silné a emotivní čtení. Autorčiny vypravěčské schopnosti knihu posouvají ještě o level výš. Nejedná se o žádné jednoduché čtení, příběhy mnoha Němců s ústřední postavou Kláry jsou velmi propletené, avšak působí skutečně uvěřitelně. Co je na knize podle mě dokonalé: všechny jednotlivé epizody končí vždy v mnou očekávané chvíli; připadalo mi tedy, že nic není přes čáru, zbytečně navíc. Více takových knih!
Štítky knihy
nacismus vysídlení Němců mateřská láska Češi a Němci ságy Protektorát Čechy a Morava Třetí říše (Nacistické Německo), 1933-1945 Magnesia Litera
Autorovy další knížky
2020 | Zuzanin dech |
2017 | Doupě |
2014 | Němci |
2006 | Je hlína k snědku? |
2008 | Hořké moře |
I můj druhý pokus s Katalpou dopadl skvěle. Ta autorka mě neskutečně baví svým přímočarým úsporným stylem a, a to k mému velkému překvapení, ne zcela definitivními konci, které nabízí určité interpretační možnosti. Tematicky mi kniha taky sedla, a jak už se objevilo v komentářích pode mnou, hrozně oceňuji vykreslení "druhé strany", ale z pohledu někoho, kdo byl prostě jen obyčejným člověkem a válka se ho dotkla zase úplně jinak. Líbí se mi nenápadně zakomponované vykreslení vesnického prostředí se zatvrzelými obyvateli, které je stále ještě aktuální. Přestože mé osobní setkání s autorkou nedopadlo úplně dle mých představ, jako spisovatelku tuhle dámu fakt žeru!