Neklidné pobřeží
Chris Ould
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537204/bmid_neklidne-pobrezi-662b72c1c44fa.jpg
4
140
44
Trilogie z Faerských ostrovů série
1. díl >
DETEKTIV JAN REYNA SE VRACÍ NA FAERSKÉ OSTROVY, ABY SE VYROVNAL S VLASTNÍ MINULOSTÍ... Když detektiv Jan Reyna v dětství opouštěl rodné Faerské ostrovy, myslel si, že už je nikdy znovu neuvidí. O několik desítek let později se však neochotně vrací zpět, aby se pokusil zachránit vztah s otcem, stiženým mozkovou mrtvicí, a také aby se vyrovnal s vlastní minulostí. Faerské ostrovy jsou pro něj dávno cizí zemí, jejíž jazyk neovládá a zvyky nezná, přesto se ocitá ve víru vyšetřování vraždy. A nejen to. Zdá se, že případ souvisí právě s jeho otcem, což v Reynovi vyvolává mnoho let potlačované vzpomínky. Navíc musí čelit dvěma nevlastním bratrům, kteří se ze všech sil snaží ochránit pověst rodiny. Reyna stojí před zásadním rozhodnutím – může buď vytrvat a riskovat, že o své minulosti zjistí něco, co se dozvědět nechtěl, nebo může z podivných, větrem bičovaných ostrovů nadobro odjet. Reynovo osudové rozhodnutí změní životy všech jeho blízkých, ale tajemství, které odhalí, už nelze znovu pohřbít…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno:
2021
,
Audiotéka
Originální název:
The Blood Strand , 2016
Interpreti: Aleš Procházka
více info...
Přidat komentář
Přečteno na základě Čtenářské výzvy "Kniha z prostředí Vaší poslední dovolené". Když jsem si toto téma přečetl, docela jsem se lekl. Kniha z Faerských ostrovů? Existuje vůbec něco takového? A našlo se. Kniha ve mne vzbudila nostalgické vzpomínky. Popis té syrové mlhavé krajiny, zastávky v místech, kde jsem se procházel, kde jsem byl.
Ale k ději. Bavilo mne to. Mělo to svůj originál faerský děj, úzké komunity lidí. Mnoha diskutujícím vadí pomalý děj. Ale ony ty Faery takové jsou.
Tempo knížky mi vyhovovalo. Sympatické postavy hlavních detektivů. Zajímavé popisy Faerských ostrovů, přírody, vztahů mezi lidmi, k Dánsku. Není to tak daleko od Kontinentu a přesto exotika.
Líbila se mi úvodní část v audioknize, tak jsem si jí nechala číst celou. Pomalé tempo mi vyhovovalo, příjemně letně se to táhlo, bylo to zamotané a zapeklité a pozvolna vyplouvaly na povrch další a další (po)drobnosti. Jenom jsem nějak nepobrala, k čemu by mohlo být dobré číst celé ty pasáže v dánštině nebo faerštině nebo je to jedno v čem, protože je to detektivka, že jo...takže proč by jí čtenář měl číst dánsko/faersky či tak nějak? Možná to je nějaká přidaná hodnota, ale mně to nic detektivně hodnotného nepřidalo.
Nesmírně zajímavé prostředím Faerských strovů, které mají podle toho jen velmi málo společného s Dánskem, Dány a zejména dánštinou. Neustále jsem nahlížela do úvodní mapičky, přesto spoustu míst jsem tam nenašla, ale pro představu složitostí a krás života na souostroví to bylo skvělé - divoké moře, šedivé mraky a déšť...
Zápletka nic moc, podivný rodinný příběh se asi má rozvíjet přes celou trilogii, takže tady se neobjasnilo zhola nic, pouze došlo k seznámení s nevlastní rodinou.
A jak se to četlo vcelku dobře, bylo to neskutečně pomalé, zdlouhavé, nekonečně dlouhé...
Na můj vkus měla kniha trochu moc pomalé tempo, já jsem totiž zvyklý spíš na fičáky :))). Ale jinak se to docela hezky četlo, proto dávám pohodové čtyři stars a jdu na další díl :).
Postavy sympatické.. Pěkně popsané prostředí... Ale námět knihy ničím zajímavý, kdyby byla kniha o půlku kratší, o nic by člověk nepřišel...zkusím i další díl, ale nebyla to úplná hitparáda :)
Tentokrát audiokniha - příjemný hlas Aleš Procházka za to určitě hvězdička navíc
Je to spíše klidnější detektivka, ale moc zajímavé prostředí a sympatický detektiv co si víc přát...
Ze mě docela velké zklamání.. přišlo mi, že se příběh docela táhl a kromě popisu prostředí ničím zajímavý..
Zpočátku mě kniha moc nebavila, dokonce jsem se přistihla, že namísto čtení hledám argumenty, proč pokračovat. Nakonec rozhodly Faerské ostrovy. Protože další dva díly mají lepší hodnocení, dala jsem tomu šanci a po dočtení druhého dílu, jsem za to rozhodnutí ráda. Druhý díl mě bavil mnohem víc. A jsem ráda i za to, že jsem si v knihovně hned půjčila i díl třetí. Ten totiž plynule naváže na závěr druhého.
Líbila se mi postava Jana Reyny a i toho faerskeho detektiva Hjalteho .Soukromý příběh Jana není v prvním díle knihy dořešený tak uvidíme. Jinak je to opravdu čistokrevná detektivka,má spíše pomalejší tempo a nebýt těch dvou detektivů a zvědavosti co Reyna zjistí o svém původu, tak nevím zda bych dočetla .
Mám ráda severskou krimi a Faerské ostrovy byly perfektní kulisou, celou dobu jsem byla ráda, že nepobíhám venku v tom jejich dešti a mlze. Líbilo se mi tempo knihy, žádné šílené zvraty. Hlavní protagonisté tvoří sympatickou dvojici. Těším se na další díl.
Mezi pravidla detektivního žánrů patří povinnost zmínit vraha nejpozději v první čtvrtině knihy. Neklidné pobřeží má 377 stran a vrah se prvně objevuje na straně 366 a prvně je zmíněn na straně 358. To je dost trapné. Autor sice umí psát, ale děj jeho knihy se neskutečně vleče. Vůbec by nevadilo, kdyby byla kniha kratší o 200 stran.
Knize zařazení mezi thrillery spíše škodí, člověk má pak jiná očekávání a může proto být zklamán.
Největší devízou tohoto příběhu je bez pochyb jeho umístění. Faerské ostrovy jsou pro zločin jak dělané a výborné popisy prostředí podpořily atmosféru. Co se týče zápletky, není tato kniha nijak výjimečná a zpracování uspokojí spíše milovníky pozvolného postupu a nekrvavých popisů, oba hlavní hrdinové jsou sympatičtí a rozkrývání rodinné minulosti Jana a vztahů v rodině je zajímavé.
Uspokojivé čtení, krásná obálka.
Faerské ostrovy jsem navštívila a tak mě kniha lákala. Nezklamala. Severská krimi kde detektiv není ani narkoman a alkoholik, ani se tu nestřílí od boku na každé druhé straně. Prostě inteligentní zápletka, děj je někdy až moc poklidný, ale na ostrovech se nespěchá (počkal na mě i autobus, když se mi při nastupování utrhl popruh batohu a majeteček se rozsypal po zemi, prostě klídek).
Konečně detektivka, která byla docela uvěřitelná, zápletka a zločin též. Skvělá byla i absence pobíhajících chlápků s pistolí a neuvěřitelně zvrhlých a neuvěřitelně sofistikovaných záporáků.
Mně to poklidné tempo vyšetřování zas tak nevadilo, čtu zároveň ještě jednu knihu kde krev celkem dost cáká a tak to Neklidné pobřeží navzdory svému názvu celkem vyrovnávalo, jinak se mi líbila atmosféra Faerských ostrovů, a docela mi to připomínalo krimi seriál který jsem si oblíbil ze sousedního souostroví, Vraždy na Shetlandech.
Budu si muset sehnat zbytek trilogie, abych se dozvěděl jak příběh detektiva Jana Reyny dopadne.
Pomalu plynoucí, nikam nespěchající krimi příběh z Faerských ostrovů. Ty působí dojmem odměřeného venkova, kde si každý hledí svého a vážná trestní činnost je jen zápletkou televizních pořadů. Když se tedy objeví podivný případ, je jasné, že to bude pozdvižení. Jan Reyna odkryje nejen svou minulost, ale podaří se mu připlést i k vyšetřování zamotaného případu, který míchá rodinnou tragédii, touhu po majetku a chladnokrevnou vypočítávost. Na severské krimi značně pomalé a nenapínavé, ale psané to je čtivě.
Upřímně, to nebylo zase až tak špatné. Prostě průměr. Poklidně plynoucí děj bez žádných velkých kulervoucích scén. Přirovnala bych to k takovým nedělním Vraždám v Midsomeru. Ale líbilo se mi netypické prostředí Faerských ostrovů. Je to zase něco jiného, neokoukaného.
Děj odehrávající se na velmi zajímavém místě, ale bohužel měla jsem velké problémy v orientaci osob a jmen a díky tomu mi to asi vzalo ten správný požitek z poslechu, jelikož jsem pořád tápala...
Interpretace Aleše Procházky je výborná, opět hlas, který se skvěle poslouchá :-)
A také opět pochvala za krásnou obálku.
(Audiokniha)
Štítky knihy
vraždy nenávist rodinné vztahy severská krimi Faerské ostrovy kriminální thrillery návraty domů
Túto kriminálku som si už dlho chcela prečítať, hlavne kvôli miestu, kde sa odohráva. Faerské ostrovy mi prídu zaujímavé a bola som zvedavá, ako to autor vykreslí. A podarilo sa mu to skvelo - ostrovy bičované vetrom, častý dážď, hmla...Vďaka tomu mal príbeh skvelú atmosféru. Aj samotný prípad bol celkom zaujímavý, aj keď trošku obyčajný a samotné vyšetrovanie bolo dosť pomalé, ale mne to nevadilo, bola som zvedavá ako to dopadne a rozuzlenie som vôbec neodhadla. Hlavný vyšetrovateľ Hjalti bol sympatický a páčilo sa mi zapojenie Jana do vyšetrovania, nepôsobilo to na mňa násilne. Samotný Jan mi prišiel miestami až príliš zádumčivý a občas mi to vadilo. Taktiež mi prišlo, že mohol byť viac dôraznejší pri hľadaní pravdy o tom, prečo jeho matka odišla a nakoniec spáchala samovraždu. Takto musím iba dúfať, že sa to dozvieme v ďalšej časti, ktorú si určite chcem prečítať.